Z konzervativce liberál? 15. 3. 1998

Asi před deseti dny se resignací uvolnilo místo vůdce quebecké provinční liberální strany. Shodou okolností se ve stejné době objevily výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nichž by quebečtí liberálové mohli porazit separatistickou Quebeckou stranu (Partie Quebequoise; v současné době v Quebeku vládne a po příštích volbách slibuje další, rozhodující referendum o budoucnosti (nezávislosti) Quebeku) jedině tehdy, kdyby v jejím čele stanul současný vůdce federální Progresivně konzervativní strany Jean Charest, který je též Quebečan. Jean Charest je mladý, osobně hodně sympatický politik, který pochází z rodiny s dlouhodobou konzervativní tradici. Jeho snem bylo stát se konzervativním ministerským předsedou Kanady v čele své strany, kterou se už více než čtyři roky snaží vskřísit k novému životu po té co byla v předposledních federálních volbách před pěti lety téměř zlikvidována, zůstali ji tenkrát v parlamentě jen dva poslanci. Díky Charestovi jich po loňských volbách už zase má asi 15. Ale stále ještě není jasno jestli má šanci na dlouhodobé přežití v soutěži s novou stranou pravice - Reformní stranou, ke které v poslední době přešlo mnoho zklamaných příznivců staré konservativní strany, která spolu (nebo spíš v soutěži) s liberální stranou tvořila kanadskou politickou scénu od vzniku kanadské konfederace.

Na Charesta v současné době hodně lidí dělá nátlak, aby se o místo vůdce quebecké liberální strany opravdu ucházel, že je prý jediným člověkem, který může zachránit jednotu Kanady. Charestova první reakce byla, že to naprosto nepřichází v úvahu, že jeho místo je ve federální politice v čele konzevativní strany. Ale nyní se zdá, že přece jen začíná o té možnosti uvažovat, prý ho k tomu pohnuly stovky faxů, které dostává z celé Kanady. Slíbil, že se rozhodne během příštího týdne. Teď se tu vedou diskuze, jestli je takový přerod konzervativce v liberála možný. Že i v dnešním cynickém světě globální ekonomiky, kdy jsou i hodně odlišné strany vnějšími okolnostmi nakonec stejně donuceny provádět zhruba stejnou politiku, to zase tak úplně jednoduché nebude. Jiné hlasy ale zase říkají, že by to takový problém pro něj být nemusel, protože quebecká liberální strana má názorově mnohem blíže k federální konzervativní straně než k federální liberální straně (které se podle kritiků obou z nich ostatně zase tak moc principiálně neliší).


Na vysvětlenou, v Kanadě jsou federalní a provinční strany stejného jména zcela nezávislými subjekty, které se věnují jiným sférám politiky a mohou se často i názorově dost lišit.
Rozhodně bude zajímavé jak se Jean Charest nakonec rozhodne ...
Pokud vás náhodou zajímá můj názor na Quebec, já bych jim klidně nezávislost přál, když se pro ní nakonec rozhodnou (mají na to stejné právo a zhruba stejné historické důvody jako my v Čechách, když jsme z r. 1918 získali nezávislost na Rakousku). Jejich jazykové přežití je v dnešní době ale už docela zajištěno, takže by asi mohli klidně přežít i v rámci Kanady (Češi byli v r. 1918 v Rakousku už asi v podobné situaci a přesto se rozhodli pro úplnou nezávislost ...). Ať už zůstanou v Kanadě nebo získají nezávislost, pro řadové Quebečany se budoucnost asi moc lišit nebude. Lišilo by se jen rozložení mocenských elit.