1. 12. noviny Winnipeg Free Press přinesly článek Harryho Sterlinga nazvaný "Vojenské sbory EU jsou hrozbou pro NATO". Článek začíná takto: "Vytvořily snad USA v Evropě frankensteinskou obludu, která se vymyká jejich kontrole? Někteří američtí činitelé si to zřejmě začínají myslet, když tak přemítají o nevítaných zprávach o tom, že vůdcové Evropské unie začínají uskutečňovat plán o vytvoření svých vlastních společných vojenských jednotek rychlého nasazení. Margareta Thatcherová odsoudila tuto iniciativu jako čin 'monumentální pošetilosti'".

A dál se pak tvrdí, že Washington nechtěně přispěl k tomuto vývoji, když už od 50tých let nutil evropské členy NATO, aby zvýšily svoje vojenské výdaje. Avšak poslední věc, kterou si Američané přáli je, aby si 15 členů EU vytvořilo společnou armádu, která bude sama schopna bránit evropský kontinent nezávisle na NATO. Obávají se, že časem taková vojenská síla se svou vlastní velitelskou strukturou oslabí schopnost Washingtonu ovládat evropské státy prostřednictvím NATO. Jako důsledek pro Kanadu z toho autor vyvozuje, že Kanada ztratí schopnost propagovat specificky kanadská stanoviska na evropském foru.

A ještě alespoň několik citátů:
- "Navzdory tvrzení vůdců EU, že nové vojenské síly budou napojeny na NATO, mnozí Američané je považují za potenciálního trojského koně, který ohrozí hegemonii USA nad jejich evropskými spojenci."
- "Donedávna se Washington mohl spoléhat na Británii, že zmaří podobné iniciativy EU. Jenže evropská realita se změnila. Většina západoevropských států už nemá konservativní vlády, ale vlády socialistické nebo vlády nalevo od středu. Tyto vlády jsou spolu schopny stále více spolupracovat na všech úrovních, ať už politické, ekonomické, sociální, bezpečnostní nebo obranné."
- "Vojenská slabost EU se viditelně projevila v letecké válce proti Srbsku. Nedostatek moderních leteckých prostředků, včetně obřích transportních letadel, způsobil, že Evropané museli spoléhat na vojenskou síly USA. To ovšem znamenalo, že museli přijmout i americkou vojenskou strategii, přestože byla v rozporu s názory států EU."

O 10 dní později se objevil článek generála W.C. Clarka, (neslavně?) známého nejvyššího velitele NATO z kosovké války, který argumentuje proti samostatným evropským silám a novému vojenskému velitelství v Evropě. Přitom se trochu omlouvá, že americké akce a prohlášení o různících se zájmech dohnaly Evropany k plánům na samostatnou armádu. Že Američané z počátku nebyli ochotni poslat pozemní vojsko do Kosova a pak požadovali, aby tam dostali ten nejsnadnější sektor.

Stejný Harry Sterling pak v článku "Chrétien ignoruje důležité reality" z 23. 12. komentuje Chrétienovo vyslovení nepřímé podpory odmítavému postoji ruského presidenta Putina (za jeho nedávné návštěvy Kanady) k americkým plánům na nový vesmírný protiraketový systém, který by porušil existující smlouvy. Píše: "Min. předseda Jean Chrétien tento týden ignoroval základní princip vztahů mezi Kanadou a USA. Washington očekavá, že kanadská vláda bude hrát roli loajálního týmového hráče pokud jde o životně důležité obranné zájmy USA a ne hlasitého kritika, který má pochybnosti o amerických cílech."

Dál tvrdí, že Američanům nejde ani tak o obranu, jako o to, aby USA zůstaly na špičce technického vývoje v oblasti obrany a letectví a kosmu navzdory destabilizačním důsledkům, které to může mít pro světový vývoj. Když jde o národní pýchu USA, zůstává málo místa pro snahu zabránit novým závodům ve zbrojení. Splnily se předpovědi generála Eisenhowera, který ve své poslední řeči v roli amerického presidenta varoval americkou veřejnost před nebezpečím, které představuje (druhou světovou válkou v život uvedený) vojensko-průmyslový komplex USA.

Ve stejném čísle se objevil komentář projevu generála Powella, v němž přijímal nominaci na funkci budoucího amerického ministra zahraničí (státního sekretáře). Projevu, který by podle autorky "měl způsobit mrazení v páteři světa, jež má už i tak obavy o záměry a budoucí směr nové americké republikánské administrativy." Gen. Powell naznačil, že se Američané vrátí s vehemencí k roli globálního policajta, tentokrát s novým hrozivým rysem - buď přijmete americké normy a hodnoty, nebo s vámi zatočíme. Prohlásil: "Budeme stát pevně na straně těch národů, které jsou vedené neschopnými vůdci, provádějící neúspěšnou politiku, která vede ke špatným výsledkům. Budeme bránit naše zájmy z pozice síly. Tuto sílu máme díky našemu systému, demokracii a svobodnému podnikání. Je podložena naší ekonomickou silou. Díky naší vojenské síle jsme nejlepší na světě a chceme, aby to tak zůstalo."

Autorka se dále obává, že USA si zřejmě vyhrazují právo samy definovat, co znamená neschopné vedení a neúspěšná politika, a co bude znamenat "stát pevně". Dostanou nálepku "neschopného vedení a neúspěšné politiky" i ty země, které se odmítnou účastnit nových závodů ve zbrojení, které by pravděpodobně byly zahájeny plánovaným americkým protiraketovým systémem? Pokud tomu tak bude, tato nová politika nebude znamenat jen obranu svobody a demokracii. Bude to znamenat vnucení amerického vzoru celému světu. Pokud se to stane, nebylo by to poprvé, kdy se americká vláda rozhodla odstranit i přátelské vlády z čistě ekonomických důvodů. Podle knihy C. Clarksona "Kanada a Reaganova výzva", Reaganova republikánská administrativa záměrně destabilizovala kanadskou liberální vládu P.E. Trudeaua kvůli její nacionalistické ekonomické politice (zřízení Úřadu pro schvalování zahraničních investic a zavedení Národního energetického programu). Stačilo prý říci finančním kruhům z Wall Street, že Kanada není dobrým místem pro investování, aby to vedlo k porážce liberální vlády v r. 1984.