Rádio CBC vysílá v pořadu This Morning seriál "Lost and Found Sound (Ztracené a znovunalezené zvuky). Jedná se o historicky cenné nahrávky (na voskových válečcích, šelakových deskách, magnetickém drátu či pásce) z různých oblastí lidského života. V posledních mesících byly alespoň dva z těchto pořadů věnovány nahrávkám indiánkých jazyků.

Píseň Beothucků nahraná 80 let po vymření jejich jazyka:
Beothuckové žili na Newfoundlandu dávno před příchodem evropských kolonizátorů. Evropanům se snažili zcela vyhýbat, přesto podlehli dovezené tuberkulóze a častým útokům nových příchozích. Věří se, že posledním Beothuckem byla Shawnandithit (Šenandithit; obrázek vlevo), tež zvaná Nancy, která zemřela na tuberkulózu v St. John's v r. 1829. Existují slovníky jazyka Beothucků ze 17. stol, ale žádné souvislé texty.

Americký antropolog Speck objevil někdy kolem roku 1910 ženu jmenující se Santu z kmene MicMaců, která se narodila v roce 1837, jejíž otcem byl Beothuck, kterého MicMacové v dětství adoptovali (MicMacové a Beothuckové občas uzavírali smíšené sňatky; MicMacové přežili na Newfoundlandu a Novém Skotsku dodnes). Jedna z mála věcí, které si Santu o svém otci pamatovala, byla píseň, kterou ji zpíval. Neměla tušení co slova písně znamenala, nebyla v žádném z několika jazyků, které znala. Speck pořídil nahrávku této písně na Edisonův voskový váleček, který se po dlouhé době dostal do rukou dnes již penzionovaného profesora lingvistiky Hewsona z Memorial University, který se na jazyk Beothucků specializoval. Po dlouhém úsilí se mu ze stářím sešlého válečku podařilo přepsat text písně jako řadu beothuckých slabik, ale přeložit se mu ji nepodařilo. Celý pořad z 13. září uslyšíte po kliknutí zde. Na začátku uslyšíte původní nahrávku písně v podaní Santu, na konci pořadu je v podání dcery Dr. Hewsona (profesionální zpěvačky), z něhož je vidět jak krásná tato prastará píseň, snad ukolébavka, je. Ani jedna z obou zpěvaček nemá tušení, o čem zpívá. Více si o pořadu můžete přečíst zde.

Irokvejské legendy:
Program z 2. června nazvaný Irokvejské hlasy se zabýval nahrávkami vyprávění příslušníků Irokvejské federace (web Baska propagujícího respekt k menšinám a jejich geografickým názvům), neboli Federace Šesti národů (Cayuga, Mohawk, Oneida, Onondaga, Seneca, Tuscarora). Zatím jich byla přeložena jen část, např. legenda o dvou lovcích v onandagštině (když vydržíte poslouchat dost dlouho, uslyšíte z ní úryvky). Záznamy byly pořízeny na 14 voskových Edisonových válečků před více než sto lety v Torontu jako studie "primitivních zpěvů". Dnes jsou v majetku Šesti národů, které je používají ke svému "narodnímu obrozeni" - k výuce mladé generace. V oblasti města Brantford žije např. 20 tisíc příslušníků Šesti národů, ale sotva 200 z nich ovládá své rodné jazyky. Doprovodné internetové slovo k programu je zde.