V pulce prosince prece jen prisla do Manitoby, sice s sestitydennim zpozdenim, ale zato velice razantne, zima. A zatim navzdory predpovedi z 5. 12 s docela slusnou intenzitou doposud pokracuje. Osobne jsem si ten prudky nastup zimy oddalil o dalsi dva a pul tydne, protoze jsem hned dalsi den odjel na navstevu Cech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, ktere tu kolem Vanoc panovaly. Kdyz jsem se 4. 1. vracel, pri mezipristani v Montrealu bylo +8°C, pri prestupu v Torontu uz jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. Nastesti to byl prave zacatek otepleni a dalsi dva dny byla teplota jen kolem -10°C, takze jsem se mohl v pohode aklimatizovat. Pak zase az pred tydnem jsme tu meli teply vikend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 az -32°C a ve dne vetsinou pod -15°C. A uz je tu nekolik desitek cm snehu a jeho dalsi slusna nadilka se ceka dnes v noci.

A ja jsem si na tu zimu uz stacil docela pekne zvyknout! Manitoba se totiz vyznacuje celorocne nizkou vlhkosti vzduchu. Diky tomu i tepelna vodivost vzduchu je mala a vymena tepla mezi povrchem lidskeho tela a okolnim vzduchem je pomala. Pokud tedy prave nevane silny vitr, rekl bych, ze pri -20°C to v Manitobe "zebe" jen asi jako pri -5°C v Cechach a pri -40°C jen asi jako pri -25°C ve vlhkem jiznim Ontariu. Stejne tak se dobre i bez klimatizace snasi v lete v Manitobe vedra az +35°C. (V suche jizni Alberta je jeste nizsi vlhkost vzduchu nez v Manitobe. Po mem prichodu tam na zacatku zari 1987 mi asi pul roku casto mirne tekla krev z nosu, protoze mi v tom suchem vzduchu popraskala sliznice v nose.)

Naposledy pred tremi lety (tj. pred explozi internetoveho webu a pred poslednimi dvemi teplymi zimami a pred mym bydlenim ve Winnipegu) jsem v zime skoro kazdy vikend i pri teplotach mezi -20 a -30°C vyrazel z Pinawy na desitky kilometru dlouhe vylety na bezkach po zamrzle rece Winnipeg smerem na vychod do relativni pustiny Whiteshelskeho parku, kde az na v zime ve velke vetsine nepouzivane chaty lemujici na mnoha mistech brehy reky a obcasna setkani se sneznymi skutry je mozno si nerusene vychutnavat absolutni klid a krasu snehem hodne zasypane relativne neporusene krajiny. Vracel jsem se casto az za svitu mesice, ktery zamrzlou reku a okolni lesy svym svetlem menil v pohadkovou krajinu.

I ta letosni zima me uz nekolikrat vytahla ven na reku (ktera diky tem mrazum po dobu me nepritomnosti rychle a dukladne zamrzla, takze na ni uz muzete najit i rybarske chatky) alespon na par hodin. Nejhezci to bylo vecer minuly ctvrtek u Lac du Bonnet (kde je reka rozsirena v docela slusne velke jezero ve tvaru cepce, jak ono francouzske mistni jmeno napovida). Obloha byla velice jasna, mesic dobre osvetloval krajinu. Teplota za ty dve hodiny, ktere jsem tam stravil, klesla z asi -16°C na -25°C. Protoze pred tim uz nekolik dni nesnezilo, premrzly snih mi pod lyzemi vydaval zvlastni zvonive zvuky. Mijel jsem na brehu domy s casto jeste vanocnim osvetlenim, z nekterych z nichz stoupaly rovne bile sloupy koure vysoko ke hvezdam. A obcas se do dalky rozlehalo stekani psu. Jednu chvili nade mnou preletelo startujici male letadlo, ktere vsak vydavalo celkem tiche brumlani a svymi blikajicimi barevnymi svetly a bilymi svetlomety docela prispelo k jakoby slavnostni pohadkove barevnosti cele sceny. Takze to jeste nebyla zadna pustina, ale ta mesicem zalita scena me pripomnela moje vecerni navraty z dlouhych vyletu pred tremi a vice lety. A tak web neweb, rekl jsem si, ze pokud bude zima i nadale spolupracovat, musim si ty vylety po rece letos co nejcasteji zase zopakovat!

