| KrÁsa zimy | 16. 1. 2000 |
V pÊlce prosince pÒece jen pÒiÓla do Manitoby, sice s ÓestitÙdennÉm zpoÚdÅnÉm, ale zato velice razantnÅ, zima. A zatÉm navzdory pÒedpovÅdi z 5. 12 s docela sluÓnou intenzitou doposud pokraÃuje. OsobnÅ jsem si ten prudkÙ nÁstup zimy oddÁlil o dalÓÉ dva a pÊl tÙdne, protoÚe jsem hned dalÓÉ den odjel na nÁvÓtÅvu ãech a tak jsem se vyhnul mnoha nocem s teplotami kolem -30°C, kter× tu kolem VÁnoc panovaly. KdyÚ jsem se 4. 1. vracel, pÒi mezipÒistÁnÉ v Montrealu bylo +8°C, pÒi pÒestupu v Torontu uÚ jen +2°C a ve Winnipegu jsem vystoupil do -18°C. NaÓtÅstÉ to byl prÁvÅ zaÃÁtek oteplenÉ a dalÓÉ dva dny byla teplota jen kolem -10°C, takÚe jsem se mohl v pohodÅ aklimatizovat. Pak zase aÚ pÒed tÙdnem jsme tu mÅli teplÙ vÉkend s teplotami jen kolem nuly. Jinak bylo ale v noci -20 aÚ -32°C a ve dne vÅtÓinou pod -15°C. A uÚ je tu nÅkolik desÉtek cm snÅhu a jeho dalÓÉ sluÓnÁ nadÉlka se Ãeka dnes v noci.
A jÁ jsem si na tu zimu uÚ staÃil docela pÅknÅ zvyknout! Manitoba se totiÚ vyznaÃuje celoroÃnÅ nÉzkou vlhkostÉ vzduchu. DÉky tomu i tepelnÁ vodivost vzduchu je malÁ a vÙmÅna tepla mezi povrchem lidsk×ho tÅla a okolnÉm vzduchem je pomalÁ. Pokud tedy prÁvÅ nevane silnÙ vÉtr, Òekl bych, Úe pÒi -20°C to v ManitobÅ "zebe" jen asi jako pÒi -5°C v ãechÁch a pÒi -40°C jen asi jako pÒi -25°C ve vlhk×m jiÚnÉm Ontariu. StejnÅ tak se dobÒe i bez klimatizace snÁÓÉ v l×tÅ v ManitobÅ vedra aÚ +35°C. (V such× jiÚnÉ Alberta je jeÓtÅ niÚÓÉ vlhkost vzduchu neÚ v ManitobÅ. Po m×m pÒÉchodu tam na zaÃÁtku zÁÒÉ 1987 mi asi pÊl roku Ãasto mÉrnÅ tekla krev z nosu, protoÚe mi v tom such×m vzduchu popraskala sliznice v nose.)
Naposledy pÒed tÒemi lety (tj. pÒed explozÉ internetov×ho webu a pÒed poslednÉmi dvÅmi teplÙmi zimami a pÒed mÙm bydlenÉm ve Winnipegu) jsem v zimÅ skoro kaÚdÙ vÉkend i pÒi teplotÁch mezi -20 a -30°C vyrÁÚel z Pinawy na desÉtky kilometrÊ dlouh× vÙlety na bÅÚkÁch po zamrzl× Òece Winnipeg smÅrem na vÙchod do relativnÉ pustiny Whiteshelsk×ho parku, kde aÚ na v zimÅ ve velk× vÅtÓinÅ nepouÚÉvan× chaty lemujÉcÉ na mnoha mÉstech bÒehy Òeky a obÃasnÁ setkÁnÉ se snÅÚnÙmi skÕtry je moÚno si neruÓenÅ vychutnÁvat absolutnÉ klid a krÁsu snÅhem hodnÅ zasypan× relativnÅ neporuÓen× krajiny. Vracel jsem se Ãasto aÚ za svitu mÅsÉce, kterÙ zamrzlou Òeku a okolnÉ lesy svÙm svÅtlem mÅnil v pohÁdkovou krajinu.
