CBC r dio 1 vys¡lalo 15., 22. a 29. ý¡jna 1999 v programu Ideas tý¡d¡lnì poýad Haunted House - Haunted Mind (Straçidelnì d…m - klaman  mysl nebo snad vìsti§nØji Straçilo mi v domØ nebo v hlavØ? - co§ je ot zka, na kterou autor poýadu Don Hill hledal odpovØd od r. 1993). Posledn¡ týet¡ Ÿ st poýadu je mo§no kdykoliv poslouchat online (hauted.ram), nebo si ji m…§ete nejprve celou st hnout: haunted.ra (6369kB).

V r. 1993 si Don Hill koupil d…m v kr sn‚m m¡stØ pod Skalistìmi horami v Canmore v AlbertØ (na z pad od Calgary). Ve sklepØ domu se mu brzo zaŸalo zjevovat straçidlo, c¡til se tam st¡snØnØ, obŸas se v noci ozìvalo divn‚ klep n¡ a zablikala jim elektrick  svØtla. Zjistil, §e v domØ £dajnØ straçilo po dlouh  l‚ta a jeho obyvatel‚ se Ÿasto mØnili. D¡ky sv‚ katolick‚ vìchovØ se Don Hill nejprve pokouçel zahnat straçidlo horlivìmi modlitbami. Nepomohlo to. Zjistil, §e m¡sto, na nØm§ d…m st l, bylo Indi ny kmene Stoney, kteý¡ tam do minul‚ho stolet¡ §ili, pova§ov no za m¡sto pobytu duch… jejich zemýelìch pýedk…, kteý¡ tam straçili, kdy§ se jim nØco nel¡bilo. V cel‚m £dol¡ ýeky Bow, v nØm§ se Canmore nach z¡, je zvìçenì vìskyt poŸtu sebevra§d. Don Hill tedy pozval krìskou (Cree) pr vniŸku a bìvalou profesorku University of Saskatchewan jm‚nem Linda Jaine, kter  zn  tradiŸn¡ indi nsk  kouzla, pou§¡van  v minulosti na uklidåov n¡ takovìch neçtastnìch straç¡c¡ch duç¡ zemýelìch, aby udØlala v jeho domØ poý dek. Zd lo se, §e straçidlo po jej¡ch kouzlech dalo na chv¡li pokoj, ale po nØjak‚ dobØ se zase objevilo. Nakonec pozval Don Hill jeçtØ sv‚ zn m‚ budhistick‚ mnichy, aby se i oni pokusili nØco se straçidlem udØlat. Ale ani oni se svìmi zaý¡k v nimi nepochodili. Nakonec se tedy pro klid mysli rozhodl d…m navzdory pýekr sn‚ okoln¡ horsk‚ scen‚rii prodat, jako cel  ýada pýedchoz¡ch majitel….

Pýedchoz¡ vypr vØn¡ o ud lostech z r. 1993 zabralo prvn¡ch asi 20 minut prvn¡ Ÿ sti poýadu a j  u§ se zaŸal b t, §e se snad i v CBC zbl znili a spokoj¡ se jen s nadpýirozenìm vysvØtlen¡m canmorsk‚ho straçidla (mnoho lid¡ v KanadØ bere straçidla nØjak moc v §nØ - i nØkter‚ z mìch dcer se o nich v prvn¡ch roŸn¡c¡ch z kladn¡ çkoly uŸily). Jednalo se vçak jen o dramatickì £vod k racion ln¡mu vysvØtlen¡ takovìch straçidelnìch zkuçenost¡.

