BombardovÁnÉ JugoslÁvie snad koneÃnÅ brzo skonÃÉ a tak se docela hodÉ, Úe jsem se dostal k tomu, abych napsal nÅkolik spÉÓe nesouvislÙch poznÁmek o tom, jak je tato vÁlka proÚÉvÁna v KanadÅ (co jsem z toho alespoÎ staÃil zaznamenat jÁ).

V m×m nejbliÚÓÉm okolÉ (na m×m pracoviÓti) se o vÁlce vÊbec nemluvilo, jakoby to nikoho nezajÉmalo.

V rÁdiu (CBC) je moÚno slyÓet nÅjakou zmÉnku o vÁlce skoro v kaÚdÙch zprÁvÁch (z oficiÁlnÉch oznÁmenÉ NATO i z jinÙch zdrojÊ, o uprchlÉcÉch, aj.) a mimo zprÁvy, obzvlÁÓtÅ kdyÚ se stala nÅjakÁ dÊleÚitÅjÓÉ zmÅna v situaci nebo svitla nadÅje na diplomatick× ÒeÓenÉ, je moÚno t×mÅÒ kaÚdÙ den slyÓet nÅjakou diskuzi nebo interview s rÊznÙmi odbornÉky na toto t×ma (debaty v mediÉch a parlamentu v prvnÉch tÙdnech konfliktu).

Na Internetu se objevily desÉtky a snad stovky novÙch strÁnek vÅnovanÙch vÁlce v JugoslÁvii. ZdÁ se mi, Úe vÅtÓinou alespoÎ mÉrnÅ kritickÙch ke kanadsk× ÕÃasti v t×to vÁlce, nebo obsahujÉcÉch vyrovnanou diskuzi. Mnoho z nich je moÚno navÓtÉvit z t×to osobnÉ strÁnky nazvan× Kanada ve vÁlce (mimo jin× jsem se z nÉ dostal i na strÁnku s titulem SlovÁci pomÁhajÉ jugoslÁvskÙm dÅtem vybÉrajÉcÉ v KanadÅ finanÃnÉ pÒÉspÅvky na tÁbory Matice slovensk× ve VysokÙch TatrÁch pro jugoslÁvsk× dÅti vÓech nÁrodnostÉ postiÚen× bombardovÁnÉm). DalÓÉ odkazy.

V rozhlasovÙch diskuzÉch na CBC, v reakcÉch posluchaÃÊ i na Internetu jasnÅ pÒevaÚuje kritika kanadsk× uÃasti ve vÁlce. I v novinÁch se objevujÉ kritick× ÃlÁnky. V rÊznÙch mÅstech se konaly spÉÓe menÓÉ (desÉtky aÚ stovky ÕÃastnÉkÊ) demonstrance proti vÁlce (nejÃastÅji asi v Torontu, kde mÉstnÉ Srbov× demonstrujÉ pÒed americkÙm konzulÁtem snad kaÚdodennÅ). PÒitom ale podle obÃasnÙch prÊzkumÊ veÒejn×ho mÉnÅnÉ bombardovÁnÉ podporovalo 70-80% KanaÄanÊ (od zaÃÁtku vÁlky alespoÎ do doby pÒed nÅkolika tÙdny, kdy jsem zaznamenal poslednÉ vÙsledky). JednÁ se dokonce o vÅtÓÉ podporu pro vÁlku neÚ v USA. NÅkdy v dubnu jsem slyÓel v rÁdiu rozhovor s jednÉm z lidÉ, kteÒÉ takov× prÊzkumy provÁdÅjÉ. Podle nÅj tato vysokÁ podpora vyjadÒuje velkou nelÁsku KanaÄanÊ pro nejrÊznÅjÓÉ diktÁtory a nelibost nad tÉm, Úe se proti nim v minulosti nic nepodnikalo a souhlas s tÉm, aby kanadskÁ vlÁda nÅco zaÃala proti nim podnikat. PÒitom se vÅtÓina KanaÄanÊ moc nezamÙÓlÉ nad tÉm, jestli zvolenÁ akce je pÒimÅÒenÁ pro danou situaci nebo ne, a ani nemÁ o situaci moc dobrÙ pÒehled.

