C-train (fotografie zde) - calgarsk˜ syst‚m rychl‚ dopravy, jeho‘ dvˆ zcela po povrchu veden‚ linky spojuj¡ hlavn¡ ‡ sti mˆsta bude po brzsk‚m dokon‡en¡ nˆkolika dal¨¡ch vˆtrn˜ch elektr ren (vˆtry v ji‘n¡ Albertˆ ob‡as dosahuj¡ rychlosti i 150 km/hod) poh nˆn ekologicky zcela "‡istou" energi¡ vˆtru!

Svˆtov  exploze pou‘¡v n¡ mobiln¡ch telef¢n– (k n¡‘ €esko vydatnˆ p©isp¡v , jak jsem se p©esvˆd‡il p©i sv‚ ned vn‚ kr tk‚ n v¨tˆvˆ) m–‘e v‚st ke zna‡n‚mu pr–myslov‚mu r–stu ve v˜chodn¡ Manitobˆ v bl¡zkosti m‚ho pracovi¨tˆ. Nedaleko odtud se toti‘ nach z¡ velk‚ z soby tantalu, je‘ se pou‘¡v  pr vˆ v obvodech mobiln¡ch telefon–. Kromˆ tohoto manitobsk‚ho tantalov‚ho dolu firmy Tanco existuje jen jeden dal¨¡ v Austr lii. Tantalu je tady tolik, ‘e Tanco uva‘uje o otev©en¡ povrchov‚ho dolu. Odpad (zlomkov  r–‘ov  ‘ula), kter˜ produkuje st vaj¡c¡ hlubinn˜ d–l firmy Tanco se m  brzo st t surovinou pro nov˜ z vod na v˜robu r–zn˜ch dla‘di‡ek a podobn˜ch v˜robk– z drcen‚ho kamene a speci ln¡ch pojiv, jeho‘ v˜stavba m  za‡¡t na pokraji mˆste‡ka Lac du Bonnet letos na ja©e. Tanco tak‚ disponuje 82% zn m˜ch svˆtov˜ch z sob c‚sia, je‘ je vedlej¨¡m produktem dolu, pro nˆj‘ doposud nebylo t‚mˆ© ‘ dn‚ pr–myslov‚ pou‘it¡. Av¨ak s rozvojem nov˜ch technologi¡ roste i popt vka po c‚siu.

Teƒ jen zb˜v  doufat, ‘e toto v¨echno nebude m¡t moc negativn¡ d–sledky na tuto velice hezkou p©¡rodn¡ oblast!

Za‡ tkem t˜dne byl kanadsk˜ min. p©edseda Jean Chr‚tien na ofici ln¡ n v¨tˆvˆ u nov‚ho americk‚ho presidenta. Letos ale nebylo £plnˆ jasn‚, jestli tradice, podle n¡‘ kanadsk˜ p©edstavitel v‘dy jako prvn¡ hlava ciz¡ho st tu jede do Washingtonu vzd t hold nov‚mu presidentovi, bude zachov na. Dalo to panu Chr‚tienovi trochu pr ce toho dos hnout. Jednak proto, ‘e George W. Bush je z Texasu a m  tedy mnohem bli‘¨¡ vztahy k Mexiku (v‡etnˆ osobn¡ch s mexick˜m presidentem) a on s m na prvn¡ zahrani‡n¡ n v¨tˆvu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A mo‘n  i proto, ‘e pan Chr‚tien i jeho synovec, kter˜ je kanadsk˜m velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobˆ americk‚ p©edvolebn¡ kampanˆ ve©ejnˆ sly¨et, ‘e by radˆji vidˆli ve funkci americk‚ho presidenta Gora ne‘ Bushe. Bush je pr˜ ale tak velkorys˜, ‘e mu to nevad¡ (co bylo, to bylo ...). Jean Chr‚tien mˆl velmi dobr‚ vztahy s Clintonem, se kter˜m projednaval vz jemn‚ vztahy na golfov‚m h©i¨ti. S Bushem si chce tak‚ dob©e rozumnˆt, na nˆj zase p–jde p©es spole‡n˜ z jem o ryba©en¡. A u‘ se i vz jemnˆ na ryb ©sk‚ v˜lety pozvali.

Nep©ip d  v m to tak‚ trochu jako kdy‘ v d vn˜ch dob ch jel vzd t prvn¡ vazal hold nov‚mu c¡sa©i? Kdy‘ bylo d–le‘it‚ si udr‘et postaven¡ prvn¡ho vazala? Cel  Kanada sledovala s dost velk˜m z jmem, jestli v sobˆ Chr‚tien a Bush najdou dostate‡n‚ zal¡ben¡, proto‘e jejich vz jemn˜ vztah m–‘e m¡t v nejbli‘¨¡ budoucnosti jist˜ vliv na ‘ivotn¡ £rove¤ Kanaƒan– a i tˆch nˆkolika mili¢n– Ameri‡an–, kte©¡ z vis¡ na obchodˆ s Kanadou. Nen¡ to podle mˆ zrovna moc demokratick˜ p©¡stup, ale vˆt¨ina lid¡, jich‘ se to t˜k , je s n¡m zat¡m z©ejmˆ spokojena.

