Jedna fotografie na konci a odkazy na dalç¡ fotografie pýid ny 23. 1. 2000. Odkazy jsou zvìraznØny a pospojov ny ikonou kamery:

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Jsou to pr vØ dva tìdny, co jsem se vr til z desetidenn¡ho vìletu do severn¡ poloviny Manitoby. Vyrazili jsme tam s Evou a Zuzanou tak trochu po stop ch Ÿasn‚ manitobsk‚ (modern¡, evropskìmi pýistØhovalci psan‚) historie a pokud to çlo, co nejdý¡ve po letn¡m slunovratu, abychom si koneŸnØ trochu u§ili severskìch b¡lìch noc¡. Z Winnipegu jsme nejprve jeli autem necelìch 800 km do mØsta Thompson po silnici Ÿ. 6 vedouc¡ pý¡mo na sever mezi velkìm jezerem Winnipeg na vìchodØ a ýadou menç¡ch jezer (z nich§ týi - Manitoba, Winnipegosis a Cedrov‚ jezero - maj¡ tak‚ £ctyhodn‚ rozmØry). Po asi 200 km na sever od Winnipegu se kolem silnice rozkl daj¡ u§ jen lesy, v nich§ je jen obŸas mo§no zahl‚dnout nØjakou vodn¡ hladinu.

Asi v polovinØ cesty do Thompsonu le§¡ osada Grand Rapids (pØknØ izolovan , na sever i na jih je to z Grand Rapids do sousedn¡ch osad stejnìch 175 km). U n¡ se vyplat¡ zajet si od silnice Ÿ. 6 asi 2-3 km pod velkou pýehradu vybudovanou na m¡stØ bìvalìch velkìch peýej¡ (rapids) na posledn¡m, jen nØkolik kilometr… dlouh‚m, £seku ýeky Saskatchewan (pramen¡c¡ a§ v dalekìch Skalistìch hor ch) spojuj¡c¡m Cedrov‚ jezero (Cedar Lake) s jezerem Winnipeg. (O rozm¡stØn¡ onØch Ÿtyý velkìch jezer a mØst Winnipeg, Thompson a Churchill daj¡ dobrou pýedstavu tyto mapy Manitoby - ýeka pýit‚kaj¡c¡ ze Saskatchewanu je Saskatchewan River, jezero zhruba ve tvaru p¡smene L na jej¡m konci je Cedrov‚ jezero, tam kde se t‚mØý dotìk  jezera Winnipeg jsou Grand Rapids). Pod pýehradou je tam toti§ v§dycky mo§no naj¡t des¡tky a§ stovky pelik n… (pýesnØji ýeŸeno, byl jsem tam zat¡m jen dvakr t, poprv‚ to bylo na zaŸ tku z ý¡, a pelik n… tam v obou pý¡padech bylo nespoŸetnØ) lov¡c¡ ryby v mohutnìch v¡rech pod vìtokem z turb¡n hydroelektr rny. V¡ry je tam dost dlouho voz¡ dokoleŸka na jednou m¡stØ, dokud je nakonec proud pýece jen neodnese d l od elektr rny a tak je v§dycky dost pelik n… i ve vzduchu opakovanØ let¡c¡ch zpØt k v¡r…m. DonekoneŸna je tam tak mo§no zbl¡zka pozorovat vçechny f ze jejich trochu kol‚bav‚ho letu. Trochu smØçnØ p…sob¡ pýist v n¡, pýi nØm§ vystrŸ¡ çikmo dopýedu nohy s rozta§enìmi bl nami, na nich§ dost dlouho klouzaj¡ po hladinØ jako mal‚ hydropl ny. S nimi tam lov¡ i menç¡ mno§stv¡ pot plic, kter‚ pýist vaj¡ na hladinØ £plnØ stejnØ jako pelik ni. ¦e by to bylo spoleŸn‚ vçem vodn¡m pt k…m?
NØkolik fotografi¡ pelik n… lov¡c¡ch pod pýehradou.

V minul‚m stolet¡ se v t‚to oblasti jeçtØ vçechno dopravovalo po vodØ a ýeka Saskatchewan byla d…le§itou vodn¡ tepnou. V peýej¡ch Grand Rapids klesala z Cedrov‚ho jezera do jezera Winnipeg na kr tk‚ vzd lenosti o mnoho des¡tek metr…. Kolem peýej¡ vedla nØkolik kilometr… dlouh  stezka, po n¡§ bylo nutno pýen çet n klad (a v dob ch nejstarç¡ch i k noe na jeho pýepravu) a pýev dØt cestuj¡c¡ mezi parn¡ky plav¡c¡mi se po obou jezerech. Koncem minul‚ho stolet¡ byla na t‚to stezce (portage) vybudov na mal  §eleznice, na n¡§ koåmi ta§en‚ tramvaje pýepravovaly n klad a cestuj¡c¡ kolem peýej¡. Dodnes je tam mo§no vidØt kous¡Ÿek zachoval‚ho n spu t‚to trati spolu s jednou rekonstruovanou n kladn¡ tramvaj¡. To je ale jedin  pam tka na tuto kdysi ruçnou dopravn¡ tepnu, po n¡§ se dnes nepohybuje ani noha d¡ky mnohem rychlejç¡m silnic¡m, letadl…m a vlak…m.
Z bØry z okol¡ silnice Ÿ. 6

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Z Thompsonu jsme se nejprve vydali vlakem do nejsevernØjç¡ho manitobsk‚ho mØsta Churchill, kde je pý¡stav pro zaoce nsk‚ lodØ umo§åuj¡c¡ nejrychlejç¡ lodn¡ spojen¡ mezi stýedem americk‚ho kontinentu a Evropou. MØsto le§¡ pýi £st¡ Churchillovy ýeky do Hudsonova z livu (Hudson's Bay), souŸ sti Severn¡ho ledov‚ho oce nu. MØsto a ýeka dostaly jm‚no podle jednoho z guvern‚r… zn m‚ Hudson's Bay Company (HBC), kter  se na severu Kanady u§ po 300 let zabìv  n kupem ko§eçin od Indi n… a jinìch lovc… a pr vØ v oblasti dneçn¡ho Churchillu mØla dlouho svoji centr lu pro z padn¡ Kanadu. Jednalo se o pý¡sluçn¡ka stejn‚ rodiny, jej¡m§ Ÿlenem pozdØji byl i slavnì Winston Churchill. Nevìhodou Churchillu je to, §e se tam lodi dostanou jen asi po dva mØs¡ce v roce. V souŸasn‚ dobØ led v HudsonovØ z livu teprve dorozmrz v  a v Churchillu se chystaj¡ na prvn¡ (z asi necelìch 20) loÔ sez¢ny, kter  odtamtud poveze pr‚rijn¡ pçenici do Evropy.

