V p…lce prosince pýece jen pýiçla do Manitoby, sice s çestitìdenn¡m zpo§dØn¡m, ale zato velice razantnØ, zima. A zat¡m navzdory pýedpovØdi z 5. 12 s docela sluçnou intenzitou doposud pokraŸuje. OsobnØ jsem si ten prudkì n stup zimy odd lil o dalç¡ dva a p…l tìdne, proto§e jsem hned dalç¡ den odjel na n vçtØvu ¬ech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, kter‚ tu kolem V noc panovaly. Kdy§ jsem se 4. 1. vracel, pýi mezipýist n¡ v Montrealu bylo +8°C, pýi pýestupu v Torontu u§ jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. NaçtØst¡ to byl pr vØ zaŸ tek oteplen¡ a dalç¡ dva dny byla teplota jen kolem -10°C, tak§e jsem se mohl v pohodØ aklimatizovat. Pak zase a§ pýed tìdnem jsme tu mØli teplì v¡kend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 a§ -32°C a ve dne vØtçinou pod -15°C. A u§ je tu nØkolik des¡tek cm snØhu a jeho dalç¡ sluçn  nad¡lka se Ÿeka dnes v noci.

A j  jsem si na tu zimu u§ staŸil docela pØknØ zvyknout! Manitoba se toti§ vyznaŸuje celoroŸnØ n¡zkou vlhkost¡ vzduchu. D¡ky tomu i tepeln  vodivost vzduchu je mal  a vìmØna tepla mezi povrchem lidsk‚ho tØla a okoln¡m vzduchem je pomal . Pokud tedy pr vØ nevane silnì v¡tr, ýekl bych, §e pýi -20°C to v ManitobØ "zebe" jen asi jako pýi -5°C v ¬ech ch a pýi -40°C jen asi jako pýi -25°C ve vlhk‚m ji§n¡m Ontariu. StejnØ tak se dobýe i bez klimatizace sn ç¡ v l‚tØ v ManitobØ vedra a§ +35°C. (V such‚ ji§n¡ Alberta je jeçtØ ni§ç¡ vlhkost vzduchu ne§ v ManitobØ. Po m‚m pý¡chodu tam na zaŸ tku z ý¡ 1987 mi asi p…l roku Ÿasto m¡rnØ tekla krev z nosu, proto§e mi v tom such‚m vzduchu popraskala sliznice v nose.)

Naposledy pýed týemi lety (tj. pýed exploz¡ internetov‚ho webu a pýed posledn¡mi dvØmi teplìmi zimami a pýed mìm bydlen¡m ve Winnipegu) jsem v zimØ skoro ka§dì v¡kend i pýi teplot ch mezi -20 a -30°C vyr §el z Pinawy na des¡tky kilometr… dlouh‚ vìlety na bاk ch po zamrzl‚ ýece Winnipeg smØrem na vìchod do relativn¡ pustiny Whiteshelsk‚ho parku, kde a§ na v zimØ ve velk‚ vØtçinØ nepou§¡van‚ chaty lemuj¡c¡ na mnoha m¡stech býehy ýeky a obŸasn  setk n¡ se snاnìmi sk£try je mo§no si neruçenØ vychutn vat absolutn¡ klid a kr su snØhem hodnØ zasypan‚ relativnØ neporuçen‚ krajiny. Vracel jsem se Ÿasto a§ za svitu mØs¡ce, kterì zamrzlou ýeku a okoln¡ lesy svìm svØtlem mØnil v poh dkovou krajinu.

