C-train (fotografie zde) - calgarskì syst‚m rychl‚ dopravy, jeho§ dvØ zcela po povrchu veden‚ linky spojuj¡ hlavn¡ Ÿ sti mØsta bude po brzsk‚m dokonŸen¡ nØkolika dalç¡ch vØtrnìch elektr ren (vØtry v ji§n¡ AlbertØ obŸas dosahuj¡ rychlosti i 150 km/hod) poh nØn ekologicky zcela "Ÿistou" energi¡ vØtru!

SvØtov  exploze pou§¡v n¡ mobiln¡ch telef¢n… (k n¡§ ¬esko vydatnØ pýisp¡v , jak jsem se pýesvØdŸil pýi sv‚ ned vn‚ kr tk‚ n vçtØvØ) m…§e v‚st ke znaŸn‚mu pr…myslov‚mu r…stu ve vìchodn¡ ManitobØ v bl¡zkosti m‚ho pracoviçtØ. Nedaleko odtud se toti§ nach z¡ velk‚ z soby tantalu, je§ se pou§¡v  pr vØ v obvodech mobiln¡ch telefon…. KromØ tohoto manitobsk‚ho tantalov‚ho dolu firmy Tanco existuje jen jeden dalç¡ v Austr lii. Tantalu je tady tolik, §e Tanco uva§uje o otevýen¡ povrchov‚ho dolu. Odpad (zlomkov  r…§ov  §ula), kterì produkuje st vaj¡c¡ hlubinnì d…l firmy Tanco se m  brzo st t surovinou pro novì z vod na vìrobu r…znìch dla§diŸek a podobnìch vìrobk… z drcen‚ho kamene a speci ln¡ch pojiv, jeho§ vìstavba m  zaŸ¡t na pokraji mØsteŸka Lac du Bonnet letos na jaýe. Tanco tak‚ disponuje 82% zn mìch svØtovìch z sob c‚sia, je§ je vedlejç¡m produktem dolu, pro nØj§ doposud nebylo t‚mØý § dn‚ pr…myslov‚ pou§it¡. Avçak s rozvojem novìch technologi¡ roste i popt vka po c‚siu.

TeÔ jen zbìv  doufat, §e toto vçechno nebude m¡t moc negativn¡ d…sledky na tuto velice hezkou pý¡rodn¡ oblast!

ZaŸ tkem tìdne byl kanadskì min. pýedseda Jean Chr‚tien na ofici ln¡ n vçtØvØ u nov‚ho americk‚ho presidenta. Letos ale nebylo £plnØ jasn‚, jestli tradice, podle n¡§ kanadskì pýedstavitel v§dy jako prvn¡ hlava ciz¡ho st tu jede do Washingtonu vzd t hold nov‚mu presidentovi, bude zachov na. Dalo to panu Chr‚tienovi trochu pr ce toho dos hnout. Jednak proto, §e George W. Bush je z Texasu a m  tedy mnohem bli§ç¡ vztahy k Mexiku (vŸetnØ osobn¡ch s mexickìm presidentem) a on s m na prvn¡ zahraniŸn¡ n vçtØvu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A mo§n  i proto, §e pan Chr‚tien i jeho synovec, kterì je kanadskìm velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobØ americk‚ pýedvolebn¡ kampanØ veýejnØ slyçet, §e by radØji vidØli ve funkci americk‚ho presidenta Gora ne§ Bushe. Bush je prì ale tak velkorysì, §e mu to nevad¡ (co bylo, to bylo ...). Jean Chr‚tien mØl velmi dobr‚ vztahy s Clintonem, se kterìm projednaval vz jemn‚ vztahy na golfov‚m hýiçti. S Bushem si chce tak‚ dobýe rozumnØt, na nØj zase p…jde pýes spoleŸnì z jem o rybaýen¡. A u§ se i vz jemnØ na ryb ýsk‚ vìlety pozvali.

Nepýip d  v m to tak‚ trochu jako kdy§ v d vnìch dob ch jel vzd t prvn¡ vazal hold nov‚mu c¡saýi? Kdy§ bylo d…le§it‚ si udr§et postaven¡ prvn¡ho vazala? Cel  Kanada sledovala s dost velkìm z jmem, jestli v sobØ Chr‚tien a Bush najdou dostateŸn‚ zal¡ben¡, proto§e jejich vz jemnì vztah m…§e m¡t v nejbli§ç¡ budoucnosti jistì vliv na §ivotn¡ £roveå KanaÔan… a i tØch nØkolika mili¢n… AmeriŸan…, kteý¡ z vis¡ na obchodØ s Kanadou. Nen¡ to podle mØ zrovna moc demokratickì pý¡stup, ale vØtçina lid¡, jich§ se to tìk , je s n¡m zat¡m zýejmØ spokojena.

