28. dubna se uskutečnila plánovaná návštěva prezidenta Havla ve Winnipegu. Z Washingtonu jeho letadlo odletělo s jednoapůlhodinovým zpožděním. Přesto zřejmě zvládl naplánováný program jen s malými redukcemi. Na Manitobské universitě, kde jsem nebyl, podle medií jednoznačně podpořil válečné akce NATO v Jugoslávii. Na setkání s krajany se dostavil už jen se 45timinutovým zpožděním. Doprovázela ho manželka, pánové Špaček, Mathé, Tošovský, Pehe, velvyslanec Kotzy a možná několik dalších. Po uvítání přednesl krátký projev, udělil pamětní medaile předsedům obou winnipegských krajanských spolků, shlédl krátké vystoupení dívčího tanečního souboru Furiant, odpověděl na několik nepodstatných otázek, zapsal se do pamětních knih a celkem ve spěchu odešel asi poněkud unaven celodenním bohatým programem. Setkání byla na minuty rozpočítaná dosti sterilní akce, při níž nebylo moc času na nějakou spontánnost. Jejím nejzajímavějším prvkem bylo vtipné moderování panem Josefem Dobrovolným z Winnipegu. A dojetí několika starších krajanů, kterým se na odchodu podařilo stisknout ruku prezidenta České republiky.