Celoamerický summit a veřejné mínění 18-20. 4. 1998

Dnes začalo v Santiagu v Chile dvoudenní setkání hlav všech států z celé západní polokoule s vyjímlou Kuby. Budou jednat o dalším uvolnění obchodu mezi státy obou Amerik. Současně byly uveřejněny výsledky výzkumu veřejného mínění prováděného deníkem The Wall Streel Journal a 16 listy Latinské Ameriky současně v USA a v Latinské Americe. Lidé z USA a Latinské Ameriky mají překvapivě shodné názory na mnoho věcí a to i na mnohé z těch, na nichž mají jejich vlády opačné názory. Např. se shodli na důležitost potíraní drog a na tom, že s Kubou je třeba navazovat nejrůznější styky, přitom ale podpora pro Castra osobně je všude minimální. Všichni podporují volný obchod, ale jen 49% občanů USA je pro okamžité vytvoření zóny volného obchodu s celou Latinskou Amerikou (LA), zatímco v LA je pro to celých 70%. Všichni všude mají ale obavy z možné ztráty pracovních příležitostí ve svých zemích v důsledku volného obchodu.

Lidé Z USA ale nepovažují Latinoamerikánce za důvěryhodné obchodní partnery (zatímco Kanadu ano). Na druhé straně Latinoameričané považují USA za svého nejdůvěryhodnějšího partnera.

Více než polovina účastníků průzkumu z LA souhlasí s tím, že USA jsou modelem demokracie a globálním obráncem lidských práv. Většina také podporuje pokračování vojenské přítomnosti USA v Panamě jako prostředku boje proti pašování omamných látek i po předání průplavu pod panamskou správu v r. 2000. Ale celé tři čtvrtiny účastníků z LA souhlasí s větou "USA pouze sledují své vlastní cíle a příliš se vměšují do záležitostí jiných zemi." Souhlasí s tím i 61% respondentů z USA.


Náš kanadský ministerský předseda Jean Chrétien dnes v Santiágu oznámil, že koncem měsíce pojede na oficiální návštěvu Kuby. Bude to dnes večer v Santiágu konzultovat s prezidentem Clintonem. Naposledy kanadský ministerský předseda (Trudeau) navštívil Kubu v r. 1976.


20. 4.: Setkání v Santiagu včera skončilo usnesením začít jednání o vytvoření jednotného obchodního bloku, který by měl zahrnovat všechny státy z obou Amerik. Měl by být vytvořen během 5 let.

Američané (přesněji řečeno vláda USA) moc nadšeni Chrétienovým rozhodnutím jet příští týden na Kubu nejsou. Má v tom ale podporu většiny států Latinské Ameriky. Mimo jiné prohlásil, že je už 30 let politicky činný, ale na Kubě ještě nebyl a tak je na čase se tam podívat a trochu se seznámit s Castrem, který se poslední dobou mění k lepšímu.

(To, že si obyvatelé USA činí výlučné právo na označení "Američané" může být na této polokouli někdy pěkně matoucí. Jak má potom človek říkat souhrně obyvatelům celého kontinetu? A Latinoameričany to rozčiluje, oni se též považují za Američny - obyvatele Ameriky. Kanaďané konečně také. Ale už se s tím moc nic asi dělat nedá. Podobný zmatek působí v angličtině to, že slovo Indian znamená jak "Ind" tak i domorodý "Indián". Za to ale může už Kryštof Kolumbus. Aby se to nepletlo, tak se Indům říká východní Indiáni. A aby to bylo ještě trochu složitější, existují i západní Indiáni (West Indians) - tak se říká Indům, kteří žijí na ostrovech v Karibském moři, kam je Angličané kdysi vylákali na práce na různých plantážích a kterým se od doby Kolumbovi říká též Západní Indie.)