ChtØl bych se alespoå kr tce zm¡nit o dalç¡m poýadu programu Ideas, kterì CBC r dio 1 vys¡lalo 18. a 19. ý¡jna 1999 pod n zvem The Law of Similars (z kon podobnìch (£Ÿink… l‚Ÿebn‚ho prostýedk… jako jsou pý¡znaky l‚Ÿen‚ nemoci)). Jednalo se tedy o poýad o homeopatii. Latinsky tento z kladn¡ princip homeopatie zn¡ "simila similibus curentur" (stejn‚ je leŸeno stejnìm). N zev homeopatie je ýeck‚ho p…vodu a znamen  "stejn  nemoc", zat¡mco standardn¡ z padn¡ medic¡na je homeopaty nazìv na alipatie (r…zn  nemoc = pou§¡van¡ protil tek, l‚k…, kter‚ pýiznaky nemoci potlaŸuj¡).

Naçel jsem Ÿesk‚ m¡sto na webu vØnovan‚ homeopatii (a jeho nakladatelstv¡), tak§e snad nemus¡m pýev dØt do Ÿeçtiny vçechno co jsem se v popisovan‚m poýadu dozvØdØl. Jen snad, §e homeopatii zalo§il Samuel Hahnemann narozenì 10. 4. 1755 v M¡çn¡. Studoval medic¡nu v M¡çni, ve V¡dni a v Erlangenu. Bylo to v dobØ, kdy se klasick  medic¡na podobala sp¡çe ýeznictv¡. L‚Ÿilo se hlavnØ pouçtØn¡m §ilou a aplikac¡ pijavic. Hahnemann zaŸal brzo tehdejç¡ medic¡nu kritizovat a rozhodl se, §e se bude sna§it hledat lepç¡ pý¡stup. V pokusech s chininem prov dØnìch na sobØ si uvØdomil, §e ve zdrav‚m ŸlovØku p…sob¡ chinin stejn‚ pý¡znaky jako mal rie a tak dospØl k vìçe uveden‚mu z kladn¡mu z konu homeopatie. (Do§il se pak po§ehnan‚ho vØku 88 let v Paý¡§i po boku sv‚ druh‚ §eny - mlad‚ francouzsk‚ aristokratky, kter  znaŸnØ k pýispØla k velk‚mu rozç¡ýen¡ jeho metody.)

Princip to asi nen¡ £plnØ çpatnì, proto§e se vlastnØ pou§¡v  i pýi pý¡pravØ vakc¡n, kter‚ pou§¡vaj¡ oslaben‚ nebo usmrcen‚ viry nebo bakterie p…sob¡c¡ danou nemoc.

Jinak ovçem teoretickì z klad homeopatie se zat¡m zd  bìt dosti vratkì. Homeopatie toti§ pou§¡v  extremn¡ ýedØn¡ svìch leŸebnìch prostýedk… (a§ 150kr t ýedØn¡ 1:100), tak§e ve vìsledku se Ÿasto nem…§e nach zet v¡ce ne§ nØkolik molekul £Ÿinn‚ l tky. A tak kritikov‚ tvrd¡, §e se vlastnØ jedn  o placebo. Na druh‚ stranØ existuj¡ pokusy, v nich§ se objektivnØ srovn valy £Ÿinky skuteŸn‚ho placeba (Ÿist‚ vody) s extr‚mnØ zýedØnìmi homeopatickìmi prostýedky. A byl zaznamen n mØýitelnì rozd¡l. Pokud tedy homeopatie skuteŸnØ funguje, nikdo zat¡m moc nev¡ proŸ (podobn  situace existuje v celkem ned vnìch fyzik ln¡ch pozorov n¡ch krystalick‚ f ze v extr‚mnØ zýedØnìch roztoc¡ch, kter‚ pý¡znivci homeopatie cituj¡ na svou podporu - §e tØch p r molekul m…§e nØjakìm zp…sobem ovlivåovat jak‚si z hadn‚ "vlnØn¡" ve zýedØn‚m roztoku).

üedØn¡ spoŸ¡v  ve snaze zabr nit vedlejç¡m çkodlivìm £Ÿink…m, tak Ÿastìm u silnìch d vek alopatickìch l‚k…, kter‚ homeopati kritizuj¡.

