Chtˆl bych se alespo¤ kr tce zm¡nit o dal¨¡m po©adu programu Ideas, kter˜ CBC r dio 1 vys¡lalo 18. a 19. ©¡jna 1999 pod n zvem The Law of Similars (z kon podobn˜ch (£‡ink– l‚‡ebn‚ho prost©edk– jako jsou p©¡znaky l‚‡en‚ nemoci)). Jednalo se tedy o po©ad o homeopatii. Latinsky tento z kladn¡ princip homeopatie zn¡ "simila similibus curentur" (stejn‚ je le‡eno stejn˜m). N zev homeopatie je ©eck‚ho p–vodu a znamen  "stejn  nemoc", zat¡mco standardn¡ z padn¡ medic¡na je homeopaty naz˜v na alipatie (r–zn  nemoc = pou‘¡van¡ protil tek, l‚k–, kter‚ p©iznaky nemoci potla‡uj¡).

Na¨el jsem ‡esk‚ m¡sto na webu vˆnovan‚ homeopatii (a jeho nakladatelstv¡), tak‘e snad nemus¡m p©ev dˆt do ‡e¨tiny v¨echno co jsem se v popisovan‚m po©adu dozvˆdˆl. Jen snad, ‘e homeopatii zalo‘il Samuel Hahnemann narozen˜ 10. 4. 1755 v M¡¨n¡. Studoval medic¡nu v M¡¨ni, ve V¡dni a v Erlangenu. Bylo to v dobˆ, kdy se klasick  medic¡na podobala sp¡¨e ©eznictv¡. L‚‡ilo se hlavnˆ pou¨tˆn¡m ‘ilou a aplikac¡ pijavic. Hahnemann za‡al brzo tehdej¨¡ medic¡nu kritizovat a rozhodl se, ‘e se bude sna‘it hledat lep¨¡ p©¡stup. V pokusech s chininem prov dˆn˜ch na sobˆ si uvˆdomil, ‘e ve zdrav‚m ‡lovˆku p–sob¡ chinin stejn‚ p©¡znaky jako mal rie a tak dospˆl k v˜¨e uveden‚mu z kladn¡mu z konu homeopatie. (Do‘il se pak po‘ehnan‚ho vˆku 88 let v Pa©¡‘i po boku sv‚ druh‚ ‘eny - mlad‚ francouzsk‚ aristokratky, kter  zna‡nˆ k p©ispˆla k velk‚mu roz¨¡©en¡ jeho metody.)

Princip to asi nen¡ £plnˆ ¨patn˜, proto‘e se vlastnˆ pou‘¡v  i p©i p©¡pravˆ vakc¡n, kter‚ pou‘¡vaj¡ oslaben‚ nebo usmrcen‚ viry nebo bakterie p–sob¡c¡ danou nemoc.

Jinak ov¨em teoretick˜ z klad homeopatie se zat¡m zd  b˜t dosti vratk˜. Homeopatie toti‘ pou‘¡v  extremn¡ ©edˆn¡ sv˜ch le‡ebn˜ch prost©edk– (a‘ 150kr t ©edˆn¡ 1:100), tak‘e ve v˜sledku se ‡asto nem–‘e nach zet v¡ce ne‘ nˆkolik molekul £‡inn‚ l tky. A tak kritikov‚ tvrd¡, ‘e se vlastnˆ jedn  o placebo. Na druh‚ stranˆ existuj¡ pokusy, v nich‘ se objektivnˆ srovn valy £‡inky skute‡n‚ho placeba (‡ist‚ vody) s extr‚mnˆ z©edˆn˜mi homeopatick˜mi prost©edky. A byl zaznamen n mˆ©iteln˜ rozd¡l. Pokud tedy homeopatie skute‡nˆ funguje, nikdo zat¡m moc nev¡ pro‡ (podobn  situace existuje v celkem ned vn˜ch fyzik ln¡ch pozorov n¡ch krystalick‚ f ze v extr‚mnˆ z©edˆn˜ch roztoc¡ch, kter‚ p©¡znivci homeopatie cituj¡ na svou podporu - ‘e tˆch p r molekul m–‘e nˆjak˜m zp–sobem ovliv¤ovat jak‚si z hadn‚ "vlnˆn¡" ve z©edˆn‚m roztoku).

žedˆn¡ spo‡¡v  ve snaze zabr nit vedlej¨¡m ¨kodliv˜m £‡ink–m, tak ‡ast˜m u siln˜ch d vek alopatick˜ch l‚k–, kter‚ homeopati kritizuj¡.

