David Milgaard z Winnipegu byl v r. 1970 odsouzen na doìivot’ za sexu‡ln’ vraìdu zdravotn’ sestry Gail MillerovŽ, kter‡ se stala v Saskatoonu v r. 1969. Vìdycky tvrdil, ìe byl nevinen a to i tehdy, kdyì mu pro odm’tnut’ pÞiznat se k vinž bylo zam’tnuto pÞed‹asnŽ propuätžn’ z vžzeni, na kterù m‡ po jitŽ dobž kaìdù n‡rok kdyì se dobÞe chov‡ a spln’ jistŽ podm’nky. Ve vžzen’ nakonec str‡vil 23 let. Byl propuätžn (omilostnžn) pÞed nžkolika lety, kdyì za‹alo bùt jasnŽ, ìe s jeho odsouzen’m nebylo nžco v poÞ‡dku. PÞ’sluänŽ œÞady se ale tvrdoä’jnž br‡nily uznat jeho nevinu ofici‡lnž, naÞ’dit novù proces. Aì do minulŽho tùdne, kdy byly uveÞejnžny vùsledky DNA analùzy starùch vzorkó, kterŽ jednozna‹nž prok‡zaly, ìe Milgaard je nevinen, zat’mco jinù hlavn’ podezÞelù, Larry Fisher, kterù byl uì v dobž okolo tŽ vraìdy nžkolikr‡t usvžd‹en ze zn‡silnžn’ (za coì si takŽ odsedžl 23 let), ji m‡ nejsp’ä na svždom’. Teprve v ned‡vnŽ dobž byla analùza DNA zkodonalena natolik, ìe britsk‡ laboratoÞ, kter‡ ji prov‡džla, mohla dospžt ke zcela jednozna‹nùm vùsledkóm. Srovn‡vala pÞi tom spermie, kterŽ se naäly na spodn’m pr‡dle zavraìdžnŽ a vzorky krve, poskytnutŽ Milgardem a Fisherem v r. 1992 (kdy se Fisher nemusel vóbec jeätž b‡t vùsledkó, protoìe v tŽ dobž nebyla analùza DNA dostate‹nž prókazn‡).

Milgard mžl v r. 1969 smólu, ìe byl 16-tiletù hippie, kterù nedokon‹il stÞedn’ äkolu, sp‡chal nžjakŽ drobnŽ kr‡deìe, mžl problŽmy s drogami a pÞitom auto, kterùm se dvžma kamar‡dy cestoval z Winnipegu do Edmontonu v onŽ osudnŽ noci uv‡zlo ve snžhovŽ z‡vžji nedalo od m’sta, kde byla nalezena zavraìdžn‡.

Je to jiì tÞet’ hodnž diskutovanù pÞ’pad v nžkolika posledn’ch letech, kdy byla v Kanadž prok‡z‡na nevina ‹lovžka, kterù byl odsouzen na dlouhou dobu (doìivot’) do vžzen’. O Guy Paul Morinovi jsem se uì zmiËoval v kvžtnu. Ten mžl to "ätžst’", ìe si ve vžzen’ odsedžl celkem jen nžkolik m‡lo let. PÞed n’m to byl Donald Marshall, Indi‡n z kmene Micmac z NovŽho Skotska, kterù byl v r. 1971 odsouzen na doìivot’ za vraìdu, kterou nesp‡chal a str‡vil ve vžzen’ celkem 11 let, neì byla prok‡z‡na jeho nevina. Pak mu v r. 1990 byla pÞizn‡na kompenzace ve vùäi jednoho mili—nu dolaró, kter‡ mu bude postupnž vypl‡cena po dobu 30 let.

Te“ se bude zase dlouho jednat o tom, jak‡ kompenzace pÞ’sluä’ Morinovi a Milgaardovi za lŽta str‡ven‡ ve vžzen’. ProblŽm je v tom, ìe zÞejmž nelze finan‹nž vy‹’slit ztr‡tu, kterou utrpžl ‹lovžk, kterù polovinu svŽho ìivota (z toho velkou ‹‡st svŽho ml‡d’) nespravedlivž str‡vil ve vžzen’. Bude se jednat o tom, kdo, kdy a jakŽ chyby udžlal. Winnipegskù novin‡Þ G. Sinclair ve svŽm v‹erejä’m ‹l‡nku väak tvrd’, ìe nejde jen o chyby, ale pÞ’mo o pÞestupky (zanedb‡n’ œÞedn’ch povinnost’ - misconduct). Hlavn’ roli ve väech tÞech pÞ’padech hr‡ly pÞedsudky. V Marshallovž pÞipadž proti Indi‡nóm. V Milgaardovž proti hippiem. Morin se prostž nel’bil policii, byl "divnù" a bydlel hned vedle zavraìdžnŽ hol‹i‹ky. Dalä’ roli hr‡ly kÞivŽ pÞisahy, neschopn’ obh‡jci, faläov‡n’ dókazó, neprofesi‡ln’ chov‡n’ prokur‡toró (svždectv’, kter‡ byla v rozporu s t’m, jak vidžla pÞ’pad obìaloba, nebyly obhajcóm d‡ny k dispozici) a po vyd‡n’ nespr‡vnùch rozsudkó tvrdoä’jnŽ odm’t‡n’ ze strany obìaloby, policie a pÞ’sluänùch vl‡d pÞiznat chyby a snaha co nejv’ce oddalovat projedn‡v‡n’ ì‡dost’ o revizi rozsudkó.

Mysl’m, ìe tyto pÞ’pady jsou velice v‡ìnùm argumentem proti trestu smrti, kterù se po vykon‡n’ uì vóbec od‹init ned‡. Ukazuj’, ìe v jakkŽmkoliv st‡tž, aé je jakkoliv demokratickù, ìij’ jen chybuj’c’ lidŽ a je moìno odsoudit nevinŽho ‹lovžka k tžìkùm trestóm. V mnohùch americkùch st‡tech skute‹nž byl na nevinnùch lidech odsouzenùch za podobnùch okolnost’, jakŽ jsou tu popisov‡ny, trest smrti vykon‡n.