V pondělí 11. října se slaví kanadské díkůvzdání (Thanksgiving). Tomu bylo v rádiu věnováno i něco humoru. Třeba i vystoupení indiánského komika (otec Obdživej, matka Švédka, to o sobě alespoň tvrdil ve svém vystoupení). Vloni prý oslavil Díkůvzdání po indiánsku (Native Thanksgiving). Přišel k němu do bytu jeho soused, který prohlásil, že jeho byt tímto právě "objevil" a hned se do něj nastěhoval. "Objevitel" původnímu majiteli alespoň ponechal malý kousíček bytu jako "rezervaci", hned vedle krabice s pískem sloužící jako záchod pro kočku.

Což je krásná alegorie na zkušenost Indiánů z dvou posledních staletí. Jako poděkování (díkůvzdání) za pomoc, kterou poskytli evropským přistěhovalcům, hlavně při přežití prvních zim po jejich příchodu na tento kontinet, dostali malinkaté rezervace obvykle v tom nejhorším místě rozsáhlé oblasti, v níž po staletí nebo i tisíciletí žili.

V posledních letech se však zlepšování jejich situace stále zrychluje. Nedávno byl zřízen indiánský televizní kanál. Na rádiu CBC je už dlouho každý den dopoledne asi čtvrthodinový humorný seriál zvaný Kavárna u mrtvého psa (Dead Dog Café), jehož autorem i učinkujícími jsou tři Indiáni. Pořad humorným způsobem přispívá k pochopení situace Indiánů ostatními Kanaďany. Například výčtem důvodů, proč je dobré mít Indiány v Kanadě:
  1. Umožňují ochráncům zákona cvičení ve střelbě na živé cíle.
  2. Antropologové nemusí kopat na hřbitovech bílých lidí.
  3. Zajišťují konstantní zdroj dětí k adopci v bílých rodinách.
  4. Poskytli internátním školám a různým církvím dostatek subjektů pro pokročilý výzkum toho, jak nejlépe provádět fyzické a sexuální zneužívání dětí.
  5. Pro spiritualisty Nového věku (New Age) jsou zdrojem věcí na prodej.
  6. Indiánské rezervace jsou levným zdrojem cigaret i pro ostatní obyvatelstvo.
  7. Díky své existenci zajišťují Indiáni plnou zaměstnanost právníkům, kteří se zabývají požadavky Indiánů na správu svých tradičních území.

Mimozemštany je třeba varovat před Evropany (11. 12. 1999): V Dead Dog Café dnes žertovali o tom, co je to inteligence, proč všechna zařízení (pozemní i na družicích umístěné antény) hledající ve Vesmíru inteligentní bytosti jsou namířeny směrem od Země. Skončilo to takto: Měli bychom si koupit teleskop. Proč? Když budeme první, komu se podaří objevit nějaké inteligentní bytosti ve Vesmíru, budeme jim moci sdělit, aby si dali pozor na Evropany.

Před týdnem (to je 3. 10.) kanadský nejvyšší soud potvrdil, že podle starých smluv z 60. let 18. století mají indiánské kmeny na Atlantickém pobřeží právo na celoroční lov (tj. i mimo lovné sezóny stanovené současnou kanadskou vládou) ryb a zvěře. A to nejenou pro svoji vlastní spotřebu, ale i na prodej v takovém rozsahu, aby jim to zajistilo přiměřený příjem nutný pro dnešní životní standard. Hned na to se někteří z nich dali do uplatňování tohoto práva, které jim po více než 200 let bylo upíráno, a pustili se do lovu humrů, jehož oficiální sezóna brzo začne. Bylo docela šokující, že v zemi, která se pyšní "vládou zákona", v níž rozhodnutí jakéhokoliv soudu má být považováno za svaté, se v rybářské obci Burnt Church v Novém Brunšviku našli neindiánští rybáři, kteří rozhodnutí soudu odmítli uznat a začali ničit indiánské pasti na humry a indiánské čluny a zapálili dokonce jakýsi indiánský ekvivalent kostela (stavbu na posvátném místě, v níž Indiáni prováděli své obřady), která byla ohněm zcela zničena. Odvetou za to tam Indiáni zase zapálili neindiánský dům a vyhrožovali některým lidem zabitím. Čili v malém situace málem jako před 10 lety v Kosovu. Předpokládá se, že i když se nestanou další incidenty, za těch několik dní se tam vztahy mezi oběma skupinami pokazily natolik, že bude to trvat až 20 let, než se všechno urovná. Lidská hrabivost a neochota vzdát se svých privilégii (byť třeba v minulosti nečestně nabytých) a dopřát i jiným možnost slušného výdělku je zřejmě všude stejná.

Přestože v této záležitosti se oficiální právo postavilo na stranu Indiánů, byli nakonec donuceni ilegálním násilím neidindiánských rybářů k ústupu. Na schůzi všech atlantických náčelníků tito vyzvali své kmeny, aby přistoupily na dobrovolné zastavení lovu humrů po dobu 30 dní než se podaří vyjednat s federální vládou smlouvu o rozdělení zdrojů. Po hlasování v každém kmeni se k tomuto moratoriu připojilo všech asi 30 kmenů kromě dvou, z nichž jeden je právě z Burnt Church, jehož rybáři se zítra opět chystají na lov, protože se nechtějí nechat připravit o své znovypotvrzené právo.

Objevilo se spousta demagogických tvrzení o tom, že Indiáni teď vychytají všechny humry. Neindiánští rybáři, kteří mnohdy sami mají tendenci urvat z moře co se nejvíc dá, se najednou ohánějí nutností regulace a ochrany přírody. Přitom, ale i Indiáni z Burnt Church mají svoje vlastní přísné plány regulace lovu a ochrany habitatu lovených živočichů, aby se zajistilo jejich dostatečné množství i do budoucna. Podle rozhlasového komentáře, který ostře kritizoval násilí proti indiánským rybářům a podivoval se nad nerespektováním rozhodnutí nejvyššího soudu, je ve skutečnosti prý v současnosti jen 14 indiánských člunů lovících humry, které nemají šanci ovlivnit podstatně jejich stavy i kdyby lovily bez přestávky, ve srovnání s několika tisíci člunů neindiánských.