Před třemi dny se objevila zpráva, že v kostech kanadského veterána z války ze Zálivu Terryho Riordona z Nového Skotska, který zemřel vloni v dubnu, byla potvrzena přítomnost ochuzeného uranu (U238), který se v té válce začal používat pro zvyšování pronikavosti nejrůznějších projektilů. Největší koncentrace uranu byla zjištěna v kostech s rakovinovými změnami.

Terry Riordon onemocněl brzo po návratu z války před devíti lety. Trpěl vším možným - od ztrát paměti až po dýchací potíže. V jeho oficiálním lékařském spisu je zaznamenán i příznak nejpodivnější - úplná změna barvy očí během oněch devíti let.

Vojenští lékaři nebyli schopni zjistit příčinu jeho problémů. Jejich počáteční diagnoza byla post-traumatický stress a nakonec se usnesli, že je hypochondrem! Přitom se jeho stav před smrtí podle jeho ženy velice zhoršil. Pan Riordon před smrtí požádal, aby jeho tělo bylo podrobeno sérii testů, aby se konečně zjistilo, proč byl tak nemocný. Testy provaděla kanadská laboratoř ve spolupráci s washingtonským lékařem Dr. Durokavicem, který prováděl analýzu vzorku.

Kanadské vojenské úřady doposud věřily, že ochuzený uran neměl nic společného s "nemocí ze Zálivu" a tudíž žádné testy na přítomnost uranu u veteránů neprováděly. Dr. Durokavic tvrdí, že uran našel i v moči žijících veteránů. Podle něj se vojáci nadýchali radioaktivního prachu rozptýleného explozí střel a ten se hromadil v jejich tělech a doposud z nich nevyšel.

"Odborníci", kteři použití U238 v projektilech a třeba i v pancířích tanků před 40 lety začali zavádět, ubezpečovali, že prach nemůže vojákům uškodit pokud se nebudou nacházet v bezprostřední blízkosti výbuchu (což by asi stejně nepřežili) a že i kdyby se uranového prachu nadýchali, velice rychle se zase dostane z těla ven.

Osobně si myslím, že takovéto předpovědi, i kdyby byly založené na sebesložitějších modelových výpočtech, jsou velice nezodpovědné, pokud není současně prováděno dostatečně dlouhé experimentální ověřování modelu, protože člověk nikdy nemůže vědět, jestli na nějakou důležitou maličkost nezapomněl v teoretickém modelu. Takové předpovědi jen dělají vědě škodu. (Jak mají lidé po vyslechnutí zprávy, jako je třeba tato o uranu v kostech, pak věřit třeba předpovědím, že geneticky modifikované potraviny budou zcela neškodné i když tyto předpovědi budou sebelépe podložené!)

V každém případě používání lidského umu k vývoji nových zbraní považuji za zneužívání vědy a naprostou zvrácenost. Jako bychom už neměli prostředků k zabíjení dost!

Ochuzený uran v projektilech samozřejmě neměl působit jako nějaká jaderná či radioaktivní zbraň. Jeho jedinou funkcí mělo být zvětšení pronikavosti různých střel nebo naopak zase zlepšení odolnosti pancířů při zásahu. U238 je totiž velice hustý, mnohem hustší než železo pancířů. Proto se třeba do dělostřeleckých nábojů začala dávat asi 4-kg tyč U238, která při velké rychlosti projela pancířem tanku jako nůž máslem. Jenže po takovém nárazu pak tato tyč shořela a rozptýlila se na prach a malé úlomky, které teď pokrývají bojiště Iráku a Kosova. Uranový prach je velice toxický a také radioaktivní s poločasem rozpadu 4,2 miliardy let.

Vojákům se muselo toto využití U238 zdát být výhodnou likvidací velkého množství odpadu při obohacovaní přírodního uranu pro použití v atomých bombách a i jako paliva pro některé typy reaktorů jaderných elektráren. Přírodní uran obsahuje izotopy U238, U234 a U235. Ty poslední dva jsou schopny řetězové reakce probíhající v bombách nebo reaktorech, je jich však v přírodním uranu celkem jen několik málo procent. Většinu tvoří U238, který se musel pro použití v bombách pracně odstraňovat, protože není schopen řetězové reakce - takže z tohoto hlediska se jeho použití v projektilech zdálo být "bezpečné". Jenže i jeho slabá radioaktivita a vysoká jedovatost, jak se nyní ukázalo, může mít dlouhodobé vážné zdravotní následky (ještě navíc k té spoušti, kterou projektil s U238 způsobí při dopadu).

Kanadští vojáci měli v Zálivu příkaz se nepřibližovat k tankům zničeným střelami s uranem. Dnes je v Kosovu jistě mnoho míst zasažených střelami s U238. Zmapoval je někdo pořadně? Jsou místní obyvatelé varováni, aby se k těm místům nepřibližovali?

Kanaďané náboje s ochuzeným uranem ze svého arzenálu už vyřadili. Zájem o tyto "zazračné projektily" je však velký, předpokládá se, že již 20 států je má ve své výzbroji. Takže ti, kdo je před 40 lety vymysleli, se teď obávají, že se mužou sami stát terčem těchto nebezpečných střel. Je to v každém případě zbraň, o níž se teď ukázalo, že působí velké problémy poraženým i vítězům.

Více o těchto problémech např. na těchto stránkách TV CBC (angl.).