C-train (fotografie zde) - calgarsky system rychle dopravy, jehoz dve zcela po povrchu vedene linky spojuji hlavni casti mesta bude po brzskem dokonceni nekolika dalsich vetrnych elektraren (vetry v jizni Alberte obcas dosahuji rychlosti i 150 km/hod) pohanen ekologicky zcela "cistou" energii vetru!

Svetova exploze pouzivani mobilnich telefonu (k niz Cesko vydatne prispiva, jak jsem se presvedcil pri sve nedavne kratke navsteve) muze vest ke znacnemu prumyslovemu rustu ve vychodni Manitobe v blizkosti meho pracoviste. Nedaleko odtud se totiz nachazi velke zasoby tantalu, jez se pouziva prave v obvodech mobilnich telefonu. Krome tohoto manitobskeho tantaloveho dolu firmy Tanco existuje jen jeden dalsi v Australii. Tantalu je tady tolik, ze Tanco uvazuje o otevreni povrchoveho dolu. Odpad (zlomkova ruzova zula), ktery produkuje stavajici hlubinny dul firmy Tanco se ma brzo stat surovinou pro novy zavod na vyrobu ruznych dlazdicek a podobnych vyrobku z drceneho kamene a specialnich pojiv, jehoz vystavba ma zacit na pokraji mestecka Lac du Bonnet letos na jare. Tanco take disponuje 82% znamych svetovych zasob cesia, jez je vedlejsim produktem dolu, pro nejz doposud nebylo temer zadne prumyslove pouziti. Avsak s rozvojem novych technologii roste i poptavka po cesiu.

Ted jen zbyva doufat, ze toto vsechno nebude mit moc negativni dusledky na tuto velice hezkou prirodni oblast!

Zacatkem tydne byl kanadsky min. predseda Jean Chretien na oficialni navsteve u noveho americkeho presidenta. Letos ale nebylo uplne jasne, jestli tradice, podle niz kanadsky predstavitel vzdy jako prvni hlava ciziho statu jede do Washingtonu vzdat hold novemu presidentovi, bude zachovana. Dalo to panu Chretienovi trochu prace toho dosahnout. Jednak proto, ze George W. Bush je z Texasu a ma tedy mnohem blizsi vztahy k Mexiku (vcetne osobnich s mexickym presidentem) a on sam na prvni zahranicni navstevu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A mozna i proto, ze pan Chretien i jeho synovec, ktery je kanadskym velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobe americke predvolebni kampane verejne slyset, ze by radeji videli ve funkci americkeho presidenta Gora nez Bushe. Bush je pry ale tak velkorysy, ze mu to nevadi (co bylo, to bylo ...). Jean Chretien mel velmi dobre vztahy s Clintonem, se kterym projednaval vzajemne vztahy na golfovem hristi. S Bushem si chce take dobre rozumnet, na nej zase pujde pres spolecny zajem o rybareni. A uz se i vzajemne na rybarske vylety pozvali.

Nepripada vam to take trochu jako kdyz v davnych dobach jel vzdat prvni vazal hold novemu cisari? Kdyz bylo dulezite si udrzet postaveni prvniho vazala? Cela Kanada sledovala s dost velkym zajmem, jestli v sobe Chretien a Bush najdou dostatecne zalibeni, protoze jejich vzajemny vztah muze mit v nejblizsi budoucnosti jisty vliv na zivotni uroven Kanadanu a i tech nekolika milionu Americanu, kteri zavisi na obchode s Kanadou. Neni to podle me zrovna moc demokraticky pristup, ale vetsina lidi, jichz se to tyka, je s nim zatim zrejme spokojena.

A dnes uz nas ministersky predseda v cele obrovske obchodni mise (skladajici se z federalnich ministru, temer vsech provincnich premieru a 400 obchodniku, vcetne 12leteho presidenta uspesne firmy zabyvajici se pocitacovou animaci) zase zahajil desetidenni navstevu velke Ciny navazat nove obchodni kontakty, od nichz se ocekavaji pro Kanadu mnohamiliardove zisky, az se zivotni uroven Cinanu, jak se ocekava, brzo dostane alespon na dnesni uroven Mexicanu a Kanadanum se z s tim spojene zvysene cinske poptavky po spotrebnim zbozi podari ziskat pro sebe alespon jedno procento.

V dnesnim pravidelnem popularne-vedeckem poradu "Quirks and Quarks" radia CBC bylo u prilezitosti planovaneho ukonceni cinnosti ruske vesmirne stanice MIR zajimave vzpominani ruskych, americkych a kanadskych kosmonautu, kteri na stanici pobyvali a jejiho ruskeho konstruktera. Stanice, ktera byla puvodne navrzena s dobou zivota 3 roky a jejiz cinnost byla nakonec prodlouzena na 15 let, byla charakterizovana jako zatim vubec nejuspesnejsi a nejuzitecnejsi vesmirna lod, jaka kdy byla vypustena. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu Sovetskeho svazu se nejprve zdalo, ze je odsouzena k okamzikemu zaniku. Zachranila ji neschopnost Americanu postavit vlastni vesmirnou laborator diky velkemu zpozdeni v pogramu raketoplanu a jejich touha ziskat od Rusu tajemstvi dlouhodobeho pobytu ve vesmiru a poznatky o lidske psychice behem takovych pobytu, ktere budou potreba pro lety k Marsu a ke vzdalenejsim cilum. To vedlo k americko-ruske spolupraci v oblasti vesmirnych stanic, pri niz Americane poskytuji vetsinu financi a Rusove sve znalosti.

