ChtÅl bych se alespoÎ krÁtce zmÉnit o dalÓÉm poÒadu programu Ideas, kterÙ CBC rÁdio 1 vysÉlalo 18. a 19. ÒÉjna 1999 pod nÁzvem The Law of Similars (zÁkon podobnÙch (ÕÃinkÊ l×Ãebn×ho prostÒedkÊ jako jsou pÒÉznaky l×Ãen× nemoci)). Jednalo se tedy o poÒad o homeopatii. Latinsky tento zÁkladnÉ princip homeopatie znÉ "simila similibus curentur" (stejn× je leÃeno stejnÙm). NÁzev homeopatie je Òeck×ho pÊvodu a znamenÁ "stejnÁ nemoc", zatÉmco standardnÉ zÁpadnÉ medicÉna je homeopaty nazÙvÁna alipatie (rÊznÁ nemoc = pouÚÉvanÉ protilÁtek, l×kÊ, kter× pÒiznaky nemoci potlaÃujÉ).

NaÓel jsem Ãesk× mÉsto na webu vÅnovan× homeopatii (a jeho nakladatelstvÉ), takÚe snad nemusÉm pÒevÁdÅt do ÃeÓtiny vÓechno co jsem se v popisovan×m poÒadu dozvÅdÅl. Jen snad, Úe homeopatii zaloÚil Samuel Hahnemann narozenÙ 10. 4. 1755 v MÉÓnÉ. Studoval medicÉnu v MÉÓni, ve VÉdni a v Erlangenu. Bylo to v dobÅ, kdy se klasickÁ medicÉna podobala spÉÓe ÒeznictvÉ. L×Ãilo se hlavnÅ pouÓtÅnÉm Úilou a aplikacÉ pijavic. Hahnemann zaÃal brzo tehdejÓÉ medicÉnu kritizovat a rozhodl se, Úe se bude snaÚit hledat lepÓÉ pÒÉstup. V pokusech s chininem provÁdÅnÙch na sobÅ si uvÅdomil, Úe ve zdrav×m ÃlovÅku pÊsobÉ chinin stejn× pÒÉznaky jako malÁrie a tak dospÅl k vÙÓe uveden×mu zÁkladnÉmu zÁkonu homeopatie. (DoÚil se pak poÚehnan×ho vÅku 88 let v PaÒÉÚi po boku sv× druh× Úeny - mlad× francouzsk× aristokratky, kterÁ znaÃnÅ k pÒispÅla k velk×mu rozÓÉÒenÉ jeho metody.)

Princip to asi nenÉ ÕplnÅ ÓpatnÙ, protoÚe se vlastnÅ pouÚÉvÁ i pÒi pÒÉpravÅ vakcÉn, kter× pouÚÉvajÉ oslaben× nebo usmrcen× viry nebo bakterie pÊsobÉcÉ danou nemoc.

Jinak ovÓem teoretickÙ zÁklad homeopatie se zatÉm zdÁ bÙt dosti vratkÙ. Homeopatie totiÚ pouÚÉvÁ extremnÉ ÒedÅnÉ svÙch leÃebnÙch prostÒedkÊ (aÚ 150krÁt ÒedÅnÉ 1:100), takÚe ve vÙsledku se Ãasto nemÊÚe nachÁzet vÉce neÚ nÅkolik molekul ÕÃinn× lÁtky. A tak kritikov× tvrdÉ, Úe se vlastnÅ jednÁ o placebo. Na druh× stranÅ existujÉ pokusy, v nichÚ se objektivnÅ srovnÁvaly ÕÃinky skuteÃn×ho placeba (Ãist× vody) s extr×mnÅ zÒedÅnÙmi homeopatickÙmi prostÒedky. A byl zaznamenÁn mÅÒitelnÙ rozdÉl. Pokud tedy homeopatie skuteÃnÅ funguje, nikdo zatÉm moc nevÉ proà (podobnÁ situace existuje v celkem nedÁvnÙch fyzikÁlnÉch pozorovÁnÉch krystalick× fÁze v extr×mnÅ zÒedÅnÙch roztocÉch, kter× pÒÉznivci homeopatie citujÉ na svou podporu - Úe tÅch pÁr molekul mÊÚe nÅjakÙm zpÊsobem ovlivÎovat jak×si zÁhadn× "vlnÅnÉ" ve zÒedÅn×m roztoku).

òedÅnÉ spoÃÉvÁ ve snaze zabrÁnit vedlejÓÉm ÓkodlivÙm ÕÃinkÊm, tak ÃastÙm u silnÙch dÁvek alopatickÙch l×kÊ, kter× homeopati kritizujÉ.

