V p tek jsem jsem docela nevˆ©¡cnˆ poslouchal na CBC (As It Happens) rozhovor se ¨‚fem Centra pro zdrav¡ men¨in v Atlantˆ v Georgii o tzv. tuskegeesk‚m experimentu, kter˜ prob¡hal v letech 1932-1972. Jednalo se o americkou feder ln¡ vl dou organizovan˜ v˜zkum pr–bˆhu nel‚‡en‚ho syfilisu u ‡ernoch–. V pozad¡ tohoto experimentu sice st l dobr˜ £mysl - z¡skat v¡ce dat pro boj s epid‚mi¡ sifilisu, kter  tenkr t postihovala hlavnˆ ‡erno¨sk‚ obyvatelstvo, ale cel˜ experiment byl postaven na dobov˜ch p©edsudc¡ch, kter‚ zas hly i l‚ka©sk‚ kruhy, m¡rnˆ ©e‡eno na tom, ‘e ‡erno¨i nejsou norm ln¡ lid‚. Experiment spo‡¡val v tom, ‘e 399 (podle ‡l nk– citovan˜ch dole, zd lo se mi, ‘e v r diu jsem sly¨el ‡¡slo 212) ‡ern˜ch mu‘– z mˆsta Tuskegee v Alabamˆ bylo £myslnˆ infikov no sifilisem a l‚ka©i sledovali, jak˜ m  nel‚‡en˜ sifilis pr–bˆh a jak  je £mrtnost. Dal¨¡ch 201 ‡ernoch– slou‘ilo jako kontroln¡ skupina. Nikdo z pokusn˜ch objekt– nebyl informov n o podstatˆ experimentu, naopak byli udr‘ov ni v p©esvˆd‡en¡, ‘e je jim poskytov na jak si l‚‡ba (pro mnoh‚ z nich to byl v–bec prvn¡ kontakt s l‚ka©i). Nebyli l‚‡eni ani po roce 1947, kdy‘ u‘ byl k dispozici penicilin. Odhaduje se, ‘e asi 25-100 pokusn˜ch osob zem©elo p©¡mo v d–sledku experimentu. Nejednalo se o ‘ dn˜ tajn˜ experiment, bylo o nˆm periodicky referov no v odborn˜ch kruz¡ch. Ale ¨irok  ve©ejnost o nˆm asi p©¡li¨ informov na nebyla, zar ‘ej¡c¡ je, ‘e experiment pokra‡oval a‘ do roku 1972, kdy byl zastaven teprve pot‚, co se o nˆm objevil ‡l nek ve Washington Post, kter˜ zp–sobil skand l. Teprve pak byli zbyl¡ p©e‘iv¨¡ £‡astn¡ci experimentu l‚‡eni antibiotiky. Dnes jich ‘ije je¨tˆ osm (st ©¡ 87-109 let) a po‘aduj¡ na vl dˆ Spojen˜ch st t– omluvu - proto se o vˆci teƒ opˆt za‡alo mluvit.

Experiment zp–sobil velkou ned–vˆru v ‡erno¨sk‚m obyvatelstvu k £©ad–m a l‚ka©sk‚ profesi. Tato ned–vˆra p–sob¡ velk‚ pot¡‘e v boji proti AIDS. Po neblah˜ch zku¨enostech s t¡mto experimentem se prost¡ ‡erno¨i s velk˜m podez©en¡m d¡vaj¡ na tvrzen¡, ‘e AIDS p©i¨la z Afriky. V ‡erno¨sk˜ch ghettech koluj¡ zvˆsti, ‘e AIDS je nejsp¡¨ dal¨¡ prost©edek, kter˜ b¡l¡ l‚ka©i vymysleli, aby zdecimovali ‡erno¨sk‚ obyvatelstvo. Mlad¡ b¡l¡ ‡erstvˆ vystudovan¡ l‚ka©i, kte©¡ o Tuskegeesk‚m experimentu nikdy nesly¨eli, nech pou pro‡ jim ‡erno¨i ned–vˆ©uj¡, kdy‘ se jim sna‘¡ pomoci.

Na Internetu se d  naj¡t o tomto experimentu hodnˆ informac¡. Nap©¡klad nab¡dka knihy a videa o experimentu v Tuskegee. Nebo ‡l nek, kter˜ popisuje probl‚my zp–sobenˆ ned–vˆrou, kter  je p©¡m˜m d–sledkem ostudn‚ho experimentu. A kone‡nˆ tiskovou zpr vu, ‘e president Clinton je ochoten se zbyl˜m subjekt–m experimentu omluvit (pot‚ co se vl da v r. 1995 omluvila skupinˆ lid¡, na nich‘ byly v dobˆ studen‚ v lky prov dˆny experimenty s radioaktivn¡m oza©ov n¡m). O t‚m‘e nap©¡klad p¡¨e tento ‡l nek ze Seattlu.

O nˆkolik dn¡ d©¡ve jsem zase poslouchal na CBC vypr vˆn¡ ‡erno¨ky, kter  u‘ ©adu let ‘ije v Kanadˆ (p©i¨la sem se sv˜m snoubencem, kter˜ odm¡tnul odej¡t bojovat do Vietnamu), o tom jak˜ byl v ¨edes t˜ch letech za‡ tek jej¡ho studia na st©edn¡ ¨kole v jednou z ji‘n¡ch st t– v prvn¡m roce povinn‚ integrace st©edn¡ch ¨kol na©¡zen‚ americkou feder ln¡ vl dou. V cel‚ ¨kole bylo jen asi osm ‡ern˜ch student–. Cel˜ rok museli chodit do ¨koly ka‘d˜ chr nˆn jedn¡m voj kem. Voj ci s nimi ov¨em nechodili do t©¡d ani do ¨koln¡ j¡delny, kde byli vystaveni ¨ikanov n¡ nˆkolika set ostatn¡ch (b¡l¡ch) student–. Ka‘d˜ den pr˜ p©ich zeli dom– s nohama pokryt˜ma mod©inami od okovan˜ch bot spolu‘ k–, kter‚ pr˜ tenkr t ml de‘ s oblibou nosila. Kdy‘ si v j¡delnˆ nap©¡klad nesli tal¡© s obˆdem ke stolu, b¡l¡ spolu‘ ci jim schv lnˆ neust le p©esunov n¡m ‘idl¡ p©ehrazovali cestu tak‘e museli stoly mnohokr t obch zet, ne‘ nˆkde na¨li m¡sto. Kdy‘ jim p©itom nˆkdo podrazil nohu a jejich j¡dlo p©i p du pot©¡snilo i ostatn¡, u‡itel‚ potrestali je, ne toho, kdo nohu nastavil. Pr˜ to nebyla nejlep¨¡ atmosf‚ra ke studiu! Ve sv‚m rodn‚m st tˆ stejnˆ dostudovat nemohla, proto‘e guvern‚r st tu po skon‡en¡ ¨koln¡ho roku zru¨il v¨echny ve©ejn‚ ¨koly v cel‚m st tˆ a p©emˆnil je na soukrom‚, kter‚ z kon nenutil ‡ern‚ studenty p©ij¡mat.