Jaro 1997 v Manitobě - část 1 |
20. 3. Minulý týden se sem už vrátily z jihu vrány. Včera po dalších dvou týdnech teplot až kolem -20C vylezla teplota k nule, sníh začal tát a ve vzduchu to bylo cítit jarem. Ještě to ale bude trvat téměř další celý měsíc než zmizí led z řek a objeví se první zeleň. Dnes je sice stále dost teplo (-10C), ale zamračeno a v poledne začalo zase jednou po delší době hustě chumelit. Sníh přestal padat až za čtyři hodiny a napadalo ho mokrého dalších 7 cm ...
22. 3. Dnes je tu zase perfektní jaro, spousta slunce, teplota kolem nuly, všechno na slunci taje.
24. 3.
Včera bylo stále ještě překrásné počasí, chtělo se věřit,
že snad už jaro příjde natrvalo. Dnes ráno jsme se opět probudili
do sněhové vánice, silnice byly velice kluzké, sníh padal celý den,
napadlo ho alespoň 10 cm, více než kolik v předchozích dnech roztálo.
Nadcházející týdny tady budou zřejmě "zajímavé". Očekává se, že
za čtyři týdny se mezi Winnipegem a US hranicemi vytvoří podél
normálního toku Červené řeky v důsledku jarního tání jezero asi
90 km dlouhé a 30 km široké (vloni to bylo jen 50 krát 15 km a i to už byly
docela mimořádně velké záplavy). V sousedním Saskatchewanu mají na
jihu záplavy už nyní.
25. 3.
Včerejší sněhová vánice ve Winnipegu a okolí způsobila spousty
dopravních nehod, z toho jednu smrtelnou na silnici kudy
jezdím do Pinawy do práce. A také řadu požárů stožárů elektrického
rozvodu (stejně jako domy jsou tady rozvodné stožáry, hlavně na
nižší napětí, většinou ze
dřeva): mokrý tající sníh zatékal do trhlinek, které se během
místní kruté zimy tvoří v isolátorech, k nimž jsou dráty
elektrického vedení přivázány, tím se vytvoří podmínky pro
zkrat a protékající proud pak sloup zapálí. Několik sloupů
shořelo úplně až k zemi, jiné se podařilo uhasit. Celkem 5800
odběratelů elektřiny zůstalo bez proudu.
Záplavy v Saskatchewanu se konají hlavně v okolí města Swift Current.
Swift Current znamená rychlý proud a město leží na stejnojmenné
říčce Swift Current Creek, která se každoročně na jaře
rozvodňuje, letos více než obvykle. V neděli tam hladina vody
vystoupila najednou prý pět metrů nad úroveň břehů a zaplavila
několik desítek domů.
26. 3.
Ráno jsme museli zase projíždět několika úseky s čerstvě navátým
sněhem z prérií, který stačil trochu zmrznout a rozdíral autům
břicha. Přes den se teploměr vyšplhal téměř k +10C (!), byl
krásný jarní den a večer byla všude spousta vody z tajícího
sněhu.
28. 3.
Stále je krásné počasí s denními teplotami nad nulou, sníh má
šanci pomalu tát, což je dobře (budou menší záplavy). Přesto se
uvažuje o provrtání ledu na Červené řece jako řešeto souvislou
sítí děr od
jižního konce Winnipegu až k ústí řeky do jezera Winnipeg.
Mělo by to usnadnit lámaní ledu a zamezit tvoření ledových
bariér. Metoda se osvědčila vloni na řece Sv. Vavřince v
Québecu. Vrtání děr, rychlostí asi 50 děr za hodinu se provádí
ze vznášedla, které by bylo třeba vypůjčit z Québecu.
Vznášedlo by se dopravilo vlastní silou po vnitrozemské
říční cestě až do Thunder Bay na západním konci Hořejšího
jezera a pak by ho zbývajících asi 800 km bylo třeba převézt
po silnici. Pro posádku to bude jistě docela pěkný výlet,
pokud k tomu opravdu dojde.
