V pátek jsem jsem docela nevěřícně poslouchal na CBC (As It Happens) rozhovor se šéfem Centra pro zdraví menšin v Atlantě v Georgii o tzv. tuskegeeském experimentu, který probíhal v letech 1932-1972. Jednalo se o americkou federální vládou organizovaný výzkum průběhu neléčeného syfilisu u černochů. V pozadí tohoto experimentu sice stál dobrý úmysl - získat více dat pro boj s epidémií sifilisu, která tenkrát postihovala hlavně černošské obyvatelstvo, ale celý experiment byl postaven na dobových předsudcích, které zasáhly i lékařské kruhy, mírně řečeno na tom, že černoši nejsou normální lidé. Experiment spočíval v tom, že 399 (podle článků citovaných dole, zdálo se mi, že v rádiu jsem slyšel číslo 212) černých mužů z města Tuskegee v Alabamě bylo úmyslně infikováno sifilisem a lékaři sledovali, jaký má neléčený sifilis průběh a jaká je úmrtnost. Dalších 201 černochů sloužilo jako kontrolní skupina. Nikdo z pokusných objektů nebyl informován o podstatě experimentu, naopak byli udržováni v přesvědčení, že je jim poskytována jakási léčba (pro mnohé z nich to byl vůbec první kontakt s lékaři). Nebyli léčeni ani po roce 1947, když už byl k dispozici penicilin. Odhaduje se, že asi 25-100 pokusných osob zemřelo přímo v důsledku experimentu. Nejednalo se o žádný tajný experiment, bylo o něm periodicky referováno v odborných kruzích. Ale široká veřejnost o něm asi příliš informována nebyla, zarážející je, že experiment pokračoval až do roku 1972, kdy byl zastaven teprve poté, co se o něm objevil článek ve Washington Post, který způsobil skandál. Teprve pak byli zbylí přeživší účastníci experimentu léčeni antibiotiky. Dnes jich žije ještě osm (stáří 87-109 let) a požadují na vládě Spojených států omluvu - proto se o věci teď opět začalo mluvit.

Experiment způsobil velkou nedůvěru v černošském obyvatelstvu k úřadům a lékařské profesi. Tato nedůvěra působí velké potíže v boji proti AIDS. Po neblahých zkušenostech s tímto experimentem se prostí černoši s velkým podezřením dívají na tvrzení, že AIDS přišla z Afriky. V černošských ghettech kolují zvěsti, že AIDS je nejspíš další prostředek, který bílí lékaři vymysleli, aby zdecimovali černošské obyvatelstvo. Mladí bílí čerstvě vystudovaní lékaři, kteří o Tuskegeeském experimentu nikdy neslyšeli, nechápou proč jim černoši nedůvěřují, když se jim snaží pomoci.

Na Internetu se dá najít o tomto experimentu hodně informací. Například nabídka knihy a videa o experimentu v Tuskegee. Nebo článek, který popisuje problémy způsobeně nedůvěrou, která je přímým důsledkem ostudného experimentu. A konečně tiskovou zprávu, že president Clinton je ochoten se zbylým subjektům experimentu omluvit (poté co se vláda v r. 1995 omluvila skupině lidí, na nichž byly v době studené války prováděny experimenty s radioaktivním ozařováním). O témže například píše tento článek ze Seattlu.

O několik dní dříve jsem zase poslouchal na CBC vyprávění černošky, která už řadu let žije v Kanadě (přišla sem se svým snoubencem, který odmítnul odejít bojovat do Vietnamu), o tom jaký byl v šedesátých letech začátek jejího studia na střední škole v jednou z jižních států v prvním roce povinné integrace středních škol nařízené americkou federální vládou. V celé škole bylo jen asi osm černých studentů. Celý rok museli chodit do školy každý chráněn jedním vojákem. Vojáci s nimi ovšem nechodili do tříd ani do školní jídelny, kde byli vystaveni šikanování několika set ostatních (bílích) studentů. Každý den prý přicházeli domů s nohama pokrytýma modřinami od okovaných bot spolužáků, které prý tenkrát mládež s oblibou nosila. Když si v jídelně například nesli talíř s obědem ke stolu, bílí spolužáci jim schválně neustále přesunováním židlí přehrazovali cestu takže museli stoly mnohokrát obcházet, než někde našli místo. Když jim přitom někdo podrazil nohu a jejich jídlo při pádu potřísnilo i ostatní, učitelé potrestali je, ne toho, kdo nohu nastavil. Prý to nebyla nejlepší atmosféra ke studiu! Ve svém rodném státě stejně dostudovat nemohla, protože guvernér státu po skončení školního roku zrušil všechny veřejné školy v celém státě a přeměnil je na soukromé, které zákon nenutil černé studenty přijímat.