Prvn¡ n kladn¡ vlak se zrn¡m pro tuto loÔ dorazil do Churchillu pr vØ den pýed n mi. Po cestØ ho ale stihla nehoda - nØkolik jeho vag¢n… vykolejilo asi 150 km od Thompsonu. D¡ky tomu byla traœ pro n ç vlak nepr…jezdn . Kanadsk  spoleŸnost pro osobn¡ dopravu Via Rail se n s cestuj¡c¡ za to nejprve sna§ila trochu odçkodnit nepl novanou veŸeý¡ v jedn‚ thompsonsk‚ restauraci. Po n¡ jsme s hodinovìm zpo§dØn¡m m¡sto vlakem vyrazili ç¡lenou rychlost¡ dvØma autobusy po dost çpatnìch bl tivìch asi 250 km dlouhìch lesn¡ch cest ch do m¡sta jm‚nem Gillam na NelsonovØ ýece u jezera Stephen Lake, co§ je t‚mØý nejsevernØjç¡ bod, kam se d  v l‚tØ dojet ve vìchodn¡ ManitobØ po silnici (na z padØ Manitoby vede lepç¡ silnice a§ do mØsta Lynn Lake, kter‚ je jeçtØ o nØco severnØji). U Gillamu je tak‚ velk  pýehrada s hydroelektr rnou, po jej¡§ hr zi jsme ýeku pýej¡§dØli. I ve slab‚m p…lnoŸn¡m slunci vypadala obrovsky. Kolem p…lnoci jsme v Gillamu koneŸnØ pýesedli do vlaku a v nØm jsme mnohem pomalejç¡m tempem pokraŸovali v j¡zdØ do Thompsonu (zbìvaj¡c¡ch 300 km jsme jeli d‚le ne§ sedm hodin), kam jsme dorazili v 8:15 r no, co§ bylo diky vykolejen¡ jen o pouhìch 45 minut pozdØji, ne§ jak sliboval j¡zdn¡ ý d. Za podm¡nek norm ln¡ho provozu (kdy§ se nepýihod¡ § dn‚ neçtØst¡), je toti§ obvykl‚ zpo§dØn¡ vlak… na t‚to trati zýejmØ dvojn sobn‚ - cel  hodina a p…l, jak jsme si pýi zp teŸn¡ cestØ a pak jeçtØ jednou o tìden pozdØji mohli sami ovØýit. A jeden pr…vodŸ¡ n m potvrdil, §e se jim skuteŸnØ nikdy nepodaý¡ dodr§et j¡zdn¡ ý d. A to na t‚ trati jezd¡ osobn¡ vlak tam jen týikr t tìdnØ. Pýi cestØ zp tky, kterou jsme absolvovali dalç¡ noc (odjezd z Churchillu ve 22 hod veŸer tì§ den, kdy jsme tam r no dorazili), u§ byla traœ opØt pr…jezdn  a tak jsme druhì den dopoledne mohli vidØt v ba§in ch vedle trati nØkolik nepØknØ potrhanìch obiln¡ch vag¢n… s hromadami pçenice z nich vyhýezl‚. Kdy§ jsme se za dalç¡ tìden vr tili sem na jih, nikdo tu o tom vykolejen¡ neslyçel ani slovo, asi se v…bec nedostalo do m‚di¡, z Ÿeho§ plyne, §e v tak velk‚ a pr zdn‚ zemi jako je Kanada, se toho asi dost d  snadno ututlat.

Kolem Churchillu u§ je jen jednotv rn  tundra, v n¡§ se jen sem tam vyskytuje nØjakì zakrslì strom. Pod n¡ je celkem bl¡zko pod povrchem vØŸnØ zmrzl  p…da. Pý¡mo v Churchillu a jeho okol¡ vyŸn¡vaj¡ na povrchu sk ly kanadsk‚ho çt¡tu. Mus¡ si ŸlovØk na tu pr zdnou krajinu chv¡li zvykat. V Churchillu dnes §ije jen asi 700 lid¡ a mØsto bojuje o pýe§it¡ podobnØ jako "moje" Pinawa. Bìvalo to nØkolikatis¡cov‚ mØsto postaven‚ vedle vojensk‚ z kladny tenkr t s nejdelç¡ pýist vac¡ dr hou na svØtØ, na n¡§ bylo kdysi v dobØ studen‚ v lky um¡stØno asi 3000 americkìch a kanadskìch voj k…. Vçechny budovy na z kladnØ byly pospojovan‚ podzemn¡mi tunely. Dneska ze z kladny skoro nic nezbylo, jej¡ prostor byl podle z kona uveden zhruba do p…vodn¡ho stavu. KromØ dvou budov zbyly jen pýist vac¡ dr hy, kter‚ slou§¡ pro nouzov  pýist n¡ velkìch dopravn¡ch letadel l‚taj¡c¡ch do Evropy pol rn¡ cestou. Naposledy tam takov‚ letadlo pln‚ dam v çortk ch odnØkud z Kalifornie na poŸ tku studen‚ pol rn¡ zimy nouzovØ pýist lo asi pýed týemi lety. Jeho cestuj¡c¡ tam museli z…stat asi dva dny, po t‚ co je po jednou spouçtØli do snØhu na zemi. Pak je museli dost dlouho rozmrazovat a mØsto dodnes s radost¡ vzpom¡n  na to, kolik na tom jedin‚m nouzov‚m pýist n¡ vydØlalo a jistØ by se nezlobilo, kdyby se to zase nØkdy opakovalo.

Jeden velkì hang r bìval‚ z kladny byl pýestavØn na novou budovu civiln¡ho letiçtØ a jedna velk  plechov  k…lna na vØzen¡ pro ledn¡ mØdvØdy, kteý¡ se nenechaj¡ snadno odehnat do tundry a opakovanØ se vracej¡ do mØsta a obtاuj¡ jeho obyvatele a turisty (ledn¡ medvØdi jsou maso§rav¡ a ka§d‚ jejich tØsn‚ setk n¡ s neozbrojenìm ŸlovØkem konŸ¡ t‚mØý bez vyj¡mky smrt¡ toho ŸlovØka). Ve vØzen¡ pobudou 30 dn¡ v naprost‚ tmØ bez j¡dla (v l‚tØ stejnØ ledn¡ medvØdi obvykle v…bec nej¡), jen vodu obŸas dostanou. Pak je vrtuln¡k doprav¡ co nejd le od mØsta. Ka§dì ledn¡ medvØd, kterì byl z jakìchkoliv d…vod… usp n, dostane kus plastiku s Ÿ¡slem do ucha (je mo§no Ÿ¡st z d lky, ale m…§e se utrhnout) a tot‚§ Ÿ¡slo vytetovan‚ do rtu, kter‚ mu z…stane zaruŸenØ nav§dy, tak§e o ka§d‚m medvØdovi recidivistovi je snadno na pý¡sluçn‚m £ýadu mo§no v‚st evidenci. Vypravuj¡ si tam o medvØdici, kter  vychovala nØkolik generac¡ medv¡Ôat k vy§ivov n¡ se na churchilsk‚ skl dce odpadk…. Aœ ji odvezli jakkoliv daleko, v§dy se po nØjak‚ dobØ vr tila na skl dku s novou v rkou medv¡Ôat. Tak§e nakonec za trest skonŸila v zoologick‚ zahradØ nØkde v tepl‚ ArizonØ.

