Silniční koridór z Winnipegu do Mexika.
Je silniční doprava opravdu lepší než železnice?
8. 4.

Winnipegská starostka paní Thompsonová se nedávno vrátila z Monterrey v Mexiku, kde 50 starostů kanadských, amerických a mexických měst podél trasy z Winnipegu do Guadalajary v Mexiku podepsalo dohodu o úmyslu zřídit v rámci zóny o volném obchodu v severní Americe (NAFTA) rychlý silniční koridór mezi Winnipegem a Guadalajarou (přes Kansas City, Laredo v Texasu a Monterrey). Jde hlavně o to, získat několik miliard dolarů od zúčastněných vlád (hlavně americké) na důkladnou modernizaci dálnic na této trase, instalaci nových bezpečnostních systémů, elektronické navádění vozidel, atd. Odhaduje se, že NAFTA vytvořila ve třech zúčastněných zemích obchod za 400 miliard dolarů (na druhé straně je však možno slyšet mluvit odpůrce NAFTA o řadě negativních dopadů smlouvy) a Manitoba by se na tom ráda díky své centrální poloze v Kanadě a tradici důležité dopravní křižovatky podílela co nejvíce.

Řadoví Manitobané nejsou ale příliš nadšeni myšlenkou dalšího zvyšování počtu nákladních automobilů na svých silnicích, stačí jim už to, kterého byli svědci v nedávné době poté co byla vloni zrušena vládní podpora na dopravu obilí z prérií do vzdálených přístavů po železnici. Farmáři místo železnice začali používat na dopravu zrní obrovské náklaďáky, jejichž počet se na manitobských silnicích za poslední dva roky téměř ztrojnásobil. Délka přívěsů tahaných za velkými tahači neustále roste, z 7.5 m ve čtyřicátých letech na průměrných 15.9 m v letech devedesátých. V USA v poslední době navíc zavádějí "silniční vlaky", kdy jeden tahač táhne dva až tři návěsy za sebou, které není snadné řídit - poslední návěs kmitá do stran i více než jeden metr i na rovné silnici bez větru. Přepravci požadují povolení provozu takových dlouhých souprav i v Kanadě. V honbě za dosažením co největšího zisku není mnohdy čas na řádnou údržbu nákladních souprav, v posledních letech se například několikrát stalo (hlavně v hustěji obydleném Ontáriu), že obrovská kola náklaďáků se za jízdy utrhla a při následných srážkách s kolemjedoucími osobními automobily zabila jejich posádku.

Odpůrci zvyšováni počtu a velikosti náklaďáků na silnicích uvádějí tato fakta (podle zpravodaje manitobské asociace automobilistů:

Zrušení subvencí železnicím asi nikde na světě dlouhodobě peníze vládám neušetří. Dříve či později je bude třeba vydat na opravu silnic. Mezitím se pomalu ruší existující železnice (alespoň v Kanadě). Pokud si někdy v budoucnu lidé uvědomí, že by bylo přece jen lepší přepravovat zboží na dálku po železnici, budou muset pracně železnice obnovovat.