Na začátku současného školního roku oživla ve Winnipegu debata o vyučování náboženství ve veřejných školách. Náboženství se v současnosti může ve veřejných školách vyučovat v době polední přestávky, pokud to požadují rodiče alespoň 25 žáků. V nedávné době členové některých křestanských sekt dělali nábor na takové náboženství mezi dětmi cestou do školy. Proti tomu protestovali členové školské rady, kteří zastávají názor, že žádný cizí dospělý nemá co jakkoliv obtěžovat děti cestou ze školy nebo do školy. Na to se ozvaly hlasy tvrdící, že to je omezování náboženské svobody. Ale i hlasy, které školskou radu podpořily, jako např. dva dopisy čtenářů deníku Winnipeg Free Press, jejichž podstatnou část pro ilustraci uvádím:

• 2. 10.: Učení bible vzbuzuje strach

  Pokud jde o biblické hodiny ve školách: Pomyšlení na to, že by děti měly být vystaveny tomu, co je v bibli, mě leká. Její popis vražd, mučení, mimomanželských styků a perverze nepatří do našich veřejných škol.

  Pokud má být bible vyučována ve veřejných školách, žákům by se také mělo říci, k čemu její učení vedlo. Měli by se dozvědět o vraždách, zabíjení, mučení, zmrzačování a zneužívání nespočetných nevinných lidských bytostí (a i zvířat), které po dlouhá staletí probíhaly v Evropě, na Blízkém a Středním východě a v obou Amerikách. Obzvlástě dívky by se pak měly dozvědět jak toto učení vedlo ke 250 letům zabíjení nevinných žen, poté co byly církví označeny za čarodějnice. Mnoho z těchto žen bylo přírodními léčitelkami nebo porodními bábami. Žáci by také měly být informováni o křesťanských apokryfech (knihách Starého Zákona, které jen katolíci, ale ne židé a protestanti považují za autentické).

  R. K.

• 8. 10.: Právo být svobodný od náboženství je nutné uchránit

  V odpověď na dva dopisy z 23. září se ptám: Proč je pro křesťanské náboženství tak důležité proniknout do každého koutu naší společnosti? Opravte mě, pokud se mýlím, ale ještě jsem neviděl žádnou židovskou, hinduistickou, síkskou nebo muslimskou skupinu pokoušet se využívat našich škol jako místa k indoktrinaci našich dětí.

  Po celém městě jsou křesťanské školy a to už vůbec nemluvím o nespočetných křesťanských kostelích v každé čtvrti. Není snad v těchto budovách dost místa na konání biblických hodin?

  Jádrem těch dvou dopisů bylo tvrzení, že bez křesťanské výchovy se z dětí stanou lháři, zloději a podvodníci a nebudou mít respekt pro úřady.

  Já jsem ale spolu se svou ženou vychoval ateistické děti a vychovali jsme z nich velice morální, laskavé a milující bytosti bez pomoci jakékoliv církve. "Dobrota" a křesťanství nemusí vždy znamenat totéž: např. Jeffrey Dahmer se vždy pomodlil, než začal jíst svoje oběti.

  Naše veřejné školy musí zůstat neutrální, nesektářské, nenáboženské, nebo chcete-li ateistické. Kam jinam by v opačném případě měly ateistické děti chodit do školy? Byl by každý školský obvod ochoten zřídit samostatné školy pro těch 10% obyvatel, kteří jsou ateisté? Křesťané, kteří používají veřejné školy, by měli být spokojeni se součaným stavem - ve škole se děti učí jak myslet a v kostele je učí co si mají myslet. Pokud se jim to takto nelíbí, mají přece k dispozici čistě křesťanské školy.

  Proklamovaná snaha "poskytovat morální vedení" není nic jiného než křesťanský trojský kůň k dosažení jejich skutečného cíle - návratu povinné křesťanské motlitby do našich veřejných škol. Smekám klobouk před členy školské rady, kteří chrání základní právo mých dětí být svobodné od náboženství.

  J. C.