Bombardov‡n’ Jugosl‡vie snad kone‹nž brzo skon‹’ a tak se docela hod’, ìe jsem se dostal k tomu, abych napsal nžkolik sp’äe nesouvislùch pozn‡mek o tom, jak je tato v‡lka proì’v‡na v Kanadž (co jsem z toho alespoË sta‹il zaznamenat j‡).

V mŽm nejbliìä’m okol’ (na mŽm pracoviäti) se o v‡lce vóbec nemluvilo, jakoby to nikoho nezaj’malo.

V r‡diu (CBC) je moìno slyäet nžjakou zm’nku o v‡lce skoro v kaìdùch zpr‡v‡ch (z ofici‡ln’ch ozn‡men’ NATO i z jinùch zdrojó, o uprchl’c’ch, aj.) a mimo zpr‡vy, obzvl‡ätž kdyì se stala nžjak‡ dóleìitžjä’ zmžna v situaci nebo svitla nadžje na diplomatickŽ Þeäen’, je moìno tŽmžÞ kaìdù den slyäet nžjakou diskuzi nebo interview s róznùmi odborn’ky na toto tŽma (debaty v medi’ch a parlamentu v prvn’ch tùdnech konfliktu).

Na Internetu se objevily des’tky a snad stovky novùch str‡nek vžnovanùch v‡lce v Jugosl‡vii. Zd‡ se mi, ìe vžtäinou alespoË m’rnž kritickùch ke kanadskŽ œ‹asti v tŽto v‡lce, nebo obsahuj’c’ch vyrovnanou diskuzi. Mnoho z nich je moìno navät’vit z tŽto osobn’ str‡nky nazvanŽ Kanada ve v‡lce (mimo jinŽ jsem se z n’ dostal i na str‡nku s titulem Slov‡ci pom‡haj’ jugosl‡vskùm džtem vyb’raj’c’ v Kanadž finan‹n’ pÞ’spžvky na t‡bory Matice slovenskŽ ve Vysokùch Tatr‡ch pro jugosl‡vskŽ džti väech n‡rodnost’ postiìenŽ bombardov‡n’m). Dalä’ odkazy.

V rozhlasovùch diskuz’ch na CBC, v reakc’ch poslucha‹ó i na Internetu jasnž pÞevaìuje kritika kanadskŽ u‹asti ve v‡lce. I v novin‡ch se objevuj’ kritickŽ ‹l‡nky. V róznùch mžstech se konaly sp’äe menä’ (des’tky aì stovky œ‹astn’kó) demonstrance proti v‡lce (nej‹astžji asi v Torontu, kde m’stn’ SrbovŽ demonstruj’ pÞed americkùm konzul‡tem snad kaìdodennž). PÞitom ale podle ob‹asnùch prózkumó veÞejnŽho m’nžn’ bombardov‡n’ podporovalo 70-80% Kana“anó (od za‹‡tku v‡lky alespoË do doby pÞed nžkolika tùdny, kdy jsem zaznamenal posledn’ vùsledky). Jedn‡ se dokonce o vžtä’ podporu pro v‡lku neì v USA. Nžkdy v dubnu jsem slyäel v r‡diu rozhovor s jedn’m z lid’, kteÞ’ takovŽ prózkumy prov‡džj’. Podle nžj tato vysok‡ podpora vyjadÞuje velkou nel‡sku Kana“anó pro nejróznžjä’ dikt‡tory a nelibost nad t’m, ìe se proti nim v minulosti nic nepodnikalo a souhlas s t’m, aby kanadsk‡ vl‡da nžco za‹ala proti nim podnikat. PÞitom se vžtäina Kana“anó moc nezamùäl’ nad t’m, jestli zvolen‡ akce je pÞimžÞen‡ pro danou situaci nebo ne, a ani nem‡ o situaci moc dobrù pÞehled.

