Bombardovani Jugoslavie snad konecne brzo skonci a tak se docela hodi, ze jsem se dostal k tomu, abych napsal nekolik spise nesouvislych poznamek o tom, jak je tato valka prozivana v Kanade (co jsem z toho alespon stacil zaznamenat ja).

V mem nejblizsim okoli (na mem pracovisti) se o valce vubec nemluvilo, jakoby to nikoho nezajimalo.

V radiu (CBC) je mozno slyset nejakou zminku o valce skoro v kazdych zpravach (z oficialnich oznameni NATO i z jinych zdroju, o uprchlicich, aj.) a mimo zpravy, obzvlaste kdyz se stala nejaka dulezitejsi zmena v situaci nebo svitla nadeje na diplomaticke reseni, je mozno temer kazdy den slyset nejakou diskuzi nebo interview s ruznymi odborniky na toto tema (debaty v mediich a parlamentu v prvnich tydnech konfliktu).

Na Internetu se objevily desitky a snad stovky novych stranek venovanych valce v Jugoslavii. Zda se mi, ze vetsinou alespon mirne kritickych ke kanadske ucasti v teto valce, nebo obsahujicich vyrovnanou diskuzi. Mnoho z nich je mozno navstivit z teto osobni stranky nazvane Kanada ve valce (mimo jine jsem se z ni dostal i na stranku s titulem Slovaci pomahaji jugoslavskym detem vybirajici v Kanade financni prispevky na tabory Matice slovenske ve Vysokych Tatrach pro jugoslavske deti vsech narodnosti postizene bombardovanim). Dalsi odkazy.

V rozhlasovych diskuzich na CBC, v reakcich posluchacu i na Internetu jasne prevazuje kritika kanadske ucasti ve valce. I v novinach se objevuji kriticke clanky. V ruznych mestech se konaly spise mensi (desitky az stovky ucastniku) demonstrance proti valce (nejcasteji asi v Torontu, kde mistni Srbove demonstruji pred americkym konzulatem snad kazdodenne). Pritom ale podle obcasnych pruzkumu verejneho mineni bombardovani podporovalo 70-80% Kanadanu (od zacatku valky alespon do doby pred nekolika tydny, kdy jsem zaznamenal posledni vysledky). Jedna se dokonce o vetsi podporu pro valku nez v USA. Nekdy v dubnu jsem slysel v radiu rozhovor s jednim z lidi, kteri takove pruzkumy provadeji. Podle nej tato vysoka podpora vyjadruje velkou nelasku Kanadanu pro nejruznejsi diktatory a nelibost nad tim, ze se proti nim v minulosti nic nepodnikalo a souhlas s tim, aby kanadska vlada neco zacala proti nim podnikat. Pritom se vetsina Kanadanu moc nezamysli nad tim, jestli zvolena akce je primerena pro danou situaci nebo ne, a ani nema o situaci moc dobry prehled.

O protivalecnych hlasech kanadske verejnosti jsem se uz zminil drive. Zpusob reseni kosovske krize kritizuje i byvaly konzervativni ministersky predseda Mulroney (jeho manzelka pochazi ze Sarajeva). Byvaly kanadsky velvyslanec v Jugoslavavii v letech 1990-92 James Bissett stoji v cele skupiny prominentnich Kanadanu pozadujicich zastaveni vojenskych akci. Opozicni Nova demokraticka strana (zhruba soc.dem.), ktera na zacatku spolu s ostatnimi stranami bombardovani NATO take podporovala, po prezkoumani faktu zmenila stanovisku a uz nekolik tydnu zada vladu, aby se pripojila k pozadavku italske vlady okamzite zastavit bombardovani a podporovala diplomaticke reseni. (O kanadske ucasti ve valce se v parlamentu vubec nehlasovalo. Jednotlive strany jen dodatecne rozhodnuti vlady podporily. Kanadsky ministersky predseda ma pry mnohem vetsi pravomoce nez kterykoliv jiny zapadni sef vlady -jeho rozhodnuti nemusi zbytek vlady schvalovat - toto tvrzeni je predmetem nove knihy publikovane nahodou prave v dobe diskuze o Kosovu.)

Videl jsem na Internetu novinovy clanek, ktery ted nemuzu najit, v nemz byla proti kritikum kanadske ucasti ve valce v Kosovu pouzita vysoka moralni autorita prezidenta Vaclava Havla, kterou si tu ziskal svymi postoji v 80. letech - kdyz takovy clovek schvaluje akci NATO, tak to preci musi byt v poradku. Viz i tento clanek a tento.

Posledni porad Cross Country Checkup byl opet venovan Jugoslavii - tentokrat tomu zda oficialni obvineni Milosovice z valecnych zlocinu (vydane predsedkyni mezinarodniho tribunalu Kanadankou Louise Arbour, ktera se mozna urychlene snazi ukoncit svoji praci u tribunalu pod vidinou jejiho hodne pravdepodobneho brzkeho jmenovani soudkyni kanadskeho nejvyssiho soudu - 10. 6. se tak skutecne stalo) prodlouzi utrpeni lidi na Balkane nebo ne. Bohuzel jsem z nej slysel jen uplne posledni telefonat od nejakeho Polaka, ktery rikal, ze to co se deje v Jugoslavii neni valka, ale jednostranny masakr ze strany NATO. Rikal, ze odesel z Polska pred (komunistickymi) nasilnostmi a ted se stydi za to, ze armada jeho nove zeme se podili na jinych nasilnostech v Jugoslavii.

