C-train (fotografie zde) - calgarský systém rychlé dopravy, jehoz dvë zcela po povrchu vedené linky spojují hlavní çásti mësta bude po brzském dokonçení nëkolika dalsích vëtrných elektráren (vëtry v jizní Albertë obças dosahují rychlosti i 150 km/hod) pohánën ekologicky zcela "çistou" energií vëtru!

Svëtová exploze pouzívání mobilních telefónû (k níz Çesko vydatnë prispívá, jak jsem se presvëdçil pri své nedávné krátké návstëvë) mûze vést ke znaçnému prûmyslovému rûstu ve východní Manitobë v blízkosti mého pracovistë. Nedaleko odtud se totiz nachází velké zásoby tantalu, jez se pouzívá právë v obvodech mobilních telefonû. Kromë tohoto manitobského tantalového dolu firmy Tanco existuje jen jeden dalsí v Austrálii. Tantalu je tady tolik, ze Tanco uvazuje o otevrení povrchového dolu. Odpad (zlomková rûzová zula), který produkuje stávající hlubinný dûl firmy Tanco se má brzo stát surovinou pro nový závod na výrobu rûzných dlazdiçek a podobných výrobkû z drceného kamene a speciálních pojiv, jehoz výstavba má zaçít na pokraji mësteçka Lac du Bonnet letos na jare. Tanco také disponuje 82% známých svëtových zásob césia, jez je vedlejsím produktem dolu, pro nëjz doposud nebylo témër zádné prûmyslové pouzití. Avsak s rozvojem nových technologií roste i poptávka po césiu.

Ted jen zbývá doufat, ze toto vsechno nebude mít moc negativní dûsledky na tuto velice hezkou prírodní oblast!

Zaçátkem týdne byl kanadský min. predseda Jean Chrétien na oficiální návstëvë u nového amerického presidenta. Letos ale nebylo úplnë jasné, jestli tradice, podle níz kanadský predstavitel vzdy jako první hlava cizího státu jede do Washingtonu vzdát hold novému presidentovi, bude zachována. Dalo to panu Chrétienovi trochu práce toho dosáhnout. Jednak proto, ze George W. Bush je z Texasu a má tedy mnohem blizsí vztahy k Mexiku (vçetnë osobních s mexickým presidentem) a on sám na první zahraniçní návstëvu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A mozná i proto, ze pan Chrétien i jeho synovec, který je kanadským velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobë americké predvolební kampanë verejnë slyset, ze by radëji vidëli ve funkci amerického presidenta Gora nez Bushe. Bush je prý ale tak velkorysý, ze mu to nevadí (co bylo, to bylo ...). Jean Chrétien mël velmi dobré vztahy s Clintonem, se kterým projednaval vzájemné vztahy na golfovém hristi. S Bushem si chce také dobre rozumnët, na nëj zase pûjde pres spoleçný zájem o rybarení. A uz se i vzájemnë na rybárské výlety pozvali.

Nepripádá vám to také trochu jako kdyz v dávných dobách jel vzdát první vazal hold novému císari? Kdyz bylo dûlezité si udrzet postavení prvního vazala? Celá Kanada sledovala s dost velkým zájmem, jestli v sobë Chrétien a Bush najdou dostateçné zalíbení, protoze jejich vzájemný vztah mûze mít v nejblizsí budoucnosti jistý vliv na zivotní úroveñ Kanadanû a i tëch nëkolika miliónû Ameriçanû, kterí závisí na obchodë s Kanadou. Není to podle më zrovna moc demokratický prístup, ale vëtsina lidí, jichz se to týká, je s ním zatím zrejmë spokojena.

A dnes uz nás ministerský predseda v çele obrovské obchodní mise (skládající se z federálních ministrû, témër vsech provinçních premiérû a 400 obchodníkû, vçetnë 12letého presidenta úspësné firmy zabývající se poçítaçovou animací) zase zahájil desetidenní navstëvu velké Çíny navázat nové obchodní kontakty, od nichz se oçekávají pro Kanadu mnohamiliardové zisky, az se zivotní úroveñ Çíñanû, jak se oçekává, brzo dostane alespoñ na dnesní úroveñ Mexiçanû a Kanadanûm se z s tím spojené zvýsené çínské poptávky po spotrebním zbozí podarí získat pro sebe alespoñ jedno procento.

V dnesním pravidelném populárnë-vëdeckém poradu "Quirks and Quarks" rádia CBC bylo u prílezitosti plánovaného ukonçení çinnosti ruské vesmírné stanice MIR zajímavé vzpomínání ruských, amerických a kanadských kosmonautû, kterí na stanici pobývali a jejího ruského konstruktéra. Stanice, která byla pûvodnë navrzena s dobou zivota 3 roky a jejíz çinnost byla nakonec prodlouzena na 15 let, byla charakterizována jako zatím vûbec nejúspësnëjsi a nejuziteçnëjsí vesmírná lod, jaká kdy byla vypustëna. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu Sovëtského svazu se nejprve zdálo, ze je odsouzena k okamzikému zániku. Zachránila ji neschopnost Ameriçanû postavit vlastní vesmírnou laborator díky velkému zpozdëní v pogramu raketoplánû a jejich touha získat od Rusû tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru a poznatky o lidské psychice bëhem takových pobytû, které budou potreba pro lety k Marsu a ke vzdálenejsím cílûm. To vedlo k americko-ruské spolupráci v oblasti vesmírných stanic, pri níz Ameriçané poskytují vëtsinu financí a Rusové své znalosti.