Kolem 10. Ÿervence, kdy jsme byli v Churchillu, byl okraj zamrzl‚ho oce nu u§ skoro 200 km od pobýe§¡. Pýesto se z toho ledu st le jeçtØ na pevninu vracej¡ ledn¡ medvØdi, kteý¡ mus¡ tØch 200 km uplavat v jednom kuse, pokud jde o medvØdice, Ÿasto s jedn¡m nebo dvØma ml Ôaty vezouc¡mi se na jej¡m hýbetu. ObŸas pýistanou na pl §i pý¡mo v mØstØ. Po takov‚ plavbØ ovçem na m¡stØ pýist n¡ hodnØ dlouho le§¡ bez hnut¡ s hodnØ vyplazenìm jazykem ne§ nebudou dost sil na to, aby byli nebezpeŸn¡. V Churchillu je st l  slu§ba, kter  pozoruje moýe a okol¡ mØsta a vŸas vyd v  varov n¡ pokud se nØjac¡ ledn¡ medvØdi vyskytuj¡ nabl¡zku.

L‚to pýe§¡vaj¡ ledn¡ medvØdi na pevninØ, hlavnØ se Ÿasto chlad¡ v moýi. Jed¡ nØco, jen kdy§ jim to t‚mØý samo vleze do huby, proto§e v l‚tØ by se pýi vØtç¡ n maze (lovu) prì snadno nebezpeŸnØ pýehý li. Jejich ko§eçina s dutìmi chlupy je toti§ jedn¡m z nejlepç¡ch tepelnØ izoluj¡c¡ch materi l…. Kdy§ Hudson…v z liv koncem z ý¡ zase zaŸ¡n  zamrzat a§ k pobýe§¡, shlukuj¡ se medvØdi na pobýe§¡ pr vØ v tØsn‚m okol¡ Churchillu, aby mohli, jakmile bude led dost silnì, vyrazit na led na zimn¡ lov tuleå…, pýi nØm§ si mus¡ vytvoýit dostateŸnou z sobu tuku na pýe§it¡ pý¡çt¡ho l‚ta. V t‚ dobØ pr vØ Churchill pro§¡v  hlavn¡ turistickou sez¢nu, kdy se tam sj¡§dØj¡ turist‚ z cel‚ho svØta pozorovat Ÿekaj¡c¡ medvØdy. K tomu jsou turist‚ vo§eni po okoln¡ tundýe ve vozidlech s obrovskìmi koly s kabinami vysoko nad zem¡. NØkter  z nich jsou zaý¡zena i jako hotely na kolech, v nich§ je mo§no mezi ledn¡mi medvØdy str vit i nØkolik dn¡. TØhotn‚ medvØdice z…st vaj¡ na pevninØ a§ do prosince, kdy v doupatech ze snØhu pýivedou na svØt novou generaci, s n¡§ se pak teprve vyd vaj¡ na led z livu. Jsou tedy bez j¡dla t‚mØý p…l roku a to pr vØ v dobØ, kdy ze svìch tukovìch z sob mus¡ §ivit i sv  vyv¡jej¡c¡ se ml Ôata.

V den kdy jsme byli v Churchillu se tam bohu§el (bohud¡k?) § dnì ledn¡ medvØd nepotuloval. Jen v pýedchoz¡m tìdnu jich pýiçlo do mØsta celkem sedm a za tìden po n s dalç¡. Tak§e jsme si po absolvov n¡ polodenn¡ t£ry autobusem po vçem, co je v Churchillu jen trochu zaj¡mav‚, mohli pozdØ odpoledne vydat s pocitem bezpeŸ¡ peçky zpØt k £st¡ ýeky Churchill a trochu se v n¡ vykoupat jen asi 20 metr… od m¡sta, kde se nejbl¡§e k n m vynoýil hýbet velryby, kterìch se tam kolem £st¡ ýeky vyskytovaly des¡tky (vesmØs byly dost mal‚, jen nØkolik metr… dlouh‚ a moc toho z nich zase vidØt nebylo). Voda byla hodnØ studen  a dost slan  i nØkolik set metr… od £st¡, zýejmØ d¡ky pý¡livu. Celì den bylo dost vedro, alespoå 25°C, bØhem naçeho koup n¡ a pozorov n¡ velryb se obloha nØjak rychle zat hla a ne§ jsme se staŸili vr tit to mØsta, d…kladnØ jsme promokli.

Naproti mØsta na druh‚ stranØ ýeky na poloostrovØ vyŸn¡vaj¡c¡m do Hudsonova z livu stoj¡ star  zrekonstruovan  kamenn  pevnost Prince walesk‚ho (Fort Prince of Wales), jej¡m§ £kolem bylo chr nit sklady a jin  zaý¡zen¡ Hudson's Bay Company pýed n jezdy Francouz…, jim§ vçak v r. 1782 alespoå na chv¡li padla do rukou samotn  pevnost.

V souŸasn‚m obdob¡ je v Churchillu hlavn¡m, a pýitom ne zcela postaŸuj¡c¡m, zdrojem pý¡jm… turistickì ruch a zd  se, §e tam nejsou nijak moc nadçeni turisty, kteý¡ nejsou ochotni neust le utr cet stovky dolar…. ¦eleznici vedouc¡ do mØsta a i pýekladiçtØ obil¡ v pý¡stavu koupila ned vno od kanadsk‚ vl dy soukrom  americk  spoleŸnost a pomalu pýekladiçtØ opravuje. V mØstØ sn¡ o tom, §e si najmou velk‚ rusk‚ ledoborce, kter‚ teÔ zrovna prì nemaj¡ co dØlat, a s jejich pomoc¡ udØlaj¡ z Churchillu celoroŸn¡ pý¡stav. Velikou nezn mou ovçem je, jestli se jim podaý¡ pýesvØdŸit vìvozce obil¡ a jin‚ho zbo§¡, aby ho naplno vyu§¡vali zat¡m alespoå v l‚tØ. Na jih od mØsta je malì kosmodrom, z nØho§ byly pýed mnoha l‚ty vypouçtØny meteorologick‚ rakety a prov dØn vìzkum pol rn¡ z ýe. Ned vno se velk  nadØje vkl dala do toho, §e by ho bylo mo§no znovu, tentokr t se ziskem, vyu§¡vat a to hlavnØ na vypouçtØn¡ komunikaŸn¡ch dru§ic s cirkumpol rn¡ dr hou. OpØt se v t‚ souvislosti mluvilo o spolupr ci s Ruskem. Pýed v¡ce ne§ rokem byly dokonŸeny znovuzprovoznØn¡ a modernizace jedn‚ z odpalovac¡ch ramp kosmodromu. Zat¡m se ale nenaçel jedinì z kazn¡k, kterì by odtamtud chtØl odp lit nØjakou raketu.

