V Praze jsem tentokr t str vil jen asi 24 hodin - v pý¡jemn‚ pýedv noŸn¡ atmosf‚ýe. Praha a hlavnØ Pra§anky se zdaj¡ bìt st le v¡ce elegantn¡. VìbØr druh… chleba a peŸiva st le çirç¡ a chutnØjç¡. Sortiment r…znìch moýskìch ryb a jinìch potvor vØtç¡ ne§ co jsem kdy vidØl ve Winnipegu, kterì je bohu§el daleko od vçech moý¡. æpanØlsk‚ mandarinky klement¡nky, kter‚ byly nab¡zeny po celìch ¬ech ch (i kdy§ v nØkterìch m¡stech mimo Prahu ponØkud horç¡ namrzl‚ a nahnil‚ kvality) chutnØjç¡ ne§ jakk‚koliv jin‚ citrusov‚ plody, kter‚ jsem pýed t¡m ochutnal. Dokonce chutnaly i l‚pe ne§ £plnØ Ÿerstv‚ zral‚ mandarinky, kter‚ jsem kdysi v hojn‚ m¡ýe konzumoval v Japonsku. A u§ v…bec se nedaj¡ srovn vat s pýedŸasnØ sklizenìmi Ÿ¡nskìmi a japonskìmi mandarinkami, kter‚ je nejŸastØji mo§no koupit ve Winnipegu. (Klement¡nky nakonec dorazily minulì tìden i do Winnipegu. Byly nab¡zeny jako çpanØlsk‚ mandarinky, pýesto§e byly prod vany v p…vodn¡ch krabic¡ch, na nich§ je naps no "Marockì produkt" a tak‚ "Navoskovan‚ citrusov‚ plody". A na t‚ vrstviŸce vosku byla po dlouh‚ cestØ z Maroka Ÿasto jeçtØ i vrstviŸka pl¡snØ a sem tam nØkter  mandarinka byla zcela shnil . Vçak jsou tak‚ nab¡zeny za hodnØ n¡zkou cenu. Pýesto chutnaj¡ skoro stejnØ dobýe jako ty pra§sk‚ a st le jeçtØ mnohem l‚pe ne§ ty podtr§en‚ z ¬¡ny a Japonska.)

Ve srovn n¡ s Prahou je vìbØr zbo§¡ v Hav¡ýovØ st le dosti §alostnì, v nØkterìch obchodech snad i horç¡ ne§ byl Ÿeskì pr…mØr 80. let. Rozd¡l mezi Prahou a zbytkem republiky se zýejmØ st le prohlubuje, co§ se mnohìm Pra§an…m m…§e l¡bit, ale k dobr‚ atmosf‚ýe v cel‚m st tØ to asi moc nepýisp¡v . Mimo Prahu jsem slyçel st¡§nosti na to, §e Praha je zvl çtn¡ st t ve st tØ, nebo §e "Pra§ ci jsou blb¡". Pýi pýevodu auta z jednoho okresu do druh‚ho u§ nen¡ týeba mØnit st tn¡ pozn vac¡ znaŸku, tak§e lid‚ na MoravØ mohou vlastnit ojet  auta s pra§skou SPZ. Je mo§no vidØt takovou znaŸku doplnØnou n pisem "J  nejs£ Pra§ k".

Pýes vçechny n ýky o zdra§ov n¡ a pýes zpr vy o çpatn‚ ekonomick‚ situaci, o lidech bydl¡c¡ch dlouhodobØ v mØstk‚ kanalizaci, atd., nen¡ (týeba ani v tom velkou nezamØstnanost¡ posti§en‚m Hav¡ýovØ) viditeln‚ nØjak‚ zjevn‚ lidsk‚ zoufalstv¡. Mysl¡m, §e jsem za celou dobu vidØl jen jednoho §ebr ka a to bl¡zko Karlova mostu v Praze. Vçude je naopak vidØt dost ps…, jejich§ vydr§ov n¡ v mØstkìch bytech £plnØ zadarmo asi nen¡. Ale je fakt, §e jsem hodnØ Ÿasu odpoŸ¡val na poklidn‚m venkovØ a nemØl Ÿas na nØjak‚ soci ln¡ vìzkumy.

I na odlehl‚m Rumbursku panuje i nad le nadpr…mØrn  nezamØstnanost.