Homeopatie rozhodnØ od sv‚hu vzniku pýedstavovala fundament ln¡ vyzvu standardn¡ medic¡nØ. Pýes sv…j zat¡m problematickì teoretickì z klad toti§ pýedstavuje holistickì pý¡stup k nemocn‚mu - star  se o celkovì stav pacienta, propaguje vyrovnanì §ivotn¡ styl, co§ m  velkì vìznam pro prevenci nemoc¡. S t¡mto pý¡stupem mØla v minul‚m stolet¡ obrovskì £spØch, na co§ se dnes t‚mØý zapomnØlo. Tak v dobØ americk‚ obŸansk‚ v lky homeopatick‚ nemocnice mØly £mrtnost pouhìch asi 2-7%, zat¡mco standartn¡ alopatick‚ nemocnice asi 30-70%. ¬¡sla poch zej¡ z dochovalìch ofici ln¡ch americkìch statistik (douf m, §e jsem si je od doby vys¡l n¡ poýadu dobýe zapamatoval dost pýesnØ, rozd¡l byl ale urŸitØ obrovskì). Koncem minul‚ho stolet¡ tak standardn¡ medic¡na v USA mohla homeopatii jen stا¡ konkurovat. Prodejn¡ cena zaveden‚ homeopatick‚ l‚kaýsk‚ praxe byla nØkolikan sobnØ vyçç¡ ne§ standardn¡ praxe.

Teprve se zlepçen¡m hygieny ve standardn¡ch nemocnic¡ch a d¡ky obrovskìm investic¡m, kter‚ farmaceutick‚ firmy od poŸ tku naçeho stolet¡ vØnovaly na vìzkum novìch l‚k… se podaýilo standardn¡ medic¡nØ zatlaŸit homeopatii na £stup, tak§e v 50. l‚tech tohoto stolet¡ se zd lo, §e homeopatie zcela zmiz¡. V posledn¡ch desetilet¡ch ovçem pro§¡v  novou renezanci, o Ÿem§ svØdŸ¡ i poýad CBC, o nØm§ tu referuji. Za touto renezanc¡ stoj¡ holistickì pý¡stup homeopatie, kterì standardn¡ severoamerick  medic¡na i nad le podceåuje. Standardn¡ medic¡na je tu vynikaj¡c¡ pokud jde o r…zn‚ revoluŸn¡ chirurgick‚ z kroky, prostØ m  r da jak‚si hrdinstv¡. Ale je i nad le nedostateŸn  pokud jde o organizaci dlouhodob‚ peŸe o chronicky nemocn‚ pacienty nebo i o pl nov n¡ nejvhodnØjç¡ch l‚Ÿebnìch postup… pro dan‚ho pacienta pýi jak‚mkoliv v §nØjç¡m onemocnØn¡ (na toto t‚mu to lze v r diu slyçet mnoho n ýk… od pacient…, kteý¡ doch zej¡ k z vØru, §e nejlepç¡ je se co nejv¡ce o sv‚ nemoci vzdØl vat a pl novat si sv‚ leŸen¡ sami - urŸit kter‚ procedury jsou týeba a kter‚ ne, sami si vyb¡rat vhodn‚ specialisty; kdy§ u§ se k nØjak‚mu specialistovi dostanou, ten obvykle odvede perfektn¡ pr ci, ale Ÿasto se nezaj¡m , jestli jeho z sah byl pro dan‚ho pacienta v…bec týeba, nakolik mu pomohl a jakì bude m¡t dlouhodobì vliv).

Soupeýen¡ mezi homeopati¡ a standardn¡ medic¡nou mØlo bohu§el v§dy finanŸn¡ pozad¡ - boj o pen¡ze pacienta. Zat¡m obØma pý¡stup…m moc nedoçlo, §e be se mohly, a pro dobro pacient… by urŸitØ mØly, doplåovat a spolupracovat. Mysl¡m, §e to nejl‚pe vystihla jedna z l‚kaýek interviewovanìch v poýadu Ideas. Podle n¡ homeopatie potýebuje dlouhì Ÿas pro to, aby jej¡ preventivn¡ pý¡stup mØl nØjakì efekt. "Kdy§ v m ozn m¡, §e m te rakovinu, nechoÔte proboha k homeopatovi, jdØte do standardn¡ nemocnice na chemoterapii i kdy§ budete m¡t velk‚ vedlejç¡ çkodliv‚ n sledky. Standardn¡ medic¡na v m koup¡ Ÿas. Kdy§ se j¡ podaý¡ rakovinu zastavit, pak teprve m…§ete j¡t k homeopatovi, aby v m poradil, jak upravit §ivotn¡ styl, jak zav‚st rovnov hu do sv‚ho §ivota, dos hnout pý¡padn‚ho £pln‚ho uzdraven¡ a jak pýedch zet dalç¡m onemocnØn¡m" (moje asi hodnØ voln  citace, ale smysl je zachov n).