Homeopatie rozhodnˆ od sv‚hu vzniku p©edstavovala fundament ln¡ vyzvu standardn¡ medic¡nˆ. P©es sv–j zat¡m problematick˜ teoretick˜ z klad toti‘ p©edstavuje holistick˜ p©¡stup k nemocn‚mu - star  se o celkov˜ stav pacienta, propaguje vyrovnan˜ ‘ivotn¡ styl, co‘ m  velk˜ v˜znam pro prevenci nemoc¡. S t¡mto p©¡stupem mˆla v minul‚m stolet¡ obrovsk˜ £spˆch, na co‘ se dnes t‚mˆ© zapomnˆlo. Tak v dobˆ americk‚ ob‡ansk‚ v lky homeopatick‚ nemocnice mˆly £mrtnost pouh˜ch asi 2-7%, zat¡mco standartn¡ alopatick‚ nemocnice asi 30-70%. €¡sla poch zej¡ z dochoval˜ch ofici ln¡ch americk˜ch statistik (douf m, ‘e jsem si je od doby vys¡l n¡ po©adu dob©e zapamatoval dost p©esnˆ, rozd¡l byl ale ur‡itˆ obrovsk˜). Koncem minul‚ho stolet¡ tak standardn¡ medic¡na v USA mohla homeopatii jen stˆ‘¡ konkurovat. Prodejn¡ cena zaveden‚ homeopatick‚ l‚ka©sk‚ praxe byla nˆkolikan sobnˆ vy¨¨¡ ne‘ standardn¡ praxe.

Teprve se zlep¨en¡m hygieny ve standardn¡ch nemocnic¡ch a d¡ky obrovsk˜m investic¡m, kter‚ farmaceutick‚ firmy od po‡ tku na¨eho stolet¡ vˆnovaly na v˜zkum nov˜ch l‚k– se poda©ilo standardn¡ medic¡nˆ zatla‡it homeopatii na £stup, tak‘e v 50. l‚tech tohoto stolet¡ se zd lo, ‘e homeopatie zcela zmiz¡. V posledn¡ch desetilet¡ch ov¨em pro‘¡v  novou renezanci, o ‡em‘ svˆd‡¡ i po©ad CBC, o nˆm‘ tu referuji. Za touto renezanc¡ stoj¡ holistick˜ p©¡stup homeopatie, kter˜ standardn¡ severoamerick  medic¡na i nad le podce¤uje. Standardn¡ medic¡na je tu vynikaj¡c¡ pokud jde o r–zn‚ revolu‡n¡ chirurgick‚ z kroky, prostˆ m  r da jak‚si hrdinstv¡. Ale je i nad le nedostate‡n  pokud jde o organizaci dlouhodob‚ pe‡e o chronicky nemocn‚ pacienty nebo i o pl nov n¡ nejvhodnˆj¨¡ch l‚‡ebn˜ch postup– pro dan‚ho pacienta p©i jak‚mkoliv v ‘nˆj¨¡m onemocnˆn¡ (na toto t‚mu to lze v r diu sly¨et mnoho n ©k– od pacient–, kte©¡ doch zej¡ k z vˆru, ‘e nejlep¨¡ je se co nejv¡ce o sv‚ nemoci vzdˆl vat a pl novat si sv‚ le‡en¡ sami - ur‡it kter‚ procedury jsou t©eba a kter‚ ne, sami si vyb¡rat vhodn‚ specialisty; kdy‘ u‘ se k nˆjak‚mu specialistovi dostanou, ten obvykle odvede perfektn¡ pr ci, ale ‡asto se nezaj¡m , jestli jeho z sah byl pro dan‚ho pacienta v–bec t©eba, nakolik mu pomohl a jak˜ bude m¡t dlouhodob˜ vliv).

Soupe©en¡ mezi homeopati¡ a standardn¡ medic¡nou mˆlo bohu‘el v‘dy finan‡n¡ pozad¡ - boj o pen¡ze pacienta. Zat¡m obˆma p©¡stup–m moc nedo¨lo, ‘e be se mohly, a pro dobro pacient– by ur‡itˆ mˆly, dopl¤ovat a spolupracovat. Mysl¡m, ‘e to nejl‚pe vystihla jedna z l‚ka©ek interviewovan˜ch v po©adu Ideas. Podle n¡ homeopatie pot©ebuje dlouh˜ ‡as pro to, aby jej¡ preventivn¡ p©¡stup mˆl nˆjak˜ efekt. "Kdy‘ v m ozn m¡, ‘e m te rakovinu, nechoƒte proboha k homeopatovi, jdˆte do standardn¡ nemocnice na chemoterapii i kdy‘ budete m¡t velk‚ vedlej¨¡ ¨kodliv‚ n sledky. Standardn¡ medic¡na v m koup¡ ‡as. Kdy‘ se j¡ poda©¡ rakovinu zastavit, pak teprve m–‘ete j¡t k homeopatovi, aby v m poradil, jak upravit ‘ivotn¡ styl, jak zav‚st rovnov hu do sv‚ho ‘ivota, dos hnout p©¡padn‚ho £pln‚ho uzdraven¡ a jak p©edch zet dal¨¡m onemocnˆn¡m" (moje asi hodnˆ voln  citace, ale smysl je zachov n).