Donovi Hillovi toti§ jeho canmorsk‚ z §itky nedaly sp t a poctivØ se jim sna§il po dalç¡ Ÿtyýi roky pýij¡t na kloub. Hled n¡ ho dovedlo do Laboratoýe pro neurologickì vìzkum chov n¡ veden‚ prof. Michaelem Persingerem na Laurentian University v Sudbury v Ontariu, kterì stimulac¡ sp nkovìch lalok… jeho mozku slabìm elektromagnetickìm polem pýi jinak naprost‚ izolaci (ve speci ln¡ komoýe) vçech jeho smysl… od vnØjç¡ch vjem… vyvolal v jeho mysli pýesnØ stejn‚ pocity pý¡tomnosti straçidla a s t¡m spojenou £zkost, jak‚ m¡val ve sv‚m canmorsk‚m domØ. T¡m bylo jasn‚, §e se ve skuteŸnosti v jeho domØ § dn‚ straçidlo nevyskytovalo, jen jeho mozek je asi citlivØjç¡ na stimulaci urŸitìm elektromagnetickìm polem v¡ce ne§ mozky jinìch lid¡. Bylo t‚§ potýeba odpovØdØt na ot zku, co m…§e v nØkerìch m¡stech (domech) vytv ýet pýechodn  rychle promØnliv  elektromagnetick  pole (EMP) podobn‚ho typy jako Michael Persinger vytv ý¡ ve sv‚ laboratoýi.

O pokusech M. Persingera v¡m u§ ýadu let. Stimulac¡ sp nkovìch lalok… mozku slabìm elektromagnetickìm polem dok §e vyvolat snad jak‚koliv n bo§ensk‚ halucinace a pro§itky, zjeven¡ andØl… Ÿi obcov n¡ s bohy. Centrum religiozity ve sp nkovìch laloc¡ch se podle nØj u lid¡ vyvinulo v pr…bØhu evoluce jako obrana proti strachu ze smrti, bez n¡§ bychom v d vnìch dob ch, kdy jsme mØli minim ln¡ porozumØn¡ pý¡rodn¡ch proces…, nebyli schopni pýe§¡t.

Persinger mØl v minulosti pot¡§e z¡skat na svoje z hlediska n bo§ensky zalo§enìch lid¡ jistØ kontroverzn¡ pokusy financov n¡ z kanadskìch zdroj…. Do jist‚ m¡ry financovaly jeho p…vodn¡ pokusy granty americk‚ arm dy. Dnes jsou obavy o zneu§it¡ vysledk… jeho pokus… ke kontrole myçlen¡ jinìch lid¡ napý. k dosa§en¡ absolutn¡ propagangy nebo v nov‚ generaci poŸ¡taŸovìch her, v n¡§ bude mo§no pomoc¡ pý¡m‚ stimulace mozku hraŸ… EMP u nich vyvolat r…zn‚ halucinace. Objevily se £vahy o mo§nosti nasytit týeba pýi televizn¡m vys¡l n¡ nepý¡znivìch zpr v, indoktrinuj¡c¡ch poýad… nebo reklamy souŸasnØ celou zemi pulzy EMP stimuluj¡c¡mi pý¡mo mozek div k… k § dan‚ reakci na to, co se jim pýedv d¡ na obrazovce. Rusov‚ prì tak‚ do tohoto vìzkumu investovali velk‚ prostýedky.

Co mi dý¡ve zcela uçlo bylo, §e se Persinger u§ po desetilet¡ zabìv  i geologi¡ - hled n¡m proces… v zemsk‚ k…ýe, kter‚ mohou vytv ýet promØnn  EMP schopn  vìçe popsanìch stimulac¡ mozku. Poýad "Haunted House - Haunted Mind" byl vynikaj¡c¡ v tom, §e se pokusil o fascinuj¡c¡ synt‚zu zd nlivØ vzd lenìch poznatk…, kter‚ dobýe vz jemnØ dohromady zapadaj¡ a maj¡ potenci l vysvØtlit ýadu zbìvaj¡c¡ch doposud nevysvØtlenìch ("nadpýirozenìch") jev… obŸas pozorovanìch na Zemi.