A dnes u‘ n ¨ ministersk˜ p©edseda v ‡ele obrovsk‚ obchodn¡ mise (skl daj¡c¡ se z feder ln¡ch ministr–, t‚mˆ© v¨ech provin‡n¡ch premi‚r– a 400 obchodn¡k–, v‡etnˆ 12let‚ho presidenta £spˆ¨n‚ firmy zab˜vaj¡c¡ se po‡¡ta‡ovou animac¡) zase zah jil desetidenn¡ nav¨tˆvu velk‚ €¡ny nav zat nov‚ obchodn¡ kontakty, od nich‘ se o‡ek vaj¡ pro Kanadu mnohamiliardov‚ zisky, a‘ se ‘ivotn¡ £rove¤ €¡¤an–, jak se o‡ek v , brzo dostane alespo¤ na dne¨n¡ £rove¤ Mexi‡an– a Kanaƒan–m se z s t¡m spojen‚ zv˜¨en‚ ‡¡nsk‚ popt vky po spot©ebn¡m zbo‘¡ poda©¡ z¡skat pro sebe alespo¤ jedno procento.

V dne¨n¡m pravideln‚m popul rnˆ-vˆdeck‚m po©adu "Quirks and Quarks" r dia CBC bylo u p©¡le‘itosti pl novan‚ho ukon‡en¡ ‡innosti rusk‚ vesm¡rn‚ stanice MIR zaj¡mav‚ vzpom¡n n¡ rusk˜ch, americk˜ch a kanadsk˜ch kosmonaut–, kte©¡ na stanici pob˜vali a jej¡ho rusk‚ho konstrukt‚ra. Stanice, kter  byla p–vodnˆ navr‘ena s dobou ‘ivota 3 roky a jej¡‘ ‡innost byla nakonec prodlou‘ena na 15 let, byla charakterizov na jako zat¡m v–bec nej£spˆ¨nˆj¨i a neju‘ite‡nˆj¨¡ vesm¡rn  loƒ, jak  kdy byla vypu¨tˆna. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu Sovˆtsk‚ho svazu se nejprve zd lo, ‘e je odsouzena k okam‘ik‚mu z niku. Zachr nila ji neschopnost Ameri‡an– postavit vlastn¡ vesm¡rnou laborato© d¡ky velk‚mu zpo‘dˆn¡ v pogramu raketopl n– a jejich touha z¡skat od Rus– tajemstv¡ dlouhodob‚ho pobytu ve vesm¡ru a poznatky o lidsk‚ psychice bˆhem takov˜ch pobyt–, kter‚ budou pot©eba pro lety k Marsu a ke vzd lenej¨¡m c¡l–m. To vedlo k americko-rusk‚ spolupr ci v oblasti vesm¡rn˜ch stanic, p©i n¡‘ Ameri‡an‚ poskytuj¡ vˆt¨inu financ¡ a Rusov‚ sv‚ znalosti.

Uk zalo se, ‘e mnoho rusk˜ch zku¨enosti z p©edchoz¡ch dlouhodob˜ch pobyt– nen¡ v p©edateln‚ formˆ. Vˆt¨inou jsou uchov ny jen v hlav ch rusk˜ch vˆdc–, kte©¡ program ©¡dili a kv–li utajovan¡ toho moc na pap¡r nezaznamen vali. Ameri‡an‚ dostali alespo¤ p©¡le‘itost vyslat do vesm¡ru svoje lidi na dlouhodob‚ pobyty a z¡skat tak vlastn¡ data o jejich chov n¡. Zd  se, ‘e rusk‚ £spˆchy nebyly podm¡nˆny ‘ dnou zvl ¨tn¡ psychickou p©¡pravou, ale prostˆ d vnou schopnosti rusk‚ho ‡lovˆka p©e‘¡t i v tˆch nejnep©¡znivˆj¨¡ch podm¡nk ch - nap©. uhasit dosti velk˜ po‘ r na polubˆ stanice, kdy kou© byl tak hust˜, ‘e bylo sotva vidˆt na konce vlastn¡ch prst–. A d¡ky velk‚ schopnosti improvizovat. Jako prav˜ opak toho, co se obvykle tvrd¡ o obou politick˜ch syst‚mech, ru¨t¡ kosmonaut‚ byli schopni se na palubˆ stanice mnohem samostatnˆji rozhodovat v p©¡padˆ krize a improvizovat. O sv˜ch americk˜ch koleg ch Rusov‚ tvrdili, ‘e jsou moc zvykl¡ se mechanicky spol‚hat na p©edem p©i tr‚nigu nacvi‡en‚ a v manu lech popsan‚ postupy, co‘ jim na palubˆ mnohokr t z platovan‚no Miru, kter˜ u‘ d vno manu l–m moc neodpov¡dal, nebylo p©¡li¨ platn‚. P©i vyskytu nep©edv¡dan˜ch poruch, nebyli schopni u‡init samostatn  rozhodnut¡. Ale i oni se postupnˆ byli schopni nau‡it improvizovat a dnes v t‚to spolupr ci £spe¨nˆ pokra‡uj¡ p©i sou‡asn‚m prvn¡m spole‡n‚m rusko-americk‚m pobytu na nov‚ mezin rodn¡ stanici Alfa.