NØkolik z bØr… z Churchillu a okol¡.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Po n vratu do Thompsonu jsme se pýesunuli asi 200 km na z pad k jezeru Wekusko ("wekusko" znamen  v krìçtinØ sladkou tr vu nebo bylinu) na ýece Grass River (Travnat  ýeka - jej¡ okraje jsou opravdu skoro vçude hustØ zarostl‚ nejr…znØjç¡mi vodn¡mi rostlinami), kter  od roku 1774 slou§ila jako jedna z hlavn¡ch tras obchodu s ko§eçinami (a u§ celìch 5000 let pýed t¡m se po n¡ pýem¡sœovali ve svìch k no¡ch z býezov‚ k…ry Indi ni, od nich§ prvn¡ b¡l¡ obyvatel‚ severn¡ Ameriky pýevzali soustavu obchodn¡ch tras pod‚l vodn¡ch tok…). Byla souŸ st¡ syst‚mu ýek, kter‚ spojovaly hlavn¡ stan HBC v oblasti dneçn¡ho Churchillu (v York Factory kousek na jih od Churchillu pýi £st¡ Nelsonovy ýeky) s obchodn¡mi stanicemi HBC v ManitobØ a Saskatchewanu. Celkov  d‚lka Grass River od jej¡ho zaŸ tku u Cranberry Portage bl¡zko saskatchewanskìch hranic a§ k jezeru Split Lake na vìchodØ, v nØm§ se spojuje s Nelsonovou ýekou, je 580 km. My jsem se z toho rozhodli urazit bØhem necelìch pØti dn… ve dvou k no¡ch asi 140 km od Wekusko Lake do Setting Lake. V jedn‚ k noi se vezly holky a v druh‚ j  s veçkerìm naç¡m vybaven¡m a z sobami na pý¡di. Ubìvaj¡c¡ j¡dlo jsem postupnØ nahrazoval balvany, aby byla k noe dostateŸnØ ýiditeln  i v siln‚m protivØtru.

D¡ky ji§ zm¡nØn‚mu zpo§dØn¡ vlaku z Churchillu jsme vyrazili na jezero Wekusko v nedØli a§ v 17:30 odpoledne. D¡ky dlouhìm letn¡m severn¡m dn…m n m i tak jeçtØ zbìvalo mnoho hodin na p dlov n¡. Norm ln¡ viditelnost tam byla asi do 23 hodin v noci, kdy zcela zmizelo slunce na severoz padØ. Obloha ale i pak z…stala u obzoru b¡l  (pokud ovçem nebyla zata§en  mraky) a ta b¡l  z ýe se pomalu pýesouvala na severovìchod a§ z n¡ zase nØkdy pýed týet¡ hodinou rann¡ zaŸalo opØt vych zet slunce. Tak§e kdy§ nebylo moc zamraŸeno, bylo docela dobýe vidØt celou noc.

Jezero Wekusko je dost zr dn‚, m…§e se tam rychle mØnit poŸas¡ a zvednout silnì v¡tr. NedoporuŸuje se pýej¡§dØt napý¡Ÿ, ale pØknØ se dr§et bl¡zko pobýe§¡ nebo ostrov…, kterìch je tam velkì poŸet. Kdy§ jsme vyrazili, byla hladina klidn . Po dvou hodin ch p dlov n¡ se zaŸaly objevovat bouýkov‚ mraky a najednou se bØhem nØkolika minut zvedl silnì v¡tr, kterì vytv ýel b¡l‚ ŸepiŸky vln. Byli jsme moc r di, kdy§ jsme bez nehody dop dlovali zbìvaj¡c¡ch asi 200 m k nejbli§ç¡mu ostrovu, na nØm§ st ly dvØ chaty, jejich§ obyvatel‚ n s tam nechali v z vØtý¡ Ÿekat, ne§ se v¡tr trochu utiç¡. Byli jsme pýekvapen¡, §e tam vedle chaty pØstovali kr sn‚ brambory a zeleninu. Na ji§n¡ch svaz¡ch tam dlouh‚ letn¡ dny snadno vykompenzuj¡ kr tk‚ l‚to. Asi za 3/4 hodiny byla v naçem smØru hladina opØt bez velkìch vln a tak jsme vyrazili na dalç¡ cestu. Vlny n s pozdØji ale opØt zaŸaly obtاovat a tak jsem vzdali p…vodn¡ pl n objet jeçtØ prvn¡ den jezero a§ k vìtoku naç¡ Travnat‚ ýeky, a pýenocovali v m¡rn‚m deçti na malinkat‚m ostr…vku bl¡zko pobýe§¡.

Druhì den byla t‚mØý modr  obloha a hodnØ teplo a veçker‚ zpo§dØn¡ jsme v¡ce ne§ 12hodinovìm usilovnìm p dlov n¡m dohonili a podle pl nu pýenocovali nad prvn¡mi vodop dy. Ten den jsme urazili asi 40 km a pýesvØdŸili se, §e §ivot ko§eçinovìch brig d (fur brigades - tak se ý¡kalo pos dk m velkìch n kladn¡ch k no¡, kter‚ vozily z soby do jednotlivìch obchodn¡ch stanic HBC a na podzim se vracely zpØt pln‚ ko§eçin) v 18. a 19. stol nebyl v…bec lehkì. ProudØn¡ vody v Grass River je toti§ sotva znateln‚ (kromØ ýady vodop d…, kter‚ pýiv dØj¡ ŸlovØka v £§as, kolik tam vlastnØ t‚ vody teŸe). I nepý¡liç silnì protiv¡tr tam k noi §ene proti proudu, jakmile se pýestane p dlovat. Tak§e je tam opravdu nutno p dlovat bez zast vky, pokud chcete nØkam dorazit. A je celkem jedno, jestli se jede po proudu nebo proti. D…le§itØjç¡ je smØr vØtru. Pýi tom Grass River nen¡ nijak çirok . Alespoå jej¡ nezarostl‚ hlubok‚ centr ln¡ koryto nen¡. üeka ale vØtçinou prot‚k  ba§inatìmi oblastmi, kde opravdu pevn  zem je a§ stovky metr… vzd len  od centr ln¡ho koryta, na jeho§ obou stran ch je hustì porost vodn¡ch rostlin (hlavnØ jakìchsi pýesliŸek a divok‚ rì§e). Takto vypadala ýeka brzo po odjezdu z jezera Wekusko a pak zase posledn¡ dva dny naç¡ cesty. Po celou dobu bylo vçak u býeh… nebo u okraj… nezarostl‚ centr ln¡ Ÿ sti ýeky dost §lutìch lekn¡n… a dalç¡ch drobnØjç¡ch vodn¡ch kv¡tk….

