V pátek jsem jsem docela nevërícnë poslouchal na CBC (As It Happens) rozhovor se séfem Centra pro zdraví mensin v Atlantë v Georgii o tzv. tuskegeeském experimentu, který probíhal v letech 1932-1972. Jednalo se o americkou federální vládou organizovaný výzkum prûbëhu neléçeného syfilisu u çernochû. V pozadí tohoto experimentu sice stál dobrý úmysl - získat více dat pro boj s epidémií sifilisu, která tenkrát postihovala hlavnë çernosské obyvatelstvo, ale celý experiment byl postaven na dobových predsudcích, které zasáhly i lékarské kruhy, mírnë reçeno na tom, ze çernosi nejsou normální lidé. Experiment spoçíval v tom, ze 399 (podle çlánkû citovaných dole, zdálo se mi, ze v rádiu jsem slysel çíslo 212) çerných muzû z mësta Tuskegee v Alabamë bylo úmyslnë infikováno sifilisem a lékari sledovali, jaký má neléçený sifilis prûbëh a jaká je úmrtnost. Dalsích 201 çernochû slouzilo jako kontrolní skupina. Nikdo z pokusných objektû nebyl informován o podstatë experimentu, naopak byli udrzováni v presvëdçení, ze je jim poskytována jakási léçba (pro mnohé z nich to byl vûbec první kontakt s lékari). Nebyli léçeni ani po roce 1947, kdyz uz byl k dispozici penicilin. Odhaduje se, ze asi 25-100 pokusných osob zemrelo prímo v dûsledku experimentu. Nejednalo se o zádný tajný experiment, bylo o nëm periodicky referováno v odborných kruzích. Ale siroká verejnost o nëm asi prílis informována nebyla, zarázející je, ze experiment pokraçoval az do roku 1972, kdy byl zastaven teprve poté, co se o nëm objevil çlánek ve Washington Post, který zpûsobil skandál. Teprve pak byli zbylí prezivsí úçastníci experimentu léçeni antibiotiky. Dnes jich zije jestë osm (stárí 87-109 let) a pozadují na vládë Spojených státû omluvu - proto se o vëci ted opët zaçalo mluvit.

Experiment zpûsobil velkou nedûvëru v çernosském obyvatelstvu k úradûm a lékarské profesi. Tato nedûvëra pûsobí velké potíze v boji proti AIDS. Po neblahých zkusenostech s tímto experimentem se prostí çernosi s velkým podezrením dívají na tvrzení, ze AIDS prisla z Afriky. V çernosských ghettech kolují zvësti, ze AIDS je nejspís dalsí prostredek, který bílí lékari vymysleli, aby zdecimovali çernosské obyvatelstvo. Mladí bílí çerstvë vystudovaní lékari, kterí o Tuskegeeském experimentu nikdy neslyseli, nechápou proç jim çernosi nedûvërují, kdyz se jim snazí pomoci.

Na Internetu se dá najít o tomto experimentu hodnë informací. Napríklad nabídka knihy a videa o experimentu v Tuskegee. Nebo çlánek, který popisuje problémy zpûsobenë nedûvërou, která je prímým dûsledkem ostudného experimentu. A koneçnë tiskovou zprávu, ze president Clinton je ochoten se zbylým subjektûm experimentu omluvit (poté co se vláda v r. 1995 omluvila skupinë lidí, na nichz byly v dobë studené války provádëny experimenty s radioaktivním ozarováním). O témze napríklad píse tento çlánek ze Seattlu.

O nëkolik dní dríve jsem zase poslouchal na CBC vyprávëní çernosky, která uz radu let zije v Kanadë (prisla sem se svým snoubencem, který odmítnul odejít bojovat do Vietnamu), o tom jaký byl v sedesátých letech zaçátek jejího studia na strední skole v jednou z jizních státû v prvním roce povinné integrace stredních skol narízené americkou federální vládou. V celé skole bylo jen asi osm çerných studentû. Celý rok museli chodit do skoly kazdý chránën jedním vojákem. Vojáci s nimi ovsem nechodili do tríd ani do skolní jídelny, kde byli vystaveni sikanování nëkolika set ostatních (bílích) studentû. Kazdý den prý pricházeli domû s nohama pokrytýma modrinami od okovaných bot spoluzákû, které prý tenkrát mládez s oblibou nosila. Kdyz si v jídelnë napríklad nesli talír s obëdem ke stolu, bílí spoluzáci jim schválnë neustále presunováním zidlí prehrazovali cestu takze museli stoly mnohokrát obcházet, nez nëkde nasli místo. Kdyz jim pritom nëkdo podrazil nohu a jejich jídlo pri pádu potrísnilo i ostatní, uçitelé potrestali je, ne toho, kdo nohu nastavil. Prý to nebyla nejlepsí atmosféra ke studiu! Ve svém rodném státë stejnë dostudovat nemohla, protoze guvernér státu po skonçení skolního roku zrusil vsechny verejné skoly v celém státë a premënil je na soukromé, které zákon nenutil çerné studenty prijímat.