O protiv‡le‹nùch hlasech kanadskŽ veÞejnosti jsem se uì zm’nil dÞ’ve. Zpósob Þeäen’ kosovskŽ krize kritizuje i bùvalù konzervativn’ ministerskù pÞedseda Mulroney (jeho manìelka poch‡z’ ze Sarajeva). Bùvalù kanadskù velvyslanec v Jugoslav‡vii v letech 1990-92 James Bissett stoj’ v ‹ele skupiny prominentn’ch Kana“anó poìaduj’c’ch zastaven’ vojenskùch akc’. Opozi‹n’ Nov‡ demokratick‡ strana (zhruba soc.dem.), kter‡ na za‹‡tku spolu s ostatn’mi stranami bombardov‡n’ NATO takŽ podporovala, po pÞezkoum‡n’ faktó zmžnila stanovisku a uì nžkolik tùdnó ì‡d‡ vl‡du, aby se pÞipojila k poìadavku italskŽ vl‡dy okamìitž zastavit bombardovan’ a podporovala diplomatickŽ Þeäen’. (O kanadskŽ œ‹asti ve v‡lce se v parlamentu vóbec nehlasovalo. JednotlivŽ strany jen dodate‹nž rozhodnut’ vl‡dy podpoÞily. Kanadskù ministerskù pÞedseda m‡ prù mnohem vžtä’ pravomoce neì kterùkoliv jinù z‡padn’ äŽf vl‡dy -jeho rozhodnut’ nemus’ zbytek vl‡dy schvalovat - toto tvrzen’ je pÞedmžtem novŽ knihy publikovanŽ n‡hodou pr‡vž v dobž diskuze o Kosovu.)

Vidžl jsem na Internetu novinovù ‹l‡nek, kterù te“ nemóìu naj’t, v nžmì byla proti kritikóm kanadskŽ œ‹asti ve v‡lce v Kosovu pouìita vysok‡ mor‡ln’ autorita prezidenta V‡clava Havla, kterou si tu z’skal svùmi postoji v 80. letech - kdyì takovù ‹lovžk schvaluje akci NATO, tak to pÞeci mus’ bùt v poÞ‡dku. Viz i tento ‹l‡nek a tento.

Posledn’ poÞad Cross Country Checkup byl opžt vžnov‡n Jugosl‡vii - tentokr‡t tomu zda ofici‡ln’ obvinžn’ Miloäovi‹e z v‡le‹nùch zlo‹inó (vydanŽ pÞedsedkyn’ mezin‡rodn’ho tribun‡lu Kana“ankou Louise Arbour, kter‡ se moìn‡ urychlenž snaì’ ukon‹it svoji pr‡ci u tribun‡lu pod vidinou jej’ho hodnž pravdžpodobnŽho brzkŽho jmenov‡n’ soudkyn’ kanadskŽho nejvyää’ho soudu - 10. 6. se tak skute‹nž stalo) prodlouì’ utrpen’ lid’ na Balk‡nž nebo ne. Bohuìel jsem z nžj slyäel jen œplnž posledn’ telefon‡t od nžjakŽho Pol‡ka, kterù Þ’kal, ìe to co se džje v Jugosl‡vii nen’ v‡lka, ale jednostrannù masakr ze strany NATO. Û’kal, ìe odeäel z Polska pÞed (komunistickùmi) n‡silnostmi a te“ se styd’ za to, ìe arm‡da jeho novŽ zemž se pod’l’ na jinùch n‡silnostech v Jugosl‡vii.

Na œplnŽm za‹‡tku bombardov‡n’ jsem slyäel rozhovor s (anonymn’m) kanadskùm pilotem ze zakladny v Avi‡nu v It‡lii o jeho pocitech pÞi n‡letech. PÞiznal, ìe se docela boj’. Kdyì se zbav’ svùch bomb, nem‡ vóbec ‹as pÞemùälet o tom, koho asi tak mohly zas‡hnout a hlavnž se star‡, aby co nejdÞ’ve se zdravou kóì’ vypadl z jugosl‡vskŽho vzduänŽho prostoru, po jehoì opuätžn’ se mu dost ulev’. O nžjakù tùden pozdžji, kdyì byla do It‡lie pÞesunov‡na dalä’ skupina letadel a pÞ’sluänŽho person‡lu, se objevil rozhovor s ‹lenem pozemn’ho person‡lu, kterù pÞed n‡lety vybavuje letadla bombami a jinùmi stÞelami. Û’kal, ìe se svùm malùm dcerk‡m ani moc nesnaìil vysvžtlovat co jde pÞesnž džlat, ìe by je to zbyte‹nž rozruäovalo, Ûekl jen, ìe jde džlat pr‡ci, kterou je potÞeba vykonat. ëe je to prostž "dìob" jako kaìdù jinù, ke kterŽmu byl vycvi‹en a ìe nad t’m ani on s‡m moc pÞemùälet nebude. Od tŽ doby jsem nezaregistroval (mohly mi utŽci) ì‡dnŽ dalä’ detaily o œ‹asti Kana“anó ve v‡lce, ani ì‡dn‡ hl‡äen’ o pÞ’padnùch ztr‡t‡ch nebo nehod‡ch (napÞ. podle tŽto ruskŽ str‡nky, œdajnž sestavenŽ podle œdajó jistŽho Srba, bylo do 2. 6. setÞeleno nebo poäkozeno celkem 353 letadel, vrtuln’kó a bezpilotn’ch strojó NATO a v tom seznamu jsou i tÞi letadla kanadsk‡ - celkem tam Kanada vyslala jen asi 18 letadel).