Kousek pýed tØmi prvn¡mi vodop dy jsme potkali posledn¡ lidi, kteý¡ se tam dopravili motorovìm Ÿlunem. Dalç¡ Ÿtyýi dny jsme nepotkali v…bec nikoho, a§ zase posledn¡ den za posledn¡mi vodop dy v m¡stech kam se dalo dojet motorovìm Ÿlunem od c¡le naç¡ cesty. Tak§e jsme se celou dobu pohybovali v civilizac¡ t‚mØý nedotŸen‚ pý¡rodØ, a museli se spol‚hat jen na sebe a bìt si vØdomi toho, §e nem me § dnou mo§nost pýivolat jakoukoliv pomoc dokud odtamtud sami neodjedeme.

Týet¡ a Ÿtvrtì den jsme str vili dost Ÿasu pýen çen¡m k no¡ a jejich obsahu kolem osmi vodop d… (8 a§ 29 stop, tj. 2,5 a§ 10 m vysokìch) a dvoj¡ch peýej¡. Dvoje dalç¡ mal‚ peýeje jsme bez nehody projeli. NaçtØst¡ se pýen çelo jen na celkem kr tk‚ vzd lenosti, obvykle kolem 100 metr…, jen stezka (portage) kolem prvn¡ho vodop du byla skoro 400 m dlouh , zato ale v dobr‚m stavu. Po tyto dva dny jsme vØtçinou alespoå mØli bl¡zko poý dn‚ býehy, tvoýen‚ §ulovìmi skalami, relativnØ na dosah ruky. Lesy na nich byly sm¡çen‚, rostly v nich hlavnØ osiky a smrky. V osikovìch h j¡ch byly viditeln‚ Ÿetn‚ stopy po hospodaýen¡ bobr…, jejich§ hrady, nØkdy se n padnØ tyŸ¡c¡ a§ dva metry nad hladinou a zcela obklopen‚ vodou, jindy nen padnØ splìvaj¡c¡ s býehem, se Ÿasto vyskytovaly jen nØkolik m lo stovek metr… od sebe. ¬asto byly p…vodn¡ ŸistØ osikov‚ býehy v minulosti vyk cen‚ od bobr… ji§ zcela zarostl‚ jen mladìmi smrky a teprve za nimi, nØkolik des¡tek metr… od býehu, se bØlala hradba çt¡hlìch osikovìch kmen… vysoko nahoýe zakonŸenìch zelenìmi korunami.

Týet¡ den n s pýiv¡tal silnìm krupobit¡m, kter‚ na chvilinku m lem pýikrylo zem kous¡Ÿky ledu. PozdØji jsme jeçtØ projeli dvØma dalç¡mi bouýkami, kdy prçelo tak silnØ, §e jsme museli vyb¡rat z k no¡ vodu. NaçtØst¡ v§dy kdy§ prçelo jsme mØli vçechno zabaleno. Bylo alespoå dost teplo, kolem 20°C, tak§e to byl vlastnØ ide ln¡ den na p dlov n¡, kdy bylo mo§no nad ýekou pozorovat nejr…znØjç¡ formace mrak…. ¬tvrtì den byla opØt obloha bez mr Ÿku a teplota uvnitý k noe (tj. na slunci) a§ 40°C. ChtØli jsme si toho slun¡Ÿka co nejv¡ce u§¡t a m lo se pýed n¡m chr nili, co§ jsme odnesli m¡rnìm £palem.

Pýedstavovali jsme si, §e dalç¡, p tì den bude celkem odpoŸinkovì, neboœ jsme u§ vçechny vodop dy mØli za sebou. Jen§e to dopadlo trochu jinak. Celì den bylo d…kladnØ zata§eno a vytrvale prçelo. Bylo jen 15-18°C a obŸas n m bylo zima! Foukal toti§ silnì severn¡ protiv¡tr, kterì n s nav¡c velice zpomaloval. üeka se tam zase rozl‚vala doçiroka mezi pýesliŸkami a nebylo by v…bec pý¡jemn‚ tam tlaŸit pýevr cen‚ k noe na dalekì pevnì býeh. ProstØ voda n s ten den obklopovala ve velk‚m mno§stv¡ £plnØ na vçech stran ch. Vlny uprostýed ýeky byly nepý¡jemnØ vysok‚ a tak jsme se doslova pl¡§ili tØsnØ kolem okrajov‚ho pýesliŸkov‚ho porostu, kterì vyŸn¡val a§ metr nad hladinu a tak vytv ýel urŸit‚ z vØtý¡ ve sv‚ bezprostýedn¡ bl¡zkosti. ObŸas jsme se pýece jen pýibl¡§ili ke skalnat‚mu býehu a na jednom takov‚m m¡stØ jsme si pozdØ odpoledne postavili malì pý¡stýeçek z plachty (stan jsme si nech vali suchì na noc), pod n¡m§ jsme se zahý li, najedli a pýi tom vaýen¡ se nad propanovìm vaýiŸem i trochu usuçili.

Kdy§ jsem se vr til do pr ce, zjistil jsme, §e jeden kolega v t‚ oblasti str vil dØtstv¡. Nedaleko od Wekusko Lake, v hornick‚m mØsteŸku Snow Lake. VØtçinu ýek a jezer tam dobýe znal a naçi trasu projel s kamar dy na k noi hned nØkolikr t. Jednou je pr vØ v tomto £seku ýeky tak‚ zastihl tak silnì protiv¡tr, §e tam museli Ÿekat cel‚ dva dny, ne§ se ztiç¡. My jsme ale mØli na druhì den odpoledne koupen‚ j¡zdenky opØt do churchillsk‚ho vlaku (jezd¡ jen jednou za dva dny!), kterì n s mØl i s k noemi dopravit zpØt do bl¡zkosti naçeho vìchodiska u Wekusko Lake. A tak jsme po tom pozdn¡m obØdØ opØt naplno p dlovali a§ do veŸera, kdy se n m ýeka koneŸnØ poý dnØ otoŸila asi o 150 stupå… na jihovìchod a my jsme pak s vØtrem t‚mØý v z dech u§ celkem snadno urazili posledn¡ch p r kilometr… a§ ke vtoku naç¡ ýeky do severn¡ho konce jezera Pakwa, co§ u§ bylo dost bl¡zko oblasti, do n¡§ jsem napl noval posledn¡ nocleh. D l se n m u§ nechtØlo a nakonec jsme ani ten stan stavØt nemuseli, proto§e jsme tam naçli starç¡, ale zachovalou a nezamŸenou trap‚rskou chatu (trapper = lovec chytaj¡c¡ ko§eçinov  zv¡ýata do past¡). Byla v n¡ funguj¡c¡ kamna se z sobou dýeva, st…l, §idle, velk  postel a velk  pohovka. Byli jsme u§ pØknØ unaven¡, dost moký¡ a prochladl¡ a ta chata se tam objevila jako dar z nebes, kterì n s zase postavil na nohy. Poý dnØ jsme v n¡ roztopili kamna a r no jsme mØli vçechno kr snØ such‚ a byli jsme docela odpoŸat¡ na posledn¡ polodenn¡ "etapu".