A dnes u§ n ç ministerskì pýedseda v Ÿele obrovsk‚ obchodn¡ mise (skl daj¡c¡ se z feder ln¡ch ministr…, t‚mØý vçech provinŸn¡ch premi‚r… a 400 obchodn¡k…, vŸetnØ 12let‚ho presidenta £spØçn‚ firmy zabìvaj¡c¡ se poŸ¡taŸovou animac¡) zase zah jil desetidenn¡ navçtØvu velk‚ ¬¡ny nav zat nov‚ obchodn¡ kontakty, od nich§ se oŸek vaj¡ pro Kanadu mnohamiliardov‚ zisky, a§ se §ivotn¡ £roveå ¬¡åan…, jak se oŸek v , brzo dostane alespoå na dneçn¡ £roveå MexiŸan… a KanaÔan…m se z s t¡m spojen‚ zvìçen‚ Ÿ¡nsk‚ popt vky po spotýebn¡m zbo§¡ podaý¡ z¡skat pro sebe alespoå jedno procento.

V dneçn¡m pravideln‚m popul rnØ-vØdeck‚m poýadu "Quirks and Quarks" r dia CBC bylo u pý¡le§itosti pl novan‚ho ukonŸen¡ Ÿinnosti rusk‚ vesm¡rn‚ stanice MIR zaj¡mav‚ vzpom¡n n¡ ruskìch, americkìch a kanadskìch kosmonaut…, kteý¡ na stanici pobìvali a jej¡ho rusk‚ho konstrukt‚ra. Stanice, kter  byla p…vodnØ navr§ena s dobou §ivota 3 roky a jej¡§ Ÿinnost byla nakonec prodlou§ena na 15 let, byla charakterizov na jako zat¡m v…bec nej£spØçnØjçi a neju§iteŸnØjç¡ vesm¡rn  loÔ, jak  kdy byla vypuçtØna. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu SovØtsk‚ho svazu se nejprve zd lo, §e je odsouzena k okam§ik‚mu z niku. Zachr nila ji neschopnost AmeriŸan… postavit vlastn¡ vesm¡rnou laboratoý d¡ky velk‚mu zpo§dØn¡ v pogramu raketopl n… a jejich touha z¡skat od Rus… tajemstv¡ dlouhodob‚ho pobytu ve vesm¡ru a poznatky o lidsk‚ psychice bØhem takovìch pobyt…, kter‚ budou potýeba pro lety k Marsu a ke vzd lenejç¡m c¡l…m. To vedlo k americko-rusk‚ spolupr ci v oblasti vesm¡rnìch stanic, pýi n¡§ AmeriŸan‚ poskytuj¡ vØtçinu financ¡ a Rusov‚ sv‚ znalosti.

Uk zalo se, §e mnoho ruskìch zkuçenosti z pýedchoz¡ch dlouhodobìch pobyt… nen¡ v pýedateln‚ formØ. VØtçinou jsou uchov ny jen v hlav ch ruskìch vØdc…, kteý¡ program ý¡dili a kv…li utajovan¡ toho moc na pap¡r nezaznamen vali. AmeriŸan‚ dostali alespoå pý¡le§itost vyslat do vesm¡ru svoje lidi na dlouhodob‚ pobyty a z¡skat tak vlastn¡ data o jejich chov n¡. Zd  se, §e rusk‚ £spØchy nebyly podm¡nØny § dnou zvl çtn¡ psychickou pý¡pravou, ale prostØ d vnou schopnosti rusk‚ho ŸlovØka pýe§¡t i v tØch nejnepý¡znivØjç¡ch podm¡nk ch - napý. uhasit dosti velkì po§ r na polubØ stanice, kdy kouý byl tak hustì, §e bylo sotva vidØt na konce vlastn¡ch prst…. A d¡ky velk‚ schopnosti improvizovat. Jako pravì opak toho, co se obvykle tvrd¡ o obou politickìch syst‚mech, ruçt¡ kosmonaut‚ byli schopni se na palubØ stanice mnohem samostatnØji rozhodovat v pý¡padØ krize a improvizovat. O svìch americkìch koleg ch Rusov‚ tvrdili, §e jsou moc zvykl¡ se mechanicky spol‚hat na pýedem pýi tr‚nigu nacviŸen‚ a v manu lech popsan‚ postupy, co§ jim na palubØ mnohokr t z platovan‚no Miru, kterì u§ d vno manu l…m moc neodpov¡dal, nebylo pý¡liç platn‚. Pýi vyskytu nepýedv¡danìch poruch, nebyli schopni uŸinit samostatn  rozhodnut¡. Ale i oni se postupnØ byli schopni nauŸit improvizovat a dnes v t‚to spolupr ci £speçnØ pokraŸuj¡ pýi souŸasn‚m prvn¡m spoleŸn‚m rusko-americk‚m pobytu na nov‚ mezin rodn¡ stanici Alfa.