Ukazalo se, ze mnoho ruskych zkusenosti z predchozich dlouhodobych pobytu neni v predatelne forme. Vetsinou jsou uchovany jen v hlavach ruskych vedcu, kteri program ridili a kvuli utajovani toho moc na papir nezaznamenavali. Americane dostali alespon prilezitost vyslat do vesmiru svoje lidi na dlouhodobe pobyty a ziskat tak vlastni data o jejich chovani. Zda se, ze ruske uspechy nebyly podmineny zadnou zvlastni psychickou pripravou, ale proste davnou schopnosti ruskeho cloveka prezit i v tech nejnepriznivejsich podminkach - napr. uhasit dosti velky pozar na polube stanice, kdy kour byl tak husty, ze bylo sotva videt na konce vlastnich prstu. A diky velke schopnosti improvizovat. Jako pravy opak toho, co se obvykle tvrdi o obou politickych systemech, rusti kosmonaute byli schopni se na palube stanice mnohem samostatneji rozhodovat v pripade krize a improvizovat. O svych americkych kolegach Rusove tvrdili, ze jsou moc zvykli se mechanicky spolehat na predem pri trenigu nacvicene a v manualech popsane postupy, coz jim na palube mnohokrat zaplatovaneno Miru, ktery uz davno manualum moc neodpovidal, nebylo prilis platne. Pri vyskytu nepredvidanych poruch, nebyli schopni ucinit samostatna rozhodnuti. Ale i oni se postupne byli schopni naucit improvizovat a dnes v teto spolupraci uspesne pokracuji pri soucasnem prvnim spolecnem rusko-americkem pobytu na nove mezinarodni stanici Alfa.

Ze soukromych rozhovoru s ruskymi kosmonauty vyplynulo, ze i ti Rusove, kteri na Miru vydrzeli cely rok, po trech mesicich pobytu prestavali byt dostatecne vykonni a pak uz slo jen o vytvareni casovych rekordu a vetsinu prace za ne museli delat ti clenove posadky, kteri prileteli po nich na kratkodobejsi pobyty. Takze problem, jak dlouhodobe udrzet dostatecnou vykonnost kosmonautu pri budoucich dlouhych letech, jeste stale zbyva vyresit.

V posledni dobe musela posadka Miru venovat az 75% veskereho casu na opravu zarizeni stanice a na to, aby vubec mohla pokracovat v provozu a jen zbyvajicich 25% na nove experimenty. To se ale nyni povazuje za nejvetsi prinos cinnosti Miru - prokazalo se, ze lidsky duvtip je schopen ve vesmiru prekonat i ty nejvetsi obtize a zdanlive fatalni katastrofy. Poznatky nasbirane pri reseni techto havarii budou cenne pro dalkove lety, ktere se snad nekdy v budoucnu uskutecni.

Od me posledni zminky o pocasi tu bylo vetsinou relativne "teplo" s obcasnymi vyjimkami (napr. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes rano -35°C a v predchozich dnech take kolem -30°C a jeste to tak asi par dni zustane). Nenapadl ale skoro zadny novy snih.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

Pocet Kanadanu, kteri pozaduji znovuzavedeni trestu smrti v poslednich letech dramaticky klesa - alespon podle pruzkumu verejneho mineni provadenych mezi 1000 nahodne vybranymi obcany. V r. 1982 to bylo 70% dotazanych, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. Relativne nejvice lidi pozaduje trest smrti v Alberte - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou pristehovalci z USA), nasleduje Britska Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a Atlanticke provincie a nejmensi podpora trestu smrti je v Quebeku - pouhych 42%. Trest smrti pozaduje o neco vice muzu (54%) nez zen (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvisi se znacnou pozornosti, kterou v poslednich letech vzbudily pripady nekolika nevinnych lidi odsouzenych na dlouha leta do vezeni za vrazdy, ktere nespachali, o cemz jsem nekolikrat take psal.

Trest smrti zrusili kanadsti politici v r. 1976 a prave tento tyden se proti nemu znovu durazne vyslovil kanadsky nejvyssi soud, ktery rozhodl, ze dva obvineni ze tri vrazd ve state Washington z r. 1996 mohou byt do USA vydani jen pod podminkou, ze tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

Celni predstavitele americke televize (napr. nejvyssi sefove televizi CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo sef mnoha firem produkujicich televizni filmy producent Brad Grey) byli v Havane na navsteve u Fidela Castra, s kterym si pry velice dobre rozumeli. Jen necele dva tydny po ukonceni afery panu Pilipa a Bubenika.