"Zajímavé" metody kanadských statistiků | 17. 2. 2000 |
Ohánějíce se oficiální federální statistikou, manitobští do loňska vládnoucí konservativci se po celých 10 let chlubili tím, jak se máme v Manitobě dobře: v letech 1990-1999 zde prý bylo vytvořeno 44200 nových pracovních míst, což znamenalo přírůstek o 8,6%, což řadilo Manitobu do slušného kanadského průměru. A nezaměstnanost jsme tu podle statistiky měli dokonce mít hodně podprůměrnou.
Jenže teď pracovníci kanadského statistického úřadu objevili chybu ve svých metodách. Jejich data byla prý založena na předpokládaném růstu obyvatel. Jeho odhad se však ukázal být o dost větší než dosažená skutečnost. Takže bylo třeba data opravit a zjistilo se, že ve skutečnosti v Manitobě v té době přibylo jen 29000 nových pracovních míst, což odpovídá přírůstku pouhých 5.7% (zatímco celokanadský průměr byl 11.7%), čímž se dostala Manitoba na poslední místo v Kanadě v počtu nově vytvořených míst na obyvatele (jen Saskatchewan na tom byl hůře v letech 1995-99). Protože rozdíl mezi skutečným a předpokládaným růst počtu obyvatel Manitoby byl největší z celé Kanady.
A já si vždycky myslel, že počty nově
vytvořených míst se prostě získají součtem míst vytvořených
jednotlivými zaměstnavateli. Co s tím má společného předpokládaný
růst počtu obyvatel? V novinách nebyly o metodách statistiků žádné
další podrobnosti, zdá se ale, že statistika se vytváří na základě
jakýchsi průzkumů malého vzorku obyvatelsta, jejichž výsledky
se pak nejspíš přepočítávají na (nerealisty velký) předpokládaný
počet obyvatel! Takové výsledky bych onšem nezval statistikou, ale odhadem.
Stejně tak při určování (odhadu) počtu nezaměstnaných v Manitobě
se dosud vůbec nezapočítavaly údaje z indiánských rezervaci, kde
je nezaměstnanost až 90%. A procento Indiánů je v Manitobě mnohem větší
než v jiných provinciích.
Sluší se podotknout, že tyto chyby má zcela na svědomí federální
statistický úřad. Myslím, že jeho metody nemohou provinční politikové
nijak ovlivnit. I když výsledky se jim jistě líbily.