6. 2. 2000:

Zatim zima celkem spolupracuje, reka je docela zamrzla, ve dne je ted uz dost dlouho docela teplo (-10°C i tepleji), v noci dost mrzne, takze led je pevny.

13. 2. 2000:

Uz radu noci klesa teplota opet az na -30°C a denni maxima jsou -20 az -15°C.

Zimni prerijni vzduch je sussi nez vzduch saharsky

13. 2. 2000

Jak suchy je vlastne v zime vzduch na preriich se dnes resilo i v radiu. Nejprve je dobre si uvedomit, ze maximalni mnozstvi vody, ktere se ve forme pary vejde do stejneho obsahu vzduchu, dost rychle klesa s teplotou. Tak pri -20°C je toto mnozstvi asi 40krat mensi nez pri +30°C. Toto maximalni mnozstvi odpovida 100% (relativni) vlhkosti vzduchu. Na preriich je pritom vlhkost vzduchu vetsinou hluboko pod 50%, zatimco v Ontariu muze byt 80% i vice.

Pak neni divu, ze absolutni mnozstvi vody obsazene v zime v 1 m³ prerijniho vzduchu je nizsi nez v 1 m³ mnohem teplejsiho saharskeho vzduchu, prestoze relativni vlhost saharskeho vzduchu muze byt jeste mensi nez vlhkost vzduchu prerijniho.

Dalsi vyhodou manitobske zimy je pocet hodin se slunecnim svitem. V obdobi trech oficialnich zimnich mesicu (prosinec, leden a unor) sviti ve Winnipegu slunce v prumeru 358 hodin. Po nem nasleduje Calgary s 353 hodinami, treti je Estevan se 349 (vsechno prerijni mesta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zime moc pod nulu neklesa, je tam ale jen 195 slunecnich hodin. V zavetri na manitobskem zimnim slunci muze byt az o 10 stupnu vice nez kousek vedle ve stinu (coz je teplota, ktera se oficialne udava ve zpravach a statistikach). Na otevrene rece ovsem moc zavetri nebyva. Slunce je vsak prijemne vsude.

Zima nakonec prece jen za moc nestala

4. 3. 2000

Letosni manitobska zima byla celkove opet neobvykle mirna - uz treti po sobe. Normalni (dlouhodoba prumerna) zimni (prosinec-unor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minule zime -12,8°C a v zime 1997-98 dokonce jen -8,12°C. Navic jaro prislo alespon o pet tydnu drive nez normalne. A jiz pred nekolika dny se tu predcasne objevily prvni husy vracejici se z jihu. Pred tydnem se tu prudce oteplilo, cely vikend dost prselo, snih behem tydne temer zmizel. Takze obdobi, kdy snih na rekach je vsude dobre vetrem upechovan a povrch je dostatecne tuhy a zase jeste ne zcela zledovately, takze uplne vsude je mozno se na bezkach rychle rozletet do dalky bruslicim stylem (a vychutnavat pocit temer ptaci volnosti vzbuzeny moznosti dostat se snadno vlastni silou do velkych dalek), tu letos trvalo jen necely tyden. A tak jsem stihl nejezdit na bezkach od zacatku roku jen 250 km nez pred tydnem snih i na rece roztal. Pozdeji nekolik dni mrzlo alespon v noci, takze po ranu slo dobre bruslit. Ted tu teplomer opet lame stolete rekordy (dnes prekrocil +10°C), slunce cely den primo pali a povrch ledu je mekky uz rano (na rece Winnipeg je led stale jeste alespon pul metru tlusty - ledni rybari po nem stale jezdi i s tunovymi dodavkami). Jeste je porad nadeje, ze se teploty na par tydnu vrati trochu pod nulu a povrch ledu bude pres noc dobre zamrzat ...

