Dnes se tu opÅt slavil Halloween. ZubaÒi se z nÅj pÒece jen asi vÊbec moc neradujÉ, pÒestoÚe by jim mohl pÒin×st zvÙÓen× vÙdÅlky, jak jsem vloni naznaÃil. AlespoÎ jeden zubaÒ ve Winnipegu nabÉdl vÓem svÙm dÅtskÙm pacientÊm, Úe od nich vykoupÉ vÓechny bonbÏny, kter× pÒi halloweenov×m "trikotrÉtovÁnÉ" vyÚebrajÉ. Za kaÚdou libru (454 g) bonbonÊ od nÅj dostanou jeden dolar. DÅlÁ to po vzoru jednoho americk×ho kolegy, kterÙ vloni pÒi stejn× akci zaplatil svÙm pacientÊm za halloweenov× mlsky celÙch $400. PrÙ se to zubaÒÊm vyplatÉ, protoÚe nÅkter× oblÉben× bonbÏny rozpouÓtÉ lepidlo, kterÙm tady majÉ mnoh× dÅti dlouhodobÅ pÒilepenÁ k zubÊm rovnÁtka a je s tÉm pak spoustu zbyteÃn× prÁce. Onen zubaÒ pÒi Halloweenu rozdÁvÁ dÅtem kartÁÃky na zuby mÉsto mlskÊ (bonbony vykoupen× od dÅti chce ovÓem darovat jedn× potravinov× bance, kterÁ rozdÅluje jÉdlo chudÙm lidem, kteÒÉ uÚ na zubaÒe vÊbec nemajÉ ...? Snad to tam budou kaÚd× rodinÅ vydÁvat jen v neÓkodn×m mnoÚstvÉ). V rÁdiu jsem zaslechl vÙzvu veÒejnosti, aby mÉsto bonbonÊ dÁvala o Halloweenu dÅtem nÅco zdrav×ho, jako jablka nebo suÓen× ovoce. Dcery mi ovÓem ÒÉkajÉ, Úe to je problematick×, protoÚe znajÉ hodnÅ dÅtÉ, kter× ovoce vÊbec nejÉ a jablka by zahodila a navÉc rodiÃe striktnÅ pÒikazujÉ dÅtem, aby si nebraly nic co nenÉ zabaleno v pÊvodnÉm obalu (asi aby nÅkdo vyÓinutÙ nÁhodou nemohl rozdÁvat nÅco otrÁven×ho - i kdyÚ jsem neslyÓel, Úe by se pÒi Halloweenu nÅco podobn×ho kdy stalo).

ModrÁ chÒipka - Probl×my IndiÁnÊ

31. 10. 1998

PÒed nÅkolika tÙdny winnipegskÙ policejnÉ nÁÃelnÉk pozastavil (aÚ do projednÁnÉ pÒed soudem) bez platu zamÅstnÁnÉ policistovi, kterÙ byl obvinÅn ze surov×ho zbitÉ ÃlovÅka, zatÙkan×ho kvÊli nÅjak×mu trestn×mu Ãinu. Mnoha jeho kolegÊm se rozhodnutÉ jejich nÁÃelnÉka nelÉbilo a na protest proti nÅmu jich 107 dalÓÉ den ohlÁsilo, Úe jsou nemocnÉ a nedostavili se do prÁce. M×diÉm se ale mnozÉ z nich svÅÒili, Úe jde o protestnÉ akci, Úe se jednÁ o princip. O tomto hromadn×m "onemocnÅnÉ" se od t× doby mluvÉ jako o modr× chÒipce. PolicejnÉ nÁÃelnÉk jim vÓak oznÁmil, Úe nedostanou za svou absenci plat, pokud nepÒinesou potvrzenÉ od l×kaÒe o sv× nemoci. 91 jich opravdu takov× potvrzenÉ pÒineslo. NÁÃelnÉk by teÄ rÁd vÅdÅl jak je moÚn×, Úe tolik l×kaÒÊ vystavilo potvrzenÉ lidem, kteÒÉ evidentnÅ nemocnÉ nebyli. Poslal vÓechna ta potvrzenÉ o onemocnÅnÉ policistÊ Manitobsk× l×kaÒsk× komoÒe, aby zjistila, jestli vÓechny jejÉ pravidla o vydÁvanÉ takovÙch potvrzenÉ byla dodrÚena. NÁÃelnÉk si myslÉ, Úe asi 50 z tÅch potvrzenÉ je na prvnÉ pohled podezÒelÙch ...

