Šest jiných lodí s Číňany přistálo nezpozorováno v B.C. | 5. 9. 1999 |
Čerstvý vrak lodi objevený u Ostrovů královny Charlotty je pravděpodobně pozůstatkem čtvrté lodi, která v červenci zcela nezpozorována dopravila další náklad ilegálních Číňanů do Kanady. Cestující byli dobře zorganizovanou skupinou pašeráků převezeni v malých člunech na pevninu tak, že si toho vůbec nikdo nevšiml, dopraveni po souši do Vancouveru a pak do Toronta. Jejich konečným cílem prý má být New York. Je to předmětem vyšetřování policie. Jaké mají zatím konkrétní důkazy není jasné.
Podle včerejšího článku v deníku Globe and Mail přistálo na pobřeží Britské Kolumbie (BC) v poslední dvou letech šest dalších lodí s Číňany z provincie Fudžian (Fujian), která se nachází v těsném sousedství Tchajwanu. Jedná se prý o činnost velké organizace zvané Chlapci velkého kruhu pašující lidí dychtíci po zbohatnutí z Fudžianu do New Yorku. Její členové žijí ve Fudžianu (v miliónovém přístavním městě Fužu je tam řada přepychových paláců postavených prý ze zisků pašeráků s lidmi), Vancouveru, Torontu a New Yorku. Lodi používané k pašování lidí jsou staré lodi nakoupené na Tchajwanu za 250 až 300 tisíc US dolarů, posádku najmou za dalších 100 až 150 tisíc dolarů a na vybavení lodi (jídlo, pohonné látku, moderní satelitní navigační a komunikační pomůcky) vydají dalších asi 100 tisíc dolarů. Od každého pašovaného člověka požadují 30 až 50 tisíc dolarů, z toho 10 tisíc musí zaplatit před odjezdem z Číny, zbytek si musí odpracovat v New Yorku. Takže z jedné lodi vypravené s 200 cestujícími mohou mít zisk 5 až 10 miliónů dolarů. Odhaduje se, že organizace má roční zisk asi 50 miliónu US dolarů. Lodi nejsou jedinými dopravními prostředky, které používají, hlavně vypravují lidi s falešnými pasy letadly přes Evropu nebo jižní Ameriku. Pobřeží BC si vybírají pro přistávání lodi proto, že jsou tam velice izolovaná místa, na která se přitom lze snadno dostat po rozsáhlé síti dřevorubeckých cest, a na rozdíl od USA je velká naděje, že příjezd lodi nebude vůbec zpozorován. Přes Vancouver pak posílají ilegální přistěhovalce letadly do Toronta a odtud pak do New Yorku, buď přes indiánské rezervace na kanadsko-amerických hranicích, které si účtují za převedení jedné osoby US $1,500 nebo skryté v nákladních autech nebo i pešky podél železničních tratí.
V newyorské čínské čtvrti je rychle rostoucí komunita Fudžianců, která má v současné době asi 150,000 členů, v níž se nově propašovaní lidé ztratí. Tam si musejí svůj dluh odpracovat v situaci, která se často podobá otroctví, takže odchodem z Číny si mnohdy moc nepolepší, spíše naopak. Ženy si vydělávají i prostitucí. Jedna se například pokoušela splatit svůj dluh za 7 měsíců - každý den během čtyřech odpoledních hodin obsloužila 22 zákazníků v jakési už dávno nepoužívané násypce na uhlí v podzemí jedné budovy přestavěné na pracoviště pro tři prostitutky. Od každého vybrala 20 dolarů, z toho polovinu dostal její pasák. Pokud lidé nejsou schopni v New Yorku vydělat na svůj dluh, pašeráci vymáhají peníze od jejich přibuzných v Číně (nechápu ale, kde tam tolik peněz lidé berou). Propašovaní jsou tím, co je v New Yorku čeká, často tak rozčarováni, že se v poslední době snaží usadit v Torontu, kde je pro ně život příjemnější.
Tyto informace nasbírali novináři Globe and Mail při svém vlastním vyšetřevání. V New Yorku prováděl průzkum mezi ilegálními přistěhovalci profesor Rutgersovy university Chin Ko Lin. Lidé přiznali příjezd na lodi přes BC v minulosti (před letošním červencem). 33letá žena, která zaplatila $20,000 za cestu na lodi, na které bylo nacpáno 239 lidí, říkala že to, co po cestě zažila, v ní zanechalo hořkost na zbytek života.
Lidé z první lodi zajaté u pobřeží BC v červenci, kteří se nedávno nedostavili ke slyšení o jejich žádosti o azyl, možná tak neučinili z vlastní vůle, ale byli uneseni pašeráky do New Yorku, aby si tam mohli odpracovat svůj dluh. Jejich spolucestující, kteří jsou stále ještě na svobodě ve Vancouveru, jsou prý stále sledováni členy gangů, kteří jim připomínají jejich povinnost dluh pašerákům splatit.
Několik z nich se v pátek poprvé setkalo s novináři. Nechtějí se ani
slovem zmínit o tom, kolik museli za cestu zaplatit a kdo ji zorganizoval.
Jen vyprávěli o tom, jak během plavby po celých 38 dní
nesměli vycházet na palubu. Přitom v podpalubí bylo tak málo místa, že
se tam nemohli postavit a celou tu dobu museli lézt jen po kolenou. Takto museli přežít i průjezd
lodi tajfúnem brzo po odplutí z domova. Byla jim při tom zima, protože
odešli jen nalehko oblečení. Obávaji se deportace do Číny. Chtěli by
dostat příležitost žít v Kanadě a ukázat Kanaďanům, kteří požadují
jejich deportaci, že jsou také jen lidské bytosti, které jsou schopny se stát velice dobrými občany Kanady.
Ještě jedna loď s Číňany zadržena v B.C. | 22. 9. 1999 |
Po dvou dnech sledování byla loď s zatím největším počtem ilegálních čínských přistěhovalců zadržena asi před 10 dny kanadskou pobřežní stráží. Pasažéři byli dopraveni na břeh a podrobeni stejné proceduře jako předchozí příchozí.
Dodnes zůstává v internaci více než 300 příchozích z posledních tří zadržených lodí. Právě probíhá jejich přeprava do nepoužívané věznice na severu B.C., kde budou muset vyčkat rozhodnutí o svém osudu.