Ve vØtçinØ osobn¡ch vlak… st le jeçtØ neteŸe voda na z chodech a m lokdy tam bìv  toaletn¡ pap¡r, ale existuj¡ u§ i perfektnØ Ÿist‚ rychl¡ky se z chody vybavenìmi pap¡rovìmi ruŸn¡ky a se splachov n¡m a pý¡vodem vody do umìvadla ovl danìmi zelenØ sv¡t¡c¡mi sp¡naŸi ve stØnØ A na kr tkìch trat¡ch se objevuj¡ nov‚ pØknØ vypadaj¡c¡ vag¢ny r…znìch typ…. Osobn¡ vlaky st le jeçtØ pýekon vaj¡ vzd lenost 91 km mezi PýelouŸ¡ a Prahou za dvØ hodiny i v¡ce. Minim lnØ jeden rann¡ rychl¡k to vçak u§ stihne za pouhou 1 hodinu a 6 minut. A 250 km mezi Ostravou a Pardubicemi uraz¡ rychl¡k za pouh‚ asi 3 a p…l hodiny. A pýi zpo§dØn‚m odjezdu vlaky zpo§dØn¡ pýed pý¡jezdem do c¡le doh nØji! V Praze je mo§no dostat v metru zadarmo stejnojmennì den¡k, kterì se mimo norm ln¡ho zpravodajstv¡ sna§¡ propagovat hromadnou dopravu.

Vçiml jsem si, §e alespoå ve vìchodn¡ch ¬ech ch a na severn¡ MoravØ je mnohem v¡ce jmel¡ ne§ v minulosti. Nejen na dubech a jinìch lesn¡ch stromech, ale obŸas i na stromech ovocnìch. Je to snad d…sledek ned vn‚ho siln‚ho zneŸiçtØn¡ ovzduç¡, kter‚ sn¡§ilo obranyschopnost strom… proti cizopasn‚mu jmel¡? Nebo se jedn  o nØjakì pýirozenì pý¡rodn¡ cyklus?

PØç¡ z¢na v centru Ostravy je docela pý¡jemn‚ m¡sto. ¦ dn‚ Ÿichateln‚ zneŸiçtØn¡ vzduchu jsem tam nezaregistroval.

V programech kin je o pozn n¡ vØtç¡ procento Ÿeskìch film… ne§ pýed dvØma lety. Tak§e jsem staŸil shl‚dnout cel‚ týi nov‚ Ÿesk‚ filmy. Jeden z nich, "N vrat idiota", v nov‚m pØkn‚m komorn¡m kinØ Evald na N rodn¡ tý¡dØ v Praze. L¡bil se mi stejnØ jako i "Pel¡çky". Ten týet¡ byl "Eliçka m  r da divoŸinu", ze kter‚ho jsem odeçel s dost sm¡çenìmi pocity. Byla v nØm sice uch zej¡c¡ hudba a spousta barevnìch detailn¡ch z bØr…, ale jinak to snad mØla bìt glorifikace stavu po po§it¡ halucinogenn¡ch hub. (A to byl pros¡m - podle pýizn n¡ re§is‚ra pýed premi‚rou v Hav¡ýovØ - natoŸen za pomoci st tn¡ho pý¡spØvku 4 mili¢n… korun. V KanadØ by se urŸitØ poskytnut¡ veýejnìch penØz na film s podobnou t‚matikou stalo pýedmØtem velk‚ kritiky ze strany Ÿ sti veýejnosti.)

Hudba filmu "Eliçka m  r da divoŸinu" je ve stylu housemusic, o nØm§ jsem nikdy pýed t¡m neslyçel (co§ v…bec nic neznamen ), ale ani moje dcery ho neznaj¡ a zýejmØ ani nikdo jinì v naçem okol¡. Tak‚ vçechny webov‚ str nky o housemusic, kter‚ jsem naçel, byly jen evropsk‚ho nebo israelsk‚ho p…vodu (jedna z nich napý. tvrd¡, §e housemusic je nikdy nekonŸ¡c¡ vyzn n¡ l sky). Tak§e housemusic zýejmØ vznikla v EvropØ a pýes Atlantik se zat¡m nedostala!

Kdy§ jsem o tom pak pýemìçlel, nen¡ "Eliçka m  r da divoŸinu" vlastnØ jen obrazem toho jakìm zp…sobem se bav¡ (ub¡jej¡ Ÿas) lid‚, kteý¡ v dneçn¡ dobØ maj¡ dost penØz, stejnØ jako týeba dnes ji§ klasick  a uzn van  opereta "¬ard çov  princezna" od E. K lm na (jej¡§ zvl çtn¡ rozç¡ýen‚ pýedstaven¡ s £vodn¡m vìstupem oslavuj¡c¡m hereckì §ivot a s çampaåskìm pro div ky o posledn¡ pýestavce v ostravsk‚m divadle Jiý¡ho Myrona pýedstavovalo origin ln¡ oslavu Silvestra) je v podstatØ obrazem toho, jak se bavila smet nka doby pýed sto lety?

Pro £plnost, v Praze jsem staŸil shl‚dnout i Hamleta proveden‚ho jako muzik l v novØ otevýen‚m divadle u Kalicha v JungmanovØ ulici. Jeho jednotliv‚ p¡snØ se dobýe poslouchaly, zaj¡malo by mØ ale, co by tomu asi ýekl Shakespeare?

