Obroda ruskeho zidovstva | 12. 4. 1998 |
Letosni Velky patek nahodou pripadl na stejny den jako zacatek velkeho zidovskeho svatku Pesach. A tak v dnesnich hlavnich vecernich zpravach radia CBC byla i dost dlouha reportaz z Moskvy o obrode ruskeho zidovstva. Moskevska zidovska obec pry v poslednich letech vzkvetala nebyvalou merou. Existuje tam uz cely zidovsky skolsky system - materske skoly, asi 12 zakladnich skol, sedm strednich a tri seminare pro rabiny, rada synagog, koser reznictvi a dalsich specializovanych zidovskych obchodu a kulturnich zarizeni. Pocet zidovskych obyvatel Moskvy totiz v poslednich letech neustale vzrustal a dosahl jiz jednoho milionu, cimz se Moskva stala patym nejvetsim zidovskym mestem na svete. Moskevsti zide si pochvaluji dobre ekonomicke podminky ve meste. A tak se do Moskvy stehuji zrejme z ekonomickych duvodu zide z byvalych jiznich sovetskych republik. Z Pobalti zase odchazeji kvuli antisemitismu, asi hlavne z Lotysska, kde i nadale je zidovsky puvod uvaden v osobnich dokladech a nedavno tam prislusnici lotysskych jednotek SS z druhe svetove valky oficialne oslavili vyroci jejich vzniku. A do Moskvy se vraceji i nekteri zide z Izraele, kde je uz prece jen precpano (a kazdy asi nema zaludek na to vyhanet dalsi Araby z jejich domovu).
Chazari existovali jako samostatne etnikum po dobu asi 800 let od 5. do 13. stoleti. V dobe nejvetsiho rozsahu nezavisle Chazarsko zahrnovalo jizni cast Ruska, severni Kavkaz, vychodni Ukrajinu, Krym, zapadni Kazachstan a severozapadni Uzbekistan (mapa). Chazari byli tureckym narodem; meli podil na vznik balkanskeho Bulharska (i toho druheho na Volze), Cuvasska, Tatarstanu a Madarska; zalozili mesto Kiev (znamena to v jejich zaniklem jazyce "osada na brehu reky"); zabranili postupu islamu pres Kavkaz do Evropy; sesticipa Davidova hvezda ma mozna puvod v Chazarsku; byli nabozensky tolerantni - na jejich uzemi souzivalo zidovstvi, pohanstvi, krestanstvi i islam, v jejich nejvyssim soude melo kazde nabozenstvi sveho zastupce; slovanske "bohatyr" je chazarskeho puvodu; "nas" Sv. Cyril (nejspis uz i s Metodejem) byl v r. 860 vyslan z Carihradu sirit krestanstvi nejprve k Chazarum, ale prisel uz pozde, uz mezitim prijali zidovstvi - mel alespon uspech u pohanskych Slovanu zijicich v Chazarskem kralovstvi (teprve o tri roky v pozdeji r. 863 dorazili Cyril-Konstantin a Metodej na Moravu).
Poselstvi Chazari nejspis nikam neposilali, to jsem si mozna spletl, naopak, chazarsky kral Bulan si postupne zval do sveho palace reckeho filozofa, krestanskeho misionare (a tim byl prave nas Konstantin-Cyril!), muslimskeho mulaha a zidovskeho mudrce (Jicaka ha-Sangari), aby mu poradili, kterou cestou viry se vydat. Jejich reci se mu nelibily, teprve zidovsky rabin ho zaujal. Prave po dlouhe diskuzi s nim se rozhodl pro zidovstvi (Konstantin v te dobe asi jeste nebyl dost dobrym recnikem - pozdeji na Morave uz byl v souboji s nemeckymi knezi alespon zpocatku uspesnejsi :-) ). Nejspis existuje vice verzi toho jak se stalo, ze Chazari se v hojnem poctu pozidovstili. Tady chazarsky kral Josef (asi v r. 960) tvrdi, ze ke konverzi doslo uz v r. 740 (a chazarske kralovstvi tu trva od 740 do 1259).