Zima se jeste uplne nevzdala, ale vodni bombardery uz v pohotovosti

8. 4. 2000

V druhem tydnu brezna se opravdu jeste dost ochladilo a i v tretim slo jeste bruslit alespon po ranu. Na konci brezna vsak led zmizel i z reky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a ted uz zustava jen ve velkych zalivech reky, jako treba v miste konani te souteze v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg zacal rychle meknout. A na severu v meste The Pas se nedavno utopili v rece Saskatchewan dva rybari, jejichz dodavka se propadla skrz led.

Teple dny se zpevem ptaku se stale stridaji s chladnymi. Kocicky jsou sice pred rozpukem, ale prave ted se denni maxima pohybuji jen kolem 2 az 5°C a v noci poradne mrzne.

14. 3. napadlo 10 cm snehu a pak 17. 3. jeste dalsi 4 cm a zem zustala bila temer tyden. Pak v noci z 26. na 27. 3. se prihnal silny vitr z Colorada a spustila se pekna vanice. Opravdovy blizzard z toho vsak nebyl. Snad se uz letos ani konat nebude. I 3. 4. na chvili snih poprasil vychodni Manitobu a dnes opet cely den az do noci dost silne chumeli a v noci nam ten snih urcite poradne primrzne.

Pres to vsechno se puda po zmizeni chabe zimni snehove pokryvky zda velice sucha az vyprahla. Ocekava se, ze sezona lesnich pozaru zacne letos o mesic drive a bude zla. Jeden lesni pozar uz kdesi hori. Horecne se dokoncuje zimni udrzba vodnich bombarderu pouzivanych v boji proti lesnim pozarum.

9. 4.:

Moc toho snehu zase nenapadlo. Dnes je sice stale chladno, ale slunecno, a tak vcerejsi snih zmizel behem dopoledne.

Konecne poradne jaro. Horela slama - ale jak!

22. 4. 2000

Alespon pet dni v noci jiz nemrzne. Zmizely snad uz posledni zvytky ledovych ker, ktere doposud lemovaly brehy reky v okoli Pinawy. Ted o Velikonocich se teploty priblizuji az k +20°C. Potkal jsem letos prvniho medveda.

Je velice sucho. Hladina nekterych rek a jezer je az temer o dva metry pod normalem. Ted prave hori v Manitobe 14 mensich lesnich pozaru. Celkem jich letos bylo jiz 39.

Ve stredu 19. 4. byly vodni bombardery poprve pouzity i k haseni jineho nez lesniho pozaru, kdyz nejaci zhari zapalili 90 tisic baliku lnene slamy (v hodnote asi 2 miliony dolaru) uskladnene blizko US hranic na velikem pozemku vedle provozovny, ktera slamu drtila na vychozi surovinu pro vyrobu cigaretoveho papiru. Cast te slamy tam byla uz nekolik let a tak byla dobre vysusena a vysoce horlava (pry horsi nez benzin). A tak prehraty rychle stoupajici vzduch vytvoril nad horicim polem tornadovitych trychtyr, ktery do sebe vsal i nakladacek se ctyrmi zamestnanaci, ktery se priblizil moc blizko a odhodil ho o 15 metru dale. Ridic pri dopadu prisel o zivot, dalsi dva byli vysati z kabiny (nikdo z nich nepouzival ochranne pasy!) a odnesli si jen lehci zraneni.

Kvety a snih

13. 5. 2000

Bylo tu uz konecne teplo i na sortky a minuly tyden se vsechno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavne divoke davive tresne "chokecherries" a "krabi" jablone, plodici malinkata, spise okrasna jablicka). Vcera v patek se ale prihnala z Montany silna tlakova nize, ktera zasypala zapadni Manitobu az 25 cm mokreho snehu (na stejne zemepisne sirce jako Praha). Transkanadska silnice v oblasti manitobsko-saskatchewanskych hranic byla na mnoho hodin uzavrena kvuli naledi, spatne viditelnosti a dopravnim nehodam. Ve Winnipegu a dal na vychod vydatne prselo, jen obcas se snehem. Dnes ale i tu obcasne snehove prehanky nad temi rozkvetlymi stromy trvaly po vetsinu dne. Teploty se v noci pohybuji kolem nuly.