Çerstvý vrak lodi objevený u Ostrovû královny Charlotty je pravdëpodobnë pozûstatkem çtvrté lodi, která v çervenci zcela nezpozorována dopravila dalsí náklad ilegálních Çíñanû do Kanady. Cestující byli dobre zorganizovanou skupinou paserákû prevezeni v malých çlunech na pevninu tak, ze si toho vûbec nikdo nevsiml, dopraveni po sousi do Vancouveru a pak do Toronta. Jejich koneçným cílem prý má být New York. Je to predmëtem vysetrování policie. Jaké mají zatím konkrétní dûkazy není jasné.

Podle vçerejsího çlánku v deníku Globe and Mail pristálo na pobrezí Britské Kolumbie (BC) v poslední dvou letech sest dalsích lodí s Çíñany z provincie Fudzian (Fujian), která se nachází v tësném sousedství Tchajwanu. Jedná se prý o çinnost velké organizace zvané Chlapci velkého kruhu pasující lidí dychtíci po zbohatnutí z Fudzianu do New Yorku. Její çlenové zijí ve Fudzianu (v miliónovém prístavním mëstë Fuzu je tam rada prepychových palácû postavených prý ze ziskû paserákû s lidmi), Vancouveru, Torontu a New Yorku. Lodi pouzívané k pasování lidí jsou staré lodi nakoupené na Tchajwanu za 250 az 300 tisíc US dolarû, posádku najmou za dalsích 100 az 150 tisíc dolarû a na vybavení lodi (jídlo, pohonné látku, moderní satelitní navigaçní a komunikaçní pomûcky) vydají dalsích asi 100 tisíc dolarû. Od kazdého pasovaného çlovëka pozadují 30 az 50 tisíc dolarû, z toho 10 tisíc musí zaplatit pred odjezdem z Çíny, zbytek si musí odpracovat v New Yorku. Takze z jedné lodi vypravené s 200 cestujícími mohou mít zisk 5 az 10 miliónû dolarû. Odhaduje se, ze organizace má roçní zisk asi 50 miliónu US dolarû. Lodi nejsou jedinými dopravními prostredky, které pouzívají, hlavnë vypravují lidi s falesnými pasy letadly pres Evropu nebo jizní Ameriku. Pobrezí BC si vybírají pro pristávání lodi proto, ze jsou tam velice izolovaná místa, na která se pritom lze snadno dostat po rozsáhlé síti drevorubeckých cest, a na rozdíl od USA je velká nadëje, ze príjezd lodi nebude vûbec zpozorován. Pres Vancouver pak posílají ilegální pristëhovalce letadly do Toronta a odtud pak do New Yorku, bud pres indiánské rezervace na kanadsko-amerických hranicích, které si úçtují za prevedení jedné osoby US $1,500 nebo skryté v nákladních autech nebo i pesky podél zelezniçních tratí.

V newyorské çínské çtvrti je rychle rostoucí komunita Fudziancû, která má v souçasné dobë asi 150,000 çlenû, v níz se novë propasovaní lidé ztratí. Tam si musejí svûj dluh odpracovat v situaci, která se çasto podobá otroctví, takze odchodem z Çíny si mnohdy moc nepolepsí, spíse naopak. Zeny si vydëlávají i prostitucí. Jedna se napríklad pokousela splatit svûj dluh za 7 mësícû - kazdý den bëhem çtyrech odpoledních hodin obslouzila 22 zákazníkû v jakési uz dávno nepouzívané násypce na uhlí v podzemí jedné budovy prestavëné na pracovistë pro tri prostitutky. Od kazdého vybrala 20 dolarû, z toho polovinu dostal její pasák. Pokud lidé nejsou schopni v New Yorku vydëlat na svûj dluh, paseráci vymáhají peníze od jejich pribuzných v Çínë (nechápu ale, kde tam tolik penëz lidé berou). Propasovaní jsou tím, co je v New Yorku çeká, çasto tak rozçarováni, ze se v poslední dobë snazí usadit v Torontu, kde je pro në zivot príjemnëjsí.

Tyto informace nasbírali novinári Globe and Mail pri svém vlastním vysetrevání. V New Yorku provádël prûzkum mezi ilegálními pristëhovalci profesor Rutgersovy university Chin Ko Lin. Lidé priznali príjezd na lodi pres BC v minulosti (pred letosním çervencem). 33letá zena, která zaplatila $20,000 za cestu na lodi, na které bylo nacpáno 239 lidí, ríkala ze to, co po cestë zazila, v ní zanechalo horkost na zbytek zivota.

Lidé z první lodi zajaté u pobrezí BC v çervenci, kterí se nedávno nedostavili ke slysení o jejich zádosti o azyl, mozná tak neuçinili z vlastní vûle, ale byli uneseni paseráky do New Yorku, aby si tam mohli odpracovat svûj dluh. Jejich spolucestující, kterí jsou stále jestë na svobodë ve Vancouveru, jsou prý stále sledováni çleny gangû, kterí jim pripomínají jejich povinnost dluh paserákûm splatit.

Nëkolik z nich se v pátek poprvé setkalo s novinári. Nechtëjí se ani slovem zmínit o tom, kolik museli za cestu zaplatit a kdo ji zorganizoval. Jen vyprávëli o tom, jak bëhem plavby po celých 38 dní nesmëli vycházet na palubu. Pritom v podpalubí bylo tak málo místa, ze se tam nemohli postavit a celou tu dobu museli lézt jen po kolenou. Takto museli prezít i prûjezd lodi tajfúnem brzo po odplutí z domova. Byla jim pri tom zima, protoze odesli jen nalehko obleçení. Obávaji se deportace do Çíny. Chtëli by dostat prílezitost zít v Kanadë a ukázat Kanadanûm, kterí pozadují jejich deportaci, ze jsou také jen lidské bytosti, které jsou schopny se stát velice dobrými obçany Kanady.

Jestë jedna lod s Çíñany zadrzena v B.C.

22. 9. 1999

Po dvou dnech sledování byla lod s zatím nejvëtsím poçtem ilegálních çínských pristëhovalcû zadrzena asi pred 10 dny kanadskou pobrezní strází. Pasazéri byli dopraveni na breh a podrobeni stejné procedure jako predchozí príchozí.

Dodnes zûstává v internaci více nez 300 príchozích z posledních trí zadrzených lodí. Právë probíhá jejich preprava do nepouzívané vëznice na severu B.C., kde budou muset vyçkat rozhodnutí o svém osudu.