Ze soukrom˜ch rozhovor– s rusk˜mi kosmonauty vyplynulo, ‘e i ti Rusov‚, kte©¡ na Miru vydr‘eli cel˜ rok, po t©ech mˆs¡c¡ch pobytu p©est vali b˜t dostate‡nˆ v˜konn¡ a pak u‘ ¨lo jen o vytv ©en¡ ‡asov˜ch rekord– a vet¨inu pr ce za nˆ museli dˆlat ti ‡lenov‚ pos dky, kte©¡ p©iletˆli po nich na kratkodobˆj¨¡ pobyty. Tak‘e probl‚m, jak dlouhodobˆ udr‘et dostate‡nou v˜konnost kosmonaut– p©i budouc¡ch dlouh˜ch letech, je¨tˆ st le zb˜v  vy©e¨it.

V posledn¡ dobˆ musela pos dka Miru vˆnovat a‘ 75% ve¨ker‚ho ‡asu na opravu za©¡zen¡ stanice a na to, aby v–bec mohla pokra‡ovat v provozu a jen zb˜vaj¡c¡ch 25% na nov‚ experimenty. To se ale nyn¡ pova‘uje za nejvˆt¨¡ p©¡nos ‡innosti Miru - prok zalo se, ‘e lidsk˜ d–vtip je schopen ve vesm¡ru p©ekonat i ty nejvˆt¨¡ obt¡‘e a zd nlivˆ fat ln¡ katastrofy. Poznatky nasb¡ran‚ p©i ©e¨en¡ tˆchto hav ri¡ budou cenn‚ pro d lkov‚ lety, kter‚ se snad nˆkdy v budoucnu uskute‡n¡.

Od m‚ posledn¡ zm¡nky o po‡as¡ tu bylo vet¨inou relativnˆ "teplo" s ob‡asn˜mi vyj¡mkami (nap©. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes r no -35°C a v p©edchoz¡ch dnech tak‚ kolem -30°C a je¨tˆ to tak asi p r dn¡ z–stane). Nenapadl ale skoro ‘ dn˜ nov˜ sn¡h.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

Po‡et Kanaƒan–, kte©¡ po‘aduj¡ znovuzaveden¡ trestu smrti v posledn¡ch letech dramaticky kles  - alespo¤ podle pr–zkum– ve©ejn‚ho m¡nˆn¡ prov dˆn˜ch mezi 1000 n hodnˆ vybran˜mi ob‡any. V r. 1982 to bylo 70% dot zan˜ch, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. Relativnˆ nejv¡ce lid¡ po‘aduje trest smrti v Albertˆ - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou p©istˆhovalci z USA), n sleduje Britsk  Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a Atlantick‚ provincie a nejmen¨¡ podpora trestu smrti je v Quebeku - pouh˜ch 42%. Trest smrti po‘aduje o nˆco v¡ce mu‘– (54%) ne‘ ‘en (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvis¡ se zna‡nou pozornost¡, kterou v posledn¡ch letech vzbudily p©¡pady nˆkolika nevinn˜ch lid¡ odsouzen˜ch na dlouh  let  do vˆzen¡ za vra‘dy, kter‚ nesp chali, o ‡em‘ jsem nˆkolikr t tak‚ psal.

Trest smrti zru¨ili kanad¨t¡ politici v r. 1976 a pr vˆ tento t˜den se proti nˆmu znovu d–raznˆ vyslovil kanadsk˜ nejvy¨¨¡ soud, kter˜ rozhodl, ‘e dva obvinˆn¡ ze t©¡ vra‘d ve statˆ Washington z r. 1996 mohou b˜t do USA vyd ni jen pod podm¡nkou, ‘e tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

€eln¡ p©edstavitel‚ americk‚ televize (nap©. nejvy¨¨¡ ¨‚fov‚ televiz¡ CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo ¨ef mnoha firem produkuj¡c¡ch televizn¡ filmy producent Brad Grey) byli v Havanˆ na n v¨tˆvˆ u Fidela Castra, s kter˜m si pr˜ velice dob©e rozumˆli. Jen necel‚ dva t˜dny po ukon‡en¡ af‚ry p n– Pilipa a Buben¡ka.