D¡ky z jmu mnoha lid¡ o z hadn‚ jevy typu l‚taj¡c¡ch tal¡ý… (neidentifikovanìch l‚taj¡c¡ch pýedmØt… - UFO), jak se v posledn¡ch des¡tilet¡ch stalo zvykem ý¡kat r…znìm anom ln¡m svØtelnìm jev…m (ASJ), kter‚ byly registrov ny i v pýedchoz¡ch stalet¡ch, jen§e pýed t¡m, ne§ se objevila mo§nost cestovat do vesm¡ru, samozýejmØ nikoho nemohlo napadnout jim pýipisovat nØjakì vesm¡rnì p…vod, se nashrom §dila velk  datab ze tØchto pozorov n¡. Persinger a dalç¡ vØdci mØli tak dostatek £daj… ke studiu korelace vìskytu ASJ s polohou zlom… a jinìch poruch v zemsk‚ k…ýe a ŸasovØ s vìskytem zemØtýesen¡. Zjistili, §e nejvØtç¡ vìskyt ASJ (hl çen¡ o pozorov n¡ UFO) je v tØsn‚ bl¡zkosti poruch zemsk‚ k…ry a ŸasovØ tØsnØ pýed a po zaznamenanìch zemØtýesen¡ch v dan‚ oblasti. Doçli k z vØru, §e anom ln¡ svØteln‚ jevy mus¡ tedy bìt vyvol ny rostouc¡m napØt¡m a deformacemi v okol¡ poruch zemsk‚ k…ry, co§ je zn mo jako teorie tektonickìch deformac¡ (TST - tectonic strain theory). Pýedpokl d  se, §e ASJ maj¡ vØtçinou nØjakou formu prostovØ omezen‚ plazmy. Kandid t… na mechanismus jej¡ho vytv ýen¡ je cel  ýada - napý. piezoelektrickì jev (elektrick‚ pole vytv ýen‚ deformac¡ krystal…, co§ je dobýe zn mo napý. u kýemene), triboelektýina (elektrick‚ napØt¡ vznikl‚ týen¡m dvou povrch…), mechanickìm tlakem zp…soben‚ chemick‚ reakce, kter‚ vyd vaj¡ svØtlo. Existuj¡ i domnØnky o pý¡tomnosti kvantovìch jevech makroskopick‚ho rozsahu nebo o uvolåov n¡ energie kvantov‚ho vakua v oblasti extr‚mn¡ch tlak… ve zlomech zemsk‚ k…ry. MØn¡-li se napØt¡ v zemsk‚ k…ýe v nØjak‚ oblasti velmi rychle, mohou uveden‚ mechanizmy generovat promØnn  EMP s frekvencemi jak ve viditeln‚m oboru (svØtlo), tak v oboru neviditeln‚m, kter  mohou (jak pops no vìçe) v mozku pý¡tomnìch pozorovatel… vyvolat pýedstavy o straçidlech nebo halucinace o pý¡tomnosti mimozemskìch n vçtevn¡k… uvnitý svØtelnìch objekt… (ASJ - UFO) Ÿi o £nosech na palubØ meziplanet rn¡ch lod¡, kter‚ nØkdy hl çen¡ o pozorov n¡ UFO doprov zej¡. Pýi tØchto halucinac¡ch posti§en¡ "vid¡" to, co je v dan‚ dobØ v m¢dØ (o Ÿem se ve spoleŸnosti mluv¡) - ve stýedovØku to byli andØl‚, v 19. stol. v¡ly a v posledn¡ch desetilet¡ch n vçtØvn¡ci z kosmu ("mal¡ zelen¡ mu§¡ci s tykadly"). (PodobnØ pýi laboratorn¡ch pokusech se pýi stimulac¡ sp nkovìch lalok… zcela stejnìm EMP Indi n…m z kmene §ij¡c¡ho kdesi na jihu USA zcela stejnØ jako pýed pØti sty lety zjevovaly obrazy, v nich§ hlavn¡ roli hr la zv¡ýata z jejich ka§dodenn¡ho tradiŸn¡ho §ivota, zat¡mco halucinace modern¡ch lid¡ byly zalo§en‚ na technickìch vymo§enostech z jejich okol¡.)

Rychl‚ zmØny napØt¡ v zemsk‚ k…ýe m…§e vyvolat i pr…chod slapov‚ho pole mØs¡ce poruchovou oblast¡, vstýikov n¡ odpadn¡ch vod hluboko do zemsk‚ k…ry, vytv ýen¡ velkìch umØlìch vodn¡ch n dr§¡ za pýehradami nebo velk‚ zmØny pr…toku velkìmi ýekami pýi povodn¡ch. Vçechny tyto jevy byly tak‚ spojeny s vìskytem ASJ.

