Bombardov n¡ Jugosl vie snad kone‡nˆ brzo skon‡¡ a tak se docela hod¡, ‘e jsem se dostal k tomu, abych napsal nˆkolik sp¡¨e nesouvisl˜ch pozn mek o tom, jak je tato v lka pro‘¡v na v Kanadˆ (co jsem z toho alespo¤ sta‡il zaznamenat j ).

V m‚m nejbli‘¨¡m okol¡ (na m‚m pracovi¨ti) se o v lce v–bec nemluvilo, jakoby to nikoho nezaj¡malo.

V r diu (CBC) je mo‘no sly¨et nˆjakou zm¡nku o v lce skoro v ka‘d˜ch zpr v ch (z ofici ln¡ch ozn men¡ NATO i z jin˜ch zdroj–, o uprchl¡c¡ch, aj.) a mimo zpr vy, obzvl ¨tˆ kdy‘ se stala nˆjak  d–le‘itˆj¨¡ zmˆna v situaci nebo svitla nadˆje na diplomatick‚ ©e¨en¡, je mo‘no t‚mˆ© ka‘d˜ den sly¨et nˆjakou diskuzi nebo interview s r–zn˜mi odborn¡ky na toto t‚ma (debaty v medi¡ch a parlamentu v prvn¡ch t˜dnech konfliktu).

Na Internetu se objevily des¡tky a snad stovky nov˜ch str nek vˆnovan˜ch v lce v Jugosl vii. Zd  se mi, ‘e vˆt¨inou alespo¤ m¡rnˆ kritick˜ch ke kanadsk‚ £‡asti v t‚to v lce, nebo obsahuj¡c¡ch vyrovnanou diskuzi. Mnoho z nich je mo‘no nav¨t¡vit z t‚to osobn¡ str nky nazvan‚ Kanada ve v lce (mimo jin‚ jsem se z n¡ dostal i na str nku s titulem Slov ci pom haj¡ jugosl vsk˜m dˆtem vyb¡raj¡c¡ v Kanadˆ finan‡n¡ p©¡spˆvky na t bory Matice slovensk‚ ve Vysok˜ch Tatr ch pro jugosl vsk‚ dˆti v¨ech n rodnost¡ posti‘en‚ bombardov n¡m). Dal¨¡ odkazy.

V rozhlasov˜ch diskuz¡ch na CBC, v reakc¡ch poslucha‡– i na Internetu jasnˆ p©eva‘uje kritika kanadsk‚ u‡asti ve v lce. I v novin ch se objevuj¡ kritick‚ ‡l nky. V r–zn˜ch mˆstech se konaly sp¡¨e men¨¡ (des¡tky a‘ stovky £‡astn¡k–) demonstrance proti v lce (nej‡astˆji asi v Torontu, kde m¡stn¡ Srbov‚ demonstruj¡ p©ed americk˜m konzul tem snad ka‘dodennˆ). P©itom ale podle ob‡asn˜ch pr–zkum– ve©ejn‚ho m¡nˆn¡ bombardov n¡ podporovalo 70-80% Kanaƒan– (od za‡ tku v lky alespo¤ do doby p©ed nˆkolika t˜dny, kdy jsem zaznamenal posledn¡ v˜sledky). Jedn  se dokonce o vˆt¨¡ podporu pro v lku ne‘ v USA. Nˆkdy v dubnu jsem sly¨el v r diu rozhovor s jedn¡m z lid¡, kte©¡ takov‚ pr–zkumy prov dˆj¡. Podle nˆj tato vysok  podpora vyjad©uje velkou nel sku Kanaƒan– pro nejr–znˆj¨¡ dikt tory a nelibost nad t¡m, ‘e se proti nim v minulosti nic nepodnikalo a souhlas s t¡m, aby kanadsk  vl da nˆco za‡ala proti nim podnikat. P©itom se vˆt¨ina Kanaƒan– moc nezam˜¨l¡ nad t¡m, jestli zvolen  akce je p©imˆ©en  pro danou situaci nebo ne, a ani nem  o situaci moc dobr˜ p©ehled.