Ten çestì den n m sice zaŸal jen s 12°C, pozdØji teplota vylezla skoro ke dvac¡tce a v 5 hodin r no pýestalo prçet. Tak‚ jsme nejprve trochu bloudili v z livech a mezi ostrovy severn¡ho konce jezera Pakwa (mØli jsme dvØ r…zn‚ mapy, kter‚ n s jinak vçude bezpeŸnØ nav dØly, jen v tomto m¡stØ se dost navz jem liçily a ani jedna asi £plnØ neodpov¡dala skuteŸnosti - probl‚m tam byl ve stanoven¡ hranice mezi vodn¡ hladinou a ba§inami, kter‚ jezero a ýeku obklopuj¡) a ne§ jsme naçli kudy z nØj vyt‚k  naçe Travnat  ýeka, urazili jsme zbyteŸnìch asi 5 km (tak tohle hled n¡ jsem p…vodnØ chtØl m¡t za sebou jeçtØ pýedchoz¡ veŸer). Pak u§ jsme ale bez probl‚m… rychle projeli opØt obklopeni rozs hlìmi porosty vodn¡ch rostlin dost dlouhìm pý¡mìm £sekem ýeky k posledn¡mu jezeru Setting Lake. Pýitom jsme zase po dlouh‚ dobØ potkali prvn¡ho ŸlovØka v motorov‚m Ÿlunu. Nebyl skoro § dnì v¡tr a tak jsme se mohli pustit i napý¡Ÿ t¡mto jezerem (je hodnØ dlouh‚, jeho obj¡§dØn¡ by trvalo alespoå jeden den a pýi velk‚m vØtru by se na jeho n vØtrn‚ stranØ stejnØ nedalo jen ani kolem býehu), co§ by den pýedt¡m v tom vØtru v…bec nebylo mo§n‚. Tak§e jsme nakonec mØli çtØst¡ (na tu trasu se doporuŸuje si napl novat 5 a§ 7 dn¡) a brzo po poledni u§ jsme vyl‚zali na býeh v kempingu ve Wabowden, cel‚ týi hodiny pýed odjezdem vlaku (to jsme jeçtØ netuçili, §e v…bec nebylo týeba spØchat, §e vlak bude m¡t nav¡c zase tu ji§ zm¡nØnou hodinu a p…l zpo§dØn¡). Posledn¡ den jsme tak asi za pØt a p…l hodiny (vŸetnØ skoro jedn‚ hodiny bloudØn¡) snadno urazili snad v¡ce ne§ týi ŸtvrtØ vzd lenosti, na kterou jsme den pýed t¡m ve vØtru potýebovali 11 nebo 12 hodin.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Na k noi se ŸlovØk pohybuje dost potichu a tak jsme oŸek vali, §e pýekvap¡me dost jelen…, los… a medvØd…, kteý¡ se pýijdou nap¡t k ýece. My jsme vçak za cel‚ naçe putov n¡ po ýece nevidØli jedin‚ velk‚ zv¡ýe! Holky jen na chvilku zahl‚dly rysa, kterì pozoroval jejich k noi z lesa. A j  naçel v bl¡zkosti jednoho naçeho t boýiçtØ Ÿerstv‚ stopy pravdØpodobnØ losa a jeho ml dØte. Zd  se tedy, §e to v t‚ oblasti lid‚ pýehnali s lovem a velk  zv¡ýata tam pýespý¡liç zdecimovali. Vyplìvalo to i z dotazu m¡stn¡ho ŸlovØka, kterì si tento z vØr chtØl ovØýit, kdy§ se n s ptal, zda jsme nØjakou zvØr potkali.

StejnØ tak pý¡liç velkì komerŸn¡ rybolov v jezeýe Wekusko m  prì za n sledek, §e u§ pØt let je jezero t‚mØý bez ryb. Pýed t¡m bylo pova§ov no za jedno z 10 nejlepç¡ch m¡st pro rekreaŸn¡ rybolov v KanadØ. A teÔ tam nen¡ turisty na co nal kat. To by mo§n  vysvØtlovalo, proŸ Zuzana nechytla po cestØ ani jednu rybu. Pravda ale je, §e se moc nesna§ila, nebylo na to moc Ÿasu a hlad jsme jeçtØ nemØli. Na ýece toti§ obŸas ryby nad hladinu vyskakovaly. Jedin‚ co jsme si po cestØ naçli v pý¡rodØ na pýilepçenou byly pouh‚ dvØ houby a dost lesn¡ch jahod, nØjak‚ maliny a Saskatoon berries, kter‚ tam pr vØ zaŸ¡naly dozr vat.

Vçude jsme alespoå vidØli Ÿetn‚ stopy Ÿinnosti bobr…, kteý¡ tam vçak byli velice plaç¡ a tak jsme jich pýi plav n¡ za celou dobu pýistihli jen pØt. Dalç¡ s typickìm hlasitìm pl cnut¡m ocasem mizeli pod hladinou pýed t¡m, ne§ jsme si jich staŸili vçimnout a u§ se po dobu naç¡ pý¡tomnosti nikdy znovu neobjevili.

A pt k… bylo hodnØ. Na jezeýe Wekusko to byli hlavnØ pelik ni. Nad lesem Ÿasto krou§ili dravci. Na ýece, hlavnØ k veŸeru, jsme potk vali poŸetn‚ rodinky r…znìch druh… kachen. Nejzaj¡mavØjç¡ bylo pozorovat instinktivn¡ chov n¡ kachn¡ch matek, kter‚ kdy§ zaregistrovaly naçi pý¡tomnost, zaŸaly pýedst¡rat zranØn¡ a za velk‚ho kýiku a pl can¡ ký¡dly do vody zd nlivØ nemohoucnØ a klikatØ pýed n mi prchaly jedn¡m smØrem, zat¡mco jejich kachåata mizela do r kos¡ nØkde £plnØ jinde. Kdy§ n s tak "odl kaly" dost daleko (a§ nØkolik set metr…), bez probl‚mu vzl‚tly do vzduchu a vysokìm obloukem nad lesem se vr tily zpØt ke sv‚ rodince. ¬lovØka na lovu by takto tاko mohly oklamat - j  alespoå v§dycky vØdØl, kde jsou jejich kachåata, ale na nØkter  blbØjç¡ zv¡ýata to mus¡ fungovat, jinak by se u nich takov‚ chov n¡ nevyvinulo. Takov‚ divadlo n m kaŸeny zopakovaly nØkolikr t ka§dì veŸer.