I ta letoçn¡ zima mØ u§ nØkolikr t vyt hla ven na ýeku (kter  d¡ky tØm mraz…m po dobu m‚ nepý¡tomnosti rychle a d…kladnØ zamrzla, tak§e na n¡ u§ m…§ete naj¡t i ryb ýsk‚ chatky) alespoå na p r hodin. NejhezŸ¡ to bylo veŸer minulì Ÿtvrtek u Lac du Bonnet (kde je ýeka rozç¡ýen  v docela sluçnØ velk‚ jezero ve tvaru Ÿepce, jak ono francouzsk‚ m¡stn¡ jm‚no napov¡d ). Obloha byla velice jasn , mØs¡c dobýe osvØtloval krajinu. Teplota za ty dvØ hodiny, kter‚ jsem tam str vil, klesla z asi -16°C na -25°C. Proto§e pýed t¡m u§ nØkolik dn¡ nesnاilo, pýemrzlì sn¡h mi pod ly§emi vyd val zvl çtn¡ zvoniv‚ zvuky. M¡jel jsem na býehu domy s Ÿasto jeçtØ v noŸn¡m osvØtlen¡m, z nØkterìch z nich§ stoupaly rovn‚ b¡l‚ sloupy kouýe vysoko ke hvØzd m. A obŸas se do d lky rozl‚halo çtØk n¡ ps…. Jednu chv¡li nade mnou pýeletØlo startuj¡c¡ mal‚ letadlo, kter‚ vçak vyd valo celkem tich‚ bruml n¡ a svìmi blikaj¡c¡mi barevnìmi svØtly a b¡lìmi svØtlomety docela pýispØlo k jakoby slavnostn¡ poh dkov‚ barevnosti cel‚ sc‚ny. Tak§e to jeçtØ nebyla § dn  pustina, ale ta mØs¡cem zalit  sc‚na mØ pýipomnØla moje veŸern¡ n vraty z dlouhìch vìlet… pýed týemi a v¡ce lety. A tak web neweb, ýekl jsem si, §e pokud bude zima i nad le spolupracovat, mus¡m si ty vìlety po ýece letos co nejŸastØji zase zopakovat!

6. 2. 2000:

Zat¡m zima celkem spolupracuje, ýeka je docela zamrzl , ve dne je teÔ u§ dost dlouho docela teplo (-10°C i tepleji), v noci dost mrzne, tak§e led je pevnì.

13. 2. 2000:

U§ ýadu noc¡ kles  teplota opØt a§ na -30°C a denn¡ maxima jsou -20 a§ -15°C.

Zimn¡ prerijn¡ vzduch je suçç¡ ne§ vzduch saharskì

13. 2. 2000

Jak suchì je vlastnØ v zimØ vzduch na preri¡ch se dnes ýeçilo i v r diu. Nejprve je dobr‚ si uvØdomit, §e maxim ln¡ mno§stv¡ vody, kter‚ se ve formØ p ry vejde do stejn‚ho obsahu vzduchu, dost rychle kles  s teplotou. Tak pýi -20°C je toto mno§stv¡ asi 40kr t menç¡ ne§ pýi +30°C. Toto maxim ln¡ mno§stv¡ odpov¡d  100% (relativn¡) vlhkosti vzduchu. Na pr‚ri¡ch je pýitom vlhkost vzduchu vØtçinou hluboko pod 50%, zat¡mco v Ont riu m…§e bìt 80% i v¡ce.

Pak nen¡ divu, §e absolutn¡ mno§stv¡ vody obsa§en‚ v zimØ v 1 m³ pr‚rijn¡ho vzduchu je ni§ç¡ ne§ v 1 m³ mnohem teplejç¡ho saharsk‚ho vzduchu, pýesto§e relativn¡ vlhost saharsk‚ho vzduchu m…§e bìt jeçtØ menç¡ ne§ vlhkost vzduchu pr‚rijn¡ho.

Dalç¡ vìhodou manitobsk‚ zimy je poŸet hodin se sluneŸn¡m svitem. V obdob¡ týech ofici ln¡ch zimn¡ch mØs¡c… (prosinec, leden a £nor) sv¡t¡ ve Winnipegu slunce v pr…mØru 358 hodin. Po nØm n sleduje Calgary s 353 hodinami, týet¡ je Estevan se 349 (vçechno pr‚rijn¡ mØsta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zimØ moc pod nulu nekles , je tam ale jen 195 sluneŸn¡ch hodin. V z vØtý¡ na manitobsk‚m zimn¡m slunci m…§e bìt a§ o 10 stupå… v¡ce ne§ kousek vedle ve st¡nu (co§ je teplota, kter  se ofici lnØ ud v  ve zprav ch a statistik ch). Na otevýen‚ ýece ovçem moc z vØtý¡ nebìv . Slunce je vçak pý¡jemn‚ vçude.

