Vzpomínka na válku ve Vietnamu 27. 5. 1997

Vzpomíná si někdo na fotografii hořící nahé asi desetileté vietnamské dívky, která utíká, následována svým bratrem, po silnici ze své vesnice zasažené napalmem? Tak ta divka onen útok, při kterém byla hořícím napalmem zasažena, díky asi deseti operacím nakonec přežila. Už dávno žije v Kanadě, už dávno je dospělá. Nedávno se na vzpomínkové slavnosti u památníku obětem vietnamské válku ve Washingtonu poprvé osobně setkala s americkým pilotem helikoptéry, který na ní ten napalm před více než 30 lety shodil. Objala ho a sdělila mu, že už mu dávno odpustila.

Tento pilot (reprodukuji co jsem slyšel v rádiu - jména jsem si bohužel nestačil zapamatovat) se před oním náletem nechal prý opakovaně ujistit, že ve vesnici, na níž měl útočit se žádní civilisté už nenacházejí. Když brzo po náletu uviděl poprvé snímek své hořící oběti, byl zcela šokován. Od té doby ho tento snímek pronásledoval ve snech téměř každý den. Měl problémy se po válce zařadit zpět do normálního života. Aby svůj skutek alespoň nějak odčinil, stal se kazatelem jakési církve. O své roli ve Vietnamu ale dříve nikdy veřejně nemluvil. Po washingtonském setkání se mu sice snímek jeho hořící oběti ve spánku stále vybavuje, už ho alespoň nepronásledují ustavičné výčitky svědomí.