A kdy§ u§ jsem u t‚ kultury, v knihkupectv¡ch bylo pýed V nocemi mnoho novìch i znovuvydanìch zaj¡mavìch knih. Mezi nimi i pýeklad kn¡§eŸky rozhovor… se slavnìm americkìm lingvistou a soci ln¡m aktivistou Noamem Chomskym nazvan‚ "Tajnosti, l§i a demokracie", ve kter‚ se Ÿten ýi dostane dosti odliçnì pohled na souŸasnou americkou skuteŸnost a ned vnou historii, ne§ jakou vykresluj¡ velk  media. Vydalo nakladatelstv¡ Votobia. Je to velice u§iteŸn  kn¡§eŸka pro ka§d‚ho, kdo chce porozumØt souŸasn‚mu svØtu.

Na vrcholu Lys‚ hory jsem za§il v nici, za kterou by se ani Manitoba nemusela stydØt.

ZabednØn‚ a nØkdy i vykraden‚ zprivatizovan‚ hotely a zotavovny hyzd¡c¡ svahy Beskyd jsou vìmluvnìm svØdectv¡m toho, §e s privatizac¡ po r. 1989 urŸitØ nebylo vçechno v poý dku.

O zemØdØlstv¡ si mnoho (vØtçina?) obyvatel Ÿesk‚ho venkova mysl¡, §e ho snad pýedchoz¡ porevoluŸn¡ vl dy programovØ likvidovaly. I m…j strìc z ji§n¡ch ¬ech, kterì pýes vçechno çikanov n¡ 50. let vydr§el jako jeden z velmi m la roln¡k… soukromØ hospodaýit nepýetr§itØ od r. 1948 a§ do r. 1989, prì tvrd¡, §e v nØŸem to pýed r. 1989 bylo pro nØj snadnØjç¡ ne§ dnes.

V…bec nech pu, jak to, §e z kony bez postihu umo§nily (nebo alespoå proŸ se nikdo nahlas nebouýil), aby bìvalì funkcion ý JZD z¡skal do sv‚ho vlastnictv¡ veçker‚ pozemky a majetek sv‚ho bìval‚ho dru§stva (a snad i Ÿ sti okoln¡ch), utvoýil z toho s.r.o., vyp…jŸil si pro ni asi 100 mili¢n… korun a po nØkolika letech ne£spØçn‚ho hospodaýen¡ doma a asi jeçtØ m‚nØ £spØçn‚ expanzi na £rodnou Ukrajinu, vyhl sil bankrot sv‚ firmy, pot‚ co prì pýevedl veçker  jej¡ zbìvaj¡c¡ akt¡va na svou sestru, tak§e z tØch 100 mili¢nu nemusel (nebude muset) vracet snad ani hal‚ý.

Z sobov n¡ potravinami m‚ho zapadl‚ho Ledce vçak rozv¡jej¡c¡ se kapitalismus v mal‚m prospØl. Jeden z m¡stn¡ch starç¡ch chataý… si tam toti§ otevýel obch…dek s potravinami, snad hlavnØ proto, aby mØl nØjakou Ÿinnost. St nek je otevýenì týikr t tìdnØ a je z soben mimo jin‚ Ÿerstvìm, Ÿasto jeçtØ teplìm chlebem, kterì majitel osobnØ voz¡ z 20 km vzd lenìch Pardubic. Moje maminka si pochvaluje, §e tak dobrì chleba tam nikdy pýedt¡m nebylo mo§no koupit. Ceny jsou pýitom srovnateln‚ s cenami supermaket… v okoln¡ch mØstech.

Z mno§stv¡ explicitnØ n bo§enskìch katolickìch poýad… (mç¡ apod.), odvys¡lanìch v Ÿesk‚m veýejnØpr vn¡m rozhlase, by se dalo usuzovat, §e v ¬ech ch nen¡ 30% katol¡k…, ale alespoå 99%. Pro srovn n¡, v kanadsk‚m veýejnØpravn¡m r diu CBC jsem snad mçi nebo jinì vylo§enØ n bo§enskì poýad jeçtØ nikdy neslyçel, pýesto§e tu Boha m me st le jeçtØ v £stavØ. Pouze poýady o spiritualitØ a n bo§enstv¡, kter‚ se vçak sna§¡ vØnovat stejnØ nejr…znìm duchovn¡m smØr…m vŸetnØ ateismu. A knا¡ jsou v ¬ech ch zýejmØ st le jeçtØ placen¡ st tem, zat¡mco v KanadØ si je mus¡ vydr§ovat vØý¡c¡, kteý¡ jejich slu§eb pou§¡vaj¡. Jen pro duchovn¡ a c¡rkve, kter‚ se skuteŸnØ zabìvaj¡ nØjakou dobroŸinnost¡, existuj¡ jist‚ daåov‚ £levy (duchovn¡ napý. nemus¡ platit danØ z Ÿ sti platu, kter  je urŸena jako pý¡spØvek na bydlen¡).