C-train (fotografie zde) - calgarskÙ syst×m rychl× dopravy, jehoÚ dvÅ zcela po povrchu veden× linky spojujÉ hlavnÉ ÃÁsti mÅsta bude po brzsk×m dokonÃenÉ nÅkolika dalÓÉch vÅtrnÙch elektrÁren (vÅtry v jiÚnÉ AlbertÅ obÃas dosahujÉ rychlosti i 150 km/hod) pohÁnÅn ekologicky zcela "Ãistou" energiÉ vÅtru!

SvÅtovÁ exploze pouÚÉvÁnÉ mobilnÉch telefÏnÊ (k nÉÚ ãesko vydatnÅ pÒispÉvÁ, jak jsem se pÒesvÅdÃil pÒi sv× nedÁvn× krÁtk× nÁvÓtÅvÅ) mÊÚe v×st ke znaÃn×mu prÊmyslov×mu rÊstu ve vÙchodnÉ ManitobÅ v blÉzkosti m×ho pracoviÓtÅ. Nedaleko odtud se totiÚ nachÁzÉ velk× zÁsoby tantalu, jeÚ se pouÚÉvÁ prÁvÅ v obvodech mobilnÉch telefonÊ. KromÅ tohoto manitobsk×ho tantalov×ho dolu firmy Tanco existuje jen jeden dalÓÉ v AustrÁlii. Tantalu je tady tolik, Úe Tanco uvaÚuje o otevÒenÉ povrchov×ho dolu. Odpad (zlomkovÁ rÊÚovÁ Úula), kterÙ produkuje stÁvajÉcÉ hlubinnÙ dÊl firmy Tanco se mÁ brzo stÁt surovinou pro novÙ zÁvod na vÙrobu rÊznÙch dlaÚdiÃek a podobnÙch vÙrobkÊ z drcen×ho kamene a speciÁlnÉch pojiv, jehoÚ vÙstavba mÁ zaÃÉt na pokraji mÅsteÃka Lac du Bonnet letos na jaÒe. Tanco tak× disponuje 82% znÁmÙch svÅtovÙch zÁsob c×sia, jeÚ je vedlejÓÉm produktem dolu, pro nÅjÚ doposud nebylo t×mÅÒ ÚÁdn× prÊmyslov× pouÚitÉ. AvÓak s rozvojem novÙch technologiÉ roste i poptÁvka po c×siu.

TeÄ jen zbÙvÁ doufat, Úe toto vÓechno nebude mÉt moc negativnÉ dÊsledky na tuto velice hezkou pÒÉrodnÉ oblast!

ZaÃÁtkem tÙdne byl kanadskÙ min. pÒedseda Jean Chr×tien na oficiÁlnÉ nÁvÓtÅvÅ u nov×ho americk×ho presidenta. Letos ale nebylo ÕplnÅ jasn×, jestli tradice, podle nÉÚ kanadskÙ pÒedstavitel vÚdy jako prvnÉ hlava cizÉho stÁtu jede do Washingtonu vzdÁt hold nov×mu presidentovi, bude zachovÁna. Dalo to panu Chr×tienovi trochu prÁce toho dosÁhnout. Jednak proto, Úe George W. Bush je z Texasu a mÁ tedy mnohem bliÚÓÉ vztahy k Mexiku (vÃetnÅ osobnÉch s mexickÙm presidentem) a on sÁm na prvnÉ zahraniÃnÉ nÁvÓtÅvu nepojede do Kanady, ale do Mexika. A moÚnÁ i proto, Úe pan Chr×tien i jeho synovec, kterÙ je kanadskÙm velvyslancem ve Washingtonu, se oba nechali v dobÅ americk× pÒedvolebnÉ kampanÅ veÒejnÅ slyÓet, Úe by radÅji vidÅli ve funkci americk×ho presidenta Gora neÚ Bushe. Bush je prÙ ale tak velkorysÙ, Úe mu to nevadÉ (co bylo, to bylo ...). Jean Chr×tien mÅl velmi dobr× vztahy s Clintonem, se kterÙm projednaval vzÁjemn× vztahy na golfov×m hÒiÓti. S Bushem si chce tak× dobÒe rozumnÅt, na nÅj zase pÊjde pÒes spoleÃnÙ zÁjem o rybaÒenÉ. A uÚ se i vzÁjemnÅ na rybÁÒsk× vÙlety pozvali.

NepÒipÁdÁ vÁm to tak× trochu jako kdyÚ v dÁvnÙch dobÁch jel vzdÁt prvnÉ vazal hold nov×mu cÉsaÒi? KdyÚ bylo dÊleÚit× si udrÚet postavenÉ prvnÉho vazala? CelÁ Kanada sledovala s dost velkÙm zÁjmem, jestli v sobÅ Chr×tien a Bush najdou dostateÃn× zalÉbenÉ, protoÚe jejich vzÁjemnÙ vztah mÊÚe mÉt v nejbliÚÓÉ budoucnosti jistÙ vliv na ÚivotnÉ ÕroveÎ KanaÄanÊ a i tÅch nÅkolika miliÏnÊ AmeriÃanÊ, kteÒÉ zÁvisÉ na obchodÅ s Kanadou. NenÉ to podle mÅ zrovna moc demokratickÙ pÒÉstup, ale vÅtÓina lidÉ, jichÚ se to tÙkÁ, je s nÉm zatÉm zÒejmÅ spokojena.

A dnes uÚ nÁÓ ministerskÙ pÒedseda v Ãele obrovsk× obchodnÉ mise (sklÁdajÉcÉ se z federÁlnÉch ministrÊ, t×mÅÒ vÓech provinÃnÉch premi×rÊ a 400 obchodnÉkÊ, vÃetnÅ 12let×ho presidenta ÕspÅÓn× firmy zabÙvajÉcÉ se poÃÉtaÃovou animacÉ) zase zahÁjil desetidennÉ navÓtÅvu velk× ãÉny navÁzat nov× obchodnÉ kontakty, od nichÚ se oÃekÁvajÉ pro Kanadu mnohamiliardov× zisky, aÚ se ÚivotnÉ ÕroveÎ ãÉÎanÊ, jak se oÃekÁvÁ, brzo dostane alespoÎ na dneÓnÉ ÕroveÎ MexiÃanÊ a KanaÄanÊm se z s tÉm spojen× zvÙÓen× ÃÉnsk× poptÁvky po spotÒebnÉm zboÚÉ podaÒÉ zÉskat pro sebe alespoÎ jedno procento.

V dneÓnÉm pravideln×m populÁrnÅ-vÅdeck×m poÒadu "Quirks and Quarks" rÁdia CBC bylo u pÒÉleÚitosti plÁnovan×ho ukonÃenÉ Ãinnosti rusk× vesmÉrn× stanice MIR zajÉmav× vzpomÉnÁnÉ ruskÙch, americkÙch a kanadskÙch kosmonautÊ, kteÒÉ na stanici pobÙvali a jejÉho rusk×ho konstrukt×ra. Stanice, kterÁ byla pÊvodnÅ navrÚena s dobou Úivota 3 roky a jejÉÚ Ãinnost byla nakonec prodlouÚena na 15 let, byla charakterizovÁna jako zatÉm vÊbec nejÕspÅÓnÅjÓi a nejuÚiteÃnÅjÓÉ vesmÉrnÁ loÄ, jakÁ kdy byla vypuÓtÅna. Byla uvedena do provozu v r. 1986. Po rozpadu SovÅtsk×ho svazu se nejprve zdÁlo, Úe je odsouzena k okamÚik×mu zÁniku. ZachrÁnila ji neschopnost AmeriÃanÊ postavit vlastnÉ vesmÉrnou laboratoÒ dÉky velk×mu zpoÚdÅnÉ v pogramu raketoplÁnÊ a jejich touha zÉskat od RusÊ tajemstvÉ dlouhodob×ho pobytu ve vesmÉru a poznatky o lidsk× psychice bÅhem takovÙch pobytÊ, kter× budou potÒeba pro lety k Marsu a ke vzdÁlenejÓÉm cÉlÊm. To vedlo k americko-rusk× spoluprÁci v oblasti vesmÉrnÙch stanic, pÒi nÉÚ AmeriÃan× poskytujÉ vÅtÓinu financÉ a Rusov× sv× znalosti.

UkÁzalo se, Úe mnoho ruskÙch zkuÓenosti z pÒedchozÉch dlouhodobÙch pobytÊ nenÉ v pÒedateln× formÅ. VÅtÓinou jsou uchovÁny jen v hlavÁch ruskÙch vÅdcÊ, kteÒÉ program ÒÉdili a kvÊli utajovanÉ toho moc na papÉr nezaznamenÁvali. AmeriÃan× dostali alespoÎ pÒÉleÚitost vyslat do vesmÉru svoje lidi na dlouhodob× pobyty a zÉskat tak vlastnÉ data o jejich chovÁnÉ. ZdÁ se, Úe rusk× ÕspÅchy nebyly podmÉnÅny ÚÁdnou zvlÁÓtnÉ psychickou pÒÉpravou, ale prostÅ dÁvnou schopnosti rusk×ho ÃlovÅka pÒeÚÉt i v tÅch nejnepÒÉznivÅjÓÉch podmÉnkÁch - napÒ. uhasit dosti velkÙ poÚÁr na polubÅ stanice, kdy kouÒ byl tak hustÙ, Úe bylo sotva vidÅt na konce vlastnÉch prstÊ. A dÉky velk× schopnosti improvizovat. Jako pravÙ opak toho, co se obvykle tvrdÉ o obou politickÙch syst×mech, ruÓtÉ kosmonaut× byli schopni se na palubÅ stanice mnohem samostatnÅji rozhodovat v pÒÉpadÅ krize a improvizovat. O svÙch americkÙch kolegÁch Rusov× tvrdili, Úe jsou moc zvyklÉ se mechanicky spol×hat na pÒedem pÒi tr×nigu nacviÃen× a v manuÁlech popsan× postupy, coÚ jim na palubÅ mnohokrÁt zÁplatovan×no Miru, kterÙ uÚ dÁvno manuÁlÊm moc neodpovÉdal, nebylo pÒÉliÓ platn×. PÒi vyskytu nepÒedvÉdanÙch poruch, nebyli schopni uÃinit samostatnÁ rozhodnutÉ. Ale i oni se postupnÅ byli schopni nauÃit improvizovat a dnes v t×to spoluprÁci ÕspeÓnÅ pokraÃujÉ pÒi souÃasn×m prvnÉm spoleÃn×m rusko-americk×m pobytu na nov× mezinÁrodnÉ stanici Alfa.

Ze soukromÙch rozhovorÊ s ruskÙmi kosmonauty vyplynulo, Úe i ti Rusov×, kteÒÉ na Miru vydrÚeli celÙ rok, po tÒech mÅsÉcÉch pobytu pÒestÁvali bÙt dostateÃnÅ vÙkonnÉ a pak uÚ Ólo jen o vytvÁÒenÉ ÃasovÙch rekordÊ a vetÓinu prÁce za nÅ museli dÅlat ti Ãlenov× posÁdky, kteÒÉ pÒiletÅli po nich na kratkodobÅjÓÉ pobyty. TakÚe probl×m, jak dlouhodobÅ udrÚet dostateÃnou vÙkonnost kosmonautÊ pÒi budoucÉch dlouhÙch letech, jeÓtÅ stÁle zbÙvÁ vyÒeÓit.

V poslednÉ dobÅ musela posÁdka Miru vÅnovat aÚ 75% veÓker×ho Ãasu na opravu zaÒÉzenÉ stanice a na to, aby vÊbec mohla pokraÃovat v provozu a jen zbÙvajÉcÉch 25% na nov× experimenty. To se ale nynÉ povaÚuje za nejvÅtÓÉ pÒÉnos Ãinnosti Miru - prokÁzalo se, Úe lidskÙ dÊvtip je schopen ve vesmÉru pÒekonat i ty nejvÅtÓÉ obtÉÚe a zdÁnlivÅ fatÁlnÉ katastrofy. Poznatky nasbÉran× pÒi ÒeÓenÉ tÅchto havÁriÉ budou cenn× pro dÁlkov× lety, kter× se snad nÅkdy v budoucnu uskuteÃnÉ.

Od m× poslednÉ zmÉnky o poÃasÉ tu bylo vetÓinou relativnÅ "teplo" s obÃasnÙmi vyjÉmkami (napÒ. 19.1 bylo v noci -31°C; dnes rÁno -35°C a v pÒedchozÉch dnech tak× kolem -30°C a jeÓtÅ to tak asi pÁr dnÉ zÊstane). Nenapadl ale skoro ÚÁdnÙ novÙ snÉh.

Trest smrti, ...

18. 2. 2001

PoÃet KanaÄanÊ, kteÒÉ poÚadujÉ znovuzavedenÉ trestu smrti v poslednÉch letech dramaticky klesÁ - alespoÎ podle prÊzkumÊ veÒejn×ho mÉnÅnÉ provÁdÅnÙch mezi 1000 nÁhodnÅ vybranÙmi obÃany. V r. 1982 to bylo 70% dotÁzanÙch, v r. 1987 73%, v r. 1990 60%, v r. 1995 69% a letos v lednu jen 52%. RelativnÅ nejvÉce lidÉ poÚaduje trest smrti v AlbertÅ - 64% (asi polovina obyvatel Alberty jsou pÒistÅhovalci z USA), nÁsleduje BritskÁ Kolumbie, Saskatchewan a Manitoba, Ontario a Atlantick× provincie a nejmenÓÉ podpora trestu smrti je v Quebeku - pouhÙch 42%. Trest smrti poÚaduje o nÅco vÉce muÚÊ (54%) neÚ Úen (50%).

Tento pokles podpory pro trest smrti souvisÉ se znaÃnou pozornostÉ, kterou v poslednÉch letech vzbudily pÒÉpady nÅkolika nevinnÙch lidÉ odsouzenÙch na dlouhÁ letÁ do vÅzenÉ za vraÚdy, kter× nespÁchali, o ÃemÚ jsem nÅkolikrÁt tak× psal.

Trest smrti zruÓili kanadÓtÉ politici v r. 1976 a prÁvÅ tento tÙden se proti nÅmu znovu dÊraznÅ vyslovil kanadskÙ nejvyÓÓÉ soud, kterÙ rozhodl, Úe dva obvinÅnÉ ze tÒÉ vraÚd ve statÅ Washington z r. 1996 mohou bÙt do USA vydÁni jen pod podmÉnkou, Úe tam nebudou odsouzeni k trestu smrti.

ãelnÉ pÒedstavitel× americk× televize (napÒ. nejvyÓÓÉ Ó×fov× televizÉ CBC, MTV Networks a MTV Networks International, nebo Óef mnoha firem produkujÉcÉch televiznÉ filmy producent Brad Grey) byli v HavanÅ na nÁvÓtÅvÅ u Fidela Castra, s kterÙm si prÙ velice dobÒe rozumÅli. Jen necel× dva tÙdny po ukonÃenÉ af×ry pÁnÊ Pilipa a BubenÉka.