Ze soukromìch rozhovor… s ruskìmi kosmonauty vyplynulo, §e i ti Rusov‚, kteý¡ na Miru vydr§eli celì rok, po týech mØs¡c¡ch pobytu pýest vali bìt dostateŸnØ vìkonn¡ a pak u§ çlo jen o vytv ýen¡ Ÿasovìch rekord… a vetçinu pr ce za nØ museli dØlat ti Ÿlenov‚ pos dky, kteý¡ pýiletØli po nich na kratkodobØjç¡ pobyty. Tak§e probl‚m, jak dlouhodobØ udr§et dostateŸnou vìkonnost kosmonaut… pýi budouc¡ch dlouhìch letech, jeçtØ st le zbìv  vyýeçit.

V posledn¡ dobØ musela pos dka Miru vØnovat a§ 75% veçker‚ho Ÿasu na opravu zaý¡zen¡ stanice a na to, aby v…bec mohla pokraŸovat v provozu a jen zbìvaj¡c¡ch 25% na nov‚ experimenty. To se ale nyn¡ pova§uje za nejvØtç¡ pý¡nos Ÿinnosti Miru - prok zalo se, §e lidskì d…vtip je schopen ve vesm¡ru pýekonat i ty nejvØtç¡ obt¡§e a zd nlivØ fat ln¡ katastrofy. Poznatky nasb¡ran‚ pýi ýeçen¡ tØchto hav ri¡ budou cenn‚ pro d lkov‚ lety, kter‚ se snad nØkdy v budoucnu uskuteŸn¡.

Od m‚ posledn¡ zm¡nky o poŸas¡ tu bylo vetçinou relativnØ "teplo" s obŸasnìmi vyj¡mkami (napý. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes r no -35°C a v pýedchoz¡ch dnech tak‚ kolem -30°C a jeçtØ to tak asi p r dn¡ z…stane). Nenapadl ale skoro § dnì novì sn¡h.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

PoŸet KanaÔan…, kteý¡ po§aduj¡ znovuzaveden¡ trestu smrti v posledn¡ch letech dramaticky kles  - alespoå podle pr…zkum… veýejn‚ho m¡nØn¡ prov dØnìch mezi 1000 n hodnØ vybranìmi obŸany. V r. 1982 to bylo 70% dot zanìch, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. RelativnØ nejv¡ce lid¡ po§aduje trest smrti v AlbertØ - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou pýistØhovalci z USA), n sleduje Britsk  Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a Atlantick‚ provincie a nejmenç¡ podpora trestu smrti je v Quebeku - pouhìch 42%. Trest smrti po§aduje o nØco v¡ce mu§… (54%) ne§ §en (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvis¡ se znaŸnou pozornost¡, kterou v posledn¡ch letech vzbudily pý¡pady nØkolika nevinnìch lid¡ odsouzenìch na dlouh  let  do vØzen¡ za vra§dy, kter‚ nesp chali, o Ÿem§ jsem nØkolikr t tak‚ psal.

Trest smrti zruçili kanadçt¡ politici v r. 1976 a pr vØ tento tìden se proti nØmu znovu d…raznØ vyslovil kanadskì nejvyçç¡ soud, kterì rozhodl, §e dva obvinØn¡ ze tý¡ vra§d ve statØ Washington z r. 1996 mohou bìt do USA vyd ni jen pod podm¡nkou, §e tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

¬eln¡ pýedstavitel‚ americk‚ televize (napý. nejvyçç¡ ç‚fov‚ televiz¡ CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo çef mnoha firem produkuj¡c¡ch televizn¡ filmy producent Brad Grey) byli v HavanØ na n vçtØvØ u Fidela Castra, s kterìm si prì velice dobýe rozumØli. Jen necel‚ dva tìdny po ukonŸen¡ af‚ry p n… Pilipa a Buben¡ka.