Na uplnem zacatku bombardovani jsem slysel rozhovor s (anonymnim) kanadskym pilotem ze zakladny v Avianu v Italii o jeho pocitech pri naletech. Priznal, ze se docela boji. Kdyz se zbavi svych bomb, nema vubec cas premyslet o tom, koho asi tak mohly zasahnout a hlavne se stara, aby co nejdrive se zdravou kuzi vypadl z jugoslavskeho vzdusneho prostoru, po jehoz opusteni se mu dost ulevi. O nejaky tyden pozdeji, kdyz byla do Italie presunovana dalsi skupina letadel a prislusneho personalu, se objevil rozhovor s clenem pozemniho personalu, ktery pred nalety vybavuje letadla bombami a jinymi strelami. Rikal, ze se svym malym dcerkam ani moc nesnazil vysvetlovat co jde presne delat, ze by je to zbytecne rozrusovalo, Rekl jen, ze jde delat praci, kterou je potreba vykonat. Ze je to proste "dzob" jako kazdy jiny, ke kteremu byl vycvicen a ze nad tim ani on sam moc premyslet nebude. Od te doby jsem nezaregistroval (mohly mi uteci) zadne dalsi detaily o ucasti Kanadanu ve valce, ani zadna hlaseni o pripadnych ztratach nebo nehodach (napr. podle teto ruske stranky, udajne sestavene podle udaju jisteho Srba, bylo do 2. 6. setreleno nebo poskozeno celkem 353 letadel, vrtulniku a bezpilotnich stroju NATO a v tom seznamu jsou i tri letadla kanadska - celkem tam Kanada vyslala jen asi 18 letadel).

I pres svou ucast na vojenskych akcich ma Kanada ve svete tak dobrou povest mirotvurce, ze o ni zatim vubec neprisla. Napr. v dobe valky v Zalivu (1991) si Iracane natolik cenili sluzeb a nestrannosti kanadskych mirovych jednotek na hranici s Iranem, ze je Kanada jako jedina z valcicich stran ani v dobe konfliktu nemusela stahovat (tenkrat se ale Kanada na bombardovani Iraku primo nepodilela). I dnes vetsina kanadskych reporteru z Jugoslavie hlasila, ze se k nim Srbove chovali celkem pratelsky. Rikali jim, ze chapou, ze Kanade nic jineho pod natlakem USA nezbylo, nez se valky chte nechte ucastnit. Hlasil to i vyslouzily general McKenzie (velel Kanadanum v Bosne) v roli reportera televize CTV z Belehradu. Od kanadskeho velvyslanectvi hlasil, ze je Srbove jen pomalovali hanlivymi napisy, zatimco jina velvyslanectvi zemi NATO vypalili.

Do pondelka ma z Kanady odjet posledni z 800 kanadskych vojaku, kteri maji byt soucasti sil OSN v Kosovu. V soucasne dobe slouzi dalsich 2000 Kanadanu v mirovych silach v ruznych castech sveta (Golanske vysiny, Kypr, Bosna, ...), v nekterych mistech uz cele desitky let.

Uz nekolik tydnu je do Kanady dopravovano 5000 kosovskych uprchliku. Puvodne meli zacit prichazet uz o mesic drive, jejich presun byl nakonec zahajen, az kdyz uz pro ne opravdu jinde nebylo misto. Presto se predpoklada, ze mnoho (vetsina?) z nich zustane v Kanade natrvalo. Pokud uz v Kanade nemaji pribuzne, zustavaji zatim ubytovani hlavne na vojenskych zakladnach, protoze se jen pomalu nachazeji skupiny lidi, kteri by se o ne starali, prestoze tentokrat veskere financni vylohy plati vlada (pocita se s vydaji 20 tisici dolaru na jednoho uprchlika - 100 milionu na onech 5000). Jak je v Kanade zvykem, byli jinak prijati jako vsichni predchozi uprchlici bez problemu a po Kanade se pro ne konaji ruzne sbirky. Jen se ozvaly ironicky kriticke hlasy na adresu vlady, ze i v Kanade jsou chudi lide, kteri potrebuji pomoc a zdali bude nutno zacit bombardovat chude oblasti Kanady, aby si nekdo vsiml jejich potreb.

Faktem zustava, ze jako prostredek zabraneni humanitarni katastrofy bombardovani Jugoslavie zcela selhalo. Naopak odchod uprchliku podstatne urychlilo. Paradoxni je, ze bez bombardovani by se chudi Kosovci do Kanady pri soucasnych imigracnich predpisech tezko kdy dostali. Jsem zvedavy, jestli si z toho vseho nekdo vezme nejake pouceni pro poskytovani vhodnejsi pomoci v podobnych situacich v budoucnu a hlavne pro jejich vcasne predchazeni.