Zima nakonec pýece jen za moc nest la

4. 3. 2000

Letoçn¡ manitobsk  zima byla celkovØ opØt neobvykle m¡rn  - u§ týet¡ po sobØ. Norm ln¡ (dlouhodob  pr…mØrn ) zimn¡ (prosinec-£nor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minul‚ zimØ -12,8°C a v zimØ 1997-98 dokonce jen -8,12°C. Nav¡c jaro pýiçlo alespoå o pØt tìdn… dý¡ve ne§ norm lnØ. A ji§ pýed nØkolika dny se tu pýedŸasnØ objevily prvn¡ husy vracej¡c¡ se z jihu. Pýed tìdnem se tu prudce oteplilo, celì v¡kend dost prçelo, sn¡h bØhem tìdne t‚mØý zmizel. Tak§e obdob¡, kdy sn¡h na ýek ch je vçude dobýe vØtrem upØchov n a povrch je dostateŸnØ tuhì a zase jeçtØ ne zcela zledovatØlì, tak§e £plnØ vçude je mo§no se na bاk ch rychle rozletØt do d lky bruslic¡m stylem (a vychutn vat pocit t‚mØý ptaŸ¡ volnosti vzbuzenì mo§nost¡ dostat se snadno vlastn¡ silou do velkìch d lek), tu letos trvalo jen necelì tìden. A tak jsem stihl nejezdit na bاk ch od zaŸ tku roku jen 250 km ne§ pýed tìdnem sn¡h i na ýece rozt l. PozdØji nØkolik dn¡ mrzlo alespoå v noci, tak§e po r nu çlo dobýe bruslit. TeÔ tu teplomØr opØt l me stolet‚ rekordy (dnes pýekroŸil +10°C), slunce celì den pý¡mo p l¡ a povrch ledu je mØkkì u§ r no (na ýece Winnipeg je led st le jeçtØ alespoå p…l metru tlustì - ledn¡ ryb ýi po nØm st le jezd¡ i s tunovìmi dod vkami). JeçtØ je poý d nadØje, §e se teploty na p r tìdn… vr t¡ trochu pod nulu a povrch ledu bude pýes noc dobýe zamrzat ...

Zima se jeçtØ £plnØ nevzdala, ale vodn¡ bombard‚ry u§ v pohotovosti

8. 4. 2000

V druh‚m tìdnu býezna se opravdu jeçtØ dost ochladilo a i v týet¡m çlo jeçtØ bruslit alespoå po r nu. Na konci býezna vçak led zmizel i z ýeky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a teÔ u§ z…st v  jen ve velkìch z livech ýeky, jako týeba v m¡stØ kon n¡ t‚ soutاe v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg zaŸal rychle mØknout. A na severu v mØstØ The Pas se ned vno utopili v ýece Saskatchewan dva ryb ýi, jejich§ dod vka se propadla skrz led.

Tepl‚ dny se zpØvem pt k… se st le stý¡daj¡ s chladnìmi. KoŸiŸky jsou sice pýed rozpukem, ale pr vØ teÔ se denn¡ maxima pohybuj¡ jen kolem 2 a§ 5°C a v noci poý dnØ mrzne.

14. 3. napadlo 10 cm snØhu a pak 17. 3. jeçtØ dalç¡ 4 cm a zem z…stala b¡l  t‚mØý tìden. Pak v noci z 26. na 27. 3. se pýihnal silnì v¡tr z Colorada a spustila se pØkn  v nice. Opravdovì blizzard z toho vçak nebyl. Snad se u§ letos ani konat nebude. I 3. 4. na chv¡li sn¡h popr çil vìchodn¡ Manitobu a dnes opØt celì den a§ do noci dost silnØ chumel¡ a v noci n m ten sn¡h urŸitØ poý dnØ pýimrzne.

