Mají "okrasné" pesticidy v Kanadě konečně odzvoněno? 28. 5. 2000

Nedávno byla uveřejněna zpráva příslušné komise kanadského parlamentu, která požaduje úplný zákaz (postupně zaváděný po dobu několika málo let) všech chemikálii, které se používají pro okrasné účely - hlavně pro zabíjení pampelišek a jiných plevelů a škůdců na travnících kolem soukromých domů i na veřejných prostranstvích, prostě všude tam, kde se nic užitečného nepěstuje. (Většina Kanaďanů pampelišky snad přímo nenávidí, protože jejich vyskyt na jejich trávnících prý snižuje hodnotu jejich nemovitostí.)

Komise konečně došla k rozumnému názoru, že pampelišky nikoho nezabíjejí, ale pesticidy, které si lidé stříkají na trávníky mohou způsobit vážné zdravotní potíže malým dětem. Neškodnost pesticidů pro lidi byla zatím testována jen na dospělých mužích, mnohé pesticidy byly dány do prodeje před dávnými věky a od té doby nebyly znovupodrobeny mnohem přísnějším dnešním testům a děti se jich při hraní na trávnících mohou snadno přímo najíst.

Nejvíce chemicky zamořená místa na světě jsou golfová hřistě (na které mě to nikdy netáhlo už proto, že mám raději přírodu pokud možno v původním stavu). Jejich správci trpí ve velkém počtu zvláštním druhem rakoviny, o kterém se předpokládá, že je způsoben vším tím, co lejou na golfové trávníky, aby dosáhli jejich perfektního vzhledu.
 

Bobři působí nevraživost mezi sousedy 28. 5. 2000

Počet bobrů v Manitobě v posledních letech stále vzrůstá. Mnoho farmářů si stěžuje, že jim zaplavují pole a zmenšují příjmy. Prý lidé a bobři se spolu nesnášejí. Protože není možné přemístit lidi, převládá mnohde mínění, že je nutno odstranit bobry. Na svých pozemcích může každý farmář beztrestně zabít jakékoliv zvíře. V některých obcích, kde je rozmnožení bobrů považováno za kalamitu, v poslední době navíc najímají licencované lovce, kteří za každého zabitého nebo chyceného bobra dostávají $45. Milovníci bobrů se proti tomu pohoršují. Mnohde to působí nevoli (včetně slovních potyček používající výrazů nehodících se pro reprodukci v tisku) mezi sousedy, kteří mají na problém bobrů opačný názor.

Osobně pochybuji, že bobři mohou zaplavit velké kusy polí. Stavějí své hráze jen na existujících vodních tocích, které mohou maximálně rozšířit o stovky metrů. Vzhledem k tomu, že tu byli před námi a vzhledem k těm velkým prostorám, které tu jsou k dispozici, si myslím, že soužití s němi je možné, když se jim prostě přenechá území kolem vodních toků.
 

Znečištěná pitná voda zabíjí v Ontariu 29. 5. 2000

V pětitisícovém městě Walkerton 150 km na západ od Toronta se při prudkých deštích dostalo před dvěma týdny do studny, z níž je město zásobováno pitnou vodou, z dobytčích výkalů velké množství bakterií E.coli 0157:H7, která u člověka působí krvavé průjmy (jakýsi rozklad vnitřních povrchů zažívacího traktu) nebo i selhání ledvin a smrt. Po požití kontaminované vody zatím onemocnělo 1000 lidí, z nichž pět zemřelo. Pro Kanadu pyšnící se kvalitní pitnou vodou je to dost velký šok. Smutné je, že této epidémii téměř středověkých rozměrů bylo pravděpodobně možno zabránit. Laboratoře provádějící periodický rozbor neoznámily výskyt bakterií ontarijskému ministerstvu životního prostředí, jak vyžadují předpisy, pouze šéfovi městké vodárny, který nálezu nevěnoval patřičnou pozornost. A to i přes neustálé dotazy a varování obvodního hygienika, kterého znepokojovalo objevení se příliš velkého počtu onemocnění ukazujících na kontaminaci vody. Teprve týden po obdržení laboratorní zprávy vodárna varovala občany před požíváním nepřevařené vody z městkého vodovodu. To už bylo pro oněch pět pozdě.

30. 5.: Dnes zemřel další, šestý občan Walkertonu postižený otravou E.coli. Bakterie v pitné vodě hlásí i z jiných míst Ontária a raději kvůli tragedii ve Walkertonu doporučují občanům převařovat vodu, přestože se nejspíš jedná o neškodné bakterie nebo o nepatrné množství.

U nás v Manitobě se dostal do médii případ dvou sourozenců předškolního věku z osamělé farmy, kterým kvůli otravě E.coli pravděpodně stejného virulentního druhu, jaký zabíjel ve Walkertonu, selhaly ledviny a je jim prováděna dialýza krve ve Winnipegu. Takových případů je prý v Manitobě každoročně asi 130 (je to málo, průměr nebo moc?) a alespoň polovina je způsobena pojídáním nedostatečně tepelně zpracovaného hovězího (hamburgerů) a žádné znečištěním vody. A nebýt tísícovky vázně nemocných ve Walkertonu, nikdy by jim nevěnoval ani špetku pozornosti.

31. 5.:A dnes sedmý (celkem 6 dospělých a jedno dítě).

 

Sanitáři a zdravotní sestry si dělají naschvály 29. 5. 2000

Ve Winnipegu se v poslední době objevovala kritika pozdních příjezdů sanitek první pomoci, které zasahují při nejrůznějších nehodách. Mluvilo se o jejich nedostatečném počtu. Podle zprávy analýzujíci připravenost požární a záchranné služby, kterou si winnipegská městská správa nechala vyhotovit americkou poradenskou firmou, může mít na pomalé reakci záchranných sanitek častečně vliv nevraživost mezi jejich posádkami a nemocničními sestrami. Zpráva uvádí případy, kdy sestry zpomalovaly převzetí pacientů od posádek sanitek, které nemají rády (sanitáři nesmí opustit dovezené pacienty, dokud je formálně nepřevezme nějaká nemocnice). Na druhé straně někteři záchranáři připustili, že s oblibou vozí obtížné pacienty (opilce, násilníky) do těch nemocnic, v nichž má právě službu nějaká neoblíbená sestra.

Vedoucí činitelé záchranné služby i nemocnic po zveřejnění zprávy tvrdili, že se jedná pouze o izolované případy.
 

Obří trilobit objeven na severu Manitoby 29. 5. 2000

Minulý týden bylo oficiálně oznámeno nalezení největšího trilobitu na světě na erozí obnaženém pobřeží Hudsonova zálivu poblíž města Churchill v červenci 1998. Tento prastarý vodní "brouček" byl dlouhý 70 cm a 30 cm široký. Zkamenělý váží skoro metrák. Zaživa mohl vážit asi 25 kg. Je to již druhý nález obřího trilobitu v blízkosti Churchillu, kde se kdysi vyskytovalo pobřeží mělkého tropického moře ležícího blízko tehdejšího rovníku. Předchozí byl nalezen před 15 lety, byl ale pouhých 42 cm dlouhý. Nově nalezený trilobit bude od 15. 6. vystaven v permanentní expozici winnipegského Muzea člověka a přírody.