Arbiter pro pracovnÉ vztahy mezitÉm rozhodl, Úe obvinÅnÙ policista, kvÊli kter×mu to vÓechno zaÃalo, se mÁ aÚ do rozhodnutÉ soudu vrÁtit do prÁce. NynÉ tedy vykonÁvÁ pomocnou kancelÁÒskou prÁci.

NenÉ vÊbec jasn× komu v tomto sporu fandit. JednÁ se tu o disciplinu, striktnÉ dodrÚovÁnÉ pÒedpisÊ, solidaritu, shovÉvavost l×kaÒÊ k pacientÊm s probl×my, vzÁjemn× dÅlÁnÉ schvÁlnostÉ, nebo o co vlastnÅ? Proto se asi touto miniaf×rou zabÙvala i celokanadskÁ media.

NÁÃelnÉk policie shodou okolnostÉ vÃera odeÓel pÒedÃasnÅ do dÊchodu (na vlastnÉ ÚÁdost, rozhodl se k tomu uÚ dÁvno pÒed af×rou s modrou chÒipkou) a tak nenÉ jasn× jak se af×ra bude dÁle vyvÉjet. Den pÒed tÉm, se s nÉm winnipegskÁ poboÃka rÁdia CBC louÃila v poÒadu, do nÅhoÚ mohli posluchaÃi pÒispÉvat po telefÏnu svÙmi nÁzory. VelkÁ vÅtÓina volajÉcÉch dÅkovala nÁÃelnÉkovi za jeho prÁci - zÒejmÅ za dva roky, po nÅÚ vykonÁval svou funkci, pÒispÅl hodnÅ ke zkvalitnÅnÉ prÁce winnipegsk× policie.

Snad jedinÙ kritickÙ hlas (pÒestoÚe moderÁtor neustÁle vyzÙval posluchaÃe, aby nÁÃelnÉka policie vÊbec neÓetÒili) se ozval od nÅjak×ho IndiÁna, kterÙ chtÅl vÅdÅt, proà i dnes je mezi vÅzni 90% pÊvodnÉch obyvatel Manitoby, kteÒÉ pÒitom tvoÒÉ jen asi 10% vÓech obyvatel provincie a obvinil naÃelnÉka a celou policii z toho, Úe mÁlo dÅlajÉ pro pÒekonÁnÉ rasovÙch pÒedsudkÊ. ó×f policie mu odpovÅdÅl, aby si pÒedstavil, Úe je v jeho roli a Òekl mu, co by navrhl udÅlat, aby se situace zlepÓila. PlnÅ souhlasil se vÓemi nÁvrhy volajÉcÉho (najmout vÉce policistÊ indiÁnsk×ho pÊvodu, vzdÅlÁvat vÓechny policisty ve znalosti indiÁnskÙch tradic, zvykÊ a kultury, zÁvÁdÅt tradiÃnÉ syst×m indiÁnsk× spravedlnosti pro IndiÁny) a ÒÉkal, Úe pokud to bylo v jeho pravomoci (nemÊÚe tÒeba sÁm zmÅnit soudnÉ syst×m), snaÚil se dÅlat prÁvÅ to, co posluchaà navrhuje, Úe se ale bude jednat o dlouhodobÙ proces. PÒesto volajÉcÉ rozhoÒÃenÅ prohlÁsil, Úe procento IndiÁnÊ ve vÅznicÉch i po dobu funkce odchÁzejÉcÉho Ó×fa policie spÉÓe jeÓtÅ rostlo a pÒirovnal jeho policii k nÅmeck× SS a Manitobu k nacistick×mu NÅmecku pokud jde o naklÁdÁnÉ s IndiÁny. Bylo mi v tu chvÉli Ó×fa policie lÉto, protoÚe se asi skuteÃnÅ snaÚil nÅco pro IndiÁny udÅlat. Na druh× stranÅ, pÒestoÚe jeho vÙroky byly hodnÅ pÒehnan×, chÁpu i rozhoÒÃenÉ toho IndiÁna zpÊsoben× jeho zklamÁnÉm z toho, Úe zlepÓovÁnÉ situace jeho soukmenovcÊ probÉhÁ tak pomalu. CelÁ tahle vÙmÅna nÁzorÊ dobÒe ilustruje, jak velkÙ probl×m zpÊsobenÙ mnoha minulÙmi kÒivdami, kter× IndiÁni utrpÅli a hlavnÅ nÁsilnÙm pÒeruÓenÉm jejich pÒirozen×ho vÙvoje po ztrÁtÅ vÅtÓiny zemÅ na nÉÚ Úili, nÁm tu minulost zanechala k vyÒeÓenÉ.