Jen o nˆco m‚nˆ ne‘ t©i ‡tvrtiny sou‡asn‚ americk‚ populace (73.1 %) je —©adem Spojen˜ch st t– pro s‡¡t n¡ lidu klasifikov no jako "nehisp n¨t¡ bˆlo¨i". Tento £©ad p©edpov¡d , ‘e za 50 let budou b¡l¡ Ameri‡an‚ tvo©it jen polovinu cel‚ populace (52.8 %), 13.6% Ameri‡an– bude ‡ern˜ch (zhruba tolik jako nyn¡), po‡et asiat– se zdvojn sob¡ na 8.2% a velk  vˆt¨ina zbytku budou hisp nci.

—©ad pro s‡¡t n¡ lidu je skoro ur‡itˆ vedle. Jak  bude skute‡nost asi nejl‚pe vystihl Tiger Woods, 21-let˜ hr ‡ golfu, kter˜ nejprve elektrifikoval Ameriku v˜hrou v Turnaji mistr–, a potom prakticky v¨echny vyvedl z m¡ry, kdy‘ v televizn¡m po©adu Oprah Winfreyov‚ prohl sil, ‘e se nepova‘uje za ‡ernocha ale za "Cablinasiana". To bude asi vhodn‚ slovo pro ozna‡en¡ nejpo‡etnˆj¨¡ americk‚ "rasy" v roce 2050: skupiny m¡¨enc– s r–zn˜mi odst¡ny svˆtlehnˆd‚ barvy k–‘e, kte©¡ budou vlastnit kombinovan‚ genetick‚ dˆdictv¡ vˆt¨iny hlavn¡ch skupin obyvatel Zemˆ. V¨e nazna‡uje tomu, ‘e Kanada bude je¨tˆ vˆt¨¡ prom¡¨enina ras a Austr lie a dokonce i Brit nie se pohybuj¡ stejn˜m smˆrem.

Woods vymyslel slovo "Cablinasian", proto‘e nemˆl po ruce vhodnˆj¨¡ slovo pro popis sv‚ osoby. Jeho otec mˆl jednoho prarodi‡e b¡l‚ho, dal¨¡ byl Indi n a zbyl¡ dva byli ‡ern¡. A jeho matka byla nap–l €¡¤anka a nap–l Thajka. "Ozna‡en¡ Cablinasian jsem si vymyslel, kdy‘ jsem vyr–stal," vysvˆtloval Woods. Je to kombinace "Caucasian", "black", "Indian" a "Asian".
--------
Pozn mka MK: "Ca-bl-in-asian", by se ‡esky dalo snad p©epsat jako "Ka-‡e-in-asiat" - Kavkazan + €ernoch + Indi n + Asiat. Ameri‡an‚ pou‘¡vaj¡ slovo Kavkazan (Caucasian) jako souhrn˜ n zev pro v¨echny bˆlochy (od r. 1807; lid‚ z oblasti Kavkazu byli p–vodnˆ pova‘ov ni za typick‚ p©edstavitele bil‚ rasy).
--------

Zn¡ to mo‘n  exoticky. Ale v samotn‚m srdci Z padu se to zd  st le m‚nˆ exotick‚. T‚mˆ© najednou se star‚ rasov‚ bari‚ry vypa©ily a velk˜m tempem vzr–st  po‡et mezirasov˜ch s¤atk–. V Brit nii, p©ekvapivˆ velk‚ mno‘stv¡ lid¡ - cel˜ch 30% - poch zej¡c¡ch z karibsk‚ oblasti ve vˆku do 30 let, kte©¡ jsou ve stavu man‘elsk‚m nebo maj¡ trval‚ho partnera, m  partnera b¡l‚ho. A ve©ejn‚ m¡nˆn¡ tuto zmˆnu podporuje: zat¡mco je¨tˆ v r. 1958 dvˆ t©etiny Brit– silnˆ nesouhlasily se sm¡¨en˜mi man‘elstv¡mi, v dne¨n¡ dobˆ u‘ jen o nˆco v¡ce ne‘ jedna ‡tvrtina by mˆla n mitky i v p©¡padˆ nejbli‘¨¡ch p©¡buzn˜ch. Po‡et sm¡¨en˜ch s¤atk– je ni‘¨¡ mezi britsk˜mi asiaty, mo‘n  proto, ‘e vˆt¨ina z nich jsou muslimov‚, hinduisti neho s¡kov‚, pro nˆ‘ n bo‘enstv¡ p©edstavuje dal¨¡ p©ek ‘ku pro sm¡¨en  man‘elstv¡. Ale sta‡¡ zaj¡t do ¨kol ve velk˜ch britsk˜ch mˆstech a uvid¡te v jak velk‚m rozsahu etnick‚ m¡ch n¡ prob¡h  - a to je pros¡m v zemi, kde se pouh˜ch 7% populace narodilo v cizinˆ.

