je možno najít kousek na sever od městečka Narcisse, asi 100 km na sever od Winnipegu u silnice č. 17. Je to v oblasti, kde se pod zemí ukrývají rozsáhlé vápencové vrstvy. Na povrchu se to moc neprojevuje - země je tam placatá jako všude jinde na prériích, až na občasnou propadlinu, z níž vedou díry do podzemí, kde je spousta miniaturních jeskyní, která mimo jiné poskytují i zimní útočiště našim úžovkám. Z několika takových propadlin vzdálených od sebe desítky až stovky metrů tam na jaře vylézá na povrch asi 60 až 75 tisíc úžovek. Začínají obvykle vylézat někdy koncem dubna a trvá jim to více než měsíc. Na sluníčku se pak v těch propadlinách oddávají hromadnému páření, po němž se rozlézají do okolních bažin (až do vzdálenosti 18 km) a za čtyři měsíce se opět vracejí do svých děr k přezimování. Čím více je venku sněhu, tím tepleji jim je po zemí.

Samičky jsou až čtyřikrát větší než samci a asi o 25 cm delší. Samci se zdržují ve velkém množství u ústí těch podzemních doupat dokud ven vylézají nějaké samičky. Každou z nich pak obklopí veliké klubko samců k provedení dlouhotrvajícího páření. Na tato zmítající se pářící se klubka (dvě z nich je možno vidět na vedlejší fotografii), jejichž delší pozorování má téměř hypnotizující účinek, se pak přicházejí dívat davy turistů.

O několik set kilometrů dále na sever se zase v podobných, trochu větších, jeskyních nacházejí unikátní zimoviště velkého množství netopýrů.