Tektonick‚ deformace se koncentruj¡ kolem jeskyn¡, elektrick‚ n boje zase kolem çpiŸatìch pýedmØt… jako jsou vrçky hor. To byla tradiŸnØ m¡sta, na nich§ vyhled vali n bo§ensk‚ pro§itky r…zn¡ poustevnici, Ÿi odkud pýin çeli prorokov‚ zjeven  bo§¡ pýik z n¡ (zjeven  nejsp¡çe v halucinac¡ch jejich mozk… mimoý dnØ citlivìch na tektonick  EMP).

Celì B lk n sed¡ na hust‚ s¡ti tektonickìch poruch. Mohlo by to snad v‚st k nadmØrn‚ nepý¡zniv‚ stimulaci jeho obyvatel tektonicky generovanìmi EMP, Ÿ¡m§ by se dal vysvØtlit vØtç¡ vìskyt n sil¡ v t‚to oblasti?

Jsou prì na zemi m¡sta (zýejmØ v bl¡zkosti tektonickìch poruch), v nich§ se lid‚ c¡t¡ velice st¡snØnØ. Nejsou to n hodou m¡sta, kter  d vn¡ lid‚ pova§ovali za "tabu", za s¡dla zlìch duch…?

Don Hill po svìch zkuçenostech jezd¡ po KanadØ s citlivìm magnetometrem od M. Persingera a sna§¡ se, s r…znìm £spØchem, zjiçœovat pý¡tomnost electromagnetickìch pulz… v domech, kde "straç¡" nebo kde se lid‚ c¡t¡ st¡snØnØ. K dlouhodob‚mu mØýen¡ EMP v j¡m kdysi vlastnØn‚m domØ v Canmore, kde to vçechno zaŸalo, mu jeho souŸasn¡ majitel‚ nedali povolen¡.

BudhistiŸt¡ mnichov‚ s oblibou prov dØj¡ sv‚ meditace ve zvìçenìch (dobýe elektricky izolovanìch) kýeslech oblopeni vysoce vyleçtØnìmi mØdØnìmi zrcadly. Kolem jednoho takto se koncentruj¡c¡ho mnicha bylo mØýeno EMP. Nejprve se nic nedØlo. Asi po 20 minut ch kolem nØj opravdu namØýili detekovateln‚ EMP, kter‚ pýi sv‚ meditaci vytv ýel v prostoru mezi svou hlavou a zrcadly.

PodobnØ se mo§n  d  vysvØtlit l‚Ÿen¡ vkl d n¡m rukou tØsnØ na povrchem pacientova tØla. NØkteý¡ lid‚ maj¡ prostØ vØtç¡ schopnost vytv ýet ve sv‚m nejbli§ç¡m okol¡ statick  i promØnliv  elektrick  pole. Z vis¡ to orientaci a uspoý d n¡ tØch jejich nervovìch spojen¡ (synaps¡), kter  maj¡ elektrickì charakter. Pýi jejich vhodn‚m s‚riov‚m spojen¡ jsou schopni vyr bØt mØýiteln  pole. Jsou i lid‚, kterìm nen¡ radno pod vat ruku, proto§e pýi jejich dotyku utrp¡te citelnì elektrickì vìboj. Jde o stejnì princip jako vìboj generovanì elektrickìm £hoýem, kterì je schopen vyrobit elektrickì vìboj smrteln‚ velikosti.

Straçidla vyd vaj¡c¡ zvuky (nazìvan  i v angliŸtinØ "poltergeists") je mo§no vysvØtlit n¡zkofrekvenŸn¡mi stojatìmi zvukovìmi vlnami generovanìmi nejr…znØjç¡mi zdroji, jejich§ frekvence jsou pod hranic¡ slyçitelnosti lidsk‚ho ucha, kter‚ vçak mohou interagovat nebo pý¡mo rezonovat s r…znìmi volnØ pohyblivìmi pýedmØty, kter‚ nar §en¡m na sebe pak vyd vaj¡ r…zn  klepan¡. Pýi frekvenci kolem 18 Hz vyvol vaj¡ takov‚ stojat‚ vlny v ŸlovØku pocit £zkosti, kterì spolu s klep n¡m vede k pocitu pýitomnosti straçidla.