O protivÁleÃnÙch hlasech kanadsk× veÒejnosti jsem se uÚ zmÉnil dÒÉve. ZpÊsob ÒeÓenÉ kosovsk× krize kritizuje i bÙvalÙ konzervativnÉ ministerskÙ pÒedseda Mulroney (jeho manÚelka pochÁzÉ ze Sarajeva). BÙvalÙ kanadskÙ velvyslanec v JugoslavÁvii v letech 1990-92 James Bissett stojÉ v Ãele skupiny prominentnÉch KanaÄanÊ poÚadujÉcÉch zastavenÉ vojenskÙch akcÉ. OpoziÃnÉ NovÁ demokratickÁ strana (zhruba soc.dem.), kterÁ na zaÃÁtku spolu s ostatnÉmi stranami bombardovÁnÉ NATO tak× podporovala, po pÒezkoumÁnÉ faktÊ zmÅnila stanovisku a uÚ nÅkolik tÙdnÊ ÚÁdÁ vlÁdu, aby se pÒipojila k poÚadavku italsk× vlÁdy okamÚitÅ zastavit bombardovanÉ a podporovala diplomatick× ÒeÓenÉ. (O kanadsk× ÕÃasti ve vÁlce se v parlamentu vÊbec nehlasovalo. Jednotliv× strany jen dodateÃnÅ rozhodnutÉ vlÁdy podpoÒily. KanadskÙ ministerskÙ pÒedseda mÁ prÙ mnohem vÅtÓÉ pravomoce neÚ kterÙkoliv jinÙ zÁpadnÉ Ó×f vlÁdy -jeho rozhodnutÉ nemusÉ zbytek vlÁdy schvalovat - toto tvrzenÉ je pÒedmÅtem nov× knihy publikovan× nÁhodou prÁvÅ v dobÅ diskuze o Kosovu.)

VidÅl jsem na Internetu novinovÙ ÃlÁnek, kterÙ teÄ nemÊÚu najÉt, v nÅmÚ byla proti kritikÊm kanadsk× ÕÃasti ve vÁlce v Kosovu pouÚita vysokÁ morÁlnÉ autorita prezidenta VÁclava Havla, kterou si tu zÉskal svÙmi postoji v 80. letech - kdyÚ takovÙ ÃlovÅk schvaluje akci NATO, tak to pÒeci musÉ bÙt v poÒÁdku. Viz i tento ÃlÁnek a tento.

PoslednÉ poÒad Cross Country Checkup byl opÅt vÅnovÁn JugoslÁvii - tentokrÁt tomu zda oficiÁlnÉ obvinÅnÉ MiloÓoviÃe z vÁleÃnÙch zloÃinÊ (vydan× pÒedsedkynÉ mezinÁrodnÉho tribunÁlu KanaÄankou Louise Arbour, kterÁ se moÚnÁ urychlenÅ snaÚÉ ukonÃit svoji prÁci u tribunÁlu pod vidinou jejÉho hodnÅ pravdÅpodobn×ho brzk×ho jmenovÁnÉ soudkynÉ kanadsk×ho nejvyÓÓÉho soudu - 10. 6. se tak skuteÃnÅ stalo) prodlouÚÉ utrpenÉ lidÉ na BalkÁnÅ nebo ne. BohuÚel jsem z nÅj slyÓel jen ÕplnÅ poslednÉ telefonÁt od nÅjak×ho PolÁka, kterÙ ÒÉkal, Úe to co se dÅje v JugoslÁvii nenÉ vÁlka, ale jednostrannÙ masakr ze strany NATO. òÉkal, Úe odeÓel z Polska pÒed (komunistickÙmi) nÁsilnostmi a teÄ se stydÉ za to, Úe armÁda jeho nov× zemÅ se podÉlÉ na jinÙch nÁsilnostech v JugoslÁvii.

Na Õpln×m zaÃÁtku bombardovÁnÉ jsem slyÓel rozhovor s (anonymnÉm) kanadskÙm pilotem ze zakladny v AviÁnu v ItÁlii o jeho pocitech pÒi nÁletech. PÒiznal, Úe se docela bojÉ. KdyÚ se zbavÉ svÙch bomb, nemÁ vÊbec Ãas pÒemÙÓlet o tom, koho asi tak mohly zasÁhnout a hlavnÅ se starÁ, aby co nejdÒÉve se zdravou kÊÚÉ vypadl z jugoslÁvsk×ho vzduÓn×ho prostoru, po jehoÚ opuÓtÅnÉ se mu dost ulevÉ. O nÅjakÙ tÙden pozdÅji, kdyÚ byla do ItÁlie pÒesunovÁna dalÓÉ skupina letadel a pÒÉsluÓn×ho personÁlu, se objevil rozhovor s Ãlenem pozemnÉho personÁlu, kterÙ pÒed nÁlety vybavuje letadla bombami a jinÙmi stÒelami. òÉkal, Úe se svÙm malÙm dcerkÁm ani moc nesnaÚil vysvÅtlovat co jde pÒesnÅ dÅlat, Úe by je to zbyteÃnÅ rozruÓovalo, òekl jen, Úe jde dÅlat prÁci, kterou je potÒeba vykonat. úe je to prostÅ "dÚob" jako kaÚdÙ jinÙ, ke kter×mu byl vycviÃen a Úe nad tÉm ani on sÁm moc pÒemÙÓlet nebude. Od t× doby jsem nezaregistroval (mohly mi ut×ci) ÚÁdn× dalÓÉ detaily o ÕÃasti KanaÄanÊ ve vÁlce, ani ÚÁdnÁ hlÁÓenÉ o pÒÉpadnÙch ztrÁtÁch nebo nehodÁch (napÒ. podle t×to rusk× strÁnky, ÕdajnÅ sestaven× podle ÕdajÊ jist×ho Srba, bylo do 2. 6. setÒeleno nebo poÓkozeno celkem 353 letadel, vrtulnÉkÊ a bezpilotnÉch strojÊ NATO a v tom seznamu jsou i tÒi letadla kanadskÁ - celkem tam Kanada vyslala jen asi 18 letadel).