NejvØtç¡m probl‚mem na severu Kanady v tuto dobu jsou kom ýi a hlavnØ jen nØkolik milimetr… malinkat‚ krve§¡zniv‚ Ÿern‚ muçky (black flies), kter‚ za chv¡li dok §ou pokrìt obna§en‚ Ÿ sti lidsk‚ho tØla jednou krvavou kruhovou svØdivou podlitinkou vedle druh‚. Kdyby se ŸlovØk nebr nil, snad by z nØj za chv¡li byly schopn‚ vys t vçechnu krev. Kom ýi a Ÿern‚ muçky se pØknØ doplåuj¡. Kom ýi operuj¡ ve st¡nu a pýi soumraku a sv¡t n¡. ¬ern‚ muçky ve dne na slunci. NaçtØst¡ na k noi uprostýed ýeky byl od nich pokoj. StaŸilo jen vyhubit tØch p r komar…, kteý¡ si do k noe nastoupili spolu se mnou a pak u§ se mohl ŸlovØk opalovat týeba £plnØ nahì. Jen kdy§ bylo moc vedro, obletovalo kolem p r ov d…, ti ale çt¡pnou m lokdy. Ale pýed ka§dìm vstupem do lesa bylo potýeba zakrìt nohy, ruce a Ÿasto i obliŸej. Na obliŸej se tu prod v  klobouk proti kom r…m zelen‚ barvy, kterì m  jemnou s¡œku od okraje stýechy klobouku a§ pod krk, kde je zajiçtØna gumiŸkou. Pýi veŸern¡m t boýen¡ byl takovì klobouk nezbytnì. Trochu probl‚mem jen je, jak se v nØm inteligentnØ naj¡st, aby se pod nØj s ka§dìm soustem nedostal i nØjakì ten kom r. Tak‚ se stane, §e na s¡œku zapomenete a automaticky si d v te l§¡ci s pol‚vkou do £st skrz n¡.

Nebìt tØch kom r…, muçek a ostatn¡ho hmyzu, obŸas se zd lo, §e je tam nahoýe v l‚tØ t‚mØý perfektn¡ r j. K takov‚mu z vØru asi dospØla i pos dka prvn¡ evropsk‚ lodi, kter  pýezimovala u dneçn¡ho Churchillu. Jednalo se o D ny, kteý¡ se tam dostali jeçtØ p r let pýed AngliŸany. V l‚tØ tam bylo vçechno kr snØ zelen‚, den byl dlouhì, vçude hojnost zvØýe a ryb a tak se tam rozhodli pýezimovat. NØjak je nenapadlo, §e v zimØ vçechno m…§e bìt £plnØ jinak. Pt ci na podzim odletØli na jih, zvØý tak‚ odt hla do m¡rnØjç¡ch konŸin, ýeka a moýe zamrzly, vçechno pokryl sn¡h a skoro cel  pos dka lodi do ledna zemýela na kurdØje. Ale i kdy§ se ŸlovØk na zimu dobýe pýiprav¡, pýe§¡t bez psychick‚ £hony p…lroŸn¡ t‚mØý £plnou temnotu nemus¡ bìt snadn‚. SvØdŸ¡ o tom nadpr…mØrn  spotýeba alkoholu v tØch konŸin ch v zimØ. Ale pokud si d…chodci mohou dovolit str vit l‚to na chatØ u jednoho z jezer na Travnat‚ ýece a zimu ve sv‚m druh‚m bytØ nØkde v teplu Texasu (i takov‚ho jsme tam potkali), mus¡ m¡t t‚mØý ide ln¡ §ivot.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

V minulosti bylo chyt n¡ ko§eçinovìch zv¡ýat do past¡ kolem Travnat‚ ýeky dost rozç¡ýeno. Trap‚rskìch chat bylo pod‚l ýeky vidØt v¡ce. Dnes u§ se asi tolik nepou§¡vaj¡ nebo slou§¡ sp¡ç k rekreaci. Jen kolem jedn‚ mal‚, na pevnì z mek dobýe zavýen‚ chaty se povalovalo nebo viselo na stromech nØkolik starìch zrezavØlìch past¡. TØsnØ vedle t‚ chaty, v n¡§ jsme posledn¡ noc pýespali, kter  byla ji§ do znaŸn‚ m¡ra postavena z dýevotý¡skovìch desek, st l starì rozpadaj¡c¡ se srub plnì rozbit‚ho zaý¡zen¡, vyhýezlìch slamn¡k… a odpadk…. Tak‚ kolem obou budov byl pØknì nepoý dek. Nebylo to poprv‚, kdy jsme na naç¡ trase takovou dvojici budov, kdy si majitel, nebo nejsp¡ç jeho potomek, postavil vedle star‚ho srubu novou chatu. U§ pýed t¡m jsme jednu takovou dvojici ze zvØdavosti prozkoumali. Byl tam prostor kolem obou budov hustØ zarostlì u§ dost vysokìmi stromky, pýesto§e v celkem dobýe udr§ovan‚ nov‚ chatØ (s odemŸenìm visac¡m z mkem na dveý¡ch) byl loåskì kalendaý a star‚ kapesn¡ r dio se zbytky energie v bateri¡ch. V tom hustem porostu jsem týeba naçel prohnil‚ zbytky jakìchsi bud, star‚ smetiçtØ pln‚ rezatìch plechovek a zkorodovanìch bateri¡, velk‚ kìble s jakìmsi mazivem (k Ÿemu?) nebo zpuchýelou svinutou tlustou dlouhou hadici. Na pr…Ÿel¡ rozpadaj¡c¡ho se srubu jeçtØ visely muze ln¡ snاnice, zrezivØl  pila a dalç¡ star‚ n ýad¡. Uvnitý byla rozpadl  kamna a hroznì nepoý dek. ProstØ typickì nepoý dek kanadsk‚ho venkova, kde vØtçina lid¡ dØl  jen to, z Ÿeho je nØjakì zisk a jen m lokdy se nam haj¡ udr§ovat poý dek a vytv ýet si kr sn‚ prostýed¡ kolem sv‚ farmy nebo jin‚ho pý¡bytku. VØtçina vØc¡ (budovy, stroje) je ponech na sv‚mu osudu na m¡stØ kde zrovna doslou§ily. Týeba i uprostýed l nu, kde se pak kolem takov‚ho vraku vytvoý¡ obor vanì ostr…vek.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Kdy§ byla nØkdy ve 20. letech postavena §elezniŸn¡ traœ do Churchillu, vznikla podle n¡ ýada stanic a osad obìvanìch p…vodnØ hlavnØ zamØstnanci §eleznice. Od t‚ doby vìznam §eleznice obzvl çtØ pro osobn¡ dopravy velice poklesl a mimo nØkolika nejvØtç¡ch mØst (mØsteŸek) jsou vçechna n dra§¡ na t‚to trati bez perzon lu, n dra§n¡ budovy jsou zabednØny a zýejmØ v dost §alostn‚m stavu (vŸetnØ tØch, kter‚ jsou st le v provozu v Thompsonu, Gillamu a Churchillu). Mnoho z tØch osad dnes existuje pouze na mapØ Manitoby jako m¡sta s nulovìm poŸtem obyvatel. V j¡zdn¡m ý du Via Rail jsou ale st le vedeny jako zast vka na po§ d n¡. To je i pý¡pad stanice Wekusko, je§ byla c¡lem naçeho zpØtn‚ho pýesunu s k noemi vlakem. Pýed 20 lety tam prì jeçtØ st lo nØkolik dom… zamØstnanc… §eleznice. Dnes po nich nez…stala ani stopa. Jen tam v lese u trati stoj¡ mal  k…lna s n pisem "Wekusko Railway Station". Kdy§ jsme po nastoupen¡ uk zali naçe j¡zdenky (objednan‚ telefonicky nØkde v £stýed¡ Via Rail v OttawØ a vyzvednut‚ na n dra§¡ ve Winnipegu) pr…vodŸ¡mu, nemØl tuçen¡, §e stanice Wekusko existuje a kde se nach z¡. ¦e prì to p…jde vyçetýit. Asi za p…l hodiny se vr til s t¡m, §e strojv…dce o n s a naç¡ch k no¡ch vØdØl d vno pýed t¡m, ne§ jsme nastoupili a §e v¡, kde n m m  zastavit. Tak§e alespoå poŸ¡taŸovì syst‚m registrace j¡zdenek jim funguje perfektnØ. Z m‚ strany to bylo jist‚ testovan¡ syst‚mu, proto§e na t‚ trati vo§en¡ k no¡ vlakem zýejmØ nen¡ v…bec zvykem, ka§dì z toho byl trochu pýekvapenì. A zast vku Wekusko nejsp¡ç nikdo u§ d vno nepou§il. Ale dalo se to vçechno po telef¢nu objednat a tak jsem byl zvØdavì, jak to dopadne. A a§ na to zpo§dØn¡ to fungovalo perfektnØ.

