Velký servis Škody v ulici Krasnobogatyrskaja na severovýchodě Moskvy.
Více podrobností: 347 dalších fotografií, zatím jen anglický text (překlad je naplánován).

Koncem loňského roku jsem strávil několik týdnů na Sibiři (Irkutsk, Bajkal, Ulan-Ude, Bratsk). V Bratsku je velká hliníkárna, největší ve světě. Už téměř 30 let v ní velice spolehlivě v těžkých klimatických podmínkách (při teplotách klesajících až k -50°C v zimě a dosahujících +40°C v létě) pracují mostové jeřáby vyrobené začátkem 70. let v Bratislavě. Před několika lety byla hliníkárna rozšiřována. Pro nové provozy do ní nakoupili nejmodernější jeřáby z Holandska s elektronickým ovládáním. To však v místním klimatu přestalo brzo fungovat. Bylo nutno zakoupit z Německa klimatizované skříně s konstantní teplotou 10°C, do kterých umístnili elektroniku nových jeřábů. I klimatizace těchto skříní však po několika měsících přestala fungovat. Naproti tomu staré československé jeřáby s ještě převážně mechanickým ovládáním pracují stále spolehlivě. Podle jednoho z údržbářů mostových jeřábů bratské hliníkárny se jim více osvědčilo provést vlastními silami jednoduchou elektronizaci starých československých jeřábů, než kupovat nespolehlivé nové holansko-německé jeřáby. Jediným problémem je, že před 10 lety jim přestali z Československa dodávat na staré jeřáby náhradní díly. Musí si je tedy vyrábět sami. Délka života těchto dílů je však obvykle mnohem kratší než u originálních čsl. dílů.

Mimochodem, po 11. září 2001 silně poklesla světová poptávka po hliníku. Z bratské hliníkárny sice nebyl nikdo propuštěn, všem dělníkům však byly sníženy platy o třetinu (i tak jsou stále dost nad sibiřským průměrem - ovšem za velké platy se tam platí poničeným zdravím). Nové vedení kombinátu také využilo této situace ke zrušení odborů. Slovo dělníka tam nyní prý nemá naprosto žádnou váhu (oproti situaci v letech 1994-96, kdy tam zřejmě poprvé v historii fungovaly nezávislé odbory s jistým vlivem). V celém kombinátu je zákaz kouření. Když je ráno při příchodu do práce cítit z člověka alkohol, ztrácí okamžitě práci.

Jinak se tam na Sibiři lidé zdáli být mírně optimističtí: inflace se zastavila, lidé opět důvěřují rublu, už nemají zájem o dolary, obchody jsou plné zboží, které ovšem zdaleka ne každý může kupovat. V Irkutsku i Bratsku jsou obrovská krytá tržiště, která jsou plná masa, ryb, sýrů, jižního ovoce i po celý rok čerstvé zeleniny, vypěstované na místě ve sklenících (což je situace lepší než v Kanadě, kde se toho většina dováží v zimě z Kalifornie a třeba čerstvý kopr tu v zimě není možno koupit každý den tak jako v Bratsku - alespoň v tom týdnu, kdy jsem tam byl).