I ta letoÓnÉ zima mÅ uÚ nÅkolikrÁt vytÁhla ven na Òeku (kterÁ dÉky tÅm mrazÊm po dobu m× nepÒÉtomnosti rychle a dÊkladnÅ zamrzla, takÚe na nÉ uÚ mÊÚete najÉt i rybÁÒsk× chatky) alespoÎ na pÁr hodin. NejhezÃÉ to bylo veÃer minulÙ Ãtvrtek u Lac du Bonnet (kde je Òeka rozÓÉÒenÁ v docela sluÓnÅ velk× jezero ve tvaru Ãepce, jak ono francouzsk× mÉstnÉ jm×no napovÉdÁ). Obloha byla velice jasnÁ, mÅsÉc dobÒe osvÅtloval krajinu. Teplota za ty dvÅ hodiny, kter× jsem tam strÁvil, klesla z asi -16°C na -25°C. ProtoÚe pÒed tÉm uÚ nÅkolik dnÉ nesnÅÚilo, pÒemrzlÙ snÉh mi pod lyÚemi vydÁval zvlÁÓtnÉ zvoniv× zvuky. MÉjel jsem na bÒehu domy s Ãasto jeÓtÅ vÁnoÃnÉm osvÅtlenÉm, z nÅkterÙch z nichÚ stoupaly rovn× bÉl× sloupy kouÒe vysoko ke hvÅzdÁm. A obÃas se do dÁlky rozl×halo ÓtÅkÁnÉ psÊ. Jednu chvÉli nade mnou pÒeletÅlo startujÉcÉ mal× letadlo, kter× vÓak vydÁvalo celkem tich× brumlÁnÉ a svÙmi blikajÉcÉmi barevnÙmi svÅtly a bÉlÙmi svÅtlomety docela pÒispÅlo k jakoby slavnostnÉ pohÁdkov× barevnosti cel× sc×ny. TakÚe to jeÓtÅ nebyla ÚÁdnÁ pustina, ale ta mÅsÉcem zalitÁ sc×na mÅ pÒipomnÅla moje veÃernÉ nÁvraty z dlouhÙch vÙletÊ pÒed tÒemi a vÉce lety. A tak web neweb, Òekl jsem si, Úe pokud bude zima i nadÁle spolupracovat, musÉm si ty vÙlety po Òece letos co nejÃastÅji zase zopakovat!
| 6. 2. 2000: |
| 13. 2. 2000: |
| ZimnÉ prerijnÉ vzduch je suÓÓÉ neÚ vzduch saharskÙ | 13. 2. 2000 |
Jak suchÙ je vlastnÅ v zimÅ vzduch na preriÉch se dnes ÒeÓilo i v rÁdiu. Nejprve je dobr× si uvÅdomit, Úe maximÁlnÉ mnoÚstvÉ vody, kter× se ve formÅ pÁry vejde do stejn×ho obsahu vzduchu, dost rychle klesÁ s teplotou. Tak pÒi -20°C je toto mnoÚstvÉ asi 40krÁt menÓÉ neÚ pÒi +30°C. Toto maximÁlnÉ mnoÚstvÉ odpovÉdÁ 100% (relativnÉ) vlhkosti vzduchu. Na pr×riÉch je pÒitom vlhkost vzduchu vÅtÓinou hluboko pod 50%, zatÉmco v OntÁriu mÊÚe bÙt 80% i vÉce.
Pak nenÉ divu, Úe absolutnÉ mnoÚstvÉ vody obsaÚen× v zimÅ v 1 m3 pr×rijnÉho vzduchu je niÚÓÉ neÚ v 1 m3 mnohem teplejÓÉho saharsk×ho vzduchu, pÒestoÚe relativnÉ vlhost saharsk×ho vzduchu mÊÚe bÙt jeÓtÅ menÓÉ neÚ vlhkost vzduchu pr×rijnÉho.
DalÓÉ vÙhodou manitobsk× zimy je poÃet hodin se sluneÃnÉm svitem. V obdobÉ tÒech oficiÁlnÉch zimnÉch mÅsÉcÊ (prosinec, leden a Õnor) svÉtÉ ve Winnipegu slunce v prÊmÅru 358 hodin. Po nÅm nÁsleduje Calgary s 353 hodinami, tÒetÉ je Estevan se 349 (vÓechno pr×rijnÉ mÅsta). Ve Vancouveru sice teplota vzduchu v zimÅ moc pod nulu neklesÁ, je tam ale jen 195 sluneÃnÉch hodin. V zÁvÅtÒÉ na manitobsk×m zimnÉm slunci mÊÚe bÙt aÚ o 10 stupÎÊ vÉce neÚ kousek vedle ve stÉnu (coÚ je teplota, kterÁ se oficiÁlnÅ udÁvÁ ve zpravÁch a statistikÁch). Na otevÒen× Òece ovÓem moc zÁvÅtÒÉ nebÙvÁ. Slunce je vÓak pÒÉjemn× vÓude.
| Zima nakonec pÒece jen za moc nestÁla | 4. 3. 2000 |
LetoÓnÉ manitobskÁ zima byla celkovÅ opÅt neobvykle mÉrnÁ - uÚ tÒetÉ po sobÅ. NormÁlnÉ (dlouhodobÁ prÊmÅrnÁ) zimnÉ (prosinec-Õnor) teplota ve Winnipegu je -16,1°C, letos byla jen -11,6°C, v minul× zimÅ -12,8°C a v zimÅ 1997-98 dokonce jen -8,12°C. NavÉc jaro pÒiÓlo alespoÎ o pÅt tÙdnÊ dÒÉve neÚ normÁlnÅ. A jiÚ pÒed nÅkolika dny se tu pÒedÃasnÅ objevily prvnÉ husy vracejÉcÉ se z jihu. PÒed tÙdnem se tu prudce oteplilo, celÙ vÉkend dost prÓelo, snÉh bÅhem tÙdne t×mÅÒ zmizel. TakÚe obdobÉ, kdy snÉh na ÒekÁch je vÓude dobÒe vÅtrem upÅchovÁn a povrch je dostateÃnÅ tuhÙ a zase jeÓtÅ ne zcela zledovatÅlÙ, takÚe ÕplnÅ vÓude je moÚno se na bÅÚkÁch rychle rozletÅt do dÁlky bruslicÉm stylem (a vychutnÁvat pocit t×mÅÒ ptaÃÉ volnosti vzbuzenÙ moÚnostÉ dostat se snadno vlastnÉ silou do velkÙch dÁlek), tu letos trvalo jen necelÙ tÙden. A tak jsem stihl nejezdit na bÅÚkÁch od zaÃÁtku roku jen 250 km neÚ pÒed tÙdnem snÉh i na Òece roztÁl. PozdÅji nÅkolik dnÉ mrzlo alespoÎ v noci, takÚe po rÁnu Ólo dobÒe bruslit. TeÄ tu teplomÅr opÅt lÁme stolet× rekordy (dnes pÒekroÃil +10°C), slunce celÙ den pÒÉmo pÁlÉ a povrch ledu je mÅkkÙ uÚ rÁno (na Òece Winnipeg je led stÁle jeÓtÅ alespoÎ pÊl metru tlustÙ - lednÉ rybÁÒi po nÅm stÁle jezdÉ i s tunovÙmi dodÁvkami). JeÓtÅ je poÒÁd nadÅje, Úe se teploty na pÁr tÙdnÊ vrÁtÉ trochu pod nulu a povrch ledu bude pÒes noc dobÒe zamrzat ...
| Zima se jeÓtÅ ÕplnÅ nevzdala, ale vodnÉ bombard×ry uÚ v pohotovosti | 8. 4. 2000 |
V druh×m tÙdnu bÒezna se opravdu jeÓtÅ dost ochladilo a i v tÒetÉm Ólo jeÓtÅ bruslit alespoÎ po rÁnu. Na konci bÒezna vÓak led zmizel i z Òeky Winnipeg v oblasti Pinawy a Lac du Bonnet a teÄ uÚ zÊstÁvÁ jen ve velkÙch zÁlivech Òeky, jako tÒeba v mÉstÅ konÁnÉ t× soutÅÚe v rybolovu 11. 3. I led na jezeru Winnipeg zaÃal rychle mÅknout. A na severu v mÅstÅ The Pas se nedÁvno utopili v Òece Saskatchewan dva rybÁÒi, jejichÚ dodÁvka se propadla skrz led.
Tepl× dny se zpÅvem ptÁkÊ se stÁle stÒÉdajÉ s chladnÙmi. KoÃiÃky jsou sice pÒed rozpukem, ale prÁvÅ teÄ se dennÉ maxima pohybujÉ jen kolem 2 aÚ 5°C a v noci poÒÁdnÅ mrzne.
14. 3. napadlo 10 cm snÅhu a pak 17. 3. jeÓtÅ dalÓÉ 4 cm a zem zÊstala bÉlÁ t×mÅÒ tÙden. Pak v noci z 26. na 27. 3. se pÒihnal silnÙ vÉtr z Colorada a spustila se pÅknÁ vÁnice. OpravdovÙ blizzard z toho vÓak nebyl. Snad se uÚ letos ani konat nebude. I 3. 4. na chvÉli snÉh poprÁÓil vÙchodnÉ Manitobu a dnes opÅt celÙ den aÚ do noci dost silnÅ chumelÉ a v noci nÁm ten snÉh urÃitÅ poÒÁdnÅ pÒimrzne.
PÒes to vÓechno se pÊda po zmizenÉ chab× zimnÉ snÅhov× pokrÙvky zdÁ velice suchÁ aÚ vyprahlÁ. OÃekÁvÁ se, Úe sezÏna lesnÉch poÚÁrÊ zaÃne letos o mÅsÉc dÒÉve a bude zlÁ. Jeden lesnÉ poÚÁr uÚ kdesi hoÒÉ. HoreÃnÅ se dokonÃuje zimnÉ ÕdrÚba vodnÉch bombard×rÊ pouÚÉvanÙch v boji proti lesnÉm poÚÁrÊm.
| 9. 4.: |
| KoneÃnÅ poÒÁdn× jaro. HoÒela slÁma - ale jak! | 22. 4. 2000 |
AlespoÎ pÅt dnÉ v noci jiÚ nemrzne. Zmizely snad uÚ poslednÉ zvytky ledovÙch ker, kter× doposud lemovaly bÒehy Òeky v okolÉ Pinawy. TeÄ o VelikonocÉch se teploty pÒibliÚujÉ aÚ k +20°C. Potkal jsem letos prvnÉho medvÅda.
Je velice sucho. Hladina nÅkterÙch Òek a jezer je aÚ t×mÅÒ o dva metry pod normÁlem. TeÄ prÁvÅ hoÒÉ v ManitobÅ 14 menÓÉch lesnÉch poÚÁrÊ. Celkem jich letos bylo jiÚ 39.
Ve stÒedu 19. 4. byly vodnÉ bombard×ry poprv× pouÚity i k haÓenÉ jin×ho neÚ lesnÉho poÚÁru, kdyÚ nÅjacÉ ÚhÁÒi zapÁlili 90 tisÉc balikÊ lnÅn× slÁmy (v hodnotÅ asi 2 miliÏny dolarÊ) uskladnÅn× blÉzko US hranic na velik×m pozemku vedle provozovny, kterÁ slÁmu drtila na vÙchozÉ surovinu pro vÙrobu cigaretov×ho papÉru. ãÁst t× slÁmy tam byla uÚ nÅkolik let a tak byla dobÒe vysuÓenÁ a vysoce hoÒlavÁ (prÙ horÓÉ neÚ benzÉn). A tak pÒehrÁtÙ rychle stoupajÉcÉ vzduch vytvoÒil nad hoÒÉcÉm polem tornÁdovitÙch trychtÙÒ, kterÙ do sebe vsÁl i nÁklaÄÁÃek se ÃtyÒmi zamÅstnanaci, kterÙ se pÒiblÉÚil moc blÉzko a odhodil ho o 15 metrÊ dÁle. òidià pÒi dopadu pÒiÓel o Úivot, dalÓÉ dva byli vysÁti z kabiny (nikdo z nich nepouÚÉval ochrann× pÁsy!) a odnesli si jen lehÃÉ zranÅnÉ.
| KvÅty a snÉh | 13. 5. 2000 |
Bylo tu uÚ koneÃnÅ teplo i na Óortky a minulÙ tÙden se vÓechno prudce zazelenalo a rozvekly naplno i stromy (hlavnÅ divok× dÁviv× tÒeÓnÅ "chokecherries" a "krabÉ" jablonÅ, plodÉcÉ malinkatÁ, spÉÓe okrasnÁ jablÉÃka). VÃera v pÁtek se ale pÒihnala z Montany silnÁ tlakovÁ nÉÚe, kterÁ zasypala zÁpadnÉ Manitobu aÚ 25 cm mokr×ho snÅhu (na stejn× zemÅpisn× ÓÉÒce jako Praha). TranskanadskÁ silnice v oblasti manitobsko-saskatchewanskÙch hranic byla na mnoho hodin uzavÒena kvÊli nÁledÉ, Ópatn× viditelnosti a dopravnÉm nehodÁm. Ve Winnipegu a dÁl na vÙchod vydatn× prÓelo, jen obÃas se snÅhem. Dnes ale i tu obÃasn× snÅhov× pÒehÁÎky nad tÅmi rozkvetlÙmi stromy trvaly po vÅtÓinu dne. Teploty se v noci pohybujÉ kolem nuly.