V Kanadˆ je cel˜ch 20% obyvatelstva narozeno v cizinˆ a tak je tam proces etnick‚ho m¡ch n¡ je¨tˆ daleko pokro‡ilej¨¡. Jednou v sobotu ve‡er jsem st l asi ‡tvrt hodiny na rohu ulic Robson and Howe v centru Vancouveru a pozoroval jsem kolemjdouc¡. Odhaduji, ‘e asi tak jedna ‡tvrtina a‘ jedna t©etina v¨ech mlad˜ch p r– byla rasovˆ sm¡¨en .

Spojen‚ st ty maj¡ mnohem m‚nˆ ned vn˜ch p©istˆhovalc– (jen asi 8% obyvatelstva je narozeno v zahrani‡¡) a jejich vyj¡me‡n  minulost jedin‚ pr–myslov‚ zemˆ, v n¡‘ otroctv¡ bylo kdysi v˜znamnou dom c¡ instituc¡, je poznamenala posedlost¡ rasov˜mi zale‘itostmi. Ale dokonce i v Americe za‡¡naj¡ rasov‚ bari‚ry mizet. Pouze 4% americk˜ch man‘elstv¡ jsou sm˜¨en , ale za t¡mto souhrn˜m ‡¡slem se skr˜v  velk˜ mezigenera‡n¡ posun. Ve ‡ty©ic t˜ch a pades t˜ch letech se m‚nˆ ne‘ 2% ‡ern˜ch mu‘– o‘enilo s b¡l˜mi ‘enami. V posledn¡m desetilet¡ vzrostlo toto ‡¡slo skoro na 10%. A ostatn¡ neb¡l¡ Ameri‡an‚, kte©¡ nejsou poznamen n¡ mimo© dn˜mi p©edsudky, kter‚ zatˆ‘uj¡ afro-americk‚ potomky nˆkdej¨¡ch otrok–, se nyn¡ vd vaj¡ a ‘en¡ mimo sv‚ etnick‚ skupiny v obrovsk‚m po‡tu.

Asi 60% Ameri‡an– asijsk‚ho p–vodu ve vˆku 20 a‘ 30 let si berou nˆkoho, kdo je jin‚ho rasov‚ho p–vodu. A skoro 70% domorod˜ch Indi n– do 25 let ‡in¡ tot‚‘. Demograf Michigansk‚ university Reynolds Farley ve sv‚ studii publikovan‚ minul˜ mˆs¡c konstatuje, ‘e v posledn¡ch letech se procento jak mu‘– tak ‘en, kte©¡ uzav¡raj¡ sm¡¨en‚ s¤atky, st le zvy¨uje. Tak‘e povˆstn˜ "tavic¡ tygl¡k" za‡¡n  kone‡nˆ pracovat i v USA. Pro‡?

Existuje mnoho p©¡klad– z minulosti, kdy nastalo rozs hl‚ m¡ch n¡ ras. Vˆt¨ina lid¡ v severn¡ Indii jsou potomci d vn˜ch svazk– mezi arijsk˜mi (b¡l˜mi) dobyvateli a tmav˜mi p–vodn¡mi obyvateli. Mnoho ‡ernoch– z karibsk‚ oblasti (a vˆt¨ina americk˜ch ‡ernoch–) vlastn¡ geny jak d©¡vˆj¨¡ch otrok ©– tak i jejich otrok–. V ji‘n¡ Africe je cel  n rodnostn¡ skupina, barevn¡ (the coloureds), kter  vznikla m¡ch n¡m Evropan–, Malajc– (nebo sp¡¨e Indon‚san–), p–vodn¡ch obyvatel K©ov k– (Hottentot–) a ‡ern˜ch Afri‡an– v po‡ te‡n¡m obdob¡ Kapsk‚ kolonie. Ale v¨echny tyto d©¡vˆj¨¡ p©¡pady sm¡¨en˜ch man‘elstv¡ jen vedly k vytv ©en¡ nov˜ch spole‡ensk˜ch p©ehrad, proto‘e byly zalo‘eny na vztaz¡ch nerovn‚ moci.

