Dnes jsem v rádiu slyšel zprávu o tom, že Manitobský výbor solidarity s Kubou slavnostně (s projevy několika řečníků před manitobským parlamentem) vypravil náklaďák s humanitární pomocí (léky a podobně) pro Kubu. Velikost zásilky je spíše symbolická a asi by ji bylo možno snadno odeslat na Kubu na palubě jednoho z mnoha letadel, která na Kubu dopravují kanadké turisty. Hlavním cílem akce, pokud američtí celníci vpustí tento kamión do USA, je připojit se k protestnímu konvoji proti americké blokádě Kuby, který se má zastavovat v celé řadě velkých amerických měst a na svých zastávkách se snažit upoutat pozornost velkých amerických médií a dosáhnout tak odvolání blokády Kuby, o níž si organizátoři (mezi nimiž jsou i emigranti z Kuby) myslí, že je hlavním důvodem současných ekonomických problémů Kuby.

Zřejmě zcela jiného názoru je (jediná a nemanželská) 45 let stará dcera Fidela Castra Alina Fernandezová, která se s otcem rozešla už v r. 1989 a v r. 1993 se ji podařilo odejít z Kuby. Dnes se pohybuje mezi New Yorkem a Madridem. Náhodou jsem se o ní dozvěděl také dnes a to z dnešního čísla studenského elektronického týdeníku Carolina, který referoval o prvním ročníku festivalu filmů o lidských právech "Jeden svět", jež proběhl v Praze 26-31. 5. Alina Fernandezová patřila k jeho prominentním účastníkům s filmem Ocejchovaný rájem, v němž vypráví o svém dětství.

Alina Fernandezová se stala jedním z největších kritiků svého otce (což asi ve vztahu dcera-otec zase není tak úplná vyjímka), kterého zřejmě považuje za hlavní příčinu neštěstí Kubánců. O svém životě a kritice otce vydala nedávno knihu. Ne její zadní obálce a i v tomto loňském interview s Le Parisien, v němž Fernandezová mino jiné srovnává svého otce s Augustem Pinochetem pokud jde o možnost jeho potrestání, se uvádí, že odešla z Kuby až v r. 1996, což musí být nesprávné, protože se už v r. 1995 účastnila demonstrace proti Castrovi v New Yorku a v této zprávě Associated Press se uvádí stejné datum odchodu - 1993 - jako v nahoře zmíněném článku Berliner Morgenpost.

Kniha Aliny Fernandezové ale velice rozčílila Castrovu sestru 65 let starou Juanitu Castrovou, která původně bojovala po boku svého bratra proti Batistově diktatuře. Rozešla se s ním po té, co Castro (pocházející ze zámožné rodiny) přetransformoval svoje hnutí v komunistickou stranu a v r. 1964 utekla ze země a od té doby se angažuje v boji proti Castrovu režimu. Tvrdí ale, že kniha Aliny Fernandezové je plná lží, které očerňují její rodinu (např., že patriarcha rodiny Angel Castro zabil dělníky na své farmě, aby jim nemusel vyplatit mzdu). Juanita Castrová zatím neúspěšně požaduje na Alině Fernandezová, aby uveřejnila prameny svých tvrzení. Také se soudně se snažila zamezit spanělskému vydání knihy Fernandezové. A uvažuje o napsání vlastní knihy, v níž by všechno uvedla na pravou míru.