Jak jsem se tady u§ trochu zm¡nil, vyrazil jsem 22. £nora na desetidenn¡ vìlet autem do Nov‚ho Mexika a hlavnØ do Arizony. Jeli jsme celkem týi, z toho jen dva ýidiŸi, t¡m druhìm byla moje nejmladç¡ dcera (16 let), kter  m  zat¡m jen uŸebn¡ ýidiŸ k (ten se tady dost v  po slo§en¡ teoretick‚ zkouçky z dopravn¡ch pýedpis… a opravåuje k ý¡zen¡ jen vedle osoby starç¡ 18 let s norm ln¡m ýidiŸ kem). Doposud jezdila nØkolik mØs¡c… jen s automatickou pýevodovkou, jej¡ prvn¡ zkuçenost se standartn¡ pýevodovkou byla bØhem prvn¡ho dne naç¡ cesty v dohas¡naj¡c¡ snØhov‚ v nici na jihu Ji§n¡ Dakoty. ælo ji to dobýe, tak§e jsme nakonec najezdili celkem asi 7700 km.

Vyrazili jsme z Winnipegu v sobotu v poledne a jeli jsme nejprve dost dlouho pý¡mo na jih pýes Fargo, Sioux Falls, Sioux City a Omahu a§ do Kansas City, kde jsme se stoŸili na jihovìchod a pýes Wichitu dorazili po asi 30 hodin ch skoro nonstop j¡zdy (asi 2700 km) do severoz padn¡ho rohu Texasu nedaleko hranic s Novìm Mexikem. V ManitobØ bylo zima, ale silnice byly such‚ hol‚. Jak jsme jeli na jih, stav vozovek se nejprve zhorçoval. Nejhorç¡ byla oblast kolem hranice mezi obØma Dakotami a vlastnØ cel  Ji§n¡ Dakota. Byla modr  obloha, sv¡tilo slunce, ale byl velice silnì v¡tr, kterì proh nØl sn¡h po naprosto rovnìch pr‚ri¡ch a tak‚ pýes silnici, po kter‚ jsme jeli (I-29). Bylo relativnØ teplo (jen nØkolik stupn… pod nulou) a tak kola ka§d‚ho z mnoha aut proj¡§dØj¡c¡ch po silnici roztavila a pýilepila na silnici nepatrn‚ mno§stv¡ vØtrem hnan‚ho snØhu, tak§e k veŸeru byla silnice pokryta t‚mØý souvislou vrstvou hladk‚ho ledu, na nØm§ bylo týeba jet maxim lnØ opatrnØ - dost aut konŸilo v pý¡kopech. Teprve v IowØ n led¡ zcela zmizelo a v Missouri a Kansasu nakonec zmizel i sn¡h kolem silnice a teplota zaŸala çplhat nad bod mrazu a vozovka byla zase such . (Jak jsem se u§ dý¡ve zminil, pro je§dØn¡ autem jsou nejhorç¡ teploty kolem nuly, kter‚ se pr vØ Ÿasto vyskytuj¡ na pomez¡ obou Dakot na jih od mØsta Fargo. Na jih i na sever od t‚to oblasti se vØtçinou jezd¡ mnohem l‚pe. JeçtØ horç¡ to bylo pýi naçem n vratu, k Ÿemu§ se vr t¡m na konci.)

Zaj¡mavØ bylo, §e v OklahomØ a Texasu u§ bylo mo§no vidØt hejna kanadskìch a snاnìch hus, kter‚ u§ se pomalu vyd vaj¡ ze svìch zimoviçœ v Mexiku a Kalifornii sem k n m na sever (vØtçina z nich Manitobou jen prol‚t , nØkter‚ pokraŸuj¡ a§ na Aljaçku a dokonce prì a§ na Sibiý). Zaj¡mav‚ proto, §e se mi zd lo, §e jsem je celkem ned vno fotografoval (asi 100kB) kdyz na podzim prol‚t valy oblast¡ kolem Winnipegu do svìch ji§n¡ch zimoviçœ.