Pýes to vçechno se p…da po zmizen¡ chab‚ zimn¡ snØhov‚ pokrìvky zd  velice such  a§ vyprahl . OŸek v  se, §e sez¢na lesn¡ch po§ r… zaŸne letos o mØs¡c dý¡ve a bude zl . Jeden lesn¡ po§ r u§ kdesi hoý¡. HoreŸnØ se dokonŸuje zimn¡ £dr§ba vodn¡ch bombard‚r… pou§¡vanìch v boji proti lesn¡m po§ r…m.

9. 4.:

Moc toho snØhu zase nenapadlo. Dnes je sice st le chladno, ale sluneŸno, a tak vŸerejç¡ sn¡h zmizel bØhem dopoledne.

KoneŸnØ poý dn‚ jaro. Hoýela sl ma - ale jak!

22. 4. 2000

Alespoå pØt dn¡ v noci ji§ nemrzne. Zmizely snad u§ posledn¡ zvytky ledovìch ker, kter‚ doposud lemovaly býehy ýeky v okol¡ Pinawy. TeÔ o Velikonoc¡ch se teploty pýibli§uj¡ a§ k +20°C. Potkal jsem letos prvn¡ho medvØda.

Je velice sucho. Hladina nØkterìch ýek a jezer je a§ t‚mØý o dva metry pod norm lem. TeÔ pr vØ hoý¡ v ManitobØ 14 menç¡ch lesn¡ch po§ r…. Celkem jich letos bylo ji§ 39.

Ve stýedu 19. 4. byly vodn¡ bombard‚ry poprv‚ pou§ity i k haçen¡ jin‚ho ne§ lesn¡ho po§ ru, kdy§ nØjac¡ §h ýi zap lili 90 tis¡c balik… lnØn‚ sl my (v hodnotØ asi 2 mili¢ny dolar…) uskladnØn‚ bl¡zko US hranic na velik‚m pozemku vedle provozovny, kter  sl mu drtila na vìchoz¡ surovinu pro vìrobu cigaretov‚ho pap¡ru. ¬ st t‚ sl my tam byla u§ nØkolik let a tak byla dobýe vysuçen  a vysoce hoýlav  (prì horç¡ ne§ benz¡n). A tak pýehr tì rychle stoupaj¡c¡ vzduch vytvoýil nad hoý¡c¡m polem torn dovitìch trychtìý, kterì do sebe vs l i n klaÔ Ÿek se Ÿtyými zamØstnanaci, kterì se pýibl¡§il moc bl¡zko a odhodil ho o 15 metr… d le. üidiŸ pýi dopadu pýiçel o §ivot, dalç¡ dva byli vys ti z kabiny (nikdo z nich nepou§¡val ochrann‚ p sy!) a odnesli si jen lehŸ¡ zranØn¡.

KvØty a sn¡h

13. 5. 2000

Bylo tu u§ koneŸnØ teplo i na çortky a minulì tìden se vçechno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavnØ divok‚ d viv‚ týeçnØ "chokecherries" a "krab¡" jablonØ, plod¡c¡ malinkat , sp¡çe okrasn  jabl¡Ÿka). VŸera v p tek se ale pýihnala z Montany siln  tlakov  n¡§e, kter  zasypala z padn¡ Manitobu a§ 25 cm mokr‚ho snØhu (na stejn‚ zemØpisn‚ ç¡ýce jako Praha). Transkanadsk  silnice v oblasti manitobsko-saskatchewanskìch hranic byla na mnoho hodin uzavýena kv…li n led¡, çpatn‚ viditelnosti a dopravn¡m nehod m. Ve Winnipegu a d l na vìchod vydatn‚ prçelo, jen obŸas se snØhem. Dnes ale i tu obŸasn‚ snØhov‚ pýeh åky nad tØmi rozkvetlìmi stromy trvaly po vØtçinu dne. Teploty se v noci pohybuj¡ kolem nuly.