Mary Lou z As It Happens (pořad rádia CBC) dnes večer vytočila číslo z telefonního seznamu náhodně vybrané hospody v centru Belfastu v Severním Irsku a ptala se hostů a barmana na to co si myslí o stavu současných rozhovorů o budoucnosti Severního Irska. V Belfastu už musela být alespoň jedna hodina po půlnoci, v té hospodě se ale všichni zdáli být naprosto střízliví a velice ochotní se podělit o své názory s posluchači po celé Kanadě. U telefónu se jich vystřídalo alespoň pět, včetně jedné Newyorčanky, která na velikonoce přijela na návštěvu domů do rodného Irska.

Nikdo z přítomných nebyl rozhovory politiků nijak zvlášť vzrušen. Neměli pocit, že by byli svědky nějakého historicky významného okamžiku. Všichni si mysleli, že do zítřka, jak bylo původně planováno, se dohodu uzavřít nepodaří. Že se ale bude jistě vyjednávat dále, že to bude obtížné a může to trvat ještě i několik let, než se podaří dojít ke kompromisu přijatelnému pro všechny. Že je důležité, že spolu všichni začali mluvit. Že když je dobrá vůle, lze se domluvit o všem a s každým, hlavně je třeba si sednout a mluvit. Že všichni v Irsku chtějí mír, že obyčejní protestanti a katolíci spolu žijí v míru už dávno, že zabíjení se účastní jen malá skupina lidí na obou stranách. Jeden z mužů vyslovil přesvědčení, že Severní Irsko bude nakonec sjednoceno s Irskou republikou, že to bude ale ještě trvat mnoho let než k tomu dojde.