V noci se ochladilo a tak jsme v pondØl¡ r no vj¡§dØli do Nov‚ho Mexika v docela pØkn‚ snØhov‚ v nici a opØt vidØli dost velkì poŸet aut v pý¡kopech! NØco takov‚ho jsme neŸekali, pýesto§e Nov‚ Mexiko je dosti hornat‚. Tak jsme se po prohl¡dce Santa Fe a Albuquerque radØji vydali d le na jih. V £terì r no jsme ale neodolali pr…jezdu N rodn¡m (st tn¡m) lesem Gila (je to slovo çpanØlsk‚ho p…vodu, Ÿte se to H¡la). Tam jsou hory a§ 3000 m vysok‚, tak§e opØt bylo hodnØ snØhu a krkolomn‚ pr…jezdy vysokohorskìmi pr…smyky. Uprostýed tØch hor se ale nach zej¡ velice zaj¡mav‚ indi nsk‚ zý¡ceniny pueblov‚ho typu vestavØn‚ v jeskyn¡ch ve vysok‚ skaln¡ stØnØ pod obrovskìm pýevisem, kter‚ byly opuçtØn‚ asi pýed 800 lety (podobnØ jako spousty dalç¡ch podobnìch s¡dliçœ, jejich§ poz…statky je mo§no dodnes naj¡t na stovk ch dalç¡ch m¡st v ArizonØ, Utahu, Nov‚m Mexiku a Mexiku - ýadu z nich jsme pozdØji v ArizonØ nav眡vili), kdy byly v cel‚ t‚to oblasti velk  sucha, kter  zýejmØ vedla k rozs hl‚ migraci tehdejs¡ch obyvatel. Vçechny ty zý¡ceniny, kter‚ jsme bØhem naç¡ cesty navçt¡vili na mØ udØlaly velkì dojem.

Odpoledne se nakonec strhla tak prudk  v nice §e jsme mØli co dØlat z tØch hor vŸas vyjet dokud byly cesty pr…jezdn‚. PokraŸovali jsme pak pýes Lordsburg u hranic s Arizonou, na Tuscon a pak pýes rozs hlou rezervaci kmene Tohono O'odham (Pima) a§ do Organ Pipe Cactus National Monument (Pý¡rodn¡ chr nØn  rezervace pojmenovan  podle kaktus… nazìvanìch Varhann¡ p¡çœaly (Organ Pipe), kter‚ v USA rostou jen v t‚to oblasti), kter  se nach z¡ v z padn¡ ArizonØ u hranic s Mexikem. Dorazili jsme tam dost pozdØ po p…lnoci. Tam bylo koneŸnØ natolik teplo (p r stupå… nad nulou i v noci), §e zbytek noci bylo mo§no str vit pod çir kem. Toto m¡sto se nach z¡ v Sonorsk‚ pouçti. Tahle pouçœ je ale docela hustØ zarostl  kaktusy a jinìmi teplomilnìmi rostlinami. Ve stýedu r no jsme pak podnikli proj¡§dku po tom kaktusov‚m parku a hlavnØ vystup na nejvyçç¡ horu v t‚ oblasti, 1370 m vysokou Ajo, porostlou kaktusy a§ k vrcholku. Bylo celkem teplo, ale silnì skoro nepý¡jemnì v¡tr. VeŸer jsme vlezli na chv¡li do Mexika a pak pýespali ve stanu mezi kaktusy.

Druhì den byl v¡tr jeçtØ silnØjç¡ (pozdØji tam pak po naçem odjezdu prì dost prçelo) a my jsme koneŸnØ v çortk ch vyrazili pomalu pýes Phoenix smØrem k Velk‚mu kaåonu. Po cestØ jsme pilnØ navçtØvovali vçechny kolemle§¡c¡ indi nsk‚ zý¡ceniny. Nakonec jsme ale nedorazili ani do Flagstaffu, skonŸili jsme (j  st le jeçtØ v çortk ch) uprostýed prudk‚ v nice v krajinØ n dhernìch Ÿervenìch skal v SedonØ opØt mezi t‚mØý tý¡tis¡covìmi horami, kter‚ byly zrovna nepr…jezdn‚, proto§e bØhem kr tk‚ doby tam napadlo a§ 40 cm mokr‚ho tاk‚ho snØhu, kterì pol mal spousty strom…. Vçechny silnice na sever byly uzavýeny a my museli v SedonØ nepl novanØ pýenocovat. Lid‚ n m vçude v ArizonØ ý¡kali, §e tohle nen¡ typick‚ poŸas¡, kter‚ tam v tuto roŸn¡ dobu norm lnØ maj¡, §e norm lnØ je tam docela teplo. Zd  se, §e letos je dosti netypick‚ poŸas¡ po cel‚ severn¡ Americe - ve stejn‚ dobØ, kdy n m na jihu byla sp¡ç zima, byly na atlantick‚m pobýe§¡ USA netypicky vysok‚ teploty (napý. i ve mØstØ Buffalo u hranic s Kanadou se teplomØr bl¡§il k +20C), v povod¡ ýeky Ohio byly rozs hl‚ z plavy a v Texasu bylo tak‚ dost chladno a deçtivo).

V p tek r no byla cesta koneŸnØ voln  a my pokraŸovali na sever. Po pr…jezdu Flagstaffem jsme nejprve navçt¡vili l vov  pole pod Sunset kr terem a potom str vili hodnØ Ÿasu ve Wupatki National Monument, kterì byl zý¡zen na ochranu ýady dalç¡ch 800 let starìch indi nskìch zý¡cenin nach zej¡c¡ch se na pokraji Omalovan‚ pouçtØ (Painted Desert): barvy jsou tam hlavnØ Ÿerven , §lut  a Ÿern  - sk ly, l va a sopeŸnì popel. ("Wupatki" v jazyce Hopi znamen  "Vysokì d…m" a "Lomaki" je "Kr snì d…m".)

VeŸer jsme koneŸnØ dorazili na ji§n¡ okraj Velk‚ho kaåonu. Bylo tam zase dost Ÿerstv‚ho snØhu, minim ln¡ teplota v noci -8C. Pýesto jsme se rozhodli pýespat jeçtØ jednou ve stanu, tentokr t postaven‚m na vrstvØ snØhu. Pýe§ili jsme to bez probl‚m…. R no jsme pak vyrazili na sestup na dno kaåonu, kter‚ je tam o 1370 m n¡§e ne§ ji§n¡ okraj kaåonu. Stezka dol… k ýece je 12,5 km dlouh . Na dnØ je teplota asi o 10C vyçç¡ ne§ nahoýe. Bylo tam dole na býehu ýeky Colorado pýekr sn‚ jarn¡ poŸas¡, nechtØlo se n m se vracet nahoru. Nakonec jsme celì sestup a vìstup zvl dli asi za osm a p…l hodiny a veŸer jsme jeçtØ popojeli do nepý¡liç vzd len‚ rezervace Indi n… Navajo (Ÿti: Navaho). Tam jsme pak v nedØli jeçtØ zhl‚dli dinosauý¡ stopy, dalç¡ zý¡ceniny a hlavnØ navçt¡vili zn m‚ édol¡ monument… pln‚ fantastickìch naŸervenalìch skal (zn mìch bohu§el hlavnØ z reklam na nØkter‚ americk‚ cigarety).