Kastovn¡ syst‚m v Indii pravdˆpodobnˆ vznikl jako strat‚gie potla‡en¡ rasov‚ho m¡ch n¡, kter‚ nahlod valo soudr‘nost a moc dobyvatel–. A o 3000 let pozdˆji se v indick˜ch novin ch st le je¨tˆ objevuj¡ inzer ty lid¡ hledaj¡c¡ch partnera svˆtl‚ pleti. V karibsk‚ oblasti jsou spole‡ensk‚ t©¡dy je¨tˆ ost©eji vymezov ny barvou pleti: Jamaica zat¡m je¨tˆ nemˆla ministersk‚ho p©edsedu, kter˜ by mˆl alespo¤ nepatrn‚ africk‚ rysy. B¡l  Amerika vy©e¨ila ideologick‚ nep©¡jemnosti s m¡¨enci principem jedn‚ kapky: podle tohoto pravidla nap©. jedna osmina africk‚ krve u‘ udˆl  z ‡lovˆka ‡ernocha, tˆch zb˜vaj¡c¡ch sedm osmin evropsk‚ krve nehraje ‘ dnou roli. A rozvoj t‚ pozoruhodnˆ komplexn¡ etnokulturn¡ skupiny, kter  se za‡ala objevovat p©ed 300 lety v Kapsku, byl p©eru¨en jej¡m rozdˆlen¡m zhruba podle barvy pleti na b¡l‚ afrik nsky mluv¡c¡ protestanty (kte©¡ v¨echno vlastnili) a na barevn‚ afrik nsky mluv¡c¡ protestanty a muslimy (kte©¡ dˆlali to co jim bylo na©¡zeno).

Ale to co prob¡h  v sou‡asn‚ dobˆ m  jin˜ charakter, proto‘e tato nov  mezirasov  spojen¡ jsou dobrovoln  a rovn . Nejv˜znamnˆj¨¡ ‡¡slo t˜kaj¡c¡ se nov˜ch mezirasov˜ch man‘elstv¡ je fakt, ‘e b¡l‚ Ameri‡anky, kter‚ slou‘ily v americk˜ch ozbrojen˜ch sil ch, si sedmkr t ‡astˆji ne‘ ostatn¡ Ameri‡anky berou ‡ern‚ Ameri‡any. Pro‡? V americk˜ch ozbrojen˜ch sil ch ‘ije a pracuje hodnˆ velk  men¨ina ‡ernoch– po boku jin˜ch ras v nefal¨ovanˆ nerasov‚ instituci, co‘ je v americk‚ spole‡nosti t‚mˆ© unik tn¡ situace. Proto‘e mnoho ‡ernoch– jsou dlouhodobˆ slou‘¡c¡ profesion lov‚, maj¡ tak‚ vysok‚ spole‡ensk‚ postaven¡. A to £plnˆ sta‡¡ k p©ekon n¡ cel˜ch stolet¡ rasov˜ch p©edsudk–. Ve skute‡nosti se nikdy nejednalo o barvy pleti. V‘dy se jednalo o moc.

Lid‚ jako Tiger Woods, kte©¡ se narodili z mezirasov˜ch spojen¡ ve spole‡nosti s egalit rn¡mi hodnotami, se nenechaj¡ podrobit t©¡dˆn¡ podle barvy pleti. Bude to trvat je¨tˆ jednu nebo dvˆ generace, ale ji‘ teƒ lze ©¡ci, ‘e star‚ rasistick‚ hry jsou za n mi a ‘e budoucnoct bude svˆtlehnˆd .