I pÒes svou ÕÃast na vojenskÙch akcÉch mÁ Kanada ve svÅtÅ tak dobrou povÅst mÉrotvÊrce, Úe o ni zatÉm vÊbec nepÒiÓla. NapÒ. v dobÅ vÁlky v ZÁlivu (1991) si IrÁÃan× natolik cenili sluÚeb a nestrannosti kanadskÙch mÉrovÙch jednotek na hranici s IrÁnem, Úe je Kanada jako jedinÁ z vÁlÃÉcÉch stran ani v dobÅ konfliktu nemusela stahovat (tenkrÁt se ale Kanada na bombardovÁnÉ IrÁku pÒÉmo nepodÉlela). I dnes vÅtÓina kanadskÙch report×rÊ z JugoslÁvie hlÁsila, Úe se k nim Srbov× chovali celkem pÒÁtelsky. òÉkali jim, Úe chÁpou, Úe KanadÅ nic jin×ho pod nÁtlakem USA nezbylo, neÚ se vÁlky chtÅ nechtÅ ÕÃastnit. HlÁsil to i vyslouÚilÙ generÁl McKenzie (velel KanaÄanÊm v BosnÅ) v roli report×ra televize CTV z BÅlehradu. Od kanadsk×ho velvyslanectvÉ hlÁsil, Úe je Srbov× jen pomalovali hanlivÙmi nÁpisy, zatÉmco jinÁ velvyslanectvÉ zemÉ NATO vypÁlili.

Do pondÅlka mÁ z Kanady odjet poslednÉ z 800 kanadskÙch vojÁkÊ, kteÒÉ majÉ bÙt souÃastÉ sil OSN v Kosovu. V souÃasn× dobÅ slouÚÉ dalÓÉch 2000 KanaÄanÊ v mÉrovÙch silÁch v rÊznÙch ÃÁstech svÅta (Golansk× vÙÓiny, Kypr, Bosna, ...), v nÅkterÙch mÉstech uÚ cel× desÉtky let.

UÚ nÅkolik tÙdnÊ je do Kanady dopravovÁno 5000 kosovskÙch uprchlÉkÊ. PÊvodnÅ mÅli zaÃÉt pÒichÁzet uÚ o mÅsÉc dÒÉve, jejich pÒesun byl nakonec zahÁjen, aÚ kdyÚ uÚ pro nÅ opravdu jinde nebylo mÉsto. PÒesto se pÒedpoklÁdÁ, Úe mnoho (vÅtÓina?) z nich zÊstane v KanadÅ natrvalo. Pokud uÚ v KanadÅ nemajÉ pÒÉbuzn×, zÊstavajÉ zatÉm ubytovÁni hlavnÅ na vojenskÙch zÁkladnÁch, protoÚe se jen pomalu nachÁzejÉ skupiny lidÉ, kteÒÉ by se o nÅ starali, pÒestoÚe tentokrÁt veÓker× finanÃnÉ vÙlohy platÉ vlÁda (poÃÉtÁ se s vÙdaji 20 tisÉci dolarÊ na jednoho uprchlÉka - 100 milionÊ na onÅch 5000). Jak je v KanadÅ zvykem, byli jinak pÒijati jako vÓichni pÒedchozÉ uprchlÉci bez probl×mÊ a po KanadÅ se pro nÅ konajÉ rÊzn× sbÉrky. Jen se ozvaly ironicky kritick× hlasy na adresu vlÁdy, Úe i v KanadÅ jsou chudÉ lid×, kteÒÉ potÒebujÉ pomoc a zdali bude nutno zaÃÉt bombardovat chud× oblasti Kanady, aby si nÅkdo vÓiml jejich potÒeb.

Faktem zÊstÁvÁ, Úe jako prostÒedek zabrÁnÅnÉ humanitÁrnÉ katastrofy bombardovÁnÉ JugoslÁvie zcela selhalo. Naopak odchod uprchlÉkÊ podstatnÅ urychlilo. ParadoxnÉ je, Úe bez bombardovÁnÉ by se chudÉ Kosovci do Kanady pÒi souÃasnÙch imigraÃnÉch pÒedpisech tÅÚko kdy dostali. Jsem zvÅdavÙ, jestli si z toho vÓeho nÅkdo vezme nÅjak× pouÃenÉ pro poskytovÁnÉ vhodnÅjÓÉ pomoci v podobnÙch situacÉch v budoucnu a hlavnÅ pro jejich vÃasn× pÒedchÁzenÉ.