V patek jsem jsem docela nevericne poslouchal na CBC (As It Happens) rozhovor se sefem Centra pro zdravi mensin v Atlante v Georgii o tzv. tuskegeeskem experimentu, ktery probihal v letech 1932-1972. Jednalo se o americkou federalni vladou organizovany vyzkum prubehu neleceneho syfilisu u cernochu. V pozadi tohoto experimentu sice stal dobry umysl - ziskat vice dat pro boj s epidemii sifilisu, ktera tenkrat postihovala hlavne cernosske obyvatelstvo, ale cely experiment byl postaven na dobovych predsudcich, ktere zasahly i lekarske kruhy, mirne receno na tom, ze cernosi nejsou normalni lide. Experiment spocival v tom, ze 399 (podle clanku citovanych dole, zdalo se mi, ze v radiu jsem slysel cislo 212) cernych muzu z mesta Tuskegee v Alabame bylo umyslne infikovano sifilisem a lekari sledovali, jaky ma neleceny sifilis prubeh a jaka je umrtnost. Dalsich 201 cernochu slouzilo jako kontrolni skupina. Nikdo z pokusnych objektu nebyl informovan o podstate experimentu, naopak byli udrzovani v presvedceni, ze je jim poskytovana jakasi lecba (pro mnohe z nich to byl vubec prvni kontakt s lekari). Nebyli leceni ani po roce 1947, kdyz uz byl k dispozici penicilin. Odhaduje se, ze asi 25-100 pokusnych osob zemrelo primo v dusledku experimentu. Nejednalo se o zadny tajny experiment, bylo o nem periodicky referovano v odbornych kruzich. Ale siroka verejnost o nem asi prilis informovana nebyla, zarazejici je, ze experiment pokracoval az do roku 1972, kdy byl zastaven teprve pote, co se o nem objevil clanek ve Washington Post, ktery zpusobil skandal. Teprve pak byli zbyli prezivsi ucastnici experimentu leceni antibiotiky. Dnes jich zije jeste osm (stari 87-109 let) a pozaduji na vlade Spojenych statu omluvu - proto se o veci ted opet zacalo mluvit.

Experiment zpusobil velkou neduveru v cernosskem obyvatelstvu k uradum a lekarske profesi. Tato neduvera pusobi velke potize v boji proti AIDS. Po neblahych zkusenostech s timto experimentem se prosti cernosi s velkym podezrenim divaji na tvrzeni, ze AIDS prisla z Afriky. V cernosskych ghettech koluji zvesti, ze AIDS je nejspis dalsi prostredek, ktery bili lekari vymysleli, aby zdecimovali cernosske obyvatelstvo. Mladi bili cerstve vystudovani lekari, kteri o Tuskegeeskem experimentu nikdy neslyseli, nechapou proc jim cernosi neduveruji, kdyz se jim snazi pomoci.

Na Internetu se da najit o tomto experimentu hodne informaci. Napriklad nabidka knihy a videa o experimentu v Tuskegee. Nebo clanek, ktery popisuje problemy zpusobene neduverou, ktera je primym dusledkem ostudneho experimentu. A konecne tiskovou zpravu, ze president Clinton je ochoten se zbylym subjektum experimentu omluvit (pote co se vlada v r. 1995 omluvila skupine lidi, na nichz byly v dobe studene valky provadeny experimenty s radioaktivnim ozarovanim). O temze napriklad pise tento clanek ze Seattlu.

O nekolik dni drive jsem zase poslouchal na CBC vypraveni cernosky, ktera uz radu let zije v Kanade (prisla sem se svym snoubencem, ktery odmitnul odejit bojovat do Vietnamu), o tom jaky byl v sedesatych letech zacatek jejiho studia na stredni skole v jednou z jiznich statu v prvnim roce povinne integrace strednich skol narizene americkou federalni vladou. V cele skole bylo jen asi osm cernych studentu. Cely rok museli chodit do skoly kazdy chranen jednim vojakem. Vojaci s nimi ovsem nechodili do trid ani do skolni jidelny, kde byli vystaveni sikanovani nekolika set ostatnich (bilich) studentu. Kazdy den pry prichazeli domu s nohama pokrytyma modrinami od okovanych bot spoluzaku, ktere pry tenkrat mladez s oblibou nosila. Kdyz si v jidelne napriklad nesli talir s obedem ke stolu, bili spoluzaci jim schvalne neustale presunovanim zidli prehrazovali cestu takze museli stoly mnohokrat obchazet, nez nekde nasli misto. Kdyz jim pritom nekdo podrazil nohu a jejich jidlo pri padu potrisnilo i ostatni, ucitele potrestali je, ne toho, kdo nohu nastavil. Pry to nebyla nejlepsi atmosfera ke studiu! Ve svem rodnem state stejne dostudovat nemohla, protoze guverner statu po skonceni skolniho roku zrusil vsechny verejne skoly v celem state a premenil je na soukrome, ktere zakon nenutil cerne studenty prijimat.