Homeopatie rozhodnÅ od sv×hu vzniku pÒedstavovala fundamentÁlnÉ vyzvu standardnÉ medicÉnÅ. PÒes svÊj zatÉm problematickÙ teoretickÙ zÁklad totiÚ pÒedstavuje holistickÙ pÒÉstup k nemocn×mu - starÁ se o celkovÙ stav pacienta, propaguje vyrovnanÙ ÚivotnÉ styl, coÚ mÁ velkÙ vÙznam pro prevenci nemocÉ. S tÉmto pÒÉstupem mÅla v minul×m stoletÉ obrovskÙ ÕspÅch, na coÚ se dnes t×mÅÒ zapomnÅlo. Tak v dobÅ americk× obÃansk× vÁlky homeopatick× nemocnice mÅly Õmrtnost pouhÙch asi 2-7%, zatÉmco standartnÉ alopatick× nemocnice asi 30-70%. ãÉsla pochÁzejÉ z dochovalÙch oficiÁlnÉch americkÙch statistik (doufÁm, Úe jsem si je od doby vysÉlÁnÉ poÒadu dobÒe zapamatoval dost pÒesnÅ, rozdÉl byl ale urÃitÅ obrovskÙ). Koncem minul×ho stoletÉ tak standardnÉ medicÉna v USA mohla homeopatii jen stÅÚÉ konkurovat. ProdejnÉ cena zaveden× homeopatick× l×kaÒsk× praxe byla nÅkolikanÁsobnÅ vyÓÓÉ neÚ standardnÉ praxe.

Teprve se zlepÓenÉm hygieny ve standardnÉch nemocnicÉch a dÉky obrovskÙm investicÉm, kter× farmaceutick× firmy od poÃÁtku naÓeho stoletÉ vÅnovaly na vÙzkum novÙch l×kÊ se podaÒilo standardnÉ medicÉnÅ zatlaÃit homeopatii na Õstup, takÚe v 50. l×tech tohoto stoletÉ se zdÁlo, Úe homeopatie zcela zmizÉ. V poslednÉch desetiletÉch ovÓem proÚÉvÁ novou renezanci, o ÃemÚ svÅdÃÉ i poÒad CBC, o nÅmÚ tu referuji. Za touto renezancÉ stojÉ holistickÙ pÒÉstup homeopatie, kterÙ standardnÉ severoamerickÁ medicÉna i nadÁle podceÎuje. StandardnÉ medicÉna je tu vynikajÉcÉ pokud jde o rÊzn× revoluÃnÉ chirurgick× zÁkroky, prostÅ mÁ rÁda jak×si hrdinstvÉ. Ale je i nadÁle nedostateÃnÁ pokud jde o organizaci dlouhodob× peÃe o chronicky nemocn× pacienty nebo i o plÁnovÁnÉ nejvhodnÅjÓÉch l×ÃebnÙch postupÊ pro dan×ho pacienta pÒi jak×mkoliv vÁÚnÅjÓÉm onemocnÅnÉ (na toto t×mu to lze v rÁdiu slyÓet mnoho nÁÒkÊ od pacientÊ, kteÒÉ dochÁzejÉ k zÁvÅru, Úe nejlepÓÉ je se co nejvÉce o sv× nemoci vzdÅlÁvat a plÁnovat si sv× leÃenÉ sami - urÃit kter× procedury jsou tÒeba a kter× ne, sami si vybÉrat vhodn× specialisty; kdyÚ uÚ se k nÅjak×mu specialistovi dostanou, ten obvykle odvede perfektnÉ prÁci, ale Ãasto se nezajÉmÁ, jestli jeho zÁsah byl pro dan×ho pacienta vÊbec tÒeba, nakolik mu pomohl a jakÙ bude mÉt dlouhodobÙ vliv).

SoupeÒenÉ mezi homeopatiÉ a standardnÉ medicÉnou mÅlo bohuÚel vÚdy finanÃnÉ pozadÉ - boj o penÉze pacienta. ZatÉm obÅma pÒÉstupÊm moc nedoÓlo, Úe be se mohly, a pro dobro pacientÊ by urÃitÅ mÅly, doplÎovat a spolupracovat. MyslÉm, Úe to nejl×pe vystihla jedna z l×kaÒek interviewovanÙch v poÒadu Ideas. Podle nÉ homeopatie potÒebuje dlouhÙ Ãas pro to, aby jejÉ preventivnÉ pÒÉstup mÅl nÅjakÙ efekt. "KdyÚ vÁm oznÁmÉ, Úe mÁte rakovinu, nechoÄte proboha k homeopatovi, jdÅte do standardnÉ nemocnice na chemoterapii i kdyÚ budete mÉt velk× vedlejÓÉ Ókodliv× nÁsledky. StandardnÉ medicÉna vÁm koupÉ Ãas. KdyÚ se jÉ podaÒÉ rakovinu zastavit, pak teprve mÊÚete jÉt k homeopatovi, aby vÁm poradil, jak upravit ÚivotnÉ styl, jak zav×st rovnovÁhu do sv×ho Úivota, dosÁhnout pÒÉpadn×ho Õpln×ho uzdravenÉ a jak pÒedchÁzet dalÓÉm onemocnÅnÉm" (moje asi hodnÅ volnÁ citace, ale smysl je zachovÁn).