Bombardování Jugoslávie snad koneçnë brzo skonçí a tak se docela hodí, ze jsem se dostal k tomu, abych napsal nëkolik spíse nesouvislých poznámek o tom, jak je tato válka prozívána v Kanadë (co jsem z toho alespoñ staçil zaznamenat já).

V mém nejblizsím okolí (na mém pracovisti) se o válce vûbec nemluvilo, jakoby to nikoho nezajímalo.

V rádiu (CBC) je mozno slyset nëjakou zmínku o válce skoro v kazdých zprávách (z oficiálních oznámení NATO i z jiných zdrojû, o uprchlících, aj.) a mimo zprávy, obzvlástë kdyz se stala nëjaká dûlezitëjsí zmëna v situaci nebo svitla nadëje na diplomatické resení, je mozno témër kazdý den slyset nëjakou diskuzi nebo interview s rûznými odborníky na toto téma (debaty v mediích a parlamentu v prvních týdnech konfliktu).

Na Internetu se objevily desítky a snad stovky nových stránek vënovaných válce v Jugoslávii. Zdá se mi, ze vëtsinou alespoñ mírnë kritických ke kanadské úçasti v této válce, nebo obsahujících vyrovnanou diskuzi. Mnoho z nich je mozno navstívit z této osobní stránky nazvané Kanada ve válce (mimo jiné jsem se z ní dostal i na stránku s titulem Slováci pomáhají jugoslávským dëtem vybírající v Kanadë finançní príspëvky na tábory Matice slovenské ve Vysokých Tatrách pro jugoslávské dëti vsech národností postizené bombardováním). Dalsí odkazy.

V rozhlasových diskuzích na CBC, v reakcích posluchaçû i na Internetu jasnë prevazuje kritika kanadské uçasti ve válce. I v novinách se objevují kritické çlánky. V rûzných mëstech se konaly spíse mensí (desítky az stovky úçastníkû) demonstrance proti válce (nejçastëji asi v Torontu, kde místní Srbové demonstrují pred americkým konzulátem snad kazdodennë). Pritom ale podle obçasných prûzkumû verejného mínëní bombardování podporovalo 70-80% Kanadanû (od zaçátku války alespoñ do doby pred nëkolika týdny, kdy jsem zaznamenal poslední výsledky). Jedná se dokonce o vëtsí podporu pro válku nez v USA. Nëkdy v dubnu jsem slysel v rádiu rozhovor s jedním z lidí, kterí takové prûzkumy provádëjí. Podle nëj tato vysoká podpora vyjadruje velkou nelásku Kanadanû pro nejrûznëjsí diktátory a nelibost nad tím, ze se proti nim v minulosti nic nepodnikalo a souhlas s tím, aby kanadská vláda nëco zaçala proti nim podnikat. Pritom se vëtsina Kanadanû moc nezamýslí nad tím, jestli zvolená akce je primërená pro danou situaci nebo ne, a ani nemá o situaci moc dobrý prehled.

O protiváleçných hlasech kanadské verejnosti jsem se uz zmínil dríve. Zpûsob resení kosovské krize kritizuje i bývalý konzervativní ministerský predseda Mulroney (jeho manzelka pochází ze Sarajeva). Bývalý kanadský velvyslanec v Jugoslavávii v letech 1990-92 James Bissett stojí v çele skupiny prominentních Kanadanû pozadujících zastavení vojenských akcí. Opoziçní Nová demokratická strana (zhruba soc.dem.), která na zaçátku spolu s ostatními stranami bombardování NATO také podporovala, po prezkoumání faktû zmënila stanovisku a uz nëkolik týdnû zádá vládu, aby se pripojila k pozadavku italské vlády okamzitë zastavit bombardovaní a podporovala diplomatické resení. (O kanadské úçasti ve válce se v parlamentu vûbec nehlasovalo. Jednotlivé strany jen dodateçnë rozhodnutí vlády podporily. Kanadský ministerský predseda má prý mnohem vëtsí pravomoce nez kterýkoliv jiný západní séf vlády -jeho rozhodnutí nemusí zbytek vlády schvalovat - toto tvrzení je predmëtem nové knihy publikované náhodou právë v dobë diskuze o Kosovu.)

Vidël jsem na Internetu novinový çlánek, který ted nemûzu najít, v nëmz byla proti kritikûm kanadské úçasti ve válce v Kosovu pouzita vysoká morální autorita prezidenta Václava Havla, kterou si tu získal svými postoji v 80. letech - kdyz takový çlovëk schvaluje akci NATO, tak to preci musí být v porádku. Viz i tento çlánek a tento.

Poslední porad Cross Country Checkup byl opët vënován Jugoslávii - tentokrát tomu zda oficiální obvinëní Milosoviçe z váleçných zloçinû (vydané predsedkyní mezinárodního tribunálu Kanadankou Louise Arbour, která se mozná urychlenë snazí ukonçit svoji práci u tribunálu pod vidinou jejího hodnë pravdëpodobného brzkého jmenování soudkyní kanadského nejvyssího soudu - 10. 6. se tak skuteçnë stalo) prodlouzí utrpení lidí na Balkánë nebo ne. Bohuzel jsem z nëj slysel jen úplnë poslední telefonát od nëjakého Poláka, který ríkal, ze to co se dëje v Jugoslávii není válka, ale jednostranný masakr ze strany NATO. Ríkal, ze odesel z Polska pred (komunistickými) násilnostmi a ted se stydí za to, ze armáda jeho nové zemë se podílí na jiných násilnostech v Jugoslávii.

