Manitobští konzervativci fušují do socialismu | 17. 6. 1998 |
Tak zněl titulek úvahy v deníku Winnipeg Free Press z minulého pátka. Týkala se chvály naší konzervativní vlády za to, že navrhla smysluplné řešení problému zajištění všeobecně dostupné telefonní služby i v odlehlých venkovských oblastech ve věku deregulace a privatizace. Bylo to ale doprovázeno ironickým pozorováním, že toto řešení nutí vládu zavrhnout pěkně velkou část jejího deregulačně-privatizačního dogmatu.
Před necelými dvěma lety totiž tato vláda přes odpor většiny Manitobanů prosadila privatizaci manitobské státní telefonní společnosti MTS, která do té doby celkem úspěšně (bez dluhů) fungovala a přeléváním zisků z dálkových hovorů do subvencování místní sítě zajišťovala zhruba stejně nízké paušální poplatky za místní hovory v izolovaných severních komunitách jako ve Winnipegu. Vláda nám slibovala, že po privatizaci nám konkurence zajistí neustálé zlepšování služeb a snižování telefonních poplatků. Je pravda, že po zrušení státního monopolu na dálkové hovory poplatky za ně poklesly. Ovšem poplatky za místní hovory se ve Winnipegu od provedení privatizace už téměř zdojnásobily a žádná konkurence na světě není ochotná sama od sebe zajistit telefonní službu na odlehlém venkově za dostupnou cenu.
Teď tedy naše vláda uznává, že je nutno zajistit všem komunitám srovnatelnou telefonní službu a žádá federální regulační úřad aby ochránil venkovské a severské Manitobany od účinků konkurence (a tedy i od důsledků jejího vlastního rozhodnutí privatizovat MTS). Společně např. s NDP (soc. dem.) vládou sousedního Saskatchewanu požaduje, aby byl zřízen fond na poskytování subvencí telefonním uživatelům v odlehlých oblastech, do něhož by povinně museli přispívat všichni poskytovatelé dálkových telefonních služeb (kteří mají nízké náklady - nemusí udržovat lokální sitě - a tedy celkem snadné zisky).
Potěšitelné na tom je, že když nějaká vláda alespoň trochu naslouchá svým
voličům, je nucená dělat rozumná rozhodnutí, která mohou být v rozporu
s její ideologií. V takovém případě je pak není tolik důležité, jaká strana je u moci. Politické
strany se stejně pomalu stávají přežitkem minulosti. Je na čase je zrušit
(odsunout od vlády) a přejít ke skutečné demokracii.