I pÞes svou œ‹ast na vojenskùch akc’ch m‡ Kanada ve svžtž tak dobrou povžst m’rotvórce, ìe o ni zat’m vóbec nepÞiäla. NapÞ. v dobž v‡lky v Z‡livu (1991) si Ir‡‹anŽ natolik cenili sluìeb a nestrannosti kanadskùch m’rovùch jednotek na hranici s Ir‡nem, ìe je Kanada jako jedin‡ z v‡l‹’c’ch stran ani v dobž konfliktu nemusela stahovat (tenkr‡t se ale Kanada na bombardov‡n’ Ir‡ku pÞ’mo nepod’lela). I dnes vžtäina kanadskùch reportŽró z Jugosl‡vie hl‡sila, ìe se k nim SrbovŽ chovali celkem pÞ‡telsky. Û’kali jim, ìe ch‡pou, ìe Kanadž nic jinŽho pod n‡tlakem USA nezbylo, neì se v‡lky chtž nechtž œ‹astnit. Hl‡sil to i vyslouìilù gener‡l McKenzie (velel Kana“anóm v Bosnž) v roli reportŽra televize CTV z Bžlehradu. Od kanadskŽho velvyslanectv’ hl‡sil, ìe je SrbovŽ jen pomalovali hanlivùmi n‡pisy, zat’mco jin‡ velvyslanectv’ zem’ NATO vyp‡lili.

Do pondžlka m‡ z Kanady odjet posledn’ z 800 kanadskùch voj‡kó, kteÞ’ maj’ bùt sou‹ast’ sil OSN v Kosovu. V sou‹asnŽ dobž slouì’ dalä’ch 2000 Kana“anó v m’rovùch sil‡ch v róznùch ‹‡stech svžta (GolanskŽ vùäiny, Kypr, Bosna, ...), v nžkterùch m’stech uì celŽ des’tky let.

Uì nžkolik tùdnó je do Kanady dopravov‡no 5000 kosovskùch uprchl’kó. Póvodnž mžli za‹’t pÞich‡zet uì o mžs’c dÞ’ve, jejich pÞesun byl nakonec zah‡jen, aì kdyì uì pro nž opravdu jinde nebylo m’sto. PÞesto se pÞedpokl‡d‡, ìe mnoho (vžtäina?) z nich zóstane v Kanadž natrvalo. Pokud uì v Kanadž nemaj’ pÞ’buznŽ, zóstavaj’ zat’m ubytov‡ni hlavnž na vojenskùch z‡kladn‡ch, protoìe se jen pomalu nach‡zej’ skupiny lid’, kteÞ’ by se o nž starali, pÞestoìe tentokr‡t veäkerŽ finan‹n’ vùlohy plat’ vl‡da (po‹’t‡ se s vùdaji 20 tis’ci dolaró na jednoho uprchl’ka - 100 milionó na onžch 5000). Jak je v Kanadž zvykem, byli jinak pÞijati jako väichni pÞedchoz’ uprchl’ci bez problŽmó a po Kanadž se pro nž konaj’ róznŽ sb’rky. Jen se ozvaly ironicky kritickŽ hlasy na adresu vl‡dy, ìe i v Kanadž jsou chud’ lidŽ, kteÞ’ potÞebuj’ pomoc a zdali bude nutno za‹’t bombardovat chudŽ oblasti Kanady, aby si nžkdo väiml jejich potÞeb.

Faktem zóst‡v‡, ìe jako prostÞedek zabr‡nžn’ humanit‡rn’ katastrofy bombardov‡n’ Jugosl‡vie zcela selhalo. Naopak odchod uprchl’kó podstatnž urychlilo. Paradoxn’ je, ìe bez bombardov‡n’ by se chud’ Kosovci do Kanady pÞi sou‹asnùch imigra‹n’ch pÞedpisech tžìko kdy dostali. Jsem zvždavù, jestli si z toho väeho nžkdo vezme nžjakŽ pou‹en’ pro poskytov‡n’ vhodnžjä’ pomoci v podobnùch situac’ch v budoucnu a hlavnž pro jejich v‹asnŽ pÞedch‡zen’.