Ukázalo se, ze mnoho ruských zkusenosti z predchozích dlouhodobých pobytû není v predatelné formë. Vëtsinou jsou uchovány jen v hlavách ruských vëdcû, kterí program rídili a kvûli utajovaní toho moc na papír nezaznamenávali. Ameriçané dostali alespoñ prílezitost vyslat do vesmíru svoje lidi na dlouhodobé pobyty a získat tak vlastní data o jejich chování. Zdá se, ze ruské úspëchy nebyly podmínëny zádnou zvlástní psychickou prípravou, ale prostë dávnou schopnosti ruského çlovëka prezít i v tëch nejnepríznivëjsích podmínkách - napr. uhasit dosti velký pozár na polubë stanice, kdy kour byl tak hustý, ze bylo sotva vidët na konce vlastních prstû. A díky velké schopnosti improvizovat. Jako pravý opak toho, co se obvykle tvrdí o obou politických systémech, rustí kosmonauté byli schopni se na palubë stanice mnohem samostatnëji rozhodovat v prípadë krize a improvizovat. O svých amerických kolegách Rusové tvrdili, ze jsou moc zvyklí se mechanicky spoléhat na predem pri trénigu nacviçené a v manuálech popsané postupy, coz jim na palubë mnohokrát záplatovanéno Miru, který uz dávno manuálûm moc neodpovídal, nebylo prílis platné. Pri vyskytu nepredvídaných poruch, nebyli schopni uçinit samostatná rozhodnutí. Ale i oni se postupnë byli schopni nauçit improvizovat a dnes v této spolupráci úspesnë pokraçují pri souçasném prvním spoleçném rusko-americkém pobytu na nové mezinárodní stanici Alfa.

Ze soukromých rozhovorû s ruskými kosmonauty vyplynulo, ze i ti Rusové, kterí na Miru vydrzeli celý rok, po trech mësících pobytu prestávali být dostateçnë výkonní a pak uz slo jen o vytvárení çasových rekordû a vetsinu práce za në museli dëlat ti çlenové posádky, kterí priletëli po nich na kratkodobëjsí pobyty. Takze problém, jak dlouhodobë udrzet dostateçnou výkonnost kosmonautû pri budoucích dlouhých letech, jestë stále zbývá vyresit.

V poslední dobë musela posádka Miru vënovat az 75% veskerého çasu na opravu zarízení stanice a na to, aby vûbec mohla pokraçovat v provozu a jen zbývajících 25% na nové experimenty. To se ale nyní povazuje za nejvëtsí prínos çinnosti Miru - prokázalo se, ze lidský dûvtip je schopen ve vesmíru prekonat i ty nejvëtsí obtíze a zdánlivë fatální katastrofy. Poznatky nasbírané pri resení tëchto havárií budou cenné pro dálkové lety, které se snad nëkdy v budoucnu uskuteçní.

Od mé poslední zmínky o poçasí tu bylo vetsinou relativnë "teplo" s obçasnými vyjímkami (napr. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes ráno -35°C a v predchozích dnech také kolem -30°C a jestë to tak asi pár dní zûstane). Nenapadl ale skoro zádný nový sníh.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

Poçet Kanadanû, kterí pozadují znovuzavedení trestu smrti v posledních letech dramaticky klesá - alespoñ podle prûzkumû verejného mínëní provádëných mezi 1000 náhodnë vybranými obçany. V r. 1982 to bylo 70% dotázaných, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. Relativnë nejvíce lidí pozaduje trest smrti v Albertë - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou pristëhovalci z USA), následuje Britská Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a Atlantické provincie a nejmensí podpora trestu smrti je v Quebeku - pouhých 42%. Trest smrti pozaduje o nëco více muzû (54%) nez zen (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvisí se znaçnou pozorností, kterou v posledních letech vzbudily prípady nëkolika nevinných lidí odsouzených na dlouhá letá do vëzení za vrazdy, které nespáchali, o çemz jsem nëkolikrát také psal.

Trest smrti zrusili kanadstí politici v r. 1976 a právë tento týden se proti nëmu znovu dûraznë vyslovil kanadský nejvyssí soud, který rozhodl, ze dva obvinëní ze trí vrazd ve statë Washington z r. 1996 mohou být do USA vydáni jen pod podmínkou, ze tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

Çelní predstavitelé americké televize (napr. nejvyssí séfové televizí CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo sef mnoha firem produkujících televizní filmy producent Brad Grey) byli v Havanë na návstëvë u Fidela Castra, s kterým si prý velice dobre rozumëli. Jen necelé dva týdny po ukonçení aféry pánû Pilipa a Bubeníka.