O Velikonocích se tady slaví Velký pátek, což je jeden z mála
dní v roce, kdy je tady naprosto všechno zavřeno (všechny
obchody). Pondělí je ale normální pracovní den. Když jsem tady
byl první rok (1984), tak jsem se divil, že o Velikonocích v pátek nikdo
nepřišel do práce. V pondělí jsem pak taky nešel pracovat jak
jsem byl zvyklý z Čech a pochvaloval jsem si, že velikonoční
svátky tady jsou delší. Stalo se to ale v universitním
prostředí, takže
se zase tolik nastalo, že jsem v pondělí v práci nebyl. Jen
jsem si uvědomil, že přísloví "Jiný kraj - jiný
mrav" asi opravdu platí.
31. 3.
Většinou je teď fantasticky modré nebe, sníh pomalu taje,
vítr je ale pořád ještě pěkně mrazivý.
V sousedním Saskatchewanu se povodně blíží k městu Moose
Jaw ("Losí Čelist").
Na jihu od Winnipegu se farmáři také připravují na velkou
vodu. Pokud mají na svých pozemcích nějaký kopeček, stěhují na
něj stroje, nářadí, dříví na topení, ... Když nemají, alespoň
stěhují obsah sklepů do prvního patra a zbytek vyvážejí mimo
zátápěné území. Hledají dočasný podnájem pro svůj dobytek na
vzdálenějších farmách. Vloni byly záplavy na Červené řece
mimořádně veliké. Farmáři se tudíž těšili, že teď budou
zase mít na pár let pokoj. Letos se ale čekají záplavy ještě větší ...
Ve Winnipegu bylo objeveno letos už třicáté místo, kde byla
ilegálně hydroponicky pěstována marihuána. Tentokrát to bylo
v bytě ve 26tém patře paneláku. Přišlo se na to náhodou, když
v bytě o patro níž začala ze stropu kapat voda. Pěstitelé
byli nepozorní a přehnali zalévání svých rostlin. Podařilo se
jim ale z bytu uprchnout aniž si někdo všiml jak vypadají. Policie
pak v bytě zabavila rostliny marihuány v "pouliční" hodnotě $260000
(tolik by se za ně dostalo, kdyby se rozprodali uživatelům na
ulicích).
Město se chystá k záplatování asi 250000 výmolů (anglicky se
jim říká "potholes", což mým uším zní docela poeticky), které
se teď při kolísání teploty kolem
nuly objevují na ulicích jako houby po dešti. 250 tisíc jich
alespoň bylo vloni na jaře.
1. 4.
Husy se vracejí!
3. 4.
V Manitobě je pořád stejné počasí, sněhu už leží na
zemi jen 25 cm (ještě před 4 týdny bylo všude v průměru
55 cm ulehlého sněhu) a podél některých silnic se začínají objevovat
pásy země prosté sněhu. Záplavy z místních zdrojů se snad už
konat nebudou. Na řekách je tady pořád ještě 50 až 100 cm
silný led (a na něm vrstva větrem upěchovaného sněhu). V
Saskatchewanu byl v Moose Jaw na nějakou dobu vyhlášen stav ohrožení,
když voda v malé řece Moose Jaw River stoupala po dobu
asi dvou hodin rychlostí 1 m
za hodinu, ale led na řece se nedávno roztrhal a hladina vody
opadla. Při tom ale ta uvolněná ledová zácpa zcela zničila
jeden most ve městě a poškodila dva další.
Na atlantickém pobřeží zuří už třetí den sněhová bouře (vánice).
Napadlo jim tam až půl metru sněhu!
Dneska navečer jsem nad sebou zaslechl známy křik velkých
kanadských divokých husí. Podíval jsem se nahoru a na
potemnělé obloze přímo pod už slabě viditelnou Hale-Boppovou kometou
bylo opravdu velké hejno husí seřazené do téměř perfektního
véčka, snad první hejno vracejících se husí letošního jara.
Letěly sice zrovna jakoby zpátky na jih, nejspíš hledaly
nějaké vhodné místo na přistání, což se jim asi jen tak nepodařilo,
protože všude jsou ještě spousty sněhu a řeky jsou pokryté tlustou
vrstvou ledu. Přiletěly asi o tři týdne dříve než
vloni, je možné, že to byl jen
průzkumný let, třeba se ještě vrátí o nějakou tu stovku
kilometrů zpět na jih, poté co zjistily, že tady je ještě
sníh. Obvykle se pohybují na sever jen pozvolna, zhruba sledují
na sever ustupující jižní hranici souvislé sněhové pokrývky.