Na úplném zaçátku bombardování jsem slysel rozhovor s (anonymním) kanadským pilotem ze zakladny v Aviánu v Itálii o jeho pocitech pri náletech. Priznal, ze se docela bojí. Kdyz se zbaví svých bomb, nemá vûbec ças premýslet o tom, koho asi tak mohly zasáhnout a hlavnë se stará, aby co nejdríve se zdravou kûzí vypadl z jugoslávského vzdusného prostoru, po jehoz opustëní se mu dost uleví. O nëjaký týden pozdëji, kdyz byla do Itálie presunována dalsí skupina letadel a príslusného personálu, se objevil rozhovor s çlenem pozemního personálu, který pred nálety vybavuje letadla bombami a jinými strelami. Ríkal, ze se svým malým dcerkám ani moc nesnazil vysvëtlovat co jde presnë dëlat, ze by je to zbyteçnë rozrusovalo, Rekl jen, ze jde dëlat práci, kterou je potreba vykonat. Ze je to prostë "dzob" jako kazdý jiný, ke kterému byl vycviçen a ze nad tím ani on sám moc premýslet nebude. Od té doby jsem nezaregistroval (mohly mi utéci) zádné dalsí detaily o úçasti Kanadanû ve válce, ani zádná hlásení o prípadných ztrátách nebo nehodách (napr. podle této ruské stránky, údajnë sestavené podle údajû jistého Srba, bylo do 2. 6. setreleno nebo poskozeno celkem 353 letadel, vrtulníkû a bezpilotních strojû NATO a v tom seznamu jsou i tri letadla kanadská - celkem tam Kanada vyslala jen asi 18 letadel).

I pres svou úçast na vojenských akcích má Kanada ve svëtë tak dobrou povëst mírotvûrce, ze o ni zatím vûbec neprisla. Napr. v dobë války v Zálivu (1991) si Iráçané natolik cenili sluzeb a nestrannosti kanadských mírových jednotek na hranici s Iránem, ze je Kanada jako jediná z válçících stran ani v dobë konfliktu nemusela stahovat (tenkrát se ale Kanada na bombardování Iráku prímo nepodílela). I dnes vëtsina kanadských reportérû z Jugoslávie hlásila, ze se k nim Srbové chovali celkem prátelsky. Ríkali jim, ze chápou, ze Kanadë nic jiného pod nátlakem USA nezbylo, nez se války chtë nechtë úçastnit. Hlásil to i vyslouzilý generál McKenzie (velel Kanadanûm v Bosnë) v roli reportéra televize CTV z Bëlehradu. Od kanadského velvyslanectví hlásil, ze je Srbové jen pomalovali hanlivými nápisy, zatímco jiná velvyslanectví zemí NATO vypálili.

Do pondëlka má z Kanady odjet poslední z 800 kanadských vojákû, kterí mají být souçastí sil OSN v Kosovu. V souçasné dobë slouzí dalsích 2000 Kanadanû v mírových silách v rûzných çástech svëta (Golanské výsiny, Kypr, Bosna, ...), v nëkterých místech uz celé desítky let.

Uz nëkolik týdnû je do Kanady dopravováno 5000 kosovských uprchlíkû. Pûvodnë mëli zaçít pricházet uz o mësíc dríve, jejich presun byl nakonec zahájen, az kdyz uz pro në opravdu jinde nebylo místo. Presto se predpokládá, ze mnoho (vëtsina?) z nich zûstane v Kanadë natrvalo. Pokud uz v Kanadë nemají príbuzné, zûstavají zatím ubytováni hlavnë na vojenských základnách, protoze se jen pomalu nacházejí skupiny lidí, kterí by se o në starali, prestoze tentokrát veskeré finançní výlohy platí vláda (poçítá se s výdaji 20 tisíci dolarû na jednoho uprchlíka - 100 milionû na onëch 5000). Jak je v Kanadë zvykem, byli jinak prijati jako vsichni predchozí uprchlíci bez problémû a po Kanadë se pro në konají rûzné sbírky. Jen se ozvaly ironicky kritické hlasy na adresu vlády, ze i v Kanadë jsou chudí lidé, kterí potrebují pomoc a zdali bude nutno zaçít bombardovat chudé oblasti Kanady, aby si nëkdo vsiml jejich potreb.

Faktem zûstává, ze jako prostredek zabránëní humanitární katastrofy bombardování Jugoslávie zcela selhalo. Naopak odchod uprchlíkû podstatnë urychlilo. Paradoxní je, ze bez bombardování by se chudí Kosovci do Kanady pri souçasných imigraçních predpisech tëzko kdy dostali. Jsem zvëdavý, jestli si z toho vseho nëkdo vezme nëjaké pouçení pro poskytování vhodnëjsí pomoci v podobných situacích v budoucnu a hlavnë pro jejich vçasné predcházení.