Pýesto§e m m je§dØn¡ vlakem r d, pou§ili jsme ho v KanadØ teprve podruh‚, proto§e je mnohem dra§ç¡ ne§ j¡zda autem. Poprv‚ to bylo pýed nØkolika lety tak‚ pýi vìletu k Hudsonovu z livu, pýesnØji ýeŸeno do osady Moosonee na pobýe§¡ jeho nejji§nØjç¡ho vìbاku, Jamesova z livu v severn¡m Ont riu, kam tak‚ nevede § dn  silnice. Vlak do Moosonee, kterì provozuje menç¡ m¡stn¡ spoleŸnost, tenkr t zastavoval skoro u ka§d‚ ýeky a vysazoval u nich kanoisty s jejich k noemi a ranci. Tak jsem teÔ zkouçel, jestli to p…jde i u Via Rail v ManitobØ.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Posledn¡ dva dny naçeho vìletu jsme se pomalu, dost odpoŸinkovìm tempem, vraceli do Winnipegu po z padn¡ stranØ Manitoby po silnici Ÿ. 10, kde se zemØdØlstv¡ provozuje mnohem severnØji ne§ mezi jezery ve stýedu Manitoby, ale jsou tam tak‚ nejvyçç¡ manitobsk‚ "hory" (asi 600 m n.m.) a ýada provinŸn¡ch a jeden n rodn¡ park. Po vr cen¡ k no¡ jsme se ale nejprve ut boýili hned nedaleko jezera Wekusko, v m¡stØ, kde povrch zemØ je tvoýen jakousi popraskanou v pencovou (dolomitovou) deskou. V jej¡ch trhlin ch ale roste docela hustì smrkovì les, kterì vçak v tØch m¡stech na des¡tk ch kilometr… ŸtvereŸnìch pr vØ pýed 10 lety shoýel. Dnes u§ na jeho m¡stØ je svاe zelenì porost malìch smrŸk…, z nich§ vyŸuhuje straçidelnì les p…vodn¡ch op lenìch kmen… s Ÿernìmi bambulemi zbytk… vØtv¡ jen na samìch vrcholech. Ut boýili jsme se tam na okraji çtØrkov‚ho lomu, kolem nØho§ v rozryt‚ tenk‚ povrchov‚ vrstvØ hl¡ny rostlo velk‚ mno§stv¡ malin a obrovskìch lesn¡ch jahod, na nich§ jsme se druhì den nejprve cel‚ dopoledne p sli. Pak jsme jeçtØ o kus d l v Grass River Provincial Park absolvovali pochod kolem krasov‚ho potoka vyvØraj¡c¡ho z podzem¡. Posledn¡ nocleh byl v p…lce cesty do Winnipegu v kempingu v Kachn¡ch hor ch (Duck Mountain Provincial Park). A posledn¡ naçe "vzdØl vac¡" zast vka byla v ukrajinsk‚m are lu Selo Ukraina (Ukrajinsk  ves), kde je malì skanzen nejstarç¡ch budov prvn¡ch ukrajinskìch pýistØhovalc… do Kanady (kter‚ se dost podobaj¡ tomu, co jsme vloni vidØli ve skanzenu v U§horodu a vlastnØ jeçtØ i v pou§¡van¡ v mnoha podkarpatskìch obc¡ch), hrob nezn m‚ho ukrajinsk‚ho voj¡na s kr snØ ve zlatØ vyvedenìmi n pisy v ukrajinçtinØ i angliŸtinØ, pamØtn¡ deska opØt v obou jazyc¡ch popisuj¡c¡ slavnostn¡ otevýen¡ are lu s kr lovskou £Ÿast¡ a hlavnØ samotnì are l slou§¡c¡ k poý d n¡ velkìch ukrajinskìch kulturn¡ch slavnost¡, kter‚ tam pr vØ prob¡haj¡ tento (v KanadØ dlouhì) v¡kend. Pýed dvØma tìdny si are l pronajali nØjac¡ zýejmØ znovunarozen¡ kýesœan‚ nemaj¡c¡ nic spoleŸn‚ho s Ukrajinci a stovky starìch i mladìch se jich tam posilovalo ve v¡ýe za zvuk… pobo§n‚ rokenrolov‚ hudby a Ÿetnìch st nk… plnìch dobr‚ho j¡dla.

Grand Rapids   Churchill   K no¡ po ýece   ZvØý a hmyz   Trap‚ýi   Vlak   N vrat do Winnipegu   Zkondenzovan‚ fotografie

Po celou dobu cesty na k noi jsem tak‚ pilnØ fotografoval. NØkdy jsem musel hodnØ man‚vrovat s k no¡ ve vØtru, ne§ jsem naçel tu nejlepç¡ polohu. Kdy§ jsem s t¡m byl hotov, mohly bìt holky týeba i p…l kilometru pýede mnou. MØ osobnØ ta n maha s hled n¡m nejlepç¡ho pohledu z k noe pomohla si zafixovat ty obr zky obzvl çtØ dobýe v pamØti. Proto§e nakonec jsem bohu§el zjistil, §e film se ve foœ ku nØjak vysmekl a v…bec se nepýev¡jel a vçech asi 27 z bØr… bylo naexponov no pýes sebe na jedin‚m poliŸku filmu (vlastnØ jen asi na 3/4 jedin‚ho poliŸka, ta zbìvaj¡c¡ 1/4 jeçtØ nebyla pokryt  citlivou vrstvou). Tak§e z toho vznikla tato "£sporn " fotografie: