20. 3.   Minulì tìden se sem u§ vr tily z jihu vr ny. VŸera po dalç¡ch dvou tìdnech teplot a§ kolem -20C vylezla teplota k nule, sn¡h zaŸal t t a ve vzduchu to bylo c¡tit jarem. JeçtØ to ale bude trvat t‚mØý dalç¡ celì mØs¡c ne§ zmiz¡ led z ýek a objev¡ se prvn¡ zeleå.
Dnes je sice st le dost teplo (-10C), ale zamraŸeno a v poledne zaŸalo zase jednou po delç¡ dobØ hustØ chumelit. Sn¡h pýestal padat a§ za Ÿtyýi hodiny a napadalo ho mokr‚ho dalç¡ch 7 cm ...

22. 3.   Dnes je tu zase perfektn¡ jaro, spousta slunce, teplota kolem nuly, vçechno na slunci taje.

24. 3.   VŸera bylo st le jeçtØ pýekr sn‚ poŸas¡, chtØlo se vØýit, §e snad u§ jaro pý¡jde natrvalo. Dnes r no jsme se opØt probudili do snØhov‚ v nice, silnice byly velice kluzk‚, sn¡h padal celì den, napadlo ho alespoå 10 cm, v¡ce ne§ kolik v pýedchoz¡ch dnech rozt lo. Nadch zej¡c¡ tìdny tady budou zýejmØ "zaj¡mav‚". OŸek v  se, §e za Ÿtyýi tìdny se mezi Winnipegem a US hranicemi vytvoý¡ pod‚l norm ln¡ho toku ¬erven‚ ýeky v d…sledku jarn¡ho t n¡ jezero asi 90 km dlouh‚ a 30 km çirok‚ (vloni to bylo jen 50 kr t 15 km a i to u§ byly docela mimoý dnØ velk‚ z plavy). V sousedn¡m Saskatchewanu maj¡ na jihu z plavy u§ nyn¡.

25. 3.   VŸerejç¡ snØhov  v nice ve Winnipegu a okol¡ zp…sobila spousty dopravn¡ch nehod, z toho jednu smrtelnou na silnici kudy jezd¡m do Pinawy do pr ce. A tak‚ ýadu po§ r… sto§ r… elektrick‚ho rozvodu (stejnØ jako domy jsou tady rozvodn‚ sto§ ry, hlavnØ na ni§ç¡ napØt¡, vØtçinou ze dýeva): mokrì taj¡c¡ sn¡h zat‚kal do trhlinek, kter‚ se bØhem m¡stn¡ krut‚ zimy tvoý¡ v isol torech, k nim§ jsou dr ty elektrick‚ho veden¡ pýiv z ny, t¡m se vytvoý¡ podm¡nky pro zkrat a prot‚kaj¡c¡ proud pak sloup zap l¡. NØkolik sloup… shoýelo £plnØ a§ k zemi, jin‚ se podaýilo uhasit. Celkem 5800 odbØratel… elektýiny z…stalo bez proudu.

Z plavy v Saskatchewanu se konaj¡ hlavnØ v okol¡ mØsta Swift Current. Swift Current znamen  rychlì proud a mØsto le§¡ na stejnojmenn‚ ý¡Ÿce Swift Current Creek, kter  se ka§doroŸnØ na jaýe rozvodåuje, letos v¡ce ne§ obvykle. V nedØli tam hladina vody vystoupila najednou prì pØt metr… nad £roveå býeh… a zaplavila nØkolik des¡tek dom….

26. 3.   R no jsme museli zase proj¡§dØt nØkolika £seky s ŸerstvØ nav tìm snØhem z pr‚ri¡, kterì staŸil trochu zmrznout a rozd¡ral aut…m býicha. Pýes den se teplomØr vyçplhal t‚mØý k +10C (!), byl kr snì jarn¡ den a veŸer byla vçude spousta vody z taj¡c¡ho snØhu.

28. 3.   St le je kr sn‚ poŸas¡ s denn¡mi teplotami nad nulou, sn¡h m  çanci pomalu t t, co§ je dobýe (budou menç¡ z plavy). Pýesto se uva§uje o provrt n¡ ledu na ¬erven‚ ýece jako ýeçeto souvislou s¡t¡ dØr od ji§n¡ho konce Winnipegu a§ k £st¡ ýeky do jezera Winnipeg. MØlo by to usnadnit l man¡ ledu a zamezit tvoýen¡ ledovìch bari‚r. Metoda se osvØdŸila vloni na ýece Sv. Vavýince v Qu‚becu. Vrt n¡ dØr, rychlost¡ asi 50 dØr za hodinu se prov d¡ ze vzn çedla, kter‚ by bylo týeba vyp…jŸit z Qu‚becu. Vzn çedlo by se dopravilo vlastn¡ silou po vnitrozemsk‚ ý¡Ÿn¡ cestØ a§ do Thunder Bay na z padn¡m konci Hoýejç¡ho jezera a pak by ho zbìvaj¡c¡ch asi 800 km bylo týeba pýev‚zt po silnici. Pro pos dku to bude jistØ docela pØknì vìlet, pokud k tomu opravdu dojde.

O Velikonoc¡ch se tady slav¡ Velkì p tek, co§ je jeden z m la dn¡ v roce, kdy je tady naprosto vçechno zavýeno (vçechny obchody). PondØl¡ je ale norm ln¡ pracovn¡ den. Kdy§ jsem tady byl prvn¡ rok (1984), tak jsem se divil, §e o Velikonoc¡ch v p tek nikdo nepýiçel do pr ce. V pondØl¡ jsem pak taky neçel pracovat jak jsem byl zvyklì z ¬ech a pochvaloval jsem si, §e velikonoŸn¡ sv tky tady jsou delç¡. Stalo se to ale v universitn¡m prostýed¡, tak§e se zase tolik nastalo, §e jsem v pondØl¡ v pr ci nebyl. Jen jsem si uvØdomil, §e pý¡slov¡ "Jinì kraj - jinì mrav" asi opravdu plat¡.

31. 3.   VØtçinou je teÔ fantasticky modr‚ nebe, sn¡h pomalu taje, v¡tr je ale poý d jeçtØ pØknØ mrazivì.

V sousedn¡m Saskatchewanu se povodnØ bl¡§¡ k mØstu Moose Jaw ("Los¡ ¬elist").

Na jihu od Winnipegu se farm ýi tak‚ pýipravuj¡ na velkou vodu. Pokud maj¡ na svìch pozemc¡ch nØjakì kopeŸek, stØhuj¡ na nØj stroje, n ýad¡, dý¡v¡ na topen¡, ... Kdy§ nemaj¡, alespoå stØhuj¡ obsah sklep… do prvn¡ho patra a zbytek vyv §ej¡ mimo z t pØn‚ £zem¡. Hledaj¡ doŸasnì podn jem pro sv…j dobytek na vzd lenØjç¡ch farm ch. Vloni byly z plavy na ¬erven‚ ýece mimoý dnØ velik‚. Farm ýi se tud¡§ tØçili, §e teÔ budou zase m¡t na p r let pokoj. Letos se ale Ÿekaj¡ z plavy jeçtØ vØtç¡ ...

Ve Winnipegu bylo objeveno letos u§ týic t‚ m¡sto, kde byla ileg lnØ hydroponicky pØstov na marihu na. Tentokr t to bylo v bytØ ve 26t‚m patýe panel ku. Pýiçlo se na to n hodou, kdy§ v bytØ o patro n¡§ zaŸala ze stropu kapat voda. PØstitel‚ byli nepozorn¡ a pýehnali zal‚v n¡ svìch rostlin. Podaýilo se jim ale z bytu uprchnout ani§ si nØkdo vçiml jak vypadaj¡. Policie pak v bytØ zabavila rostliny marihu ny v "pouliŸn¡" hodnotØ $260000 (tolik by se za nØ dostalo, kdyby se rozprodali u§ivatel…m na ulic¡ch).

MØsto se chyst  k z platov n¡ asi 250000 vìmol… (anglicky se jim ý¡k  "potholes", co§ mìm uç¡m zn¡ docela poeticky), kter‚ se teÔ pýi kol¡s n¡ teploty kolem nuly objevuj¡ na ulic¡ch jako houby po deçti. 250 tis¡c jich alespoå bylo vloni na jaýe.

1. 4.   Husy se vracej¡!
Dneska naveŸer jsem nad sebou zaslechl zn my kýik velkìch kanadskìch divokìch hus¡. Pod¡val jsem se nahoru a na potemnØl‚ obloze pý¡mo pod u§ slabØ viditelnou Hale-Boppovou kometou bylo opravdu velk‚ hejno hus¡ seýazen‚ do t‚mØý perfektn¡ho v‚Ÿka, snad prvn¡ hejno vracej¡c¡ch se hus¡ letoçn¡ho jara. LetØly sice zrovna jakoby zp tky na jih, nejsp¡ç hledaly nØjak‚ vhodn‚ m¡sto na pýist n¡, co§ se jim asi jen tak nepodaýilo, proto§e vçude jsou jeçtØ spousty snØhu a ýeky jsou pokryt‚ tlustou vrstvou ledu. PýiletØly asi o týi tìdne dý¡ve ne§ vloni, je mo§n‚, §e to byl jen pr…zkumnì let, týeba se jeçtØ vr t¡ o nØjakou tu stovku kilometr… zpØt na jih, pot‚ co zjistily, §e tady je jeçtØ sn¡h. Obvykle se pohybuj¡ na sever jen pozvolna, zhruba sleduj¡ na sever ustupuj¡c¡ ji§n¡ hranici souvisl‚ snØhov‚ pokrìvky.

3. 4.   V ManitobØ je poý d stejn‚ poŸas¡, snØhu u§ le§¡ na zemi jen 25 cm (jeçtØ pýed 4 tìdny bylo vçude v pr…mØru 55 cm ulehl‚ho snØhu) a pod‚l nØkterìch silnic se zaŸ¡naj¡ objevovat p sy zemØ prost‚ snØhu. Z plavy z m¡stn¡ch zdroj… se snad u§ konat nebudou. Na ýek ch je tady poý d jeçtØ 50 a§ 100 cm silnì led (a na nØm vrstva vØtrem upØchovan‚ho snØhu). V Saskatchewanu byl v Moose Jaw na nØjakou dobu vyhl çen stav ohro§en¡, kdy§ voda v mal‚ ýece Moose Jaw River stoupala po dobu asi dvou hodin rychlost¡ 1 m za hodinu, ale led na ýece se ned vno roztrhal a hladina vody opadla. Pýi tom ale ta uvolnØn  ledov  z cpa zcela zniŸila jeden most ve mØstØ a poçkodila dva dalç¡. Na atlantick‚m pobýe§¡ zuý¡ u§ týet¡ den snØhov  bouýe (v nice). Napadlo jim tam a§ p…l metru snØhu!