V nedØli naveŸer u§ byl zase nejvyçç¡ Ÿas se vydat na zp teŸn¡ nonstop j¡zdu. Trochu se prot hla. Nejprve jsme hladce zvl dli pr…jezd Utahem i Color dem (vŸetnØ zasnاen‚ho pr…smyku ve vìçce 3400 m na z pad od Denveru). Po pr…jezdu Denverem jsme se opØt ocitli v placatìch pr‚ri¡ch. Ve vìchodn¡ Ÿ sti Colorada i v cel‚ Nebrasce u§ nebylo po snØhu ani pam tky a bylo kr sn‚ jarn¡ poŸas¡, ale hodnØ vØtrno. Tak to trvalo a§ na hranice s Ji§n¡ Dakotou kam jsme se dostali v pondØl¡ veŸer. Odtamtud to u§ bylo do Winnipegu jen nØkolik hodin j¡zdy (za norm ln¡ch podm¡nek). Jen§e po veŸeýi v Yanktonu (na ýece Missouri u§ v Ji§n¡ DakotØ) zaŸalo opØt chumelit. St le v¡ce a v¡ce. Pýesto jsme se pomalu sunuli napý¡Ÿ celou Ji§n¡ Dakotou dokud viditelnost a naçe rychlost neklesla k nule. Na p r hodin jsme se nakonec ut boýli v jednom nov‚m vyt pØn‚m odpoŸ¡vadle. Kdy§ se k r nu zd lo, §e se v¡tr uklidnil, vydal jsem se opØt na cestu. Nebylo to asi moc moudr‚, na silnici byly st le vØtç¡ z vØje, nakonec se z n¡ u§ ani nedalo nikam vyjet, proto§e vçechny vìjezdy byly pro moje mal‚ auto u§ nesj¡zdn‚, na silnici (I-29) u§ skoro nikdo nejezdil kromØ nØkolika velice m lo obý¡ch n klaÔ k…, viditelnost opØt m¡sty klesala k nule, bylo to prostØ £pln‚ snØhov‚ peklo, v nØm§ nakonec nebylo poý dnØ vidØt, kde jsou kraje silnici, tak§e jsem nakonec skonŸil t‚mØr v pý¡kopØ. Auto se n m podaýilo nakonec se z vØj¡ vlastn¡mi silami vytlaŸit, jen§e asi za dalç¡ p…lhodinu jsem skonŸil s koneŸnou platnost¡ hluboko v jin‚m pý¡kopØ asi 40 mil na jih od mØsta Fargo. MØli jsme çtØst¡, brzo nato se objevil £plnØ novì velikì mikrobus (van) s n honem na vçechna Ÿtyýi kola, kterì jakìsi u§ dosti starì obchodn¡k s automobily takto dod val sv‚mu zakazn¡kovi v sousedn¡m st tØ. Neçtastnì, §e si neposlechl pýedpovØd poŸas¡ a vydal se na cestu. OchotnØ n s ale nalo§il, musel sice tak‚ jet pomalu jako çnek, ale jeho vozidlo zdolalo celkem hravØ i ty nejvetç¡ v¡ce ne§ metrov‚ z vØje a za necel‚ týi hodiny urazilo tØch 40 mil, kter‚ n m zbìvaly do Farga. Tam jsme se dozvØdØli, §e d lnice I-29 je ofici lnØ uzav§ena. Otevýena byla opØt a§ v çest hodin veŸer. VeŸer se u§ ale nikomu nechtØlo moje auto pýit hnout do Farga, museli jsme tam Ÿekat a§ do druh‚ho dne do poledne. Pak se uk zalo, §e moje auto m  poçkozenì rozvodnì ýemen (timing belt), nejsp¡ç v d…sledku toho prvn¡ho naçeho vlastn¡ho vytahov n¡ ho z pý¡kopu, nebo i proto, §e po noci str ven‚ v pý¡kopØ byl motorovì prostor zcela vyplnØn nav tìm jemnìm snØhem, kterì pronikl £plnØ vçude. Auto bylo opraven‚ v çest hodin veŸer, silnice byla jeçtØ alespoå 100 km na sever od Farga poý dnØ zledovatØla, pýesto jsme se nØkdy mezi des tou a jeden ctou hodinou v noci koneŸnØ vr tili zpØt do Winnipegu, kde byly silnice opØt naprosto hol‚, such‚ a bezpeŸn‚.

Mimochodem, hned po naçem odjezdu z Farga tam celkov  letoçn¡ nad¡lka snØhu dos hla 250 cm. A sn¡h tam st le pad . Odborn¡ci tvrd¡, §e letos d¡ky tomu tady u n s budou z plavy aœ sn¡h taje jakkoliv pomalu. I mØsto Winnipeg u§ chyst  pytle s p¡skem (odhaduje se, §e jich bude potýeba a§ 2,6 milionu) k vyztu§en¡ hr z¡ kolem ýeky na £zem¡ mØsta...