O protiv le‡n˜ch hlasech kanadsk‚ ve©ejnosti jsem se u‘ zm¡nil d©¡ve. Zp–sob ©e¨en¡ kosovsk‚ krize kritizuje i b˜val˜ konzervativn¡ ministersk˜ p©edseda Mulroney (jeho man‘elka poch z¡ ze Sarajeva). B˜val˜ kanadsk˜ velvyslanec v Jugoslav vii v letech 1990-92 James Bissett stoj¡ v ‡ele skupiny prominentn¡ch Kanaƒan– po‘aduj¡c¡ch zastaven¡ vojensk˜ch akc¡. Opozi‡n¡ Nov  demokratick  strana (zhruba soc.dem.), kter  na za‡ tku spolu s ostatn¡mi stranami bombardov n¡ NATO tak‚ podporovala, po p©ezkoum n¡ fakt– zmˆnila stanovisku a u‘ nˆkolik t˜dn– ‘ d  vl du, aby se p©ipojila k po‘adavku italsk‚ vl dy okam‘itˆ zastavit bombardovan¡ a podporovala diplomatick‚ ©e¨en¡. (O kanadsk‚ £‡asti ve v lce se v parlamentu v–bec nehlasovalo. Jednotliv‚ strany jen dodate‡nˆ rozhodnut¡ vl dy podpo©ily. Kanadsk˜ ministersk˜ p©edseda m  pr˜ mnohem vˆt¨¡ pravomoce ne‘ kter˜koliv jin˜ z padn¡ ¨‚f vl dy -jeho rozhodnut¡ nemus¡ zbytek vl dy schvalovat - toto tvrzen¡ je p©edmˆtem nov‚ knihy publikovan‚ n hodou pr vˆ v dobˆ diskuze o Kosovu.)

Vidˆl jsem na Internetu novinov˜ ‡l nek, kter˜ teƒ nem–‘u naj¡t, v nˆm‘ byla proti kritik–m kanadsk‚ £‡asti ve v lce v Kosovu pou‘ita vysok  mor ln¡ autorita prezidenta V clava Havla, kterou si tu z¡skal sv˜mi postoji v 80. letech - kdy‘ takov˜ ‡lovˆk schvaluje akci NATO, tak to p©eci mus¡ b˜t v po© dku. Viz i tento ‡l nek a tento.

Posledn¡ po©ad Cross Country Checkup byl opˆt vˆnov n Jugosl vii - tentokr t tomu zda ofici ln¡ obvinˆn¡ Milo¨ovi‡e z v le‡n˜ch zlo‡in– (vydan‚ p©edsedkyn¡ mezin rodn¡ho tribun lu Kanaƒankou Louise Arbour, kter  se mo‘n  urychlenˆ sna‘¡ ukon‡it svoji pr ci u tribun lu pod vidinou jej¡ho hodnˆ pravdˆpodobn‚ho brzk‚ho jmenov n¡ soudkyn¡ kanadsk‚ho nejvy¨¨¡ho soudu - 10. 6. se tak skute‡nˆ stalo) prodlou‘¡ utrpen¡ lid¡ na Balk nˆ nebo ne. Bohu‘el jsem z nˆj sly¨el jen £plnˆ posledn¡ telefon t od nˆjak‚ho Pol ka, kter˜ ©¡kal, ‘e to co se dˆje v Jugosl vii nen¡ v lka, ale jednostrann˜ masakr ze strany NATO. ž¡kal, ‘e ode¨el z Polska p©ed (komunistick˜mi) n silnostmi a teƒ se styd¡ za to, ‘e arm da jeho nov‚ zemˆ se pod¡l¡ na jin˜ch n silnostech v Jugosl vii.

Na £pln‚m za‡ tku bombardov n¡ jsem sly¨el rozhovor s (anonymn¡m) kanadsk˜m pilotem ze zakladny v Avi nu v It lii o jeho pocitech p©i n letech. P©iznal, ‘e se docela boj¡. Kdy‘ se zbav¡ sv˜ch bomb, nem  v–bec ‡as p©em˜¨let o tom, koho asi tak mohly zas hnout a hlavnˆ se star , aby co nejd©¡ve se zdravou k–‘¡ vypadl z jugosl vsk‚ho vzdu¨n‚ho prostoru, po jeho‘ opu¨tˆn¡ se mu dost ulev¡. O nˆjak˜ t˜den pozdˆji, kdy‘ byla do It lie p©esunov na dal¨¡ skupina letadel a p©¡slu¨n‚ho person lu, se objevil rozhovor s ‡lenem pozemn¡ho person lu, kter˜ p©ed n lety vybavuje letadla bombami a jin˜mi st©elami. ž¡kal, ‘e se sv˜m mal˜m dcerk m ani moc nesna‘il vysvˆtlovat co jde p©esnˆ dˆlat, ‘e by je to zbyte‡nˆ rozru¨ovalo, žekl jen, ‘e jde dˆlat pr ci, kterou je pot©eba vykonat. ’e je to prostˆ "d‘ob" jako ka‘d˜ jin˜, ke kter‚mu byl vycvi‡en a ‘e nad t¡m ani on s m moc p©em˜¨let nebude. Od t‚ doby jsem nezaregistroval (mohly mi ut‚ci) ‘ dn‚ dal¨¡ detaily o £‡asti Kanaƒan– ve v lce, ani ‘ dn  hl ¨en¡ o p©¡padn˜ch ztr t ch nebo nehod ch (nap©. podle t‚to rusk‚ str nky, £dajnˆ sestaven‚ podle £daj– jist‚ho Srba, bylo do 2. 6. set©eleno nebo po¨kozeno celkem 353 letadel, vrtuln¡k– a bezpilotn¡ch stroj– NATO a v tom seznamu jsou i t©i letadla kanadsk  - celkem tam Kanada vyslala jen asi 18 letadel).

I p©es svou £‡ast na vojensk˜ch akc¡ch m  Kanada ve svˆtˆ tak dobrou povˆst m¡rotv–rce, ‘e o ni zat¡m v–bec nep©i¨la. Nap©. v dobˆ v lky v Z livu (1991) si Ir ‡an‚ natolik cenili slu‘eb a nestrannosti kanadsk˜ch m¡rov˜ch jednotek na hranici s Ir nem, ‘e je Kanada jako jedin  z v l‡¡c¡ch stran ani v dobˆ konfliktu nemusela stahovat (tenkr t se ale Kanada na bombardov n¡ Ir ku p©¡mo nepod¡lela). I dnes vˆt¨ina kanadsk˜ch report‚r– z Jugosl vie hl sila, ‘e se k nim Srbov‚ chovali celkem p© telsky. ž¡kali jim, ‘e ch pou, ‘e Kanadˆ nic jin‚ho pod n tlakem USA nezbylo, ne‘ se v lky chtˆ nechtˆ £‡astnit. Hl sil to i vyslou‘il˜ gener l McKenzie (velel Kanaƒan–m v Bosnˆ) v roli report‚ra televize CTV z Bˆlehradu. Od kanadsk‚ho velvyslanectv¡ hl sil, ‘e je Srbov‚ jen pomalovali hanliv˜mi n pisy, zat¡mco jin  velvyslanectv¡ zem¡ NATO vyp lili.

Do pondˆlka m  z Kanady odjet posledn¡ z 800 kanadsk˜ch voj k–, kte©¡ maj¡ b˜t sou‡ast¡ sil OSN v Kosovu. V sou‡asn‚ dobˆ slou‘¡ dal¨¡ch 2000 Kanaƒan– v m¡rov˜ch sil ch v r–zn˜ch ‡ stech svˆta (Golansk‚ v˜¨iny, Kypr, Bosna, ...), v nˆkter˜ch m¡stech u‘ cel‚ des¡tky let.

U‘ nˆkolik t˜dn– je do Kanady dopravov no 5000 kosovsk˜ch uprchl¡k–. P–vodnˆ mˆli za‡¡t p©ich zet u‘ o mˆs¡c d©¡ve, jejich p©esun byl nakonec zah jen, a‘ kdy‘ u‘ pro nˆ opravdu jinde nebylo m¡sto. P©esto se p©edpokl d , ‘e mnoho (vˆt¨ina?) z nich z–stane v Kanadˆ natrvalo. Pokud u‘ v Kanadˆ nemaj¡ p©¡buzn‚, z–stavaj¡ zat¡m ubytov ni hlavnˆ na vojensk˜ch z kladn ch, proto‘e se jen pomalu nach zej¡ skupiny lid¡, kte©¡ by se o nˆ starali, p©esto‘e tentokr t ve¨ker‚ finan‡n¡ v˜lohy plat¡ vl da (po‡¡t  se s v˜daji 20 tis¡ci dolar– na jednoho uprchl¡ka - 100 milion– na onˆch 5000). Jak je v Kanadˆ zvykem, byli jinak p©ijati jako v¨ichni p©edchoz¡ uprchl¡ci bez probl‚m– a po Kanadˆ se pro nˆ konaj¡ r–zn‚ sb¡rky. Jen se ozvaly ironicky kritick‚ hlasy na adresu vl dy, ‘e i v Kanadˆ jsou chud¡ lid‚, kte©¡ pot©ebuj¡ pomoc a zdali bude nutno za‡¡t bombardovat chud‚ oblasti Kanady, aby si nˆkdo v¨iml jejich pot©eb.

Faktem z–st v , ‘e jako prost©edek zabr nˆn¡ humanit rn¡ katastrofy bombardov n¡ Jugosl vie zcela selhalo. Naopak odchod uprchl¡k– podstatnˆ urychlilo. Paradoxn¡ je, ‘e bez bombardov n¡ by se chud¡ Kosovci do Kanady p©i sou‡asn˜ch imigra‡n¡ch p©edpisech tˆ‘ko kdy dostali. Jsem zvˆdav˜, jestli si z toho v¨eho nˆkdo vezme nˆjak‚ pou‡en¡ pro poskytov n¡ vhodnˆj¨¡ pomoci v podobn˜ch situac¡ch v budoucnu a hlavnˆ pro jejich v‡asn‚ p©edch zen¡.