David Milgaard z Winnipegu byl v r. 1970 odsouzen na doÚivotÉ za sexuÁlnÉ vraÚdu zdravotnÉ sestry Gail Millerov×, kterÁ se stala v Saskatoonu v r. 1969. VÚdycky tvrdil, Úe byl nevinen a to i tehdy, kdyÚ mu pro odmÉtnutÉ pÒiznat se k vinÅ bylo zamÉtnuto pÒedÃasn× propuÓtÅnÉ z vÅzeni, na kterÙ mÁ po jit× dobÅ kaÚdÙ nÁrok kdyÚ se dobÒe chovÁ a splnÉ jist× podmÉnky. Ve vÅzenÉ nakonec strÁvil 23 let. Byl propuÓtÅn (omilostnÅn) pÒed nÅkolika lety, kdyÚ zaÃalo bÙt jasn×, Úe s jeho odsouzenÉm nebylo nÅco v poÒÁdku. PÒÉsluÓn× ÕÒady se ale tvrdoÓÉjnÅ brÁnily uznat jeho nevinu oficiÁlnÅ, naÒÉdit novÙ proces. AÚ do minul×ho tÙdne, kdy byly uveÒejnÅny vÙsledky DNA analÙzy starÙch vzorkÊ, kter× jednoznaÃnÅ prokÁzaly, Úe Milgaard je nevinen, zatÉmco jinÙ hlavnÉ podezÒelÙ, Larry Fisher, kterÙ byl uÚ v dobÅ okolo t× vraÚdy nÅkolikrÁt usvÅdÃen ze znÁsilnÅnÉ (za coÚ si tak× odsedÅl 23 let), ji mÁ nejspÉÓ na svÅdomÉ. Teprve v nedÁvn× dobÅ byla analÙza DNA zkodonalena natolik, Úe britskÁ laboratoÒ, kterÁ ji provÁdÅla, mohla dospÅt ke zcela jednoznaÃnÙm vÙsledkÊm. SrovnÁvala pÒi tom spermie, kter× se naÓly na spodnÉm prÁdle zavraÚdÅn× a vzorky krve, poskytnut× Milgardem a Fisherem v r. 1992 (kdy se Fisher nemusel vÊbec jeÓtÅ bÁt vÙsledkÊ, protoÚe v t× dobÅ nebyla analÙza DNA dostateÃnÅ prÊkaznÁ).

Milgard mÅl v r. 1969 smÊlu, Úe byl 16-tiletÙ hippie, kterÙ nedokonÃil stÒednÉ Ókolu, spÁchal nÅjak× drobn× krÁdeÚe, mÅl probl×my s drogami a pÒitom auto, kterÙm se dvÅma kamarÁdy cestoval z Winnipegu do Edmontonu v on× osudn× noci uvÁzlo ve snÅhov× zÁvÅji nedalo od mÉsta, kde byla nalezena zavraÚdÅnÁ.

Je to jiÚ tÒetÉ hodnÅ diskutovanÙ pÒÉpad v nÅkolika poslednÉch letech, kdy byla v KanadÅ prokÁzÁna nevina ÃlovÅka, kterÙ byl odsouzen na dlouhou dobu (doÚivotÉ) do vÅzenÉ. O Guy Paul Morinovi jsem se uÚ zmiÎoval v kvÅtnu. Ten mÅl to "ÓtÅstÉ", Úe si ve vÅzenÉ odsedÅl celkem jen nÅkolik mÁlo let. PÒed nÉm to byl Donald Marshall, IndiÁn z kmene Micmac z Nov×ho Skotska, kterÙ byl v r. 1971 odsouzen na doÚivotÉ za vraÚdu, kterou nespÁchal a strÁvil ve vÅzenÉ celkem 11 let, neÚ byla prokÁzÁna jeho nevina. Pak mu v r. 1990 byla pÒiznÁna kompenzace ve vÙÓi jednoho miliÏnu dolarÊ, kterÁ mu bude postupnÅ vyplÁcena po dobu 30 let.

TeÄ se bude zase dlouho jednat o tom, jakÁ kompenzace pÒÉsluÓÉ Morinovi a Milgaardovi za l×ta strÁvenÁ ve vÅzenÉ. Probl×m je v tom, Úe zÒejmÅ nelze finanÃnÅ vyÃÉslit ztrÁtu, kterou utrpÅl ÃlovÅk, kterÙ polovinu sv×ho Úivota (z toho velkou ÃÁst sv×ho mlÁdÉ) nespravedlivÅ strÁvil ve vÅzenÉ. Bude se jednat o tom, kdo, kdy a jak× chyby udÅlal. WinnipegskÙ novinÁÒ G. Sinclair ve sv×m vÃerejÓÉm ÃlÁnku vÓak tvrdÉ, Úe nejde jen o chyby, ale pÒÉmo o pÒestupky (zanedbÁnÉ ÕÒednÉch povinnostÉ - misconduct). HlavnÉ roli ve vÓech tÒech pÒÉpadech hrÁly pÒedsudky. V MarshallovÅ pÒipadÅ proti IndiÁnÊm. V MilgaardovÅ proti hippiem. Morin se prostÅ nelÉbil policii, byl "divnÙ" a bydlel hned vedle zavraÚdÅn× holÃiÃky. DalÓÉ roli hrÁly kÒiv× pÒisahy, neschopnÉ obhÁjci, falÓovÁnÉ dÊkazÊ, neprofesiÁlnÉ chovÁnÉ prokurÁtorÊ (svÅdectvÉ, kterÁ byla v rozporu s tÉm, jak vidÅla pÒÉpad obÚaloba, nebyly obhajcÊm dÁny k dispozici) a po vydÁnÉ nesprÁvnÙch rozsudkÊ tvrdoÓÉjn× odmÉtÁnÉ ze strany obÚaloby, policie a pÒÉsluÓnÙch vlÁd pÒiznat chyby a snaha co nejvÉce oddalovat projednÁvÁnÉ ÚÁdostÉ o revizi rozsudkÊ.

MyslÉm, Úe tyto pÒÉpady jsou velice vÁÚnÙm argumentem proti trestu smrti, kterÙ se po vykonÁnÉ uÚ vÊbec odÃinit nedÁ. UkazujÉ, Úe v jakk×mkoliv stÁtÅ, aÔ je jakkoliv demokratickÙ, ÚijÉ jen chybujÉcÉ lid× a je moÚno odsoudit nevin×ho ÃlovÅka k tÅÚkÙm trestÊm. V mnohÙch americkÙch stÁtech skuteÃnÅ byl na nevinnÙch lidech odsouzenÙch za podobnÙch okolnostÉ